Ekonomické postavení územní samosprávy 2.

17. 7. 2006 OF 2/2006 Ekonomika

Hospodaření územní samosprávy stále významněji ovlivňuje veřejné rozpočty celkem. Následující stať hledá odpověď na to, zda se ekonomický vývoj promítá do jednotlivých krajů stejnoměrně. V první části jsme porovnávali hrubý domácí produkt a příjmy na obyvatele i vliv velikostní struktury obcí v jednotlivých krajích. Dnešní část porovnává údaje rozpočtového hospodaření.

Srovnání regionů v tabulce 6, která znázorňuje podíl dotací na celkových příjmech územní samosprávy regionů, je jediné, ve kterém se Praha neumístila na čelném místě. Praha, která dosahuje o více než třetinu vyšší příjmy rozpočtu než průměr, získává o jednu čtvrtinu menší dotace než činí průměr.

Tab. 6: Podíl dotací na celkových příjmech (v %)
Poř.* Kraj Průměr
1. Jihomoravský 50,6
2. Jihočeský 46,4
3. Olomoucký 44,8
4. Zlínský 44,5
5. Vysočina 43,5
6. Královéhradecký 43,1
7. Moravskoslezský 42,1
8. Ústecký 42,0
9. Liberecký 41,3
10. Pardubický 41,2
11. Středočeský 40,2
12. Karlovarský 38,1
13. Plzeňský 35,2
14. Praha 29,6
  Průměr ČR 47,4

Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet
Poznámka: *jedná se o pořadí vypočtené jako průměr hodnot za léta 2003 a 2004
Objem dotací je konsolidovaný vzhledem k dotacím mezi krajským rozpočtem a rozpočty obcí.

Vztah dotací a rozpočtových příjmů

Ukazatel podílu dotací na celkových příjmech rozpočtů územní samosprávy vykazuje značnou rozdílnost mezi regiony. U Jihomoravského kraje tvoří dotace více než 50 % celkových příjmů, zatímco u Prahy pouze necelých 30 % a v Plzeňském kraji o něco více než 35 %.

Většina regionů, které se nacházejí v horní polovině tabulky 6 a mají tedy nadprůměrný podíl dotací na celkových příjmech, vykazuje zároveň i podprůměrnou výši rozpočtových příjmů na obyvatele. Výjimkou ovšem je kraj Jihočeský (druhé nejvyšší rozpočtové příjmy a 46 % podíl dotací) a kraj Jihomoravský (5. místo ve srovnání rozpočtových příjmů a největší podíl dotací).

Tabulka 7 ukazuje pořadí regionů z hlediska výše dotací v přepočtu na obyvatele. Rozdíly mezi regiony ve výši tohoto ukazatele jsou poměrně malé. Z porovnání údajů v tabulce 6 a 7 vyplývá, že zatímco pouze tři regiony (Karlovarský, Plzeňský a Praha) vykazují nižší podíl dotací na celkových příjmech než činí průměr za celou Českou republiku, v přepočtu výše dotací na obyvatele je to šest regiony a další tři se průměru blíží.

Tabulka 7: Objem dotací (v tis. Kč na obyvatel)
Poř.* Kraj Průměr
1. Jihočeský 16,2
2. Ústecký 15,5
3. Vysočina 15,1
4. Pardubický 15,0
5. Liberecký 14,5
6. Olomoucký 14,3
7. Zlínský 14,3
8. Karlovarský 14,3
9. Jihomoravský 14,1
10. Středočeský 14,1
11. Plzeňský 13,7
12. Moravskoslezský 13,7
13. Královéhradecký 13,4
14. Praha 12,5
  Průměr 14,2

Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet
Poznámka: *jedná se o pořadí vypočtené jako průměr hodnot za léta 2003 a 2004
Objem dotací je konsolidovaný vzhledem k dotacím mezi krajským rozpočtem a rozpočty obcí

Porovnáme-li výši HDP na obyvatele a objem dotací na obyvatele (tabulky 2 a 7), je zřejmé, že ve většině případů vyšší dotace do územních rozpočtů kompenzují nižší úroveň HDP regionu. Nejvýraznějším příkladem je Praha. Naopak výjimkou je kraj Jihočeský, který dosáhl v letech 2003 a 2004 v průměru nejvyšší objem dotací a přitom zaujal 6. místo v pořadí podle HDP na obyvatele a kraj Vysočina (3. místo v pořadí výše dotací a 7. místo v pořadí podle HDP).

porovnání tabulek 6 a 7 vyplývá, že zatímco u Jihomoravského kraje představují dotace více než 50 % celkových příjmů územních rozpočtů, v přepočtu objemu dotací na obyvatele zaujímá tento kraj 9.--10. místo. Jiná situace je u kraje Jihočeského, který vykázal druhý největší podíl dotací na celkových příjmech a zároveň i nejvyšší objem dotací na obyvatele. Zároveň tento region dosáhl i po Praze nejvyšší rozpočtových příjmů na obyvatele. Naproti tomu Královéhradecký kraj má nejnižší rozpočtové příjmy na obyvatele a obdobně je na tom i v případě výše dotací na obyvatele.

Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje územní samosprávy představují, na rozdíl od výdajů běžných, investici do budoucího vývoje. Proto jsou důležitým znakem fungování územní samosprávy. I když by si přesnější hodnocení vyžadovalo delší časový horizont, vzhledem ke krátkému fungování krajské územní samosprávy to zatím není možné.

V letech 2003 a 2004 představovaly v průměru kapitálové výdaje územních samosprávných celků 26,9 % jejich celkových výdajů. Tento údaj se značně lišil podle jednotlivých regionů. Nejvyšších hodnot v tomto období vykázala Praha, a to 33,6 % (viz tabulka 8). Na druhém místě se s odstupem 3 procentních bodů umístil kraj Jihomoravský. Nadprůměrný podíl dále vykázaly územní samosprávy v kraji Středočeském, Plzeňském, Pardubickém, Jihočeském, Vysočině a Zlínském. S výjimkou kraje Středočeského a Pardubického se jedná o regiony s nadprůměrnými rozpočtovými příjmy na obyvatele. Na druhé straně však kraj Středočeský a Plzeňský patří do skupiny těch, které dosahují nadprůměrných hodnot při porovnání HDP na obyvatele.

Tabulka 8: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (v %)
Poř. Kraj Průměr
1. Praha 33,6
2. Jihomoravský 30,7
3. Středočeský 27,8
4. Plzeňský 27,4
5. Pardubický 27,0
6. Jihočeský 27,0
7. Vysočina 26,7
8. Zlínský 24,3
9. Moravskoslezský 22,8
10. Liberecký 22,8
11. Karlovarský 22,4
12. Olomoucký 22,1
13. Královéhradecký 20,7
14. Ústecký 18,9
  Průměr ČR 26,6

Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí a krajů, Ministerstvo financí, 2004, 2005, vlastní propočet
Poznámka: průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových za léta 2003 a 2004

Ve skupině regionů s nižším než průměrným podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích najdeme na dvou posledních místech kraj Ústecký, který však zaujímá 6. místo v pořadí regionů podle výše rozpočtových příjmů na obyvatele, a kraj Královéhradecký, který skončil jako poslední v pořadí regionů podle výše rozpočtových příjmů na obyvatele.

Místní dluh

Místní dluh v České republice se již dlouhodobě zvyšuje, i když s různou intenzitou v jednotlivých letech. Ve vývoji podílu místního dluhu na dluhu veřejném převažuje tendence k poklesu. Zatímco v roce 1997 místní dluh představoval necelých 15 % dluhu veřejného, v roce 2004 to bylo již méně než 12 %. Tento vývoj však vypovídá více o rychlém vývoji státního dluhu, protože podíl místního dluhu na HDP se zvýšil ze 2 % v roce 1999 na 2,8 % v roce 2004.

Tabulka 9 ukazuje rozložení místního dluhu do jednotlivých regionů. Dluh územní samosprávy je tvořen z převažující části dluhem obcí. Nejnižší dluh vykázaly územní samosprávy Karlovarského kraje, poté následuje kraj Vysočina. Na druhé straně nejvyššího dluhu dosáhla podle očekávání Praha a s velkým odstupem za ní Jihomoravský kraj. Pořadí krajů z hlediska výše dluhu se mezi lety 2003 a 2004 příliš neměnilo.

Tabulka 9: Dluh územních samospráv (mil. Kč)
Poř. Kraj 2004 Kraj 2003
1. Karlovarský 650,0 Karlovarský 826,9
2. Vysočina 1 540,7 Vysočina 1 536,4
3. Ústecký 1 950,8 Liberecký 1 807,0
4. Zlínský 1 991,6 Královéhradecký 1 858,9
5. Královéhradecký 2 133,1 Zlínský 1 920,8
6. Pardubický 2 200,1 Plzeňský 2 035,7
7. Liberecký 2 292,8 Pardubický 2 057,1
8. Plzeňský 2 475,5 Ústecký 2 400,4
9. Olomoucký 2 990,4 Jihočeský 2 767,7
10. Jihočeský 3 098,7 Olomoucký 3 034,7
11. Středočeský 4 412,6 Středočeský 4 421,6
12. Moravskoslezský 7 296,7 Moravskoslezský 4 440,7
13. Jihomoravský 9 585,5 Jihomoravský 9 076,5
14. Praha 33 773,1 Praha 33 526,7
  Celkem 76 391,6 Celkem 71 711,1

Pramen: Interní materiály, Ministerstvo financí ČR, příslušné roky
Poznámka: jedná se o konsolidovaný dluh obcí na území kraje a kraje (územní samosprávy)

Regiony se značně liší počtem obyvatel, podívejme se proto, jak vypadá jejich pořadí z hlediska dluhu na obyvatele, což znázorňuje tabulka 10. Praha dosahuje téměř čtyřnásobnou výši dluhu na obyvatele ve srovnání s průměrem za celou ČR. Jediným dalším krajem s nadprůměrnou hodnotou je kraj Jihomoravský. Všechny ostatní regiony dosahují mnohem nižších hodnot než je průměr.

Tabulka 10: Dluh krajských samospráv (tisíc Kč na obyvatele)
Pořadí Kraj 2004 Kraj 2003
1. Karlovarský 2,1 Karlovarský 2,7
2. Ústecký 2,4 Ústecký 2,9
3. Vysočina 3,0 Vysočina 3,0
4. Zlínský 3,4 Zlínský 3,2
5. Středočeský 3,9 Královéhradecký 3,4
6. Královéhradecký 3,9 Moravskoslezský 3,5
7. Pardubický 4,4 Plzeňský 3,7
8. Plzeňský 4,5 Středočeský 3,9
9. Olomoucký 4,7 Pardubický 4,1
10. Jihočeský 5,0 Liberecký 4,2
11. Liberecký 5,4 Jihočeský 4,4
12. Moravskoslezský 5,8 Olomoucký 4,8
13. Jihomoravský 8,5 Jihomoravský 8,1
14. Praha 29,0 Praha 28,9
  Průměr 7,5 Průměr 7,0

Pramen: Interní materiály, Ministerstvo financí ČR, příslušné roky
Poznámka: jedná se o konsolidovaný dluh obcí na území kraje a kraje (územní samosprávy)

V případě tří nejméně zadlužených krajů podle tohoto ukazatele došlo navíc v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 ke snížení, resp. stabilizaci velikosti dluhu v přepočtu na obyvatele. Jedná se o kraj Karlovarský, Ústecký a Vysočina.

Kdyby Praha chtěla splatit celý svůj dluh, potřebovala by na to, jak ukazuje tabulka 11, dvě třetiny svých celoročních příjmů a Jihomoravský kraj téměř jednu třetinu příjmů souhrnu rozpočtů obcí a kraje. Na druhé straně Karlovarskému a Ústeckému kraji by stačilo méně než 10 %. Karlovarský kraj je přitom krajem s druhou nejnižší ekonomickou úrovní měřenou HDP na obyvatele a Ústecký kraj je v tomto pořadí na 9. místě. Nejvíce zadlužená Praha má více jak dvojnásobnou ekonomickou úroveň než představuje průměr ČR a Jihomoravský kraj zaujímá 3. místo.

Tabulka 11: Relace dluhu krajských samospráv k rozpočtovým příjmům (v %)
Poř. Kraj 2004 Kraj 2003
1. Karlovarský 9,3 Karlovarský 7,1
2. Ústecký 10,3 Ústecký 8,2
3. Vysočina 10,6 Vysočina 10,4
4. Zlínský 12,3 Zlínský 12,4
5. Plzeňský 12,5 Středočeský 13,9
6. Moravskoslezský 12,7 Plzeňský 14,6
7. Královéhradecký 13,2 Královéhradecký 14,7
8. Středočeský 14,1 Pardubický 15,7
9. Jihočeský 14,3 Jihočeský 16,1
10. Pardubický 15,1 Olomoucký 17,2
11. Liberecký 15,5 Liberecký 19,1
12. Olomoucký 18,4 Moravskoslezský 20,3
13. Jihomoravský 27,8 Jihomoravský 28,4
14. Praha 68,4 Praha 68,4
  Průměr 23,8 Průměr 24,7

Pramen: Interní materiály, Ministerstvo financí ČR, příslušné roky
Poznámka: jedná se o konsolidovaný dluh obcí na území kraje a kraje (územní samosprávy)

Relace salda k celkovým příjmům

Poslední tabulka 12 ukazuje relaci salda rozpočtů územních samospráv k celkovým příjmům daného roku. Je z ní zřejmé, že v letech 2003 a 2004 se podíl schodku územních rozpočtů na jejich celkových příjmech zhoršil. Zatímco v roce 2003 dosáhlo souhrnného přebytku osm krajů, o rok později to byly pouze čtyři kraje, kraj Ústecký vykázal vyrovnaný rozpočet. Nejhůře skončil kraj Jihomoravský, jehož bilance příjmů a výdajů se zhoršila o 5,2 procentních bodů.

Není překvapením, že i v tomto pořadí je Praha na posledním místě se značným odstupem od ostatních krajů. Z ostatních krajů si stejnou pozici u tohoto ukazatele v obou letech zachoval jen kraj Pardubický. Územní samospráva v pěti krajích (kraj Karlovarský, Olomoucký, Královéhradecký, Vysočina a Ústecký) zakončila rozpočtové hospodaření v roce 2003 a 2004 s přebytkem a naopak v šesti krajích skončil souhrnný rozpočet v obou letech schodkem.

Tabulka 12: Podíl salda na příjmech územních rozpočtů (v %)
Poř. Kraj 2004 Kraj 2003
1. Karlovarský 1,6 Zlínský 3,0
2. Olomoucký 1,0 Královéhradecký 2,3
3. Královéhradecký 0,9 Karlovarský 1,7
4. Vysočina 0,5 Vysočina 1,4
5. Ústecký 0,0 Středočeský 0,6
6. Liberecký -0,2 Olomoucký 0,4
7. Plzeňský -0,5 Moravskoslezský 0,2
8. Středočeský -0,9 Ústecký 0,1
9. Pardubický -1,0 Pardubický -0,2
10. Jihočeský -1,9 Plzeňský -0,3
11. Zlínský -2,5 Jihomoravský -0,8
12. Moravskoslezský -2,8 Liberecký -1,3
13. Jihomoravský -6,0 Jihočeský -1,6
14. Praha -10,5 Praha -7,5
  Celkem -2,9 Celkem -1,0

Poznámka: jedná se o konsolidovaný souhrn rozpočtů obcí na území kraje a krajského úřadu (územní samosprávy)
Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí, krajů, Ministerstvo financí ČR, příslušné roky

Shrnutí na závěr

Tento článek se dotkl několika aspektů hospodaření územní samosprávy, které je výsledkem rozhodování několika desítek samosprávných subjektů na území každého kraje. Jistě by bylo zajímavé porovnat, jakým způsobem spolupracují obce s krajskou samosprávou, jak se daří ovlivňovat sociální a ekonomický vývoj na teritoriu, které společně sdílejí. K tomuto posouzení však dosud chybějí relevantní podklady.

Z uvedených údajů vyplývá, že systém příjmů územní samosprávy je koncipován téměř nezávisle na ekonomické síle regionů měřené hrubým domácím produktem. Systém dotací nevykazuje téměř žádnou souvislost s velikostí rozpočtu jednotlivých územních samospráv regionů měřenou příjmy na obyvatele. Dosavadní vývoj ukazuje, že i když v ČR neexistuje v zásadě žádná regulace místního dluhu, nejsou to územní samosprávy, které by především ohrožovaly splnění dvou maastrichtských fiskálních kriterií. Navíc, dlouhodobě vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích územní samosprávy se nemohl neodrazit na růstu místního dluhu, čímž se územní rozpočty odlišují od rozpočtu státního.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Český statistický úřad