Kraje ve třetím volebním období

(Představení krajů a jejich nové vedení)

Výsledky krajských voleb přinesly zásadní změny ve vedení krajů. Zatímco ve druhém volebním období stáli v čele krajů převážně představitelé ODS, současné období je jednoznačně ve znamení ČSSD.

V následujícím textu chceme představit nejen nové hejtmany a hejtmanky, ale také složení rad krajů, náměstky hejtmanů a zároveň upozornit na současné postavení krajů v rámci socioekonomických parametrů a některých demografických ukazatelů i hlavních rozpočtových údajů územní samosprávy.

Úvodem je nutno předeslat, že nově zvolení hejtmani se na svém prvním zasedání sešli již počátkem prosince v Praze a zvolili novým předsedou Asociace krajů České republiky (AK ČR) hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška, který vystřídal v čele asociace Ing. Evžena Tošenovského, který byl v minulém období hejtmanem v Moravskoslezském kraji. Prvním místopředsedou AK ČR byl zvolen pardubický hejtman Mgr. Radko Martínek a dalšími místopředsedy se stali Ing. Martin Tesařík (Olomoucký), MUDr. David Rath (Středočeský), MUDr. Jiří Běhounek (Vysočina) a hejtmanka Plzeňského kraje MUDr. Milada Emmerová, CSc.

Základní číselné údaje o jednotlivých krajích uvádíme v přehledné tabulce, která zahrnuje data z veřejně dostupných statistických databází. Některé údaje dopočítala redakce. Komentáře k jednotlivým krajům vychází ze socioekonomické analýzy krajů, kterou v loňském roce zpracovala Vysoká škola ekonomická pro MasterCard Worldwide. Pro srovnání jsou uvedeny i údaje za hlavní město Prahu.

Zdroje: ČSÚ, MPSV, Krajské úřady.
Pozn.: Podíl na daních se týká jen krajů, daňové příjmy, dotace a výdaje jsou za všechny samosprávné celky.

Středočeský kraj

Hejtman

MUDr. David Rath (*1965), povoláním lékař, působil jako internista, primář záchranné služby a učitel na lékařské fakultě. Založil lékařský odborový klub a byl prezidentem České lékařské komory. V letech 2005--2006 ministrem zdravotnictví. Působí též jako zastupitel města Hostivice.

Rada kraje

11 členů, všichni ČSSD.

Náměstci hejtmana

Ing. Marcel Hrabě -- oblast finance a investice,

PhDr. Marcel Chládek, MBA -- oblast regionálního rozvoje a evropské integrace,

Ing. Zuzana Moravčíková -- oblast majetku,

Ing. Miloš Petera -- oblast životního prostředí a zemědělství,

Robin Povšík -- oblast dopravy,

Prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. -- oblast zdravotnictví.

Středočeský kraj je socioekonomicky druhým nejvyspělejším krajem po hlavním městě. Je zde vysoký počet registrovaných podnikatelských subjektů, nejvyšší průměrné tempo růstu HDP. V kraji se postavilo nejvíce bytů na tisíc obyvatel, je zde také největší počet podnikatelských subjektů. V ekonomickém rozvoji jsou však regionálně velké rozdíly, upadají průmyslová centra v některých částech a klesá společenská funkce center měst mimo pracovní dobu.

Středočeský kraj je naším největším krajem nejen z hlediska rozlohy, ale zejména počtem obcí, kterých je v kraji téměř dvacet procent z celé ČR. Z hlediska počtu obyvatel je druhým největším. Z pohledu příjmů územních samosprávných orgánů jsou středočeští občané pod republikovým průměrem. Tomu odpovídají i výdaje samosprávy přepočtené na jednoho obyvatele, které jsou ve Středočeském kraji nejnižší v celé České republice.

Jihočeský kraj

Hejtman

Mgr. Jiří Zimola (*1971), absolvent Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity, rodák z Nové Bystřice na Jindřichohradecku, kde působil jako učitel na základní škole. Od roku 1998 byl zvolen starostou a ve funkci působil až do svého zvolení hejtmanem. V krajském zastupitelstvu ppracoval již v minulém volebním období.

Rada kraje

11 členů (7 ČSSD, 4 ODS).

Náměstci hejtmana

MUDr. Martin Kuba (ODS) -- 1. náměstek pro oblast regionálního rozvoje, evropské integrace, územního plánování,

Mgr. Ivana Stráská (ČSSD) -- pro oblast sociální, zdravotní a národnostní problematiky.

Jihočeský kraj je hodnocen jako region s vysokou kvalitou života a příznivou socioekonomickou úrovní, kde je vysoká střední délka života obyvatelstva. V kraji je dlouhodobě relativně nízká míra nezaměstnanosti. Geograficky jde o území, kde je nejvyšší podíl vodních ploch na celkové rozloze kraje. V kraji je ovšem nízký podíl progresivních odvětví na tvorbě HDP a zaměstnanosti. Nedostatečně je rozvinut marketing zemědělských a potravinářských produktů a je zde absence dálničního propojení vlivem zpožďování výstavby dálnice D3 a nedobudovaných rychlostních silnic.

Jihočeský kraj je z hlediska počtu obyvatel mírně pod průměrem velikosti kraje, ale rozlohou svého území je po Středočeském kraji druhý největší. Průměrné mzdy v kraji jsou z celorepublikového hlediska spíše nižší. Daňové příjmy územních orgánů samosprávy i přijaté dotace odpovídají republikovým podílem počtu obyvatel kraje. Přesto dosažené průměrné výdaje na jednoho obyvatele patří spíše lepším výsledkům v republikovém srovnání.

Plzeňský kraj

Hejtmanka

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. (*1944), po dokončení studia působila na interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni. V roce 1996 byla zvolena poslankyní a v roce 2004 se stala ministryní zdravotnictví. Od počátku roku 2007 je vedoucí lékařkou léčebné barokomory FN v Plzni, autorka nebo spoluautorka odborných publikací z oboru vnitřního lékařství.

Rada kraje

9 členů, všichni ČSSD

Náměstci hejtmana

Milan Chovanec -- 1. náměstek -- oblast ekonomiky, majetku a neziskových organizací,

Jaroslav Bauer -- oblast dopravy,

Ivo Grüner -- oblast regionálního rozvoje a fondů EU.

Plzeňský kraj je ze socioekonomického hlediska třetím nejvyspělejším krajem v České republice, dosahuje vysokou úroveň HDP na jednoho obyvatele a zároveň vysokou hodnotu čistého disponibilního důchodu na obyvatele. Přitom je zde celokrajsky nízká míra nezaměstnanosti. Z hlediska investiční atraktivnosti patří kraj k nejzajímavějším lokalitám v ČR. Přes tyto celkově makroekonomicky příznivé ukazatele jsou v kraji výrazné disparity v území. Pokračuje stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit. Nízká je podpora a komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje. Na trhu práce je profesní a územní nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce.

Plzeňský kraj se rozkládá na poměrně značném území, z pohledu počtu obyvatel je spíše podprůměrně veliký. Ekonomické vyspělosti odpovídají i průměrné mzdy v kraji, které jsou druhé nejvyšší (nepočítáme-li Prahu). Příjmy samosprávy jsou v relaci s počtem obyvatelstva, ale výdaje samosprávných celků na jednoho obyvatele jsou nejvyšší v republice.

Karlovarský kraj

Hejtman

PaeDr. Josef Novotný (*1952), absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu tělesné výchovy a sportu. Působil jako učitel a později ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. Působil v komunální sféře jako člen rady města Sokolov, provozoval závodně volejbal a je trenér národního týmu kadetů a juniorů ČR.

Rada kraje

9 členů (5 ČSSD, 2 KSČM, 2 hnutí Doktoři za uzdravení společnosti).

Náměstci hejtmana

Mgr. Martin Havel (ČSSD) -- statutární zástupce hejtmana, oblast ekonomiky, legislativy a informatiky,

Ing. Petr Navrátil (ČSSD) -- oblast dopravy, silničního hospodářství a regionálního rozvoje,

Mgr. Jaroslav Borka (KSČM) -- oblast majetkoprávní a vnitřních věcí,

Miloslav Čermák (ČSSD) -- náměstek hejtmana -- oblast sociálních věcí

Karlovarský kraj je proslulý lázeňstvím (40 % kapacit v ČR) a po Praze je nejatraktivnější z hlediska zahraničního cestovního ruchu. Patří ke krajům, kde je patrný nejrychlejší nárůst registrovaných podnikatelských jednotek. Má výhodnou příhraniční polohu a rozvoj turismu podporuje existence mezinárodního letiště. Tyto výhodné rozvojové podmínky omezuje nízká vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva, zanedbaný stav dopravní infrastruktury a silně periferní postavení kraje mezi našimi regiony.

Karlovarský kraj je nejmenší počtem obyvatel a po Libereckém kraji i druhý nejmenší rozlohou. Nezaměstnanost v kraji je nad republikovým průměrem. Daňové příjmy i přijaté dotace územní samosprávy odpovídají podílu obyvatelstva. Výdaje samosprávy na jednoho obyvatele jsou však v průměru republikových čísel.

Ústecký kraj

Hejtmanka

Jana Vaňhová (*1955) je původem z Rakovníku, vystudovala Střední ekonomickou školu a při zaměstnání Střední pedagogickou školu. Věnovala se učitelství a vychovatelství. Politicky působila od roku 1998 v ČSSD v Klášterci nad Ohří. Po komunálních volbách v roce 2006 se stala náměstkyní chomutovské primátorky. Je také místopředsedkyní ČSSD.

Rada kraje

11 členů (7 ČSSD, 3 ODS, 1 nezávislý).

Náměstci hejtmana

Ing. Pavel Kouda (ČSSD) -- statutární zástupce hejtmanky,

Mgr. Arno Fišera (ČSSD) -- náměstek.

Ústecký kraj má z hlediska socioekonomického ze všech krajů nejsložitější pozici. Na jedné straně je nezpochybnitelný jeho celorepublikový význam z pohledu důležitosti těžebního a energetického průmyslu. Kraj je také základnou našeho největšího vývozce ušlechtilých tuků a olejů. Významně se v kraji zlepšila kvalita životního prostředí. Je zde vysoká dostupnost bydlení a vysoký potenciál lodní dopravy. Na druhé straně je v kraji největší nezaměstnanost a velké sociální problémy. Výrazně je devastované životní prostředí, znečištěné ovzduší a vody, přestože došlo k velkému zlepšení. Až na výjimky je zde z hlediska dalšího rozvoje slabá role výzkumu a vývoje.

Ústecký kraj patří svým počtem obyvatel spíše k větším krajům, z pohledu rozlohy je zase mírně pod průměrnou velikostí krajů. Průměrné mzdy v kraji jsou sice pod republikovým průměrem, ale v pořadí krajů je z tohoto pohledu uprostřed. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je však v republice nejvyšší, podle posledních dostupných údajů dosahuje 9,4 %. Poměrně vysoké výdaje na obyvatele ovlivňuje relativně vysoký podíl přijatých dotací.

Liberecký kraj

Hejtman

Bc. Stanislav Eichler (*1960), působil před zvolením do funkce hejtmana jako ředitel pobočky ČSOB Leasing v Liberci. Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou a později si rozšířil vzdělání na Univerzitě Jana Ámose Komenského. Žije v Českém Dubu, kde působí v místním zastupitelstvu.

Rada kraje

9 členů (8 ČSSD, 1 Strana pro otevřenou společnost).

Náměstci hejtmana

Ing. Lidie Vajnerová (SOS) -- statutární náměstkyně hejtmana -- oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu,

Bc. Radek Cikl (ČSSD) -- oblast školství, mládeže, tělovýchovy a sportu,

RNDr. Vít Příkaský (ČSSD) -- oblast hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a rozvoje venkova,

Martin Sepp (ČSSD) -- oblast dopravy.

Liberecký kraj patří k regionům s vysokým počtem podnikatelských jednotek na obyvatele. Je také krajem, který je na třetím nejvyšším místě v počtu výzkumných pracovníků na tisíc obyvatel. Vyskytuje se rovněž na čelném místě v pořadí, pokud jde o hodnotu střední délky života. Kraj má také velmi příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Je zde tradice přeshraniční spolupráce, euroregion Nisa patřil mezi průkopníky v této oblasti. Vedle existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje omezuje možnosti kraje v rozvoji cestovního ruchu rostoucí znečištění ovzduší a zátěž způsobená dopravou. Patří sem i nízká kvalita služeb a infrastruktury.

Liberecký kraj je z hlediska rozlohy nejmenším krajem v České republice. Příjmy územní samosprávy jsou však úměrné počtu obyvatel a odpovídají tomu i výdaje územních samosprávných celků.

Královéhradecký kraj

Hejtman

Bc. Lubomír Franc (*1953), pochází z Broumova, kde před svým zvolením do funkce hejtmana působil jako místostarosta. Po dokončení Střední průmyslové školy chemické dlouhá léta pracoval v podniku VEBA Broumov. V roce 1999 získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bakalářský titul v oboru personální řízení.

Rada kraje

9 členů (6 ČSSD, 2 KDU-ČSL, 1 SNK-ED).

Náměstci hejtmana

Josef Táborský (ČSSD) -- 1. náměstek -- oblast ekonomiky a zahraničních vztahů,

Vladimír Derner (KDU-ČSL) -- 2. náměstek -- oblast majetkoprávní,

Helmut Dohnálek (SNK-ED) -- 3. náměstek -- oblast regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a cestovního ruchu.

Královéhradecký kraj má stabilní ekonomickou strukturu, relativně nízký stupeň nezaměstnanosti a proto dosahuje vyrovnané hodnoty socioekonomických ukazatelů. Navíc je zde vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, v kraji je kvalitní životní prostředí a druhá nejdelší střední délka života. Na venkově však dochází k nepříznivému demografickému vývoji, zhoršuje se věková struktura obyvatelstva. V kraji je patrná přetíženost komunikací, chybějí obchvaty obcí pro tranzitní dopravu. Ze strany obcí je vykazován nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory.

Z hlediska demografie je Královéhradecký kraj průměrně velkým co do počtu obyvatel i rozlohy. Stejně tak počet obcí odpovídá průměrné velikosti kraje. Vzhledem k počtu obyvatel kraje jsou daňové příjmy i přijaté dotace územní samosprávou pod úrovní, ale dosažené výdaje na obyvatele svědčí o hospodárném využití zdrojů.

Pardubický kraj

Hejtman

Mgr. Radko Martínek (*1956), absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Palackého a poté studoval na Přírodovědecké fakultě, působil jako učitel na gymnáziu v Moravské Třebové. Tam také v letech 1994 -- 1998 vykonával funkci starosty. V roce 1998 byl zvolen poslancem a v roce 2005 -- 2006 zastával funkci ministra pro místní rozvoj.

Rada kraje

9 členů (6 ČSSD a 3 Koalice pro Pardubický kraj).

Náměstci hejtmana

Ing. Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj) -- oblast financí a majetku,

Jan Tichý (ČSSD) -- oblast dopravy, dopravní obslužnosti a cestovního ruchu

Pardubický kraj patří k regionům se stabilní ekonomickou strukturou, v kraji je prokazatelně velmi dobrý vývoj čistého disponibilního důchodu domácností a pozitivně se rozvíjí průmysl. U mužů i žen je sledována vysoká délka střední délka života. V kraji je rovněž vysoké procento uživatelů internetu. Na druhé straně je v kraji značný podíl strukturálně ohrožených odvětví, což má svůj vliv na celkovou ekonomiku. U průmyslových firem je zaznamenána nedostatečná inovační aktivita. Z hlediska vnějšího silničního napojení kraje je patrná absence dálnic a rychlostních silnic.

Pardubický kraj patří počtem obyvatelstva k méně lidnatým krajům, stejně jako z hlediska rozlohy je spíše menším krajem. Průměrné mzdy v kraji patří rovněž do skupiny spíše nižších výdělků v rámci republiky. V kraji je 451 obcí a jejich daňové příjmy s ohledem na počet obyvatel tvoří nižší podíl v rámci republiky, stejně jako výdaje samosprávných územích celků. Z hlediska přepočtených výdajů na obyvatele se však údaje řadí k republikovému středu.

Kraj Vysočina

Hejtman

MUDr. Jiří Běhounek (*1952), vystudoval fakultu Všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, působil v pelhřimovské nemocnici ve funkci primáře ortopedického oddělení. Do komunální politiky vstoupil v roce 1998 jako člen zastupitelstva města Pelhřimov a v roce 2004 byl zvolen do krajského zastupitelstva jako nezávislý na kandidátce ČSSD.

Rada kraje

9 členů, všichni ČSSD.

Náměstci hejtmana

Ing. Libor Joukl -- oblast dopravy a majetku,

Ing. Vladimír Novotný -- oblast financí a grantových programů.

Kraj Vysočina se vyznačuje druhým místem mezi kraji z hlediska nejvyššího průměrného tempa růstu HDP ve stálých cenách. Jako kraj má nejvyšší nárůst čistého disponibilního důchodu domácností. Z celkové nezaměstnanosti je zde velmi nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Na Vysočině je také dlouhodobě příznivý stav životního prostředí a ze všech krajů je zde nejnižší kriminalita. V kraji se ovšem projevuje značná strukturální nezaměstnanost, vlastně nesoulad kvalifikace uchazečů s potřebami trhu práce. Na Vysočině je rovněž patrný pokles počtu obyvatel kraje, nízká porodnost a úbytek obyvatelstva přirozenou měnou, dochází k "stárnutí" populace. Rozvoji ekonomiky brání špatný technický stav dopravní infrastruktury.

Z hlediska počtu obyvatel je Vysočina třetím nejmenším krajem. Naopak rozlohou patří spíše k větším krajům, z hlediska rozlohy je na pátém místě. Typickým znakem Vysočiny je však velký počet malých obcí. po Středočeském kraji, který je ovšem nejrozlehlejší, je zde nejvíc obcí. Přestože daňové příjmy územních samosprávných celků jsou vzhledem k počtu obyvatel pod průměrem, přijaté dotace a nakonec i celkové výdaje na obyvatele jsou ve vztahu k jiným krajům velmi vysoké.

Jihomoravský kraj

Hejtman

Mgr. Michal Hašek (*1976), je nejmladším hejtmanem, ale již během studií Právnické fakulty Masarykovy univerzity začal působit v komunální politice, byl rovněž starostou obce Drásov. V krajském zastupitelstvu působil v letech 2000 -- 2004. Od roku 2002 také poslancem Poslanecké sněmovny a v posledním období předsedou klubu poslanců ČSSD.

Rada kraje

11 členů (7 ČSSD, 4 ODS).

Náměstci hejtmana

Ing. arch. Anna Procházková (ODS) -- oblast územního plánování,

Mgr. Václav Božek, CSc. (ČSSD) -- oblast kultury a památkové péče, cestovního ruchu, strategie rozvoje lidských zdrojů, podpory VŠ, vědy a výzkumu, NNO

Jihomoravský kraj je hodnocen jako kraj s třetím nejvyšším HDP na obyvatele. Je to také druhé nejvýznamnější univerzitní centrum a kraj je na druhém místě v počtu výzkumných pracovníků na 1000 obyvatel. Kraj má vysoký technologický potenciál a je zde rovněž vysoký počet uživatelů internetu. Tato pozitiva bohužel snižuje zjištěná slabá spolupráce vysokých škol a průmyslu, resp. tržních služeb. Zvyšuje se průměrná délka nezaměstnanosti a je zde značný rozsah marginálních území vyznačujících se potencionálními problémy socioekonomického charakteru.

Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v rámci ČR, po Středočeském a Moravskoslezském kraji. Vyznačuje se rovněž velkou rozlohou a vysokým počtem obcí v kraji. Počtem obyvatel tvoří kraj téměř 11 % osídlení v ČR a tomu odpovídají i daňové příjmy územní samosprávy (10,32 %) a přijaté dotace územních samosprávných celků, které dosahují 11,47 %. Odpovídají tomu i výdaje samosprávy (podíl 10,96 %), které v přepočtu na obyvatele patří k nejvyšším v ČR.

Olomoucký kraj

Hejtman

Ing. Martin Tesařík (*1954), po studiích Střední průmyslové školy strojní absolvoval Vysoké učení technické v Brně. V regionální politice působil jako náměstek primátora a poté i jako primátor města Olomouce. Také byl krajským zastupitelem v prvním volebním období a v roce 2006 byl zvolen poslancem.

Rada kraje

11 členů (8 ČSSD, 2 ODS, 1 KDU-ČSL)

Náměstci hejtmana

MUDr. Michael Fischer (ČSSD) -- 1. náměstek,

RNDr.Ivan Kosatík (ODS) -- majetek a finance,

Mgr. Alois Mačák (ČSSD) -- doprava,

Mgr. Radovan Rašťák (ČSSD) -- kultura, památková péče, sport,

Ing. Pavel Sekanina (ODS) -- školství,

Ing. Pavel Horák (KDU-ČSL) -- regionální rozvoj, životní prostředí,

Mgr. Yvona Kubjátová (ČSSD) -- sociální problematika

Olomoucký kraj má velmi vysoký potenciál pro efektivní zemědělskou a potravinářskou výrobu. Je to také kraj s vysokým potenciálem pro zvýšení HDP. Vykazuje nejvyšší pokles nezaměstnanosti (více než 30 % v letech 2000--2008). Příznivá pro rozvoj je také dobrá dopravní dostupnost na většině území kraje. Je zde třetí nejvyšší hodnota střední délky života v rámci krajů ČR. Z druhé straně lze vytknout nedostatečnou regionální spolupráci, zejména s ostravským regionem. Kraj má minimální infrastrukturální vybavenost a propojení s okrajovými částmi regionu. Převážná část kraje má venkovský charakter.

Z hlediska počtu obyvatel, rozlohy i počtu obcí v kraji patří Olomoucký kraj k průměrným regionům a odpovídají tomu i daňové příjmy a přijaté dotace územních samosprávných celků. Stejně tak výdaje samosprávy odpovídají poměru počtu obyvatel kraje ve vztahu k ČR.

Zlínský kraj

Hejtman

MVDr. Stanislav Mišák (*1952), po studiích na Vysoké škole veterinární působil jako veterinární lékař na Zlínsku. V komunální politice se začal angažovat po roce 1989, kdy se stal zastupitelem v Otrokovicích a po tři volební období zastával funkci starosty. V krajském zastupitelstvu působí od prvního volebního období krajů.

Rada kraje

9 členů (5 ČSSD, 2 ODS, 2 KDU-ČSL)

Náměstci hejtmana

Libor Lukáš (ODS) -- statutární náměstek -- oblast strategického rozvoje a investice,

Ing. Bc. Jindřich Ondruš (KDU-ČSL) -- oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu a církve,

Ing. Jaroslav Drozd (ČSSD) -- oblast dopravy a hospodaření organizací v oblasti dopravy

Zlínský kraj se vyznačuje rozvinutou podnikatelskou tradicí, na kterou může úspěšně navázat. Pomáhá tomu zlepšující se tendence v dopravní infrastruktuře a významný potenciál kraje pro rozvoj cestovního ruchu. V kraji je patrné zlepšení úrovně životního prostředí a dosažená vysoká hodnota střední délky života. Na tvorbě HDP je vysoký podíl sekundárního ekonomického sektoru. Z hlediska dopravy je negativní jen pomalu rostoucí rozsah dálnic a rychlostních komunikací na území regionu a dosud nedostatečné napojení na celostátní síť. Nenaplněný potenciál rozvoje cestovního ruchu ovlivňuje především slabý marketing, slabá provázanost služeb, nižší kvalita infrastruktury, zařízení a služeb.

Zlínský kraj patří počtem obyvatel k středně velkým krajům, z hlediska rozlohy je však spíše menší. Na počet obyvatel je zde však pouze 304 obcí, což svědčí o poměrně úspěšné integraci v minulosti. Na počet obyvatel je ovšem vykazovaná úroveň příjmů i výdajů územně samosprávných celků v kraji nižší, než by se dalo očekávat.

Moravskoslezský kraj

Hejtman

Ing. Jaroslav Palas (*1952), po krátké přestávce, kdy působil jako předseda Českomoravské myslivecké jednoty a předseda stavovské zdravotní pojišťovny Halali, se vrací do veřejného života jako hejtman. Předtím působil jako ministr zemědělství a poslanec. Původem z Bruntálu, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Plovdivu (Bulharsko).

Rada kraje

11 členů (8 ČSSD, 3 KSČM).

Náměstci hejtmana

Miroslav Novák (ČSSD) -- 1. náměstek -- oblast dopravy, silničního hospodářství, životního prostředí,

Mgr. Věra Palková (ČSSD) -- oblast školství, sportu,

doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph. D. (ČSSD) -- náměstek hejtmana -- oblast regionálního rozvoje, evropských fondů a operačních programů,

Ing. RSDr. Karel Konečný (KSČM) -- oblast zdravotnictví,

Ing. RSDr. Svatomír Recman (KSČM) -- oblast sociálních věcí a kultury,

Ing. Jiří Vzientek (ČSSD) -- oblast územního plánování a cestovního ruchu

Moravskoslezský kraj je proslulý kvalitním těžkým průmyslem s existencí využitelných zdrojů nerostných surovin. Zlepšuje se ekonomická úroveň a snižuje se nezaměstnanost. Je zde značný počet lidí s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu dolů a hutí. Přetrvává neuspokojivý stav životního prostředí a jen pomalu postupuje výstavba dálnice, která sníží dopravní odlehlost kraje.

Moravskoslezský kraj je region s nejvyšší hustotou zalidnění. Žije zde přes 12 % obyvatel země na poměrně malém území, typickém malým počtem větších obcí a měst. Počtu obyvatelstva neodpovídá poměr daňových příjmů územní samosprávy a vyšší podíl přijatých dotací je spíše výrazem podpory strukturálně postižených území. Míra nezaměstnanosti je druhá nejvyšší v republice.

© 2022 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.