Návrh státního rozpočtu na rok 2008

18. 12. 2007 OF 5/2007 Ekonomika

Tak jako každoročně, i v letošním roce je podzimní období v Poslanecké sněmovně ve znamení projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu. Současná těsná většina koaličních poslanců protlačila státní rozpočet do druhého čtení. Znamená to, že hlavní proporce státního rozpočtu už by se neměly zásadním způsobem změnit.

Schválené příjmy státního rozpočtu dosáhnou celkové hodnoty 1036,5 mld. Kč. Při plánovaných výdajích 1107,3 mld. Kč to znamená, že se očekává rozpočtový schodek ve výši 70,8 miliard. O tuto částku se zvýší absolutní hodnota státního dluhu. Je to sice pozitivní pokles tempa růstu našeho dluhu (letos se očekává schodek přes 90 mld. Kč), ale zadlužování státu se bude stále zvyšovat.

Územní rozpočty

Segment rozpočtů obcí v objemu státního rozpočtu představuje necelou jednu čtvrtinu (cca 250 mld. Kč). Hlavní změny územních rozpočtů ovlivní novelizovaný zákon o rozpočtovém určení daní. Daňové příjmy obcí se proti současnému stavu navýší o 4,6 mld. Kč. Novela zákona totiž zvyšuje podíl obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %, což spolu se změnami rozdělování výnosů přinese navýšení příjmů ve všech velikostních kategoriích.

Je však potřebné si uvědomit, že daňové příjmy obcí stagnují v důsledku dříve provedených změn daňových zákonů (společné zdanění manželů). Absolutní hodnota příjmů tedy zůstává zhruba na stejné úrovni a v důsledku zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se v následujících letech očekává další snižování daňových příjmů. Existuje příslib vlády, že tyto výpadky příjmů budou obcím kompenzovány, ovšem legislativně tento příslib není v zákoně zakotven.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2008 je navíc provedeno určité omezení dotačních programů, které v souhrnu představuje částku 4,6 mld. Kč, o kterou budou územní rozpočty ochuzeny. Asi nebude náhoda, že se jedná o částku totožnou s navýšením daňových příjmů, které obce získávají dle uvedených změn rozpočtového určení daní.

Určitou útěchou pro obecní zastupitelstva může být naděje, že se jim podaří získat prostředky z fondů Evropské unie, které by měly v rámci programovacího období 2007--2013 konečně vstoupit ve větší míře na naše území.

Základní makroekonomický rámec

Podle názoru vlády česká ekonomika stejně jako v roce 2006 pokračuje i v roce 2007 vysokým tempem ekonomického růstu. Dynamika hrubého domácího produktu si i nadále udržuje předstih před růstem v zemích eurozóny. Vysoké tempo růstu reálného produktu se opírá o akceleraci potenciálního výkonu, založenou na růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů a přínosů plynoucích ze vstupu naší republiky do Evropské unie. Růsty našeho hrubého domácího produktu byly v letech 2005 a 2006 přes 6 % a za první pololetí tohoto roku to bylo 6,2 %.

Návrh státního rozpočtu pro rok 2008 předpokládá, že hlavním zdrojem růstu HDP bude stejně jako v letech 2006 a 2007 domácí poptávka. Zatímco v roce 2007 je domácí poptávka rovnoměrně tažena konečnou spotřebou a tvorbou hrubého kapitálu, v roce 2008 se předpokládá, že hlavním faktorem růstu domácí poptávky budou investice. Stejně jako pro rok 2007, i v roce 2008 se nepředpokládá významnější příspěvek zahraničního obchodu k tempu růstu.

Rizikem pro ekonomický růst zůstává nadále vnější prostředí, především z hlediska cen surovin a z toho plynoucích inflačních tlaků zejména z vysokých cen ropy. Růst cen surovin je však částečně kompenzován posilováním české koruny. Nejvážnějším domácím problémem ve střednědobém horizontu pak v případě, kdy by se nepodařilo prosadit postupné snižování fiskálního deficitu, zůstává nadále chronické riziko České republiky, a to je nerovnováha veřejných financí.

I v roce 2007 pokračuje zvyšování hladiny spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace v prosinci 2007 je očekávána ve výši 2,9 %. Návrh státního rozpočtu pro rok 2008 předpokládá zrychlení průměrné míry inflace na 3,8 %.

U hlavních ukazatelů trhu práce v roce 2008 zřejmě nedojde k zásadním změnám dosavadních tendencí. Vývoj na trhu práce v letech 2006 a 2007 nadále reflektuje pokračující ekonomický růst. Zvyšoval se počet zaměstnaných osob, snižovala se nezaměstnanost. Vzhledem k různým formám aktivní podpory tvorby pracovních míst v návrhu státního rozpočtu pro rok 2008 očekáváme pokračující růst zaměstnanosti. Z regionálního hlediska dochází nadále spíše ke stírání a zmenšování rozdílů zejména díky dlouhodobě výraznější podpoře okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Bez významné změny motivačních podmínek v poměru rozsahu sociálních dávek a příjmů z práce nelze v krátkém časovém horizontu očekávat, že dojde k výraznější změně.

Základní parametry rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu se očekávají, jak bylo uvedeno úvodem, ve výši 1 bilion 36,5 miliardy korun, což znamená nárůst příjmů v porovnání s rokem 2007 v absolutním vyjádření o 87 miliard korun. Výdaje státního rozpočtu v roce 2008 dosáhnou 1 bilion 107,3 miliardy korun, meziročně se tak zvýší v absolutním vyjádření o 66,5 miliardy korun. Deficit státního rozpočtu (70,8 mld. Kč) představuje pokles o 20,5 miliardy účetně ve srovnání se schváleným rozpočtem roku 2007. Ve skutečnosti je tento pokles o 31 miliard větší, protože je na straně příjmů zapojován příjem z prodeje akcií společnosti ČEZ. Při srovnání s výhledem pak dochází ke snížení schodku o 40,9 miliardy korun.

Státní dluh, jehož očekávaná výše ke konci roku 2007 činí 905,2 miliardy korun, dosáhne na konci roku hodnoty 990,1 miliardy korun a vzroste tak o 9,4 %. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se na konci roku zvýší na 26,1 %. "Podíl státního dluhu k ročnímu DPH ve výši 26,1 % je velmi dobrá zpráva, pokud se na to díváme staticky. Velmi špatná zpráva to však je, pokud se na to podíváme z hlediska narůstajícího trendu. A zastavovat tento trend zadlužování by měla být společná priorita všech politických stran v Poslanecké sněmovně," řekl v Poslanecké sněmovně ministr Kalousek.

Z předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2008 a z navazujícího střednědobého fiskálního rámce vyplývá, že Česká republika dodrží v těchto letech svůj závazek snížit deficit pod 3 % hrubého domácího produktu.

Vztahy k rozpočtu EU

Na příjmové straně rozpočtu je třeba uvést, že příjmy z rozpočtu Evropské unie jsou rozpočtovány ve výši 76,1 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2007 jsou tedy tyto transfery z Evropské unie o 14,5 miliardy vyšší. Jedná se zejména o následující příjmy. Ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů v rámci programovacího období let 2004 až 2006 ve výši 12,6 miliardy korun. Ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů v rámci programovacího období let 2007 až 2013 ve výši 38,9 miliardy korun. A konečně jsou to příjmy, které jsou určeny na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky, a to je 11,7 miliardy korun na přímé platby zemědělcům a 11,3 miliardy korun na realizaci nového programu podpory venkova.

Odvody a příspěvky do rozpočtu Evropské unie jsou rozpočtovány ve výši 30,2 miliardy korun, to znamená, že budeme více než dvojnásobně aktivní ve vztahu k fondům Evropské unie. Na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů, tzv. top-upy, se v návrhu rozpočtu uvažuje s částkou 7,2 miliardy korun. A s tímto doplněním k přímým platbám z Evropské unie dosáhne Česká republika v roce 2008 na úroveň 77 % přímých plateb Evropské unie.

Výdaje rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu by měly v roce 2008 dosáhnout 1107,3 miliardy korun. Celkové mandatorní výdaje jsou pro rok 2008 rozpočtovány ve výši 583,1 miliardy korun a tvoří tak přes 52,7 %. Podíl mandatorních výdajů na výdajích státního rozpočtu se však v roce 2008 očekává nižší o dva procentní body oproti roku 2007. Sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 481 miliard korun a jsou vyšší oproti rozpočtu na rok 2007 o 7 miliard korun. Ve srovnání s rozpočtovým výhledem byly tyto výdaje sníženy celkem o 28,4 miliardy korun.

V návrhu rozpočtu jsou zajištěny finanční prostředky na valorizaci důchodů od 1. 1. 2008, tj. k zajištění zvýšení průměrného důchodu, tzv. sólo starobní důchod, o 3,9 %, tj. o 346 korun. Celkové výdaje této částky dosáhnou téměř 306 miliard korun. Je to samozřejmě ten nejmasivnější mandatorní výdaj ve státním rozpočtu.

Výdaje na dávky státní sociální podpory jsou rozpočtovány ve výši 45,7 miliardy korun, což je na úrovni 84 % částky rozpočtované v letošním roce a výdaje na dávky nemocenského pojištění budou v roce 2008 činit 29 miliard korun. Tento odhad je založen na posunutí účinnosti zákona o nemocenském pojištění o další rok k 1. 1. 2009.

Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi, které jsou vypláceny pověřenými osobami, jsou rozpočtovány ve výši 12,1 miliardy korun. A návrh výdajů na výplatu podpor v nezaměstnanosti, tzv. pasivní politika nezaměstnanosti, činí 7,2 miliardy korun.

Objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci je pro rok 2008 rozpočtován ve výši 130,4 miliardy korun. Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2007 dochází k nárůstu o 3,1 %. O stejné procento rostou i průměrné platy zaměstnanců vládního sektoru. Mnohem větší platový nárůst je dosažitelný velmi snadno :"čím méně bude mít stát zaměstnanců, tím lépe budou zaplaceni," řekl ve svém vystoupení k rozpočtu ministr financí Miroslav Kalousek.

Porcování medvěda

V loňském roce poslanci rozdělili v rámci tzv. porcování medvěda zhruba sedm miliard korun, když si přesunuli do svých volebních obvodů nejrůznější investiční položky k financování někdy sporných lokálních potřeb. Letošní předběžná dohoda vlády s opozicí hovoří údajně o tom, že na tyto účely se vyčlení jen dvě miliardy korun v poměru koalice versus opozice 80:20.

Podle uvedených údajů se očekává na rozpočtovém výboru více než dva tisíce žádostí o dotace od starostů obcí i od nejrůznějších představitelů spolkových a jiných organizací. Kdyby měly být všechny uspokojeny, je to v průměru na jednu žádost jeden milion korun. Aby počítání bylo jednodušší, má-li být uspokojeno 200 poslanců, připadá při spravedlivém dělení na jednoho poslance průměrná medvědí porce v objemu 10 mil. Kč. Kde je spravedlnost a kdo je tím spravedlivým?

Antonín Eliáš, s využitím materiálů MF ČR a Poslanecké sněmovny