K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Novela rozpočtových pravidel přináší pro obce řadu změn od 1. dubna

Datum: 15. 4. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Ekonomika

Poměrně nenápadně prošla legislativním procesem vládní novela rozpočtových pravidel územních rozpočtů, která nabude účinnosti od 1. dubna t. r. Vedle technických a zpřesňujících úprav dosavadního textu zákona ovšem přináší změny, které lze bez nadsázky označit za zlomové.

Text upozorňuje na nejdůležitější změny, v příštím čísle upozorníme na změny týkající se příspěvkových organizací.

Zveřejnění návrhu rozpočtu

Rozpočtová pravidla již v minulosti stanovovala povinnost územních samosprávných celků (ÚSC) zveřejňovat návrh rozpočtu a návrh závěrečného účtu po dobu 15 dnů před jejich projednáním na zastupitelstvu, a to vhodným způsobem. Nyní je tato formulace zpřesněna z hlediska místa, způsobu a rozsahu zveřejnění.

Oba jmenované dokumenty mají být nově zveřejněny vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Především se zohledňuje rozsah dokumentů, který zdaleka není shodný ve všech obcích. Jelikož povinnost zveřejnit je stanovena pro všechny ÚSC, bude nutné vykládat toto ustanovení tak, že na úřední desce budou příkladně nejdůležitější ukazatele rozpočtu s příslušným odkazem na webové stránky, kde bude dostupná kompletní verze. Zákon tedy klade důraz na "vhodný" rozsah.

Zároveň lze považovat za správné, že novela stanoví povinnost zveřejnit návrh dokumentů v elektronické podobě na internetových stránkách. Obdobná povinnost se zcela nově vztahuje také na návrh rozpočtu a závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti (RRRS).

Kontroly právnických osob

Podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů ÚSC vykonávají kontrolu svého hospodaření podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, ale také kontrolu hospodaření jimi zřízených nebo založených právnických osob. V této souvislosti je nezbytné připomenout, že kontrole ÚSC podléhají nejen příspěvkové organizace, ale také jím založené obchodní společnosti. V zákoně o krajích již existuje ustanovení, které umožňuje finančnímu výboru provádět kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny. Obdobné ustanovení však chybí v zákoně o obcích.

V minulosti nastával značný problém, zda-li ÚSC může provádět kontrolu hospodaření obchodních společností, jejichž je jediným vlastníkem, když tyto společnosti mají jiný kontrolní orgán, a to dozorčí radu. Docházelo tak k dohadům ohledně pravomocí kontrolních orgánů zastupitelstva obce. Nejednoznačný názor na tuto záležitost měly i ústřední orgány státní správy.

Je logické, aby ÚSC kontroloval hospodaření "svých" obchodních společností. Vložil do nich majetek a prostředky, které jsou veřejné, proto nelze tyto společnosti zcela oddělit od příslušného územního samosprávného celku. Pokud bychom připustili, že jediná možná kontrola je skrze dozorčí radu, jejíž pravomoci upravuje obchodní zákoník, potom by mohlo docházet k jistému vyprazdňování pravomocí zastupitelstva ÚSC ve vztahu k obchodním společnostem.

Údaje o majetku

Zákon dále stanoví, že součástí povinného obsahu závěrečného účtu jsou veškeré údaje o hospodaření s majetkem ÚSC, tedy nikoliv pouze o údaje o hospodaření s majetkem zřízených a založených právnických osob.

Porušení rozpočtové kázně

Radikální změnou prochází ustanovení týkající se porušení rozpočtové kázně. Za porušení se považuje každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu územního samosprávného celku, ale také RRRS a svazku obcí.

Vedle definice, co zákon považuje za neoprávněné použití peněžních prostředků a zadržení peněžních prostředků, je stanovena povinnost FO, PO nebo organizační složky státu provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu poskytovatele těchto prostředků (v částce odpovídající neoprávněně použitých, resp. zadržených prostředků). Za prodlení s odvodem je stanoveno penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, maximálně však do celkové výše příslušného odvodu.

O uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje u obce obecní úřad, u kraje krajský úřad. V tomto případě lze pochybovat o formulační přesnosti legislativců, když uvádí v souvislosti s rozhodováním v samostatné působnosti, že rozhoduje obecní úřad. Spíše mělo být stanoveno, že rozhoduje v samostatné působnosti příslušný orgán ÚSC. Měl-li zákonodárce na mysli skutečně samostatnou působnost, jistě také nelze v této věci obejít samosprávné orgány, především radu ÚSC. Rozhodnutí na úrovni obecní přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad, krajské rozhodnutí přezkoumává ministerstvo financí.

Odvod a penále lze uložit do 10 let od 1. ledna následujícího po roce, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně. Na základě písemné žádosti je dána pravomoc orgánu, který rozhodl o uložení odvodu a penále, rozhodnout o prominutí povinnosti odvodu a penále z důvodů hodných zřetele.

Správní delikty

Naprostou novinkou v zákoně jsou správní delikty, kterých se dopustí ÚSC, svazek obcí, RRRS když:

  • nezpracuje rozpočtový výhled,
  • schválí rozpočet jako schodkový, kdy schodek bude uhrazen jinak než z přebytků minulých let nebo z návratných zdrojů, resp. nebude zajištěna jeho úhrada,
  • v rozporu se zákonem nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
  • neprovede změny schváleného rozpočtu ve formě rozpočtových opatření,
  • nezpracuje rozpočet v souladu s příslušnými ustanoveními zákona,
  • neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
  • nevykonává kontrolu svého hospodaření nebo kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob,
  • nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.

Za uvedené správní delikty se uloží pokuta až do jednoho milionu korun. Při rozhodování o udělení pokuty se postupuje podle správního řádu. Správní delikty, jichž se dopustila obec, dobrovolný svazek obcí projednává v prvním stupni v přenesené působnosti krajský úřad. Správní delikty, kterých se dopustil kraj a RRRS, v prvním stupni projednává v prvním stupni Ministerstvo financí. Ustanovení o správních deliktech znamená značný posun při stanovení sankcí za porušení povinností, s nimiž jsme se v praxi v minulosti často setkávali.

JUDr. Martin Netolický, student doktorského studia oboru finanční právo, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, VŠ učitel PrF Univerzity Palackého Olomouc

TOPlist
TOPlist