K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Další informace

Spolek pro obnovu venkova připravil Desatero pro kraje

Datum: 23. 3. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Regiony

V závěru loňského roku, i na počátku letošního, vyvíjí velkou aktivitu Spolek pro obnovu venkova. Uspořádal společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Stálou komisí pro rozvoj venkova v Senátu slavnostní zakončení soutěže Vesnice roku. Na slavnost byli pozváni jak vítězové krajských kol -- zlaté stuhy, tak vítězové barevných stuh v jednotlivých krajích.

Nositelům Zlatých stuh předal místopředseda Senátu Jiří Šneberger pamětní list a zástupce vítězných obcí (zlatých stuh) posléze přijal prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě. Představitelé obcí i se svými partnery diskutovali s prezidentem o aktuálních otázkách rozvoje venkova. Slavnostní den pokračoval v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, kde starostové a starostky hovořili s ministrem zemědělství, Petrem Gandalovičem, tehdejším ministrem pro místní rozvoj a prvním místopředsedou vlády Jiřím Čunkem a poslancem Liborem Ambrozkem o problematice některých připravovaných zákonů.

Připomeňme si, že Vesnicí roku 2008 se stala obec Lidečko na Vsetínsku a postupuje tak do evropského kola soutěže. Soutěž určena obcím, které mají vlastní program obnovy vesnice a v loňském roce se jí zúčastnilo 309 obcí. Soutěž Vesnice roku vyhlašuje Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí České republiky a ministerstva pro místní rozvoj a zemědělství.

Staronový předseda

V prosinci se sešla v prostorách Senátu Valná hromada Spolku pro obnovu venkova (SPOV), která na další čtyři roky zvolila předsedou Spolku opět Mgr. Eduarda Kavalu, starostu obce Bělotín na Hranicku v Olomouckém kraji. Předseda získal 258 z 261 hlasů přítomných volitelů. Za nejbližší priority vytyčil především více zapojit Spolek do aktivit v krajích, více propagovat a prezentovat jeho činnost a dosáhnout hranice tisíce členů. Spolek také hodlá i nadále bojovat za posílení rozpočtového určení daní pro obce, v souvislosti s novými krajskými reprezentacemi posilovat krajské Programy obnovy venkova (POV), stabilizovat soutěž Vesnice roku na krajské úrovni a také se aktivně zasazovat o zachování státních a veřejných služeb na venkově (např. pošt, stavebních úřadů apod.).

"Je potřeba, aby měl venkov své jméno a centrální instituci jako ministerstvo venkova a zemědělství," prohlásil Kavala a připomněl tak jeden z požadavků letošní petice proti diskriminaci obyvatel venkova, která varovala před narůstající nerovností mezi městy a venkovem.

Místopředsedy Spolku byli zvoleni Radan Večerka, předseda Národní observatoře venkova (NOV) a člen Monitorovacího výboru EAFRD, dále senátor Jiří Žák, místopředseda senátní komise pro venkov. Dalšími členy předsednictva jsou Miroslav Kovařík, Jan Florian, František Winter, Pavel Hroch, Stanislav Rampas a Petr Kulíšek. Těchto devět členů přímo zvolených valnou hromadou doplňuje v 22 členném předsednictvu 13 předsedů krajských organizací SPOV.

Spolek pro obnovu venkova má v současnosti více než osm set členů, zejména z řad obcí, ale také mikroregionů, regionálních rozvojových agentur či jednotlivců, kteří jsou sdruženi v 13 krajských organizacích. SPOV se podílí na organizaci soutěže Vesnice roku společně s kraji, ministerstvy místního rozvoje, zemědělství a dalšími organizacemi. Spolupracuje také se Svazem měst a obcí ČR (SMO), Asociací krajů ČR a také s organizacemi Sdružení místních samospráv, Národní sítí MAS apod.

Jedním z prvních kroků k aktivizaci činnosti Spolku v krajích je Desatero pro kraje, schválené na schůzi Spolku pro obnovu venkova dne 3. února 2009 v Praze.

Desatero pro kraje

schválené schůzí Spolku pro obnovu venkova ČR 3. února 2009

1. Subsidiarita a jednoduchost

Členové Spolku pro obnovu venkova České republiky (dále jen "Spolek") jsouce přesvědčeni, že obnově a rozvoji venkova nejlépe svědčí uplatňování principu subsidiarity, budou tento princip prosazovat ve všech oblastech spolupráce s kraji. Budou trvat na zachování i těch nejmenších obcí a hledat spojence k prosazení změn rozpočtového určení daní ve prospěch malých obcí a měst.

Tam, kde je dosud nutné podporovat venkov prostřednictvím podpůrných a dotačních programů, bude Spolek vyžadovat co nejjednodušší pravidla.

2. Sebevědomí

Je nezbytné všemi formami podporovat vlastní sebevědomí obyvatel venkova, aby se vlastními silami snažili o zlepšování kvality života na venkově a všestranný rozvoj venkovských regionů.

Vyžadování pomoci kraje a státu je na místě tam, kde vlastní prostředky nemohou, např. z důvodů nespravedlivého určení daní nebo nastavení evropských či národních programů, dostačovat. Od krajů musí Spolek vyžadovat, aby současně nastavený daňový a dotační systém a jeho důsledky ve vztahu k venkovu průběžně vyhodnocovaly a svou podporu zaměřily na oblasti, které nemohou obce samy řešit a evropská nebo národní podpora je nedostatečná.

Za nejvhodnější formu podpory Spolek považuje další navyšování finančních prostředků pro krajské programy obnovy venkova při jejich věcném přizpůsobení aktuálním národním a konkrétním krajským podmínkám.

V konkurenčním prostředí má zvláštní význam specializace, a to nejen specializace výroby, ale např. i v zaměření regionu, v místních produktech nebo specializace a vyniknutí v oblasti sportu zábavy, rekreace nebo turistického ruchu, které mohou na místo či region upozornit, posilovat jeho sebevědomí a třeba i nepřímo vést k jeho prosperitě.

3. Společenský život

Duchovní obnova venkova a rozvoj společenského života v obcích jsou základem a předpokladem úspěšné obnovy vesnice a rozvoje venkova jako celku. Proto Spolek uvítá každou podporu krajů, zaměřenou tímto směrem Spolek počítá s trvalou finanční a organizační podporou krajů při realizaci a slavnostním vyhlášení výsledků krajských kol soutěže Vesnice roku.

4. Rodina a tradice

Spolek očekává krajskou podporu také v oblasti rodinné politiky, prohlubování povědomí pospolitosti a aktivní účasti obyvatel na místních a regionálních tradicích. I když hlavní tíha tohoto úkolu spočívá na obcích, nelze se při realizaci řady konkrétních akcí nebo opatření, zejména v sociální oblasti, obejít bez porozumění a vstřícnosti krajů.

Spolek přivítá každou podporu krajů, týkající se projektů pro děti a mládež a venkovských školských zařízení. Tam, kde dosud taková forma podpory neexistuje nebo je málo rozvinutá, nabídne vhodné formy a příklady úspěšných projektů.

5. Solidarita

Spolek očekává solidární chování krajských zastupitelů a větších měst k venkovu, které umožní jeho pozitivní rozvoj i při současném, pro něj nepříznivém nastavení rozpočtového určení daní. S ohledem na minoritu venkovského obyvatelstva a tomu odpovídající malý počet krajských zastupitelů z venkova by to bez této solidarity ani nebylo možné.

V této souvislosti Spolek poukazuje na to, že i když počet obyvatelstva v obcích do 2 tisíc obyvatel, statisticky vzato tradičně považovaných za venkovské, dosahuje zhruba čtvrtiny obyvatel České republiky, ve venkovských regionech, současně realizujících nebo se připravujících na LEADER, do nichž mohou být podle pravidel českého Plánu rozvoje venkova na období 2007--2013 zahrnuta města do 25 tisíc obyvatel, žije téměř 45 % obyvatel republiky. Tyto regiony zaujímají tři čtvrtiny jejího území.

6. Odpovědnost

V souladu s principem subsidiarity je nesporné, že za rozvoj venkova musí odpovídat především obce a regiony. Proto ruku v ruce s posilováním jejich podílu na daních musí jít navyšování jejich finanční spoluúčasti na dotovaných projektech. To povede ke zvyšování odpovědnosti za výběr projektů v rámci demokratických systémů místní samosprávy, ke zmenšení rozsahu administrativně náročného posuzování projektů nadřízenými úřady a ve svých důsledcích ke snížení rizika korupce.

Venkov a jeho obyvatelstvo by měly nést také spolu odpovědnost za péči o kulturní krajinu. Spolek proto bude při jednáních s kraji klást důraz na tuto problematiku. Bude se přitom snažit využít orgánů krajů, které v řadě z nich řeší společně problematiku venkova, zemědělství a životního prostředí na rozdíl od více resortně pojaté centrální politiky vlády.

7. Prosperita

Spolek je si vědom skutečnosti, že prosperita venkova je založen na ochotě obyvatel žít na venkově. Ta je daleko více odvislá od možností zaměstnání a přijatelné dopravní obslužnosti, než např. od stavu technické infrastruktury. Je třeba vyhledávat, vytvářet a využívat příležitosti pro zvýšení zaměstnanosti přímo ve venkovských obcích. Proto bude Spolek spolupracovat s kraji především při řešení těchto otázek.

Spolek bude upozorňovat na úskalí finančně náročných projektů, které samy o sobě život na venkov nezaručí, ale mohou obce dostat do určité "infrastrukturální pasti", kdy sice využijí nabízených prostředků, ale každodenní život obce i jeho obyvatel se prodraží, což způsobí namísto přílivu obyvatel jeho snižování nebo místo spokojenosti novou nespokojenost.

Předpokladem prosperity je také rozvoj vzdělanosti. Proto bude Spolek při dialogu s kraji projednávat otázky jako je působení tzv. "škol obnovy venkova" (nebo jiných podobných institucí zachování venkovských škol a možností jejich širšího působení v rámci tzv. "komunitních škol".

8. Transparentnost

Spolek musí být strážcem transparentnosti každého rozhodování o venkovu. Bude proto vyžadovat, aby při rozhodování o venkovu včetně tvorby programů a činnosti výběrových komisí byly zveřejňovány osoby, odpovědné za přijímaná rozhodnutí. Tato činnost nemůže být skryta za anonymitu úřadu nebo komise.

9. Partnerství

Spolek bude podporovat utváření a činnost místních akčních skupin, pracujících metodou LEADER. Základní principy jejich práce -- trvalého partnerství veřejného a soukromého sektoru včetně neziskových organizací a vytváření cílů rozvoje jednotlivých venkovských regionů "zdola-nahoru" -- odpovídají východiskům původního Programu obnovy venkova a proto bude Spolek iniciovat jejich podporu kraji tam, kde se nepodaří zajistit jejich podporu z evropských nebo národních prostředků.

Spolek považuje za své přirozené partnery nejen kraj, ale i další organizace a instituce, zabývající se na krajské úrovni zemědělstvím a venkovem (např. regionální agrární komory, krajské sítě venkova., školy obnovy venkova). Bude napomáhat výměně zkušeností mezi kraji jak na úrovni krajských samospráv, tak těchto organizací a institucí.

10. Inovace

Každý rozvoj potřebuje inovace. V rozvoji venkova hraje zvláště významnou úlohu rozvoj informačních technologií a péče o životním prostředí.

V nově se formulujících LEADER-regionech, nabízejících lepší manažerské a odborné zabezpečení, bude Spolek podporovat vyhledávání možností většího využívání obnovitelných zdrojů energie a tepelně úsporných řešení veřejných budov (jako příkladů vhodných následování) s navazující konkrétní projekty jejich realizace.

Zvláštní pozornost zaslouží spolupráce Spolku a krajů při realizaci tzv. brownfields ve venkovském prostoru.

TOPlist
TOPlist