Čestná prohlášení podle zákona o střetu zájmů

6. 2. 2008 OF 5/2007 Legislativa

Od 1. ledna 2007 už není § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, jediným ustanovením upravujícím, jak se má zastupitel zachovat dochází-li ke střetu zájmů. V účinnost vstoupila nová komplexní úprava v podobě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Je možné, že jste tento zákon doposud na vaší obci nebyli okolnostmi nuceni použít.

V brzké době však bude tato norma velice aktuální pro všechny starosty, členy rad, uvolněné zastupitele, tajemníky a vedoucí zaměstnance zařazené do obecního úřadu. Tito všichni jsou totiž povinni odevzdat svá čestná prohlášení za kalendářní rok 2007. Zákon sice stanoví lhůtu pro odevzdání až do 30. června následujícího kalendářního roku, ale již od ledna je možné tuto povinnost splnit. Je nutné zdůraznit, že čestné prohlášení odevzdává i ten, kdo nevyvíjí žádnou vedlejší činnost ani nenabývá majetek v takovém rozsahu, který požaduje zákon. V takovém případě v čestném prohlášení zaškrtne v příslušných kolonkách odpovědi "NE".

Rovněž je však možné, že jste již museli řešit aplikační problémy provázející tento zákon v okamžiku, kdy u vás rezignoval starosta nebo došlo k jiné personální výměně v radě či na obecním úřadě na vedoucích postech. V takovém případě totiž musí odcházející vedoucí zaměstnanci i všichni ostatní vyplnit a odevzdat čestná prohlášení do 30 dnů od skončení výkonu funkce/zaměstnání a nečekají až do poloviny roku 2008. 

Čestné prohlášení

Čestné prohlášení je soubor tří dokumentů, kterými veřejný funkcionář oznamuje, jak se změnily jeho majetkové poměry za dobu výkonu funkce, ale i např. to, ve kterých obchodních společnostech je zapojen a jakým způsobem. Jednotlivé dokumenty se nazývají:

  1. oznámení o jiných vykonávaných činnostech
  2. oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce
  3. oznámení o příjmech, darech a závazcích

Tento soubor dokumentů doplňuje ještě list s všeobecnými údaji podle § 13 odst. 1 zákona o střetu zájmů. Důležité je, že v rámci zachování jednotnosti je vyhláškou stanoven formulář, který se vyplňuje. Jde o vyhlášku č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře. Zákon upravuje povinnost odevzdat čestné prohlášení písemně s výjimkou podání v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, opatřené zaručeným elektronickým podpisem.

1. Oznámení o jiných vykonávaných činnostech

V první řadě se v této části zjišťuje údaj, zda veřejný funkcionář někde podniká nebo provozuje jinou samostatně výdělečnou činnost a jaký je předmět podnikání a způsob a místo výkonu podnikání. Pokud jste tedy zapsáni v obchodním rejstříku, vlastníte živnostenské oprávnění, podnikáte na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů nebo provozujete zemědělskou výrobu a jste zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu, musíte tuto skutečnost uvést. Údaje jsou potom shodné s údaji uvedenými v rejstřících.

Pokud jste podnikání či jinou obdobnou činnost ukončili v průběhu roku 2007, do oznámení tento fakt musíte rovněž uvést. Do kolonky "způsob a místo výkonu podnikání" pak uvedete datum, ke kterému jste ukončili předmětnou činnost. Na rozdíl od oznámení o závazcích zákon nestanoví žádné rozhodné datum, ke kterému se fakta zjišťují, a tak musíte uvést všechny skutečnosti za předcházející kalendářní rok.

Dále oznamujete, zda jste členem nebo společníkem právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Pokud vlastníte akcie (třeba ještě z dob kuponové privatizace), musíte uvést, že jste členem akciové společnosti, byť vlastníte třeba jen jedinou akcii. Obchodní zákoník totiž stanoví, že akcionář je společníkem v akciové společnosti. Obdobně úprava platí i v případě investičního fondu. Zákon však neomezuje oznámení pouze na české právnické osoby. Vznikají tak problémy. Nejproblematičtější bude správně vyplnit tuto kolonku, pokud investujete prostřednictvím podílových fondů. Samotný podílový fond založený v ČR podle českého práva není právnickou osobou, ale pouze souborem majetku, proto podílové listy ve svém vlastnictví v přiznání neuvádíte. Problematičtější to však může být u podílových fondů založených podle cizího práva. V takovém případě doporučuji obrátit se na svého finančního poradce.

Pokud investujete na burze, formulář na toto nepamatuje. Ačkoliv je nesmysl uvádět výčet všech akciových společností, jejichž akcie jste v průběhu roku vlastnil (a následně třeba opět prodal), doporučuji opět uvést kompletní výčet za rok 2007.

Členství ve statutárních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikajících právnických osob se uvádí ve zvláštní kolonce. Nejčastěji budete pravděpodobně uvádět své členství v představenstvech a dozorčích radách akciových společností (např. společnosti založené za účelem provozování vodovodů a kanalizací). Pokud se jen účastníte za svou obec valných hromad akciových společností, tento fakt uvádět nemusíte. Valná hromada není statutárním, řídícím, dozorčím ani kontrolním orgánem akciové společnosti.

Další činnosti vykonávané v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru se uvádí také zvlášť. Zde je vidět neprovázanost se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Není totiž jasné, jak vyřešit dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (všeobecně známé dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti). Jde o "obdobný vztah vztahu pracovněprávnímu" jak používá termín zákon o střetu zájmů či nikoliv? Podle mého názoru nepochybně ano a je tedy nutné uvést i tyto skutečnosti. Do formuláře (kolonky charakter činnosti) pak postačuje uvést zkratku "DPP" či "DPČ". Samozřejmě neuvádíte dohodnutou odměnu, na to koneckonců ve formuláři není ani příslušná kolonka.

2. Oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce

Nejdůležitější fakt by měl zaznít na úvod. V oznámení se uvádí pouze majetek určité hodnoty nebo charakteru nabytý v průběhu výkonu funkce. V žádném případě nejde o soupis majetku, s nímž vstupujete do komunální politiky a neuvádí se ani každá televize či počítač, který jste v průběhu funkce zakoupili!

Bez ohledu na hodnotu se uvádějí všechny nemovitosti nabyté v roce 2007 -- tj. pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, včetně bytových jednotek. Ovšem nejen tyto. Formulář ve vyhlášce obsahuje další nedůslednost. Zákon o střetu zájmů hovoří také o jiném věcném právu k nemovitosti, což je typicky věcné břemeno, kterým je nemovitost zatížena ve váš prospěch, nebo vaše zástavní právo k cizí nemovitosti (např. pokud dlužník, kterému půjčujete peníze, se zaručí za vrácení dluhu svou nemovitostí). Pokud jste tedy v průběhu roku 2007 nabyli např. právo cesty přes sousedův pozemek ke svému domu, měli byste v oznámení uvést i tuto skutečnost. Zákon vás nutí uvést i kupní cenu, za kterou jste nemovitost nebo věcné břemeno ve svůj prospěch získali.

Za zmínku stojí určitě situace, jež může nastat ve velkých městech, kde trvá zapsání do katastru nemovitostí i několik měsíců. Pokud jste koupili nemovitost např. v listopadu roku 2006, učinili podání katastr nemovitostí a vlastnické právo vám bylo zapsáno až v lednu či únoru 2007, v oznámení nemovitost neuvedete. Proč? Protože český právní řád obsahuje specifické ustanovení, že vlastnictví nemovitosti vzniká ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. Nemovitost jste tak fakticky nabyli již v roce 2006 a v oznámení se neuvádí.

Na první pohled nejproblematičtější z hlediska majetkových údajů je § 10 odst. 1 písmeno b) zákona o střetu zájmů, které je promítnuto do druhé tabulky oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce -- vlastnická práva k věcem movitým. Doporučuji číst tento odstavec odspodu a ušetříte si mnohé přemýšlení. Za prvé ignorujte movité věci, práva (např. autorská) nebo jiné majetkové hodnoty (typicky know how v podnikání), které jste pořídili (ať již koupí či darem) za méně než 25 000 Kč. Potom sečtěte hodnoty na zbývajících dokladech (účtenkách) a pokud vám součet vyjde nižší než 500 000 Kč zaškrtněte v oznámení kolonku "NE" a dále se tomuto nevěnujte. Může se vám tak stát, že si třeba pořídíte automobil za 400 000 Kč, ale ostatní koupené či darované věci nebyly v roce dražší než 25 000, a proto se nevejdete do podmínek oznámení. Je třeba poznamenat, že ustanovení lze snadno obejít. Kupujete-li třeba osobní počítač, lze zvlášť koupit počítač a zvlášť monitor a i přesto, že souhrnná cena může být vyšší než 25 000 Kč, tak se ani jedna z položek do výčtu nezapočítá. Obdobný postup lze aplikovat třeba u nákupu nábytku nebo kuchyňského vybavení. Je to způsobeno nedůsledností zákonné úpravy.

Obdobně od konce doporučuji číst i zbývající kolonky -- nabytí cenných papírů, práv s nimi spojených a jiných obchodních podílů v obchodní společnosti. Pokud nekoupíte akcie v úhrnu za více jak 100 000 Kč ročně nebo za více jak 50 000 Kč od jednoho emitenta, opět žádné údaje do oznámení neuvádíte. Pokud však částky výše uvedené přesáhnete, musíte uvést výčet všech akcií, jež jste nabyli.

Problém vznikající další nedůsledností úpravy budou mít především ti veřejní funkcionáři, kteří se snaží obchodovat na akciovém trhu, kde hodnota nákupů za rok velmi pravděpodobně bez větších obtíží přesáhne 100 000 Kč. Neuvádí se totiž zisk po odečtení nákladů, ale skutečně pouze nákupy. Může tak snadno dojít k mylnému dojmu, že funkcionář nakupuje za více peněz než vydělá. Pamatujte také, že mezi častěji se vyskytující cenné papíry patří také směnka, podílový list nebo šek a v oznámení by také měly být uvedeny (opět pokud jejich kupní cena přesáhla 50 000 Kč za jednotlivý cenný papír nebo 100 000 Kč úhrnem).

Mnohem jednodušší je vyplnění poslední tabulky -- podíly v obchodních společnostech. Pokud např. založíte společnost s ručením omezeným nebo odkoupíte podíl v ní a vaše investice do tohoto právního úkonu přesáhne 50 000 Kč (nebo 100 000 Kč v případě nabytí více obchodních podílů), musíte toto uvést do příslušné kolonky oznámení majetku nabytém v průběhu výkonu funkce.

Pouze u tohoto oznámení v současné době zákon ukládá uvést majetek, který nabyl manžel a patří do společného jmění manželů. Není účelem článku rozebírat jednotlivé aspekty tohoto ustanovení (jak se k údajům dostanete, co když jste s manželem v rozvodovém řízení, atd.), upozorňuji však na novelu zákona o střetu zájmů, která je ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, a která tuto povinnost rozšiřuje i na všechna další oznámení.

Pokud byste odkládali vyplnění oznámení na poslední chvíli (tj. červen 2008), mohlo by se stát, že budete vyplňovat všechna oznámení i za svého manžela, druha nebo registrovaného partnera. Na závěr této problematiky jen poznamenávám, že ve vyhlášce chybí formulář pro podání oznámení za manžela, bude tak třeba vyplnit tuto část čestného prohlášení ještě jednou, a to včetně všeobecných údajů, kde budou uvedeny údaje manžela.

3. Oznámení o příjmech, darech a závazcích

V posledním oznámení veřejní funkcionáři vyplňují pouze dvě kolonky. V první se vyžadují údaje o příjmech nebo jiných majetkových výhodách a uvádí se zde peněžité příjmy, dary (peněžní, movité věci nabyté darem se uvádí v oznámení o majetku), příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách. Opět doporučuji číst ustanovení zespoda. Do souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč. Ovšem pozor, zákon takto "osvobozuje" pouze dary, nikoliv ostatní příjmy. S výjimkou příjmů souvisejících s výkonem veřejné funkce (tj. odměny podle zákona o obcích a výkladem lze rovněž dovodit, že i platy vedoucích úředníků).

Pokud ostatní příjmy a jiné majetkové výhody přesáhnou v roce 100 000 Kč, měly by být v oznámení uvedeny. To bude obzvláště citlivé u neuvolněných radních a starostů, kteří de facto musí uvést příjmy ze svého zaměstnání (těžko lze předpokládat, že by byli nižší než 100 000 Kč ročně)! Tato nelogičnost v zákoně je důsledkem toho, že byl původně navrhován pouze pro uvolněné zastupitele a až poslaneckou iniciativou se změnil v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně.

Pouze výkladem lze dovodit, jak je to s příjmy v případě kumulace funkcí -- uvolnění zastupitelé obcí, kteří jsou zároveň krajskými radními, poslanci či senátory by neměli do oznámení uvádět ani získané odměny z těchto jiných funkcí.

Poslední tabulka podávaného oznámení požaduje uvést nesplacené finanční závazky, pokud jejich souhrnná výše přesáhla k 31. 12. kalendářního roku 100 000 Kč včetně údaje vůči komu je závazek uhradit částku. V praxi asi nejčastěji uváděné budou údaje o hypotéce (každoročně aktualizované dokud výše jistiny neklesne pod 100 000 Kč), případně o spotřebitelských úvěrech, které veřejný funkcionář nestihne splatit v průběhu roku. Stav se samozřejmě uvádí k 31. prosinci, takže v okamžiku podání přiznání může být stav úvěru jiný, a tím pádem opět může docházet ke zkreslení údajů.

Evidenční orgán

Vyplněné čestné prohlášení se odevzdává evidenčnímu orgánu (což na obci je tajemník a není-li tato funkce zřízena pak starosta). Za případné zjištěné nepřesnosti ukládají pokutu správní soudy, a to až do výše 100 000 Kč. Při stanovení pokuty soud ze zákona přihlíží k závažnosti porušení zákona, k získanému osobnímu prospěchu a k míře zavinění veřejného funkcionáře (které lze třeba u oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce podávaném za manžela v případě nespolupráce manžela shledat nízkou). Problematika vedení evidence, veřejnosti informací obsažených v registru a sankcí za jejich zneužívání by vydala na další obsažný článek.

Mgr. Jakub Pôbiš, oddělení legislativně právní, Svaz měst a obcí České republiky