Financování obcí na křižovatce

10. 1. 2008 OF 5/2007 Ekonomika

Po letech relativního klidu a plynulého vývoje je zřejmé, že rok 2008 bude znamenat významnou změnu ve financování obcí. Je schváleno nové rozpočtové určení daní, výrazným způsobem se změní dotační politika státu vůči obcím a bude zahájena účinnost zákonů z tzv. finanční reformy.

Rozpočtové určení daní, které je v účinnosti od roku 2001, přineslo v roce zavedení obcím výrazné navýšení prostředků (o cca 7 miliard korun), přestože asi 20 % obcí na úpravu jednorázově doplatilo snížením svých příjmů.

Financování po roce 2001

Celkové daňové příjmy obcí však každoročně narůstaly vzhledem ke složení sdílených daní v průměru o 8--9 % (tj. cca 10 mld. Kč). Poměrně štědrá byla také dotační politika státu, zejména v oblasti bydlení, financování ekologických projektů i obecní infrastruktury. Tato situace přinesla obcím stabilitu, která mimo jiné umožnila financovat investiční projekty částečně z dotací a částečně z úvěrů. Jejich poskytování bankami na základě předpokládaných daňových příjmů obcí nebylo problémem. Obce tak mohly zapomenout na praxi počátku 90. let, kdy musely zastavovat nemovitosti ve svém vlastnictví a získávaly úvěry s velmi nevýhodným úrokem.

Změnu tohoto stavu v roce 2006 vyvolala daňová opatření (zejména společné zdanění manželů), které způsobilo neočekávaný pokles daňových příjmů. Důsledkem byla mimo jiné stagnace obecních rozpočtů. Jestliže daňové příjmy obcí mezi léty 2004 až 2005 vzrostly o 12 mld. Kč, tak mezi lety 2005 až 2006 o pouhých 800 tisíc korun. Tento pokles byl v uvedeném roce neutralizován navýšením investičních dotací, které dosáhly více jak 22,9 mld. Kč. 

Sledované období po roce 2001 mělo, vedle pozitivní stabilizace příjmové části rozpočtů obcí a jejich růstu, samozřejmě i některé negativní rysy. Například ne vždy byly zcela transparentní podmínky rozdělování dotací, ne úplně spravedlivé jsou současné koeficienty výpočtu daňových příjmů. Nicméně ekonomická stabilita příjmů obcí v tomto období je neodiskutovatelná.

Financování od roku 2008

V těchto dnech stojíme před obdobnou změnou, jaká se odehrála mezi lety 2000 a 2001. Mám bohužel všechny důvody se obávat, že nastávající období pro obce nebude příliš příznivé. Vláda připravila rozsáhlou daňovou reformu, avšak důsledky, které tato opatření přinesou obcím, se rozhodla řešit až dodatečně, na nátlak měst a obcí i opozičních návrhů.

Důsledkem je v chvatu a na poslední chvíli přijímaná novela zákona o rozpočtovém určení daní, která není dostatečně prodiskutována a bohužel, dle prohlášení členů vlády, nebude mít dlouhého trvání. Dopady do obecních rozpočtů, které se po roce 2008 budou dále prohlubovat, mají být řešeny další změnou zákona či zákonem zcela novým. Nesplňuje se tak jeden ze základních požadavků, nutných pro koncepční rozvoj územních celků, aby rozpočty měst a obcí měly dlouhodobou stabilitu. Současný vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní byl přijat pouze proto, že je lepší než žádné opatření.

Je mu třeba přiznat, že přináší pozitivum v zavedení plynulého nárůstu daňových příjmů dle jednotlivých velikostních skupin. Zavedení tří procent rozdělování daní dle velikosti katastru nemovitostí a tří procent dle skutečného počtu obyvatel zvýhodňuje zejména velmi malé obce. Je však velkým otazníkem, zda teze, že největší příjmy na hlavu mají nejmenší obce a potom až největší města, je správná.

Navýšení podílu obcí na sdílených daních (z 20,59 % na 21,4 %) představuje 4,6 mld. Kč a je bezesporu pozitivním jevem. Toto pozitivum je ovšem negováno skutečností, že v návrhu státního rozpočtu se snižují dotační programy určené místním rozpočtům rovněž o 4,6 mld. Kč. 

Krok zpět

Fakticky tedy obce nic nezískaly. Další velké negativum vládního návrhu je již uvedená skutečnost, že vůbec neřeší dopady daňových změn vyvolaných reformou financí v letech 2009 až 2010. Opoziční návrhy, které se snažily tento problém řešit, byly odmítnuty. Obce jsou tak ve velké nejistotě, jaké budou jejich příjmy v příštích letech, a z tohoto hlediska se vracíme zpět před rok 2000. 

Všechny uvedené skutečnosti hovoří jasně. Definitivní řešení se odkládá a najít v budoucnosti shodu nebude vůbec jednoduché. Snižováním daňových příjmů státu v příštích letech bude vyvoláván tlak na rozpočty obcí. Jakékoliv změny systému rozdělování daní budou za této situace velmi obtížné.

Objevují se nejrůznější představy, jak by se daňové určení mělo změnit. Často slyšitelným heslem je tvrzení, že daně by měly zůstávat tam, kde vznikají. Pokud zvítězí tato teorie, bude to návrat do poloviny 90. let, kdy se rozpočty obcí od sebe zásadně a často nezaslouženě lišily. Došlo by tak k porušení principu solidarity mezi obcemi, který byl jednou z největších hodnot minulého systému.

V poslední době bohužel došlo k tomu, že jednotlivé velikostní skupiny obcí se dohadují mezi sebou, kdo je na tom lépe a kdo hůře. Připomíná to známou pověst o třech prutech Svatoplukových. Pokud obce nenaleznou společnou řeč a nebudou hledat kompromisní řešení, které by vyhovovalo všem velikostním skupinám, je už předem jasné, kdo bude poraženým.

Tab: Struktura příjmů a výdajů obcí 2007 a 2008
Ukazatel 2007 -- očekávaná skutečnost 2008 -- predikce
mld. Kč % mld. Kč %
Daňové příjmy 142,7 57,5 149,5 59,8
Nedaňové příjmy 23,0 9,3 23,0 9,2
Kapitálové příjmy 12,5 5,0 12,0 4,8
Přijaté dotace 70,0 28,2 65,3 26,2
z toho dotace ze státního rozpočtu 52,6 21,2 47,5 19,0
Příjmy celkem 248,2 100,0 249,8 100,0
Běžné výdaje 171,2 68,3 179,2 71,1
Kapitálové výdaje 79,5 31,7 72,7 28,9
Výdaje celkem 250,7 100,0 251,9 100,0
Saldo -2,5 - -2,1 -

Radko Martínek, poslanec, místopředseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR