Starostům obcí budu naslouchat
Nový ministr pro místní rozvoj, Ing. Jiří Paroubek, se narodil v roce 1952 v Olomouci, je absolventem Vysoké školy ekonomické a od roku 1990 je členem Zastupitelstva hlavního města Prahy, v listopadu 1998 byl zvolen náměstkem primátora pro oblast finanční politiky. Do roku 1990 pracoval v různých manažerských funkcích ekonomického charakteru, zejména v obchodě a cestovním ruchu.
Pane ministře, jaké hlavní priority vidíte ve své nové funkci v čele Ministerstva pro místní rozvoj?
O nastávajících úkolech mohu v této chvíli hovořit jen obecně, hlavní priority tohoto ministerstva jsou tři, což vyplývá z jeho působnosti. První prioritou je oblast bytové politiky, další je to problematika regionálního rozvoje a strukturálních fondů a třetí prioritou je oblast cestovního ruchu. Z hlediska kompetencí je také důležitá oblast územního plánování a stavebního řízení.
Jak se díváte na nejvíce sledovanou oblast bytové politiky?
Analýza bytové politiky v Evropě ukazuje, že v této oblasti nejsou, až na naprosté výjimky, rychlá, jednoduchá a jednoznačná řešení. Neexistuje tudíž jediná, objektivně správná bytová politika. Chci však prosazovat přístupy, které nebudou ignorovat tržní mechanismy, budou však jednoznačně akcentovat sociální aspekty bydlení.
Je tady však řada rozporných názorů a přístupů. Jak se s tím vyrovnáte?
Chtěl bych zdůraznit novou myšlenku, se kterou přicházím. Je to námět na zřízení bytové tripartity, kde by vedle zástupců státu, tj. ministerstev pro místní rozvoj a financí, byly zastoupeni na jedné straně představitelé majitelů domů a na druhé straně představitelé nájemníků, tedy uživatelů bytů. Všechny záležitosti, které souvisí s bydlením by měly být v tomto pracovním uskupení konsultovány, aby opatření a návrhy zákonů byly předmětem debaty a hledala se konsenzuální východiska. Jsem si vědom základního rozporu, který je mezi vlastníky a nájemníky, ale úkolem státu je tyto rozpory odstraňovat. Sedět u jednoho stolu, to znamená naslouchat, jednat a hledat pochopení jeden pro druhého. Ministerstva by měla postupovat takovým způsobem, aby se rozdílné názory usměrňovaly.
Důležité jsou programy, podporující výstavbu bytů. Dojde tady ke změnám?
Pokud jde o výstavbu bytů, je nutné k programům, které se osvědčily, hledat další formy podpory bytové výstavby tak, aby je mohly využívat širší vrstvy obyvatel. Především mám na mysli podporu družstevní bytové výstavby, s tím že se jedná převážně o výstavbu založenou na úvěrech a určité státní podpoře. Tato výstavba by byla ideální pro větší města a pro střední vrstvy obyvatel.
Ale bydlet chtějí i občané s nižšími příjmy.
Pro nízkopříjmové, zaměstnanecké kategorie připravujeme opatření v návaznosti na zákon o neziskových společnostech. Bude to zřejmě časově náročnější z legislativního hlediska. Je představa, že by obce vytvářely tyto společnosti, družstva, které by si braly úvěry, podpořené státním fondem dotacemi na úroky. Obce by pro výstavbu vyčlenily levné pozemky a za těchto podmínek by opět státní fond mohl dotovat výstavbu infrastruktury. Tímto vícezdrojovým financováním by mohly vznikat jednak vlastnické byty, ale také byty nájemní. U nájemních bytů by splácení úvěrů bylo kryto nájemným a vlastníkem by prostřednictvím neziskové společnosti zůstávala obec. U vlastnického bydlení by se účastník výstavby, po splnění závazků nastavených půjčkou, stal majitelem bytu.
Myslíte si, že například mladé rodiny budou mít dostatek prostředků k spoluúčasti na výstavbě?
Jde o to, aby se finanční zatížení při výstavbě bytů rozložilo mezi stát, obec a účastníky výstavby, což by měly být všechny kategorie obyvatelstva. Tedy takové skupiny lidí, kteří s pomocí podpory jsou schopni se postarat o své bydlení, byť v dlouhodobém období patnácti až dvaceti let. Podle propočtů, které mám k dispozici, by měsíční splátky bydlících za těchto podmínek byly nižší než je tržní nájemné. Pro mladé občany navíc v souladu s vládním programovým prohlášením připravujeme výhodné novomanželské půjčky.
Budou mít i obce některé nové nástroje k podpoře bytové výstavby?
Vzhledem k tomu, že se příliš neosvědčily stávající podpory na výstavbu nájemních bytů, budeme promýšlet nové možnosti podpory komunální bytové výstavby. Pro menší města a obce, pro sociálně potřebné občany a pro profesní skupiny, které obec potřebuje (učitelé, pracovníci zdravotních a sociálních služeb, policie atd.). Obce budou chtít pokračovat ve výstavbě a vedle možnosti neziskových společností by měly mít ještě další instrument na podporu výstavby.
Řekněme si ještě něco také k regionálnímu rozvoji
Nechci tady opakovat obecně známé skutečnosti, ale jsou tady velké možnosti využití strukturálních fondů, kde naše ministerstvo sehrává důležitou roli. Budu konkrétní -- v rámci Společného regionálního operačního programu v rozsahu cca 19 mld. Kč bylo do 30. července přijato 456 projektů v první výzvě. Z toho 383 individuálních projektů žádá podporu v souhrnné výši zhruba 8 mld. Kč. V říjnu bude vyhlášeno druhé kolo výzvy.
Z hlediska dlouhodobého však bude důležité dobře zpracovat Národní program na léta 2007--2012, kde budou naše možnosti mnohem vyšší. Obdobně to platí i pro dopracování Státního programu cestovního ruchu.
V regionálním rozvoji patří významná úloha venkovskému osídlení. Drtivá většina obcí působí právě na venkově. Jaké mají perspektivy?
Souhlasím s tím, že program obnovy venkova byl z větší části přesunut do kompetence krajů. Mají k této problematice blíž a princip subsidiarity je tady plně na místě. Venkovský prostor dostal své místo i v programovém prohlášení vlády a malé obce mají možnost se v rámci regionálních uskupení prosadit i při využívání podpory z evropských fondů. Osobně se chci zúčastnit Dnů malých obcí a budu starostům pečlivě naslouchat, abychom mohli problémy společně řešit.
Ještě jednu otázku -- jak vidíte osud nového stavebního zákona?
Návrh nového zákona by měla vláda projednat do konce roku. Pokud vím, jen Ministerstvo životního prostředí má přibližně 200 připomínek. Chceme o těchto otázkách jednat a věřím, že zákon Parlament projedná v příštím roce, aby nabyl účinnosti od 1. ledna 2006.