Rozvojové dokumenty Prahy
V návaznosti na text Model čtyř kapitálů – nová metoda přípravy rozvojových strategií? představíme příklad praktické aplikace metodiky SRDTools a čtyř kapitálů na rozvojovou strategii Prahy, následně na dosud podceňovaný problém procesu rezidenční a komerční suburbanizace v pražské aglomeraci.
Nejprve byla provedena analýza konzistentnosti definovaných strategických cílů ve čtyřech základních strategických programových dokumentech pro Prahu. Těmi jsou Strategický plán Prahy, Jednotný programový dokument 2 a 3 (JPD 2, JPD 3) a Regionální inovační strategie pro Prahu (BRIS). Mezi cíli stanovenými v jednotlivých dokumentech byla zjištěna relativně vysoká koherence, resp. cíle vymezené v JPD 2, JPD 3 a v BRIS jsou zaměřeny na specifické cíle Strategického plánu Prahy a představují jejich zkonkrétnění.
Lze tedy říci, že pro Prahu je stanovena jednotná regionální rozvojová strategie. Z pohledu čtyř kapitálů udržitelného rozvoje z analýzy vyplynulo, že dominantním cílem je ekonomický rozvoj a důraz je kladen především na rozvoj člověkem vyrobeného kapitálu. Rozvojové cíle a priority zaměřené na růst ostatních tří kapitálů jsou směřovány buď k vytvoření příznivých podmínek pro další ekonomický rozvoj, anebo jsou cíleny na zmírnění negativních důsledků ekonomického vývoje (viz tab. 1).
Tab. 1: Koherence strategie podle 4 kapitálů udržitelného rozvoje
| Priority ve Strategickém plánu Prahy | Člověkem vyrobený kapitál | Přírodní kapitál | Lidský kapitál | Sociální kapitál |
|---|---|---|---|---|
| Zvýšení statutu Prahy jako významného centra Evropy | ++ | + | ||
| Aktivace inovačního potenciálu a zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti | ++ | + | ||
| Praha jako respektované hlavní město a prospěšný soused | ++ | |||
| Management podnikatelských činností z hlediska kapacity (zejména turismus) | ++ | + | ||
| Management a redukce automobilové dopravy | + | ++ | ||
| Zvýšení atraktivity městské hromadné dopravy | + | ++ | ||
| Rozvoj klíčových úseků dopravní infrastruktury | ++ | |||
| Zlepšení infrastruktury a podmínek pro chodce a cyklisty | + | + | ||
| Modernizace infrastruktury pro distribuci pitné vody | ++ | ++ | ||
| Zajištění ekologického managementu odpadních vod | + | ++ | ||
| Zvýšení efektivity spotřeby energie | + | |||
| Zajištění evropského standardu infrastruktury pro informační a komunikační technologie | ++ | ++ | ||
| Zlepšení všech složek přírodního prostředí | ++ | |||
| Zvýšení udržitelnosti řízení odpadového hospodářství | + | ++ | ||
| Zlepšení souladu mezi městským a přírodním prostředím | + | + | ||
| Udržení historického a kulturního dědictví | ++ | + | ||
| Podpora funkce Prahy jako centra kultury a humanity | + | + | + | |
| Zrychlení bytové výstavby a udržení existujícího bytového fondu | ++ | ++ | ||
| Podpora image Prahy jako bezpečné metropole pro obyvatele i návštěvníky | ++ | |||
| Aktivace veřejného zájmu a zvýšení patriotismu | ++ | |||
| Vytvoření podmínek pro různorodé aktivity | + | + | ||
| Vytvoření polycentrického města | ++ | |||
| Udržení architektonického dědictví Prahy | ++ | ++ | ||
| Zvýšení pozice Prahy v systému veřejné správy | + | |||
| Zvýšení efektivity veřejné správy | ++ | |||
| Zintenzivnění využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě | ++ | + | ||
| Další priority z ostatních programových dokumentů | Člověkem vyrobený kapitál | Přírodní kapitál | Lidský kapitál | Sociální kapitál |
| Regenerace brownfields (JPD 2) | ++ | + | ||
| Účinná politika pracovního trhu (JPD 3) | + | ++ | ||
| Integrace sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva | ++ | |||
| Podpora celoživotního vzdělávání | + | ++ |
Pramen: Strategický plán Prahy, JPD 2, JPD 3, BRIS.
Pozn.: "++" znamená zaměření dané priority na zvýšení daného kapitálu;
"+" označuje dílčí příspěvek ke zvýšení daného kapitálu.
Problémové oblasti
Z rozboru strategických cílů a priorit vzhledem k jednotlivým kapitálům a jejich vzájemným vztahům a na základě expertní znalosti místních podmínek byly vybrány příklady problémových oblastí obsahující v sobě trade-offs, a to rozvoj dopravní infrastruktury vs. přírodní prostředí (příklad trade-off mezi přírodním a člověkem vyrobeným kapitálem), revitalizace brownfields vs. nová výstavba na greenfields (opět příklad trade-off mezi přírodním a člověkem vyrobeným kapitálem), revitalizace panelových sídlišť a sociální polarizace (příklad trade-off mezi člověkem vyrobeným a sociálním kapitálem) a proces suburbanizace.
Protože problematika suburbanizace není dosud v Česku považována politiky za významný problém, může tento příklad trade-off dobře ilustrovat, jak lze určitý problém popsat pomocí regionálních (kritických) trendů a kritických prahů. Zároveň suburbanizace v sobě zahrnuje všechny výše jmenované trade-offs. Trade-offs je dále možné identifikovat řádovostně, tj. lze určit trade-offs v rámci problematiky residenční a komerční suburbanizace (viz tab.2).
Tab. 2: Příklad klíčových trade-offs v pražské aglomeraci v souvislosti s procesem suburbanizace
| Trade-off/kapitál | Člověkem vytvořený kapitál | Přírodní kapitál | Sociální kapitál | Lidský kapitál | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nekontrolovatelný územní růst města versus vysoký počet nerevitalizovaných brownfields ve vnitřním městě*) | |||||||||
| Sociální vztahy/polarizace mezi starousedlíky a nově se přistěhovalými obyvateli | |||||||||
| Sociální situace na panelových sídlištích po vystěhování obyvatel s vyšším sociálním statutem | |||||||||
| Zvýšená intenzita dopravy v důsledku nárůstu individuální automobilové dopravy versus kvalita životního prostředí | |||||||||
Pozn: modrá barva -- zvýšení daného kapitálu, červená barva --
snížení daného kapitálu.
*) U člověkem vytvořeného kapitálu lze v tomto případě pozorovat
tendenci jednak ke snížení jeho kvality (v důsledku nekontrolovatelného
územního růstu města, dalšího chátrání brownfields ve vnitřním městě), ale
také částečně k jejímu zvýšení (např. novou výstavbou v zázemí
Prahy a navazujicí infrastruktury).
Proces suburbanizace
Proces suburbanizace je od konce 90. let nejvýznamnější proces měnící krajinu v zázemí Prahy. Nová výstavba je roztříštěna do mnoha lokalit v okolí hlavního města, což má za následek negativní dopady jak z hlediska ekonomického, sociálního tak i z pohledu životního prostředí.
Nejedná se přitom pouze o residenční suburbanizaci, která má závažné dopady zejména v důsledku nevhodného prostorového rozmístění obytné funkce (v zázemí Prahy) a pracovních příležitostí pro obyvatele suburbií (v centrální části Prahy). Jde také o suburbanizaci komerční, a to zejména o koncentraci maloobchodních služeb ve velkých nákupních centrech lokalizovaných především na okraji metropole.
Tento fakt způsobuje pravidelné dojíždění obyvatel z vnitřního města na jeho okraj. Takovýto pohyb opět umocňuje problémy spojené s dopravou a negativními dopady na životní prostředí.
S rezidenční suburbanizací bývá spojena také otázka sociální polarizace, příp. segregace, kdy do venkovského zázemí Prahy nově přicházejí obyvatelé mající obvykle vyšší sociální postavení než původní starousedlíci, zatímco na sídlištích zůstávají spíše méně majetní občané.
V tab. 3 jsou uvedeny příklady regionálních (kritických) trendů, které souvisí s procesem suburbanizace. Nutno zdůraznit, že se jedná pouze o jejich výběr. Za použití metody semaforových světel byly identifikovány kritické trendy vztahující se ke kapacitě silniční sítě. Lze se domnívat, že na některých dopravních úsecích již došlo k překročení kritického prahu.
Regionální trendy a jejich dopady
Velké množství regionálních trendů zejména na lokální a regionální úrovni bylo označeno jako potenciálně kritické, řada z nich se dotýká problému transformace suburbáních oblastí. Zde je tedy značný prostor pro regionální plánování ve smyslu přijetí vhodných opatření ke korekci nepříznivých tendencí. Jednou z možností je vhodnými postupy v rámci územních plánů ovlivnit například hustotu městské zástavby vymezením zastavitelné plochy, případně vzhled obytných domů, apod.
Suburbanizační proces ilustruje mimo jiné také trade-off, kdy přestěhování se jedince za lepším životním prostředím z centra města na jeho okraj (tj. zvýšení požitku z přírodního kapitálu pro jedince) přináší nejen výše zmíněné dopady na lidský a sociální kapitál, ale i negativní dopady na přírodní kapitál jako takový v důsledku zvýšení denní dojížďky obyvatel ze suburbií do centra za pracovními příležitostmi, ale i za některými službami, a zpět.
Tab. 3: Příklad regionálních (kritických) trendů v souvislosti s procesem suburbanizace v zázemí Prahy na různých geografických úrovních
| Kapitál, jehož se trend týká | Regionální (kritický) trend | Lokální | Regionální | Národní | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| člověkem vyrobený | Růst ceny pozemků | ||||||
| člověkem vyrobený | Kapacita silniční sítě | ||||||
| člověkem vyrobený | Revitalizace brownfields | ||||||
| přírodní | Hlukové zatížení | ||||||
| přírodní | Imisní, emisní a prachové zatížení | ||||||
| člověkem vyrobený, přírodní | Dopravní zácpy | ||||||
| člověkem vyrobený, přírodní | Růst individuální automobilové dopravy | ||||||
| člověkem vyrobený, přírodní | Změna kompaktního charakteru města | ||||||
| člověkem vyrobený, přírodní | Transformace suburbáních oblastí | ||||||
| Sociální | Růst sociální polarizace | ||||||
| Sociální | Ztráta sociální soudržnosti a oslabování občanské společnosti | ||||||
| Sociální | Posilování individualismu | ||||||
| člověkem vyrobený, sociální | Změna v systému poskytování maloobchodních služeb | ||||||
| člověkem vyrobený, sociální | Prostorová segregace určitých funkcí/služeb | ||||||
| člověkem vyrobený, sociální | Migrace obyvatel z vnitřního města | ||||||
| člověkem vyrobený, sociální | Migrace obyvatel s vyšším sociálním stututem z panelových sídlišť | ||||||
| člověkem vyrobený, sociální, lidský | Zajištění vzdělávacích a volnočasových zařízení v suburbáních oblastech | ||||||
Pozn.: Použita metoda semaforových světel.
Závěr
Model čtyř kapitálů udržitelného regionálního rozvoje, stejně jako koncepty kritických regionálních trendů a kritických prahů, představují poměrně jednoduchou metodu, která může přispět ke zvýšení kvality prováděných analýz současného stavu v rámci přípravy rozvojových dokumentů měst a regionů, a také mohou napomoci při jejich ex-ante hodnoceních. Záměrem nové metody je přispět ke zvýšení účinnosti a efektivnosti praktické aplikace rozvojových programových dokumentů, a to i s ohledem na principy udržitelného regionálního rozvoje všech čtyřech kapitálů.
Více informací lze nalézt na: www.srdtools.info a ve speciálním čísle European Evaluation Journal v roce 2007.