Zlínská výzva a změny financování obcí

Tlak malých obcí na řešení jejich problémů s financováním místních rozpočtů sílí. Vzpomeňme nedávnou Petici Spolku pro obnovu venkova, Ústavní stížnost skupiny senátorů i několikaletou snahu Komory obcí Svazu měst a obcí o změnu rozpočtového určení daní. Novým impulzem, který vyústil v tzv. Zlínskou výzvu, byl návrh balíku vládních opatření pro stabilizaci veřejných rozpočtů, který představila vláda počátkem dubna.

Nutno konstatovat, že kritickým slovům obcí vláda částečně naslouchá. Důkazem je skutečnost, že do konečné podoby vládního návrhu příslušného zákona nebylo zařazeno původně proklamované opatření o změně daně z nemovitostí. Toto opatření počítalo se zrušením daně ze zemědělské půdy a zavedením kompenzace možného zvýšení daně ze staveb, formou rozhodnutí, které by bylo v kompetenci obcí. Tento návrh se setkal s ostrou kritikou obcí již na Kongresu starostů v Brně dne 19. dubna a z části tak jeho zrušení částečně vyhovuje i jednomu z požadavků Zlínské výzvy.

Podstata výzvy zlínských starostů však spočívá v kritice financování obcí.

Návrhy řešení

Na předcházejících stránkách jsme představili podrobné návrhy na řešení rozpočtového určení daní (RUD), pocházející z Ministerstva financí i z poslaneckého návrhu novely zákona RUD. Autoři Zlínské výzvy odkazují na webové stránky www.nezavislistarostove.cz, kde naleznete nejenom podrobné znění konkrétních návrhů, ale také kalkulačku, která každé obci okamžitě ukáže, kolik podle jejich druhého návrhu získají.

Uvedené webové stránky totiž obsahují dva konkrétní návrhy. Ten první pochází již z roku 2005 a skupina starostů vedená nynější senátorkou Ing. Janou Jurenčákovou navrhuje opatření velmi blízká návrhům již publikovaným. Návrh je prezentován ještě spolu s výzvou dne 16. 4. 2007. 

První věcný návrh požaduje doplnit do zákona o rozpočtovém určení daní ustanovení: "Při změnách sazby daně nebo při změnách zákona o dani z příjmů, které mají za důsledek snížení příjmů pro územní samosprávu, vláda ČR přijme opatření na zabezpečení úhrady úbytku těchto příjmů." Dále navrhuje zrušení tzv. "porcování medvěda", tj.zrušení poslaneckých pomníčků při sestavování státního rozpočtu, což přinese roční úsporu přibližně 6 mld. Kč, tyto prostředky rozdělit mezi obce s velikostním koeficientem do 0,6. Za třetí navrhuje v rámci spravedlivého rozdělení daňových příjmů přidat ke koeficientu počtu obyvatel koeficient velikosti území a podle tohoto kritéria rozdělovat ze sdílených daní 3 % (max. 5 %), při realizaci tohoto kroku by vydělalo 83,7 % obcí. Navrhuje se rovněž do sdílených daní zařadit i spotřební daň. Procento výměry pro obce je třeba zvážit. Rovněž požadavek zvýšit motivační prvek pro obce z 1,5 % alespoň na 5--10 % není neznámý.

Tři zásady

Druhý návrh reformy financování obcí z daňových výnosů byl představen na tiskové konferenci v Senátu v pondělí 21. května, těsně před jednáním Sněmu SMO ČR. Tým starostů a poradců pod vedením senátorky Jany Juřenčákové, předsedkyně Iniciativy za živý venkov, přichází s novým komplexním návrhem, který vedle starostů ze Zlínska podpořila rovněž europoslankyně Jana Hybášková.

Návrh odmítá předložené možnosti řešení z Ministerstva financí a s odvoláním na Ústavu a Evropskiu chartu místní samosprávy vychází ze tří zásad:

• zásada rovnosti a rovnoměrného přidělování finančních prostředků obcím na občana (na hlavu)
• zásada sdílení nákladů samosprávy vyšších celků, která předpokládá, že menší celky budou přispívat na výkon samosprávy vyšších celků (obcí s rozšířenou působností, krajských měst a hlavního města Prahy)
• princip dohody obcí, v zásadě předpokládá, že uvedené obce vyššího typu předloží své požadavky na spolufinancování samosprávných činností a obce v jejich obvodu je nadpoloviční většinou schválí (příspěvek hlavnímu městu Praze schválí Asociace krajů).

Podrobné zdůvodnění návrhu naleznete na uvedených webových stránkách a redakce se omlouvá, že celý návrh není publikován v plném znění, neboť to z hlediska rozsahu materiálu není možné, nehledě na určité číselné nesrovnalosti. Přesto je možno uvést některé základní údaje navrženého modelu.

Popis modelu

Podle zásady rovnosti připadá při jistém zjednodušení podíl z daňových příjmů na jednoho občana ve výši 13 400 Kč. Při rozdělování této částky podle počtu obyvatel by všechny obce výrazně vydělaly, až na čtyři největší města (Praha, Brno,Ostrava a Plzeň), které dneska dostávají téměř polovinu všech daňových příjmů. Pro řešení jejich příjmů navrhují autoři vyčlenit polštář z částky více než 6 mld. Kč, což představuje objem z "porcování medvěda".

Autoři návrhu pro zjednodušení propočtů předpokládají, že obcím s rozšířenou působností (III. stupeň) budou přispívat obce v jejich správním obvodu částkou 200 Kč na hlavu, podle počtu svých obyvatel. Stejnou částkou by přispívaly obce krajským městům a samosprávě hlavního města se předpokládá částka 2000 Kč na obyvatele obce. O tyto odvody by se snížil daňový příjem obcí, vycházející z podílu 13,4 tis. Kč na hlavu.

Pro ilustraci uvádí návrh příklad nově vypočtených zvýšených příjmů některých obcí Zlínského kraje oproti současnému stavu (v závorce počet obyvatel):

• Zlín (79 489): 991,2 mil. Kč tj. 117,7 %
• Uh. Brod (17 801): 205,6 mil. Kč tj. 133,3 %
• Suchá Loz (111): 11,9 mil. Kč tj. 151 %

Na uvedeném webu si může každá obec najít své příjmy vypočtené podle návrhu a za uvedených podmínek.

Závěrem

Předložený návrh, podle názoru autora, nemůže při daném objemu příjmů uspokojit objektivní potřeby velkých měst a vyžadoval by nárůst prostředků ze státního rozpočtu. Popsaný princip dohody není při počtu 6245 obcí prakticky uskutečnitelný a zásadně naráží na ústavní principy samosprávného rozhodování. To je však možné řešit zákonem, který by přímo definoval částky směřované vyšším stupňům samosprávy.

V každém případě je návrh obcí Zlínského kraje nutno brát jako další výrazné slovo pro zásadní reformu financování obcí. Nejen proto, že k výzvě se hlásí k 5. červnu již 808 obcí. Dlouholeté tušení, že systém RUD znevýhodňuje malé obce, je již fakticky prokázán. Struktura daní a známé koeficienty navíc po roce 2006 způsobily, že celkem rovnoměrný růst daňových příjmů ve všech kategoriích se dramaticky změnil (malým obcím se příjmy ze sdílených daní zvýšily za šest let o 21 %, Praze o 52 %).

Zásadní systémové změny si vyžádají delší čas, proto bude vhodné přistoupit k okamžitým úpravám, které by však měly respektovat ihned realizovatelné návrhy, vycházející z dohody pracovní skupiny při Ministerstvu financí, ve které jsou zástupci Svazu měst a obcí i Asociace krajů. Jejich poslední verze zásadní disproporce řeší.

Antonín Eliáš