Čerpání dotací v rámci Programu obnovy venkova

Počátkem 90. let vznikla v České republice myšlenka obnovit a podpořit rozvoj venkovských oblastí a na základě zkušeností ze zahraničí byl přijat v roce 1991 státní Program obnovy vesnice, v roce 1998 novelizovaný na Program obnovy venkova. Program je určen všem venkovským obcím, které jsou ochotny se aktivně podílet na svém rozvoji.

Směřují tyto prostředky do nejproblémovějších obcí, které dotace nejvíce potřebují, nebo tímto způsobem získávají snadnou finanční výpomoc již úspěšné obce? Článek se pokouší hodnotit efektivitu programu a také aktivitu jednotlivých obcí v čerpání dotací. Snahou je posoudit, jaký typ obcí a na jaké aktivity prostředky využívá, jaký je dopad jednotlivých dotací na "rozvoj" podpořených obcí.

Pro detailnější analýzu byl vybrán okres Vsetín, jako kompaktní území s dostatečným počtem populačně různých venkovských obcí. Jeho výhodou pro hodnocení je relativně vhodná velikostní struktura venkovských obcí a stabilní obyvatelstvo. V populačně nejmenší vesnici žije 234 obyvatel, naopak nejlidnatější vsí je obec Zašová s 2810 obyvateli.

Metodické poznámky a data

Provedena byla analýza všech realizovaných dotací POV ve všech obcích s obecním úřadem v okrese Vsetín v letech 1998--2006. Celkový počet sledovaných obcí činil 52.

Data o dotacích byla získána z oficiálního serveru Programu obnovy venkova -- Informačního systému o území, z Odboru strategického plánování Zlínského kraje a částečně také z internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj. Problémem byla částečná nedostupnost a neúplnost některých údajů, proto byly pro zachování kontinuity a porovnatelnosti zkoumány pouze úspěšné projekty, tedy takové, které komise schválila a navrhla u nich částku dotace. V drtivé většině pak byly projekty realizovány. Dalším problémem z hlediska jednotnosti dat je rok 2004, kdy veškerá agenda POV přešla do rukou kraje. Proto jsou v analýze brána v potaz data, která uvádí Zlínský kraj, nikoliv celostátní registr.

U každé obce byl u jednotlivých dotačních titulů sledován objem požadované dotace, objem přidělené dotace, počet podaných žádostí a počet přidělených žádostí. Při hodnocení integrovaných projektů, kdy se jednalo o projekty podané více obcemi, se pro zjednodušení objemy dotací i projekt přidělil "nositelské" obci, jež nesla hlavní odpovědnost. Při hodnocení však bylo přihlédnuto i k spoluúčasti ostatních obcí.

Při hledání obcí nejvíce využívající Program se hodnotily tři skupiny ukazatelů -- úspěšnost (v podávání projektů a přidělování dotace), spolupráce (na základě organizování a účasti v integrovaných projektech) a aktivita jednotlivých obcí (v podávání žádostí). Výsledná klasifikace pak byla porovnávána s počtem obyvatel v obci a zvolenými kritérii úspěšnosti obce (demografické ukazatele, ekonomické ukazatele, ukazatele vzhledu, vybavenosti, aktivity obyvatel a funkčnosti obce).

Analýza dotací

Dotace přidělené na Program obnovy venkova na celostátní úrovni měly z hlediska absolutního objemu dotačních prostředků od roku 1998 rostoucí trend a v posledních letech se hodnota přidělených finančních prostředků pohybuje kolem 500 mil. Kč ročně.

V obcích vsetínského okresu bylo v období 1998--2006 investováno v rámci POV 62,4 mil. Kč ve 317 podpořených projektech (viz graf 1). V hypotetickém průměru tedy na jednu obec ročně připadla částka pouze 133 tis. Kč v 0,68 projektu. Jednotlivé konkrétní obce se však lišily jak v aktivitě při podávání žádostí, tak i v úspěšnosti v čerpání. Rozdělení dotací obcím nebylo rovnoměrné.

Graf 1: Objemy dotací v rámci POV v okrese Vsetín 1998--2006 (mil. Kč)

Výsledná typologie rozdělila obce do čtyř skupin -- obce úspěšné v čerpání dotací (10), spíše úspěšné (16), spíše neúspěšné (15) a neúspěšné (11). Obce úspěšnější v čerpání dotací byly více soustředěné v okolí větších měst okresu -- Vsetína a Valašského Meziříčí. Naopak obce, které nejméně využívaly POV, se nacházely ve větší vzdálenosti od hlavních center blíže státní hranici.

Projevil se i vliv populační velikosti obce. V čerpání dotací byly úspěšnější obce s menším počtem obyvatel. Z celkového objemu přidělené dotace připadlo na obce do 1000 obyvatel 63 % investičních prostředků. Skutečně tedy byly zvýhodňovány populačně menší obce. To potvrzuje názor, že kvůli snaze dosáhnout připravenosti venkova na čerpání z fondů Evropské unie a díky přetlaku poptávky po dotacích, se podpora POV omezila převážně na obnovu občanské vybavenosti, péči o veřejná prostranství a zeleň, budování a obnovu místních komunikací, a to zejména v obcích zhruba do 1000 obyvatel [1].

Vliv investic na rozvoj

Analýza sledovala rovněž vliv investic na rozvoj dotovaných obcí. Perlín [2] dělí jednotlivé připravované nebo skutečně realizované projekty obcí do dvou základních typů -- projekty vedoucí k odstranění starých zátěží a rozvojové projekty. První typ akcí vede pouze k doplnění určitého standardu, který ale nezajistí vlastní rozvoj. Je otázkou, jestli je vždy nutně potřebný (viz účelnost finančně náročné plynofikace). Naopak rozvojové projekty přinášejí do obce nový typ aktivity, který by měl směřovat k intenzivnímu využití území, budování pracovních míst, vytvoření místního produktu atd. Sledoval se tudíž i podíl rozvojových projektů.

V rámci POV bylo vypsáno 9 dotačních titulů (viz tabulka 1). První čtyři tituly si kladly za cíl obnovit fyzický vzhled obce a stav místních komunikací. O tyto oblasti byl největší zájem a z celkového objemu prostředků pak zabíraly 77 %.

Tab. 1: Podíly dotací POV ve sledovaných obcích okresu Vsetín 1998--2006

Dotační tituly 2 a 3 byly z hlediska přidělené dotace i podaných žádostí zanedbatelné. Dotační tituly 8 a 9 měly doplnit chybějící infrastrukturu. Z celkové částky jim byla přidělena asi desetina všech prostředků a tento podíl byl zhruba ze 80 % použit na plynofikaci obcí (viz graf 2).

Graf 2: Podíly konkrétních přidělených projektů podle dotačních titulů 8 a 9

Jedinou příležitostí realizovat rozvojové projekty dávaly dotační tituly 6 a 7. Na tyto akce zbyla částka, která tvořila 13 % objemu celkové dotace. O dotační titul 6 -- vzdělávání a poradenství nebyl velký zájem a objem přidělené dotace činil pouhé 2 % (většinou projekty internetizace).

Na dotační titul 7, který měl za úkol řešit integrované projekty mikroregionů, bylo vynaloženo 11 % finančních prostředků z celkového objemu dotace. V rámci tohoto titulu byly opět některé projekty zaměřeny na doplnění infrastruktury (viz graf 3). Akce, které by nemusely být považovány za projekty k doplnění standardu, jsou následující: budování cyklostezek, informačních center, akce na rozvoj cestovního ruchu.

Graf 3: Podíly konkrétních projektů podle dotačního titulu 7

Vysoký deficit vybavenosti

Jak uvádí Perlín [2], "venkovské obce jsou stále zaměřeny především na odstraňování deficitu vybavenosti a jejich vůle po společných projektech je zatím velmi nízká". Toto tvrzení provedená analýza potvrdila. Podíl projektů, které skutečně směřují do rozvoje je velmi nízký a navíc i zájem obcí o tyto aktivity prozatím nebyl nijak výrazný. Využití Programu obnovy venkova směřovalo zejména k "projektům typu doplnění standardu", nikoliv do rozvoje.

Jak tedy čerpání z POV kromě oživení vzhledu a dobudování infrastruktury obci pomohlo? V rámci výzkumu bylo sledováno, jaký vliv měly prostředky na postavení úspěšně čerpajících vesnic mezi těmi ostatními. Jaký dopad mělo čerpání dotací na celkovou socioekonomickou pozici obce, na její fyzický vzhled nebo ekonomickou stabilitu. Výsledky byly do jisté míry překvapivé.

Pokud byly zkoumány vztahy jednotlivých charakteristik (demografie, ekonomika, vzhled, vybavenost, aktivity obyvatel a funkčnost obce) s úspěšností obcí v čerpání dotací, byla prokázána souvislost jen se vzhledem, vybaveností obce a aktivitou jejich obyvatel.

U zbylých charakteristik nebyl s úspěšností v čerpání vypozorován žádný vztah. Tedy pokud je v obci vybudována nová silnice či opraven obecní úřad, nejsou tím ovlivněny ani ekonomické ani demografické ukazatele. Čím obec vzhledově vypadala lépe a byla lépe vybavená, tím horší pozice zaznamenávala při čerpání dotací. Proinvestované prostředky se ve výsledném pořadí neprojevily ani v charakteristikách, na které se zaměřovaly (fyzický vzhled a vybavenost obce). Finance z POV sice spravedlivě plynuly do obcí, které pomoc nejvíce potřebovaly, ale i po šestiletém průběhu jeho vliv není patrný.

Shrnutí na závěr

Výzkum prokázal, že dotace v rámci Programu obnovy venkova opravdu mířily do nejmenších obcí. Finanční prostředky byly z drtivé většiny směřovány na projekty typu doplnění standardu nikoliv rozvojové. Projekty sice v obcích z části odstranily staré zátěže, ale zpravidla nepřinesly novou rozvojovou aktivitu, která by zajišťovala budoucí životaschopnost obce. Pokud nepřijdou tyto aktivity, mohlo by to vést, v rozporu se záměrem POV, k umrtvení života v obci -- ekonomického, společenského, kulturního.

I když se potvrdilo, že úspěšné čerpání dotací mělo souvislost se skupinami kritérií týkající se vybavenosti obcí a vzhledu obce, byla to souvislost opačná než by se mělo očekávat. Obce, které při hodnocení vzhledu vypadaly lépe a byly lépe vybaveny, při hodnocení úspěšnosti v čerpání dotací zaujímaly velmi nízké pozice.

Jedním z vysvětlení může být skutečnost, že rozdíly mezi obcemi byly a jsou natolik výrazné, že finanční prostředky, které POV poskytuje, nejsou schopny tyto rozdíly odstranit ani přiblížit. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, lze tvrdit, že efektivita POV, podle jeho proklamované koncepce pomoci nejmenším obcím s investicemi do dobudování standardu, nebyla výrazná. K odstranění rozdílů by byly zapotřebí výrazně vyšší objemy finančních prostředků, než jaké jsou doposud podpoře věnovány.

Literatura

1. Florian, J. (2006): Patnáct let obnovy vesnice: Bude EAFRD využitou nebo promarněnou šancí rozvoje venkova. In. Obec a finance 2006/3, s. 40--41.
2. Perlín, R. (2006): Co-operation of rural municipalities -- chance or condition of achievement. In. Agric. econ -- Czech, 52, 2006/6, p. 263--272.

Autorka vycházela ze své diplomové práce: Vztah Programu obnovy venkova a úspěšnosti obce. Přírodovědecká fakulta UK, Praha, 2007, 105 s.

Mgr. Alexandra Šimčíková