K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Sociální služby – ostrý start do nového roku

Datum: 24. 3. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Sociální problematika

Pořádně ostrý start do nového roku zažili poskytovatelé sociálních služeb, poté co se na počátku ledna seznámili na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) s výsledky dotačního řízení. Poslanecká sněmovna při projednávání státního rozpočtu na rok 2009 nedodržela zaběhnutý "rituál" spočívající v navyšování dotací pro sociální služby prostřednictvím pozměňujících návrhů poslanců a výsledkem byl téměř 30 % meziroční pokles objemu dotací.

Jako hlavní důvod pro razantní omezení dotací je uváděn alarmující nárůst výdajů na "příspěvek na péči". Autoři zákona o sociálních službách předpokládali, že prostřednictvím příspěvku bude uživatelům služeb vypláceno ročně kolem 8 mld. Kč. V roce 2007, prvním roce fungování nového systému, dosáhl objem vyplacených příspěvků 14,5 mld. Loni stouply výdaje již na 18,5 mld. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že nárůst prostředků vynakládaných na sociální služby je pozitivním trendem. Nový zákon klade na služby stále vyšší nároky, plnění tzv. standardů kvality vyžaduje nemalé investice, jak materiální, tak např. i do vzdělávání zaměstnanců. Kvalifikovanější zaměstnanci pak mají oprávněně vyšší mzdové nároky. Liberální právní úprava ovšem zapříčiňuje, že velká část této účelové sociální dávky končí zcela mimo systém.

Tab. 1: Vývoj dotací státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb (v Kč)
Rok Výše dotací Meziroční index
2006 7 896 298 000 X
2007 6 706 730 100 0,85
2008 6 425 994 800 0,96
2009 4 651 393 000 0,72

Restrikce dotačních prostředků však paradoxně nepostihne ty, kteří příspěvek na péči zneužívají, ale uživatele, kteří jsou na službách skutečně závislí (jen v rezidenčních zařízeních žije v ČR přes 80 000 osob). Snižování dotací vede ke zhoršování dostupnosti služeb zejména ve venkovských oblastech.

Krácení dotací

Po schválení státního rozpočtu bylo MPSV nuceno se vypořádat během několika dní s nenadálým výpadkem bezmála dvou miliard korun (všichni očekávali, že ve sněmovně dojde jako každoročně k dorovnání dotací o 1,5 nebo dokonce o 2 mld. Kč). Základem pro rozdělení dotací se stal paušál pro jednotlivé typy služeb, který např. u pobytových zařízení v podstatě znamená návrat k "dotaci na lůžko".

MPSV neprovádělo větší restrikce u ambulantních a terénních služeb, tedy u služeb zajišťovaných většinou nestátními neziskovými organizacemi a obcemi (došlo dokonce k mírnému navýšení u pečovatelské služby a osobní asistence). O to více byly zkráceny dotace na služby pobytové (viz tabulka č. 2). Domovy pro seniory obdržely v průměru 50--70 % loňské dotace, domovy pro zdravotně postižené (jejichž zřizovateli jsou převážně kraje) 30--50 %. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. 19. ledna 2009 vyhlásily odbory stávkovou pohotovost a spolu s organizacemi zaměstnavatelů a uživatelů vyzvaly ministerstvo k urychlenému navýšení dotací. O deset dní později ministr Nečas oznámil, že se dotace zvyšují o 1,5 mld. Kč a nevyloučil ani možnost dalšího navýšení. Prekérní situaci se podařilo vyřešit díky prostředkům z loňského roku, které neskončily v rezervním fondu.

Tab. 2: Porovnání dotací na vybrané druhy sociální služeb v roce 2008 a 2009 (v tis. Kč)
Druhy služby Dotace 2008 Dotace 2009 Index 2008/2009
Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 500 619 0,41
Domovy pro seniory 1 452 2 245 0,65
Domovy se zvláštním režimem 328 555 0,59
Pečovatelská služba 387 331 1,16
Osobní asistence 132 115  1,14
Sociální poradenství 183 211 0,86
Služby sociální prevence 733 737 0,99

Zdálo by se, že touto rychlou reakcí je krize financování sociálních služeb vyřešena. Průběh letošního dotačního řízení však pouze potvrzuje neudržitelnost stávajícího dotačního systému. Administrace dotací představuje velice složitý a zdlouhavý proces, příslušné oddělení na MPSV je navíc personálně poddimenzované. Několik pracovníků každoročně "zápasí" s více než čtyřmi tisíci žádostí o dotace. Ačkoliv není vyhlášeno oficiální námitkové řízení, stalo se běžnou praxí, že každý neuspokojený žadatel pošle na MPSV odvolání (letos jich samozřejmě bude mnohonásobně více). Platby přicházejí s velikým zpožděním, individuální přístup k poskytovatelům služeb je prakticky vyloučen. Závěry inspekcí kvalit velmi drahého a administrativně náročného systému se do výsledků dotačního řízení v podstatě nepromítají.

Dva roky nejistot

Ministerstvu nelze upřít snahu o nalezení objektivního způsobu rozdělování dotací. Při počtu několika tisíc žádostí však půjde vždy jen o hledání dokonalého matematického vzorce, a konkrétní výše dotace bude nakonec stanovena "excelovskou" tabulkou. Letošní případ několika poskytovatelů, kterým byla přes významný úbytek financí navýšena dotace v řádu tisíce procent (stačilo jen přeregistrovat v roce 2008 stávající dům s pečovatelskou službou či penzion pro seniory na službu "domovy pro seniory") poukazuje na limity tohoto přístupu.

Převod dotačního systému do samostatné působnosti krajů, schválený v roce 2007 jako jedno z opatření Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, navíc navrhuje vláda odložit do roku 2012 (sněmovna bude zákon projednávat pravděpodobně v březnu). Poskytovatelé i uživatelé sociálních služeb by se tak měli připravit na minimálně další dva roky nejistot a boje o každoroční přežití.

Dalším důsledkem letošního způsobu rozdělování dotací je poměrně zásadní změna, jakkoliv není při prvním pohledu na dlouhé seznamy údajů o službách a přiznaných dotací patrná. MPSV se letos poprvé zcela odpoutalo od tzv. "zvykových finančních toků". Až dosud byly při rozdělování dotací zohledňovány "kvóty" pro jednotlivé kraje, které vedle skutečného rozsahu poskytovaných služeb zohledňovaly i objemy dotací z předchozích let (při sledování této časové řady bychom došli až do dob existence okresních úřadů). Rozdělení dotací na základě "paušálu" pro jednotlivé typy služeb znamená, že zátěž krácení dotací byla mezi jednotlivé části republiky rozložena velmi nerovnoměrně (Liberecký kraj krácení o 43 %, Praha o 12 % -- viz tabulka č. 3). Novinkou je rovněž prozatím neoficiálně sdělená podmínka MPSV, že na financování sociální služby se musí zřizovatel (tedy kraj či obec) podílet minimálně 10 %.

Tab. 3: Objem dotací podle jednotlivých krajů v roce 2008 a 2009 (v tis. Kč)
Kraj 2008 2009 Index 2008/2009
Jihočeský 499 120 345 000 0,69
Jihomoravský 566 424 343 000 0,61
Karlovarský 223 449 145 000 0,65
Královéhradecký 351 473 228 000 0,64
Liberecký 297 846 170 000 0,57
Moravskoslezský 793 409 482 000 0,61
Olomoucký 579 958 385 000 0,66
Pardubický 363 084 226 000 0,62
Plzeňský 306 369 208 000 0,68
Praha 480 982 424 000 0,88
Středočeský 667 274 541 000 0,81
Ústecký 610 052 379 000 0,62
Vysočina 351 704 238 000 0,68
Zlínský 491 593 344 000 0,70
Celkem 6 582 737 4 458 000 0,68

Zásadní revize

Bez ohledu na letošní "divoký" vývoj vyžaduje dotační systém zásadní revizi. Jako základ pro diskusi může posloužit již zmíněný Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ten počítal s tím, že od 1. ledna 2010 budou dotace mezi kraje rozdělovány na základě dvou kritérií:

  • podle počtu obyvatel (u bezplatně poskytovaných sociálních služeb, jako je např. sociální poradenství)
  • podle počtu a struktury příjemců příspěvku na péči za logického předpokladu, že více osob závislých na péči znamená větší potřebu služeb.

Bc. Miloslav Macela, radní Pardubického kraje

TOPlist
TOPlist