Bytová výstavba v mezinárodním srovnání

2. 12. 2002 OF 4/2002 Bydlení a stavby

Pramenem pro mezinárodní srovnávací studie o bydlení a bytové výstavbě jsou ročenky Hospodářské komise pro Evropu a Evropskou unií vydávaná publikace Housing Statistics in the European Union. Přes pravidelné výhrady ke srovnatelnosti údajů pro validní mezinárodní srovnání zůstávají oba zdroje nenahraditelnými prameny pro komparace. Poslední vydání se stala podnětem k vypracování publikace Bydlení a bytová výstavba v mezinárodním srovnání 1980--2000 v inovované podobě, kde za údaji 15 členských zemí Evropské unie jsou systematicky připojena data za čtyři kandidátské země na členství v Evropské unii, tj. za českou, Slovenskou, Maďarskou a Polskou republiku. Publikace vyšla v červenci 2002 a je členěna na tři oddíly.

Obyvatelstvo

Členské země Evropské unie zaujímají 3 234 546 km2, čili 28,4 % rozlohy Evropy. Počtem 377 485 000 obyvatel kolem roku 2000 představují 52,4 % evropské populace. Kandidátské země mají rozlohu 543 484 km2, čili 4,8 % rozlohy Evropy. Počtem 64 543 000 představují 9,0 % evropské populace. Hustota zalidnění je 117, resp. 119 obyvatel na km2. Devatenáct sledovaných zemí zaujímá 33,2 % území evropského kontinentu a 61,4 % evropského obyvatelstva.

Počet obyvatelstva jednotlivých zemí ukazuje na značné rozdíly v jejich demografické váze v přítomnosti i v roce 2020, za nějž jsou uvedeny výsledky národních projekcí. Obyvatelstvo Lucemburska vzroste od roku 2000 do roku 2020 o 26,8 %, počet obyvatel Německa se sníží o 4,1 %. Věkové složení obyvatelstva podle šesti kategorií v roce 2000 a 2020 umožňuje posoudit, jak značné jsou rozdíly mezi věkově "mladými" a "starými" zeměmi. Na základě podílu dětí ve věku 0--14 let bylo v roce 2000 věkově nejmladší Irsko (21,8 % dětí) a nejstarší Itálie (14,4 % dětí). I v roce 2020 bude podíl dětí v obyvatelstvu nejvyšší nadále v Irsku (společně s Lucemburskem), a to ve výši 19,0 %. Nejnižší podíl dětí bude mít Německo (12,1 %).

Ekonomické ukazatele vycházejí symptomaticky z údajů o vývoji míry nezaměstnanosti, která v letech 1990--2000 rostla pomalu, ale soustavně u téměř všech zemí s výjimkou Španělska, Irska, Nizozemska a Spojeného království. Důležitá, avšak přesto ne zcela srovnatelná data, jsou o výši domácího produktu na obyvatele, počítaného od roku 1998 v Eurech. V roce 2000 byl HDP na hlavu nejvyšší v Lucembursku (46,4), nejnižší v Portugalsku (11,4). Za Českou republiku se uvádí 5,1 eur na obyvatele, za Maďarsko 5,0 eur, za Polsko 4,5 a za Slovensko 3,8. Vypovídací schopnost kritizují autoři publikace jako ne zcela bezproblémovou. Hrubé investice do bytové výstavby jako podíl tvorby hrubého fixního kapitálu představují závěr oddílu. V letech 1980--2000 se podíl pohyboval mezi 10 až 33 procenty (Dánsko, Švédsko).

Bytový fond a bytová výstavba

Přehled vychází z kvalitativních ukazatelů průměrné užitkové plochy bytů ve stávajícím a nově stavěném bytovém fondu, a z počtu místností připadajících na jeden byt v existujícím bytovém fondu a nové bytové výstavbě. Autoři kritizují naší vypovídací schopnost ukazatele "užitkové plochy" místo "obytné plochy", které se užívá v našich rozborech jako validnějších. S určitými výhradami sestavili autoři uspořádané soubory zemí podle všech čtyř ukazatelů. Navíc vypočetli i ukazatel průměrné rozlohy užitkové plochy jedné místnosti v nově dokončovaných bytech s pořadím od Řecka (39,5 m2 rozlohy jedné místnosti) až po Anglii reprezentující zde Spojené království (16,6 m2, avšak z průměru výstavby 1980--1996). Za Českou republiku vychází za rok 2000 v nové bytové výstavbě 34,6 m2 užitkové plochy jedné obytné místnosti. Nejvyšší podíl bytů dokončených po roce 1980 mělo v roce 2001 Irsko (40,6 %), nejnižší Německo (11,0 %, avšak z údajů za rok 1998).

Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem (počet bytů na 1000 obyvatel) byla k roku 2000 nejvyšší ve Francii 490, Finsku 484, Portugalsku a Švédsku 482. Za Českou republiku se uvádí 372 bytů.

Náklady na bydlení

Z vývoje spotřebitelských cen a nákladů na bydlení 1980--2000 vyplývá, že náklady na bydlení rostly rychleji než úhrn nebo ostatní maloobchodní ceny. Potvrzují se tím empirická data jiných šetření o bydlení. Oddíl je věnován dalším ukazatelům nákladů na bydlení a jejich struktuře, cenám na pořízení nových bytů, prodejním cenám bytů (nominálním a reálným), k výši hypotečních úrokových sazeb, vývoji nezaplacených hypotečních půjček a vztahu k hrubému domácímu produktu.

Několik tabulek je věnováno druhům uživatelů bytového fondu, podílu sociálních bytů v úhrnu bytového fondu, resp. nájemního bytového fondu a vztahu mezi vývojem nájemného v soukromých bytech a nájemného v sociálních nájemních bytech. Z toho odvozují autoři sociální politiku státu v oblasti bydlení a konstatují snižování státních dotací do sociálního bydlení.

Závěr

Bytová situace v zemích Evropské unie zůstává na základě analýzy ukazatelů nadále o něco příznivější než v kandidátských zemích, avšak -- přes nynější podstatný útlum bytové výstavby v těchto zemích -- lze toto zaostávání dohnat. Nová publikace představuje koncepční počin, který si zaslouží uznání všech uživatelů dat o uvedeném důležitém fenoménu naší společnosti.

Bydlení a bytová výstavba v mezinárodním srovnání 1980--2000. Praha 2002 ČSÚ, 34 analytických tabulek, 70 stran.

- as -