K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Financování obnovy vodovodů a kanalizací od 1. ledna 2009

Datum: 30. 3. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Ekonomika

Parlament ČR schválil novelu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, která stanoví od 1. 1. 2009 povinnost vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (dále jen "plán"), a to na dobu nejméně 10 kalendářních let (§ 8 odst. 11 zákona). Důvodem je zajistit plynulou provozuschopnost vodovodů a kanalizací pro dlouhodobější období.

Z výše řečeného vyplývá, že plán by měl být sestaven a schválen příslušným orgánem vlastníka vodovodu nebo kanalizace do konce roku 2008. Podmínky obsahu plánu včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis, tj. § 13a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a to ve své příloze č. 18. Jednou za 5 let musí být plán aktualizován s ohledem na míru jeho realizace.

Mezi 4 500 vlastníky vodovodů a kanalizací v České republice jsou významně zastoupeny i města a obce bez ohledu na velikost, které mají velmi omezené způsoby potřebného financování obnovy vodohospodářské infrastruktury. Za neplnění plánu může krajský úřad udělit sankci až do výše 1 000 000 Kč (§ 33 odst. 1 písm. f), § 33 odst. 9 písm. e) a § 34 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích), po provedení dohledu nad zpracováním a plněním plánu Ministerstvem zemědělství (§ 29 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích).

Plán financování obnovy

Obsah konkrétního plánu závisí na možnostech vlastníka vodovodu a kanalizace uvolňovat průběžně prostředky pro účely obnovy vodohospodářské infrastruktury. Velmi často však plán zpracovává provozovatel vodovodu nebo kanalizace, ale bez návaznosti na finanční možnosti vlastníka, což velmi komplikuje situaci obcím.

Propočty odkládaných částek v návrhu plánu totiž velmi často převyšují finanční možnosti obce a vyvstává tak otázka, jak takový plán sestavovat a naplňovat. Financování obnovy (realizace plánu) by mělo probíhat především z části vodného a stočného, odkládané pro tento účel, které ovšem nelze navyšovat nad sociálně únosnou mez pro obyvatelstvo. Dosáhnout toho, aby se obnova vodohospodářské infrastruktury sama financovala, je stále pro ČR nedosažitelným cílem, s ohledem na rozložení obyvatelstva (venkov × městské aglomerace) a příjmové skupiny.

Součástí plánu je, podle části E přílohy č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb., stanovení potřeby finančních prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury v horizontu 10 let (resp. 5 let, jelikož podle § 13a odst. 2 prováděcí vyhlášky se každých 5 let provádí aktualizace plánu). Obec by tak měla každoročně odkládat pro účely obnovy příslušnou finanční částku, např. do tzv. "Fondu obnovy vodohospodářské infrastruktury". Ovšem to je jeden z možných způsobů.

Jiné způsoby financování totiž připadají v úvahu u nově zbudované vodohospodářské infrastruktury, kde není např. prvních 5--10 let její životnosti po zbudování třeba dávat do obnovy kanalizace zásadnější investice, resp. jejich realizaci lze i odložit s ohledem na finanční možnosti a nutnost jejich provedení.

Způsoby financování

Navrhovanou každoroční částku lze promítnout do obsahu plánu několika způsoby, resp. stanovit způsoby získání financí.

1. Průběžné spoření

Obec bude pravidelně každoročně ukládat příslušnou částku do Fondu obnovy a průběžně spořit na budoucí výdaje spojené s obnovou. Zákon nestaví bližší podrobnosti, jak uvedenou částku evidovat. Prokazatelné bude, když v účetnictví obce bude tato částka evidována včetně účelu.

2. Dočasné snížení částky

Rada obce, jakožto odpovědný orgán vlastníka vodohospodářské infrastruktury (pokud si to nevyhradí zastupitelstvo), která bude plán schvalovat rozhodne, že částku bude obec prozatím odkládat v nižší hodnotě (např. v poloviční výši), ale tento krok musí být řádně odůvodněn (např. obec splácí úvěry na budování části kanalizace a z ekonomických důvodů -- podloženo účetnictvím obce -- není možné spořit průběžně více).

3. Odklad plateb a způsob získání zdrojů

Odpovědný orgán vlastníka obce schvalující plán rozhodne, že obec prozatím nebude odkládat žádnou částku, ale tento krok musí být řádně ekonomicky odůvodněn (např. obec splácí úvěry na kanalizaci apod.). Vedle toho obec stanoví způsob získání prostředků, ať již z vlastních zdrojů, vodného a stočného nebo z cizích zdrojů (úvěr, dotace, ...). Pokud obec plánuje získat prostředky z cizích zdrojů, nelze ji sankcionovat za neplnění plánu, když prostředky nezíská. Jde totiž o okolnost vis maior (tj. vyšší moc nezávislá na vůli obce). Samozřejmě je třeba zkoumat i míru aktivní účasti obce, nelze nechat bez povšimnutí i případné sankce, pokud obec s poskytovatelem nespolupracuje a tím sama zmaří možnost získání dotace nebo půjčky.

4. Odklad z důvodu vodohospodářské výstavby

Odpovědný orgán vlastníka může rovněž rozhodnout, že obec prozatím nebude odkládat žádnou částku do fondu, ale tento krok musí být řádně odůvodněn (výstavba nového zařízení) a současně rozhodne, že po realizaci stavby nového vodohospodářského zařízení zajistí dosud neodloženou částku do fondu obnovy, např. z úvěru, dotace, vygenerovaných vlastních zdrojů z rozpočtu obce, v závislosti na finančních možnostech po dokončení stavby.

Shrnutí

O obsahu plánu rozhoduje obec v závislosti na aktuální ekonomické situaci i situaci vodohospodářského majetku. Vždy musí být odůvodněn výpadek v odkládání finančních prostředků oproti rovnoměrně propočteným ročním částkám do Fondu obnovy. Je to v souladu s částí 6 přílohy č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Sestavování plánu musí vycházet z komplexní situace na obci. Navržené částky na obnovu vodohospodářské infrastruktury nelze stanovit bez ohledu na ekonomické možnosti obce, dopadu na životní prostředí a sociálně únosnou míru pro obyvatelstvo.

Vždy je třeba brát v potaz skutečnost, že plán je třeba nejméně jednou za 5 let aktualizovat, což nevylučuje možnost aktualizovat jej v závislosti na situaci obce i dříve.

Mgr. Pavel Drahovzal, oddělení legislativně-právní Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky

TOPlist
TOPlist