Budoucnost venkova v ČR

10. 11. 2005 OF 4/2005 Regiony

V loňském roce jsme po dlouhé době příprav vstoupili do prostředí Evropské Unie. Stali jsme se součástí společenství, kde členství znamená nejen odpovědnost, toleranci, ale i sebekázeň a znalosti. Je třeba znát principy fungování EU, mít znalosti o širších souvislostech, ale zejména o svém státu, o jeho prioritách, které musíme dokázat náležitě prezentovat a prosadit v ostré konkurenci ostatních zemí.

Když jsme plnoprávnými členy, lze očekávat, budeme-li pečlivě připraveni, že se nám podaří realizovat takovou politiku venkova, která je v našem zájmu, při respektování národních podmínek a historického vývoje naší země.

Podvýbor pro venkov poslanecké sněmovny Parlamentu, společně se Spolkem pro obnovu venkova, kraji a evropskými poslanci z frakce EPP-ED vytvořil širokou zájmovou koalici, do které se organizačně zapojily krajské Spolky obnovy venkova, Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora, nevládní organizace širokého spektra, starostové venkovských obcí, představitelé mikroregionů, Místních Akčních Skupin programu LEADER.

Cílem takto široce vytvořené platformy je správně nastavit s plnou odpovědností programy pro období 2007--2013. Proto se v průběhu letošního roku uskutečnily ve všech krajích konference, na kterých se zástupci odborné veřejnosti pokusili společně najít důležitá a zásadní témata pro venkov v ČR.

Jak to vidí EU

Připomeňme si jen, jak již bylo mnohokrát publikováno, že na základě analýzy vývoje společné zemědělské politiky by se budoucí rozvoj evropského venkova měl zaměřit na tyto hlavní oblasti:

  1. Konkurenceschopnost zemědělského a lesnického sektoru
    Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a zvážení potřeby restrukturalizace v nových členských státech (venkovské oblasti zde mají významně nižší příjmy než je průměr zemí EU, horší věkovou strukturu a větší závislost na primárním sektoru) -- osa 1;
  2. Životní prostředí a obhospodařování území
    Záměrem této oblasti je podpora obhospodařování území, aby zemědělství a lesnictví pozitivně přispělo k venkovské přírodě a širšímu životnímu prostředí -- osa 2;
  3. Širší rozvoj venkova
    Sleduje se především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a prosazení diverzifikace -- různorodosti hospodářských činností, aby se napomohlo udržení jejich atraktivity a kulturnímu dědictví, aby se podpořily vazby mezi zemědělstvím a lesnictvím a ostatními sektory -- osa 3.
  4. Model LEADER, který vznikl v přechodném období a využívá především partnerské spolupráce na místní úrovni, bude pokračovat v rámci všech programů a má být konsolidován na úrovni EU, i když členské státy a regiony ho mohou použít ve větším rozsahu. Každý program tedy bude obsahovat osu LEADER pro financování implementace strategií místního rozvoje místních akčních skupin -- osa LEADER.

Nezbytnost přípravy

Předpokládá se, že Evropský zemědělský fond rozvoje venkova (EAFRD) bude mít k dispozici pro období 2007--2013 celkem 96 miliard EUR. Při implementaci programů bude zaveden posílený systém monitorování, hodnocení a podávání zpráv založený na společném rámci EU, který zajistí větší průhlednost a odpovědnost pro použití finančních prostředků.

Pro každou ze tří os bude k dispozici řada opatření. Podmínky jejich realizace byly přitom zjednodušeny. Pro osu 1 existují tři skupiny opatření: lidské zdroje, fyzický kapitál a kvalita. Pro osu 2 jsou opatření členěna do dvou skupin: trvale udržitelné využití zemědělské půdy a lesní půdy. Pro osu 3 jsou rovněž dvě skupiny: kvalita života a ekonomická diverzifikace (různorodost).

Celkový soubor opatření nabízený Evropskou unií představuje 15 opatření pro osu 1, dalších 12 opatření pro osu 2 a 8 opatření pro osu 3. Ve smyslu jednotlivých opatření v rámci hlavních os zemědělské politiky Evropské unie byly hledány prioritní potřeby v České republice.

Hodnocení národní diskuze

Ve 13 krajích České republiky byly uskutečněny konference s identickou strukturou jednání. Byly položeny stejné otázky 52 skupinám účastníků konferencí. Souhrn jejich postřehů, názorů na problémy a jejich řešení se pokusím prezentovat v tomto textu. Podařilo se do diskuse zapojit nejenom zástupce profesních organizací zemědělců, ale zejména všechny hlavní nevládní organizace v oblasti venkova. Vůbec poprvé se podařilo za jeden stůl a ke společnému problému přivést zemědělce a představitele samosprávy.

Poslední akcí projektu byla 10. října mezinárodní konference v hlavním sále Poslanecké sněmovny. Podařilo se zajistit účast na vysoké úrovni a byla to první konference v Evropě, kde bylo možné prezentovat výsledky národní diskuse přímo představitelům exekutivy EU a parlamentu EU na téma nového fondu.

Tab. 1: Složení účastníků konferencí
Účastník Relativní četnost [%]
zemědělci 32,6
samospráva 32,0
neziskové organizace 6,8
LEADER 2,1
školy 2,6
ochrana přírody 3,0
státní správa 16,5
parlament 3,5
region. agentury 0,9

Na konferencích diskutovalo celkem 1253 účastníků. Jejich profesní složení je znázorněno na tab. 1. Z uvedených údajů je patrné, že závěry formulovali zejména zemědělci s volenými představiteli venkovských samospráv. Jejich dvoutřetinová účast je jasným signálem, kdo by za podobu venkova měl nést největší podíl společné odpovědnosti. Stát jim to musí umožnit. Názory na přehodnocení odpovědnosti za alokaci prostředků do politiky rozvoje venkova jednoznačně upřednostnily odpovědnost regionálních orgánů, když 57,4 % respondentů se vyslovilo pro kraje a jen 42,6 % pro orgány státu. Tento výsledek národní diskuse je nutno chápat jako výzvu k přehodnocení centrální politiky státu a jako jasný požadavek lidí z venkova na vytvoření efektivního partnerství mezi státem a jednotlivými regiony v České republice.

Vyváženost a rovnováha

Na jednu stranu je zřejmé, že není efektivní vytvářet 13 nebo 8 platebních agentur a stejný počet strategií s vlastní akreditací v Bruselu (některé státy EU, které to zavedly od tohoto systému ustupují). Na druhou stranu je evidentní, že současný systém vyžaduje změnu s důrazem na daleko větší rozhodovací pravomoci v jednotlivých územích. Regionální rozhodovací systém daleko lépe umožní zohlednit různorodost podmínek v rámci našeho státu.

Výsledkem národní diskuse je zcela zřejmý požadavek na vyváženost politiky pro venkov a tlak na změnu úrovně rozhodování. Je třeba hledat rovnováhu mezi jednotlivými osami, mezi zemědělstvím, životním prostředím a ostatním rozvojem ekonomiky venkovských regionů. Tato rovnováha se bude jen velmi obtížně hledat na centrální úrovni. Je proto nutné nalézt takový systém rozhodování a administrace finančních prostředků, který by zavedení jiného přístupu umožnil (viz tab. 2).

Tab. 2: Názory na rozdělení alokace zdrojů mezi jednotlivé osy
Osa Rozdělení alokace zdrojů [%]
osa 1 29
osa 2 26,5
osa 3 28,5
LEADER 16

Preference koncepčních řešení

Vyhodnocení priorit probíhalo podle následující metodiky. Na každé konferenci byly stanoveny priority v jednotlivých opatřeních pro jednotlivé osy. Do hodnocení byly zahrnuty i návrhy účastníků konference. Opatření na 1. až 5. místě byly v každém kraji oceněny 5, 4, 3, 2 a 1 bodem. Maximální počet dosažitelných bodů byl tedy 13 × 5 = 65 bodů pro jednotlivá opatření. Tímto způsobem bylo možné i porovnávat priority mezi osami. Na základě takto získaného počtu bodů bylo sestaveno navrhované konečné pořadí priorit. Opatřením, které dosáhly více jak polovinu možných bodů, tj. více jak 32,5 bodu, by měl být dán větší prostor k realizaci, následné diskusi a upřesnění.

Celkové počty bodů pro jednotlivá opatření v rámci jednotlivých os uvádíme v tabulkách 3 až 6. Samostatně je třeba vyzvednout tři nejvíce prosazované priority.

Priorita č. 1

Z takto hodnocených výsledků vyplývá, že největší prioritou pro účastníky konferencí bylo "Zlepšení kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech" v ose LEADER. Tento výsledek lze posuzovat z mnoha hledisek a není jednoznačně měřitelný. Je to průřezová priorita. Zároveň obsahuje i celou řadu dalších opatření, která byla ohodnocena nižším počtem bodů. Kvalita života je zároveň velmi komplexním souborem vzájemně se doplňujících a synergicky působících opatření. Navíc, v každé oblasti může tento prvek být jinak chápán.

Priorita č. 2

Druhou prioritou, která se výrazně promítla v každém jednání je "Změna struktury krajiny a pozemkové úpravy". Toto opatření lez sloučit s opatřením "Neproduktivní investice a zvýšení hodnoty území pro veřejnost". Existuje široké povědomí, že zemědělsky využívaná krajina potřebuje nejen vyjasnit vlastnické vztahy, ale zároveň i zvýšit tlak směrem ke zlepšení multifunkčnosti krajiny. Je požadavek na politiky, aby v této oblasti existovala dlouhodobá koncepce s finančním krytím.

Priorita č. 3

Třetí prioritou je "Modernizace zemědělských podniků", což lze spojit s opatřením "Podpora zakládání nejmenších podniků" a "Diverzifikace ekonomiky v oblasti nezemědělské činnosti". Pro aktivní a cílený rozvoj podnikání na venkově existuje široká společenská podpora. Tento zájem je potřeba podpořit také politicky a vyjádřit to potřebnou alokací finančních prostředků.

Tab. 3: Hodnocení opatření v ose 1
Typ opatření Celkový počet bodů
1. Modernizace zemědělských podniků 38
2. Zpřístupnění pozemků a budování infrastruktury 26
3. Zvyšování přidané hodnoty zemědělské a lesnické prvovýroby 21
4. Podpora marketingu 20
Poradenství pro zemědělce a lesníky 14
Profesní vzdělávání a informační akce 16
Podpora vytváření organizací výrobců 6
Odchod do předčasného důchodu 1
Podpora mladých zemědělců 16
Podpora vzniku nových farem 2
Podpora zvýšení výdajů v souvislosti s EU legislativou 4
Podpora chovu přežvýkavců 4
Řešení rizikovosti zemědělství 3
Tab. 4: Hodnocení opatření v ose 2
Typ opatření Celkový počet bodů
1. Změna struktury krajiny a pozemkové úpravy 45
2. Kompenzační platby zemědělcům v jiných než horských oblastech 37
3. Příspěvek na neproduktivní investice -- zvýšení hodnoty území pro veřejnost 35
4. Kompenzační platby v horských podmínkách 26
5. Platby na agro-ekologická opatření a ochranu zvířat 20
První zalesnění nezemědělské půdy 2
Kompenzační platby v oblasti NATURA 10
Platby na ekologická opatření hospodaření v lese 2
Prevence v lese a obnova lesnického potenciálu 3
Příspěvek na neproduktivní investice 2
Dotace na investice jako kompenzace za omezení výroby 3
První zalesnění zemědělské půdy 1
Tab. 5: Hodnocení opatření v ose 3
Typ opatření Celkový počet bodů
1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova (malá infrastruktura) 43
2. Podpora zakládání nejmenších podniků -- posílení podnikání na venkově 34
3. Diverzifikace ekonomiky v oblasti nezemědělské činnosti 31
4. Realizace místních rozvojových strategií -- rozvoj lidských zdrojů  
Profesní vzdělávání v oblasti ekonomiky malých podniků 4
Podpora místních produktů 3
Zvyšování hodnoty přírodního dědictví 12
Podpora turistiky 12
Podpora řešení majetkových vztahů 8
Obnova rozvoj vesnice -- kulturní dědictví 10
Podpora drobných zemědělců -- zjednodušení administrativy 1
Podpora stavu skotu jako krajinotvorce 2
Odstranění administrativních bariér 5
Rozpočtové určení daní 5
Koncepce pro venkov 5
Tab. 6: Hodnocení opatření v ose LEADER
Typ opatření Celkový počet bodů
1. Zlepšení kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech 47
2. Cestovní ruch a zvyšování atraktivity území 28
3. Podpora obnovitelných zdrojů energie 22
Podpora vzdělávání členů MAS a vytváření profesních sítí 11
Podpora schopnosti využívat nové technologie 10
Podpora drobného zemědělského podnikání 2
Podpora spolků 8
Ochrana rázu krajiny 10
Podpora komunikace a komunikačních kanálů v rámci regionu 6
Podpora služeb pro život na venkově 17
Podpora přístupu místních produktů na trh 6
Propagace přírodního a kulturního dědictví 9
Podpora kulturních a společenských akcí 1
Podpora podnikání 1
Mezinárodní spolupráce 3

Závěrem

V diskusi zazněla celá řada témat z jiných sektorů, z kterých vyplývala komplexnost problematiky venkova. Jejich řešení by zásadně přispělo ke kvalitě života na venkově:

  • změna rozpočtového určení daní a snížení přerozdělování formou dotací
  • modernizace školství a řešení venkovských škol, nikoliv jejich rušení
  • daňová politika pro venkov jako motor investování a zvyšování zaměstnanosti
  • internetizace venkova

Při zpracování podkladů byly formulovány slabé stránky a problémy venkova, příležitosti a ohrožení. Podrobnější přehled naleznete na www.narodnidiskuse.cz.

Ing. Jiří Papež, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (ODS), Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, předseda podvýboru pro venkov