DPH – pohroma i šance

14. 10. 2004 OF 4/2004 Ekonomika

Nový zákon o dani z přidané hodnoty vzbudil mezi představiteli měst a obcí mnoho nevole. Zdražení stavebních prací, nejasnosti kolem jeho uplatňování, nedostatečný čas na přípravu a hlavně možnost, že se obec bude muset registrovat jako plátce DPH, jsou vnímány jako zvláštní živelní pohroma.

Přesun stavebních prací ze snížené do základní sazby daně má významný negativní dopad do hospodaření. Vláda a poslanci ho nezměkčili žádným přechodným opatřením, ačkoliv to 6.direktiva ES nejen umožňuje, ale dokonce předpokládá.

Problematika DPH je zejména ve veřejném sektoru velmi složitá, uplatňování zákona přináší řadu problémů a nejasností, jejichž řešení si vyžádá spíše roky než měsíce. Přesto by bylo zásadní chybou vnímat zákon o DPH jen jako nepříjemnou finanční a administrativní zátěž. Zákon totiž dává obcím i příležitost, jak řadu zboží a služeb (v oblasti provozu i investic) pořídit zcela nebo alespoň zčásti bez daně.

Většina měst a obcí se snaží vyhnout povinnosti registrovat se plátcem DPH. Považují plátcovství DPH za záležitost účetnictví a chtějí se vyhnout další administrativě. Zákon k takovému postupu vytváří i vhodné podmínky. U veřejnoprávních subjektů se totiž do obratu nezapočítávají například příjmy z prodeje a pronájmu nemovitostí, ale počítají se tam v podstatě pouze výnosy z tzv. vedlejší hospodářské činnosti účtované na účtech třídy 6, tedy z činností, na něž má obec živnostenské oprávnění. (Tato výhoda však nemá oporu v evropské direktivě a dříve či později bude muset být obrat definován pro všechny stejně.)

Jak neprodělat?

Ministerstvo financí se snaží, aby se obce registrovaly jako plátci DPH v co nejmenším počtu. Finanční úřady zatím nezvládají agendu DPH ani u podnikatelů a nechtějí být zatěžovány složitějším neziskovým prostorem. Proto se obce při dobrovolné registraci k DPH nesetkávají u svých správců daně s žádným nadšením. Až daňová správa pochopí, že obce nebudou platit, ale hlavně uplatňovat vysoké odpočty, bude to nejspíše ještě horší.

Otázka obcí převážně zní: "Co dělat, aby se obec nemusela stát plátcem DPH?". Kromě vyčlenění hospodářské činnosti do samostatné, obcí zřizované nebo zakládané právnické osoby se žádné zvláštní možnosti nenabízejí. Existuje však řada nebezpečí, kdy se obec může stát plátcem daně bez ohledu na obrat. Stačí pořídit stavební práce od zahraniční firmy, zaplatit zahraničním umělcům vystoupení nebo vyměnit si peníze v zahraniční směnárně a obec se stává plátcem "ze dne na den"!

Útěk před zákonem je však špatnou taktikou. Obce by se měly ptát: "Co máme dělat, aby obec na DPH vydělala nebo alespoň co nejméně prodělala?". Na základě analýzy příjmů a výdajů v několika městech a obcích tvrdím, že jen trochu rozumně řízená obec nemůže na plátcovství DPH prodělat a dobře řízená obec na něm může velmi slušně ušetřit, zejména v případě rozsáhlejších investic a oprav. Na druhé straně ale špatný management obce může způsobit, že si obec bude sama generovat "nadbytečnou" daňovou povinnost a na DPH pak miliony doplácet. Kdo se brání zaregistrovat svou obec jako plátce DPH připravuje obec o nemalé peníze.

Cesta k úsporám

Většina starostů se mylně domnívá, že DPH je výhradně záležitostí účetních a ekonomů. Ve skutečnosti je to však v obcích záležitost naprosto zásadní a strategická. Před každým organizačním, ekonomickým nebo investičním rozhodnutím by měla být zodpovězena otázka: "Jaký to bude mít vliv na DPH v obci?". Zaúčtování daně je totiž až to poslední.

Zdanění, respektive nárok na odpočet, bude totiž záviset na tom, zda nejen jednu konkrétní činnost, ale i ostatní činnosti obec vykonává sama nebo si pro ně zřídila příspěvkové organizace případně založila obchodní společnosti. Zásadní vliv bude mít i to, zda určitý majetek obec příspěvkové organizaci svěřila do správy nebo zda jí ho pronajala! Klíčové bude, zda si obec předem vytvoří podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně u investičních akcí volbou vhodného způsobu a právní formy dalšího využití pořizovaného majetku.

Rozhodujícím faktorem v oblasti DPH nebude účetnictví, ale organizačně-právní struktura všech aktivit, které obec řídí a organizuje. Optimalizace této struktury pak bude klíčem k uplatňování nároku na daňové odpočty a k finančním úsporám.

Projekt daňové optimalizace

Zpravidla bude výhodnější obecní lesy provozovat ve vlastní režii a spravovat bytový fond z radnice nežli si na to zřizovat organizaci nebo najímat firmu. Konkrétní podmínky jednotlivých obcí a struktura jejich příjmů a výdajů se však natolik liší, že obecný návod správného postupu nelze dát. Navíc na některé otázky dosud nikdo odpověď nezná. Zejména poměrný nárok na odpočet daně u nákupů sloužících zčásti pro veřejnoprávní činnost a zčásti pro zdanitelná plnění dnes nikdo nedokáže spočítat. Bude velkým legislativním úspěchem, pokud se podaří tuto otázku upravit v novele zákona od roku 2005.

Pro každé město nebo větší obec se však už dnes vyplatí zpracovat projekt daňové optimalizace, z něhož vzejde doporučení, které činnosti si na obci ponechat nebo si je "stáhnout zpět", které naopak do obecních organizací a firem vyčlenit, co pronajmout, co svěřit do správy a čeho se případně zbavit.

Místní samosprávy byly dosud vlastně rozdělovači rozpočtových prostředků a správci obecního majetku. Nový zákon o DPH ze starostů a radních fakticky udělal obchodní manažery, kteří svým rozhodováním zásadně ovlivňují zdanění a tudíž i hospodaření obce. Nemusí přitom jít pouze o odpovědnost politickou, k níž je bude volat opozice a jednou za čtyři roky voliči. Může jít případně i o odpovědnost trestní za porušování povinností při správě cizího majetku. Někdo se může zeptat, proč bylo to či ono provedeno tak či onak, když při jiném postupu by bylo možno na DPH ušetřit tolik a tolik obecních peněz.

Daňové inženýrství

Pracovníky finančních referátů radnic také frustruje odpovědnost za správné zaúčtování a uplatnění nároku na odpočet daně. Nikdy totiž nebyli podobným rizikům vystaveni. DPH ve veřejném sektoru je sice podstatně složitější nežli v sektoru podnikatelském, ale účetní ve firmách nesou tuto odpovědnost u DPH již čtrnáctý rok.

Plátcovství DPH vyžaduje na obci změnit i systém oběhu dokladů a jasně vymezit osobní odpovědnost za správné uplatnění daně nebo nároku na odpočet. Obvykle tuto odpovědnost nebudou moci nést účetní, bude ji muset převzít některý představitel samosprávy. A celou agendu nebude možno zvládnout se současným stavem pracovníků. Obce ale nemohou "chtít slevu zadarmo". Ušetří-li miliony, musí být připraveny zaplatit pár set tisíc za sílu navíc.

Je faktem, že od 1. 5. 2004 se "daňové inženýrství" stalo významnou součástí managementu obcí. Jeho kvalita bude rozhodovat o tom, zda obec bude či nebude mít k dispozici finanční prostředky v objemu cca 3 až 10 % celkového rozpočtu nebo až kolem 10 % investičního rozpočtu. A to jsou peníze, které za trochu přemýšlení určitě stojí !

JUDr. Ing. Milan Marko, MBA, daňový, ekonomický a organizační poradce