Priorita zákonů a koncepcí

9. 11. 2005 OF 4/2005 Legislativa

Při našem posledním rozhovoru v květnu jsme hovořili o zákonech, které hodláte dokončit a předložit k projednání zákonodárcům ještě do podzimního zasedání Parlamentu. Jaký je jejich osud? Téměř všechny zákony, které jsme měli v úmyslu předložit vládě a parlamentu jsou na pořadu jednání, všechny jsou v druhém čtení, některé již dokonce byly schváleny. Pouze zákon o vlastnictví bytů v současné době projednává vláda a připraven je také zákon o neziskové výstavbě bytů.

Které zákony tedy byly Parlamentem schváleny?

Je to zákon o vlastnictví nebytových prostor a zejména významný zákon o výstavbě družstevních bytů, který doplňuje celý vějíř státní podpory bytové výstavby a měl by vést k obnovení družstevní bytové výstavby. Představovali jsme si zákon trochu jinak, ale s ohledem na evropské právo a nutnost respektovat principy veřejné podpory půjde jen o malá bytová družstva.

V čem spočívá omezení právem Evropské unie?

Veřejná podpora právnických osob by podle směrnic EU neměla zvýhodňovat jednotlivé subjekty v rámci hospodářské soutěže, tedy ani bytová družstva. Platí však výjimečný princip "de minimis", podle kterého lze poskytnout v odůvodněných případech podporu z veřejných zdrojů do výše 300 tisíc EUR. Proto půjde o malá družstva, přibližně do velikosti 20 bytů. Podpora bude ve výši 100 tisíc korun na jeden byt a pro družstvo celkem 700 tisíc korun návratné výpomoci s 2% úrokem.

V jakém stadiu je návrh hodně diskutovaného zákona o nájemném?

Zákon o jednostranném zvyšování nájemného pustili poslanci do druhého čtení. V současné době neexistuje mechanismus, který by umožnil změnit nájemné v případě, že se obě strany nedohodnou. Princip nového zákona vychází při stanovení nájmu z ceny bytu, přičemž by roční nájem měl tvořit 5 % tržní hodnoty konkrétního bytu. Umožní se tím deregulace nájemného, která však bude sociálně akceptovatelná.

Jak budou řešeny sociální případy rodin, které nebudou mít na zvýšený nájem?

Souběžně s deregulací nájmů (první zvýšení se očekává příští rok v říjnu) se připravuje nový systém sociálních podpor. Návrh zpracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a předpokládá se, že systém dávek budou vyplácet obce a města. Oba naše resorty zpracují prognózu normativních nákladů na bydlení pro jednotlivé obce. Ve spolupráci se Svazem měst a obcí chceme projednat především objem prostředků a formu jejich převodu do rozpočtů obcí.

Je naděje, že zákon o nájemném bude schválen?

Konečné znění zákona bude předmětem diskuzí na podzimním zasedání sněmovny. Již nyní samozřejmě existuje celá řada sporů, které mají jádro v politických i zájmových přístupech. Jsou rozdílné zájmy nájemníků a majitelů domů, to je pochopitelné. Věřím však, že nalezneme řešení a zákon bude schválen. Mrzí mně, že ze zákona byla vypuštěna část, která upravovala občanský zákoník a řešila některé otázky kolem neplatičů, možnost vypovězení z bytu, ochranu nájemce i nájemníka aj. Tyto záležitosti budou řešeny samostatně.

Zásadní změny přináší nový stavební zákon, v jakém stadiu projednávání se nachází?

Stavební zákon přinese opravdu řadu revolučních změn, jak v oblasti územního plánování, tak v samotném stavebním řízení. Je to obsáhlá a složitá norma, také proto má prodlouženou lhůtu k projednávání, očekávám však, že zákon bude rovněž do konce roku schválen. Jeho účinnost se předpokládá až od roku 2007, aby stavební úřady měly dostatek času na přípravu. Odborná veřejnost hodnotí návrh zákona pozitivně.

V této souvislosti se často hovoří o tzv. vyvlastňovacím zákonu.

Jedná se o zákon, který samostatně upravuje přesné podmínky tohoto procesu, principy náhrady a celé řízení. Teprve v případě, že v rámci územního řízení nedojde k dohodě, je zahájeno vyvlastnění a to vždy za adekvátní náhradu. Tento pojem se obecně používá v legislativě zemí EU a není pravda, že stát bude podle tohoto zákona vyvlastňovat častěji než dosud. Vyvlastňovací orgán vždy posuzuje, zda veřejný zájem na investici převažuje nad veřejným zájmem ochrany soukromého vlastnictví. Mimochodem, tento proces bude svěřen pouze obcím s rozšířenou působností, kde je záruka vyšší kvalifikovanosti.

Které legislativní normy ještě Váš resort předkládá?

Chtěl bych se zmínit o novele zákona o veřejných zakázkách, která je zpracována specificky na základě směrnic Evropské unie poměrně brzy po přijetí zákona v roce 2003. Rovněž zde se setkávají rozdílné zájmy zadavatelů a účastníků řízení, ale předpokládáme, že i v tomto případě bude novela schválena.

Důležitý je koncesní zákon, který již byl schválen a je velmi důležitý, protože umožňuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru při realizaci veřejně prospěšných investic.

Řekněme si něco k problematice čerpání zdrojů z fondů Evropské unie.

Především bych chtěl oznámit, že po seznámení s problematikou, jsem krátce po svém nástupu do funkce provedl určité organizační a personální změny. Tým lidí, kteří se věnují čerpání prostředků v tomto plánovacím období (2004--2006) působí samostatně pod vedením náměstkyně Jourové. Skupina, kterou vede ředitel Marks, připravuje nové plánovací období (2007--2013) a je přímo podřízena ministrovi.

Jaké jsou poznatky z toho současného období?

Především je nutno vidět, že finanční zdroje na schválené projekty se uvolňují až po jejich realizaci. Náběh je tedy pozvolný. Proto sledujeme a vyhodnocujeme nejenom čerpání prostředků, ale také uzavírání smluv a výběr projektů. Chceme, aby se všechny prostředky vyčerpaly a tak jsme zpětnou metodou stanovili plán postupu a měsíčně se kontroluje na úrovni náměstků ministrů jeho plnění. Poznatky ukazují na to, že je dobrá připravenost a převis poptávky u tzv. "tvrdých projektů" (investičních), méně již jsme připraveni na tvorbu "měkkých projektů" (neinvestičních), s nimiž nebylo mnoho zkušeností, nedávalo se do této oblasti vzdělávání a přípravy lidí tolik prostředků a v takové struktuře jako nabízí evropské fondy.

Které problémy jsou v oblasti přípravy plánovacího období 2007 až 2013?

Tady jsme limitováni dvěmi nepříznivými okolnostmi. Bohužel nebyl dosud schválen rozpočet EU na uvedené období, což se mělo stát na summitu v červnu a nejsou přijaty směrnice Evropské komise, podle jakých principů budou zdroje rozdělovány. To jsou zásadní dokumenty, bez nichž není možné smysluplně postupovat v přípravě. Snažíme se různými cestami na mezinárodní úrovni situaci ovlivnit a hledáme spojence pro urychlení těchto rozhodnutí.

Proč je toto období tak významné?

Pracujeme souběžně na přípravě Národního rozvojového plánu, který by měl obsahovat zásadní cíle a programy k jejich naplnění. V období 2007--2013 budeme mít velkou příležitost čerpat ročně řádově 100 mld.Kč z prostředků EU. Měli bychom tyto zdroje využít efektivně, připravit racionální a účelné programy a projekty. Tato možnost se totiž v budoucnosti nebude opakovat, protože s ohledem na tempa ekonomického růstu a další rozvoj EU se dá očekávat, že po roce 2015 již budeme z hlediska rozpočtu plátci a nikoli příjemci.