Náležitosti energetického auditu

Již v minulých číslech našeho časopisu jsme několikrát informovali o zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, který vymezil pojem energetického auditu. Blíže povinnosti upravuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Vzhledem k významu energetického auditu pro činnost obcí a v návaznosti na řadu dotazů z této oblasti přinášíme několik odpovědí na nejčastější otázky.

Co to je energetický audit a co musí obsahovat?

Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství. Součástí auditu je návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.

Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat:

1. hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,
2. celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,
3. návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění.

Na koho se vztahuje ze zákon povinnost zpracovat energetický audit?

Povinnost podrobit své energetické hospodářství energetickému auditu se podle zákona o hospodaření s energií (§ 9 odst. 3) vztahuje na:

1. každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu hospodárného nakládání s energií,
2. organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s roční spotřebou vyšší, než je zákonem stanovená hodnota,
3. fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací s celkovou roční spotřebou vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota.

Jaké jsou hodnoty energetické spotřeby stanovené vyhláškou pro povinné zajištění auditu?

Povinně zajistí audit vlastníci budov či zařízení v případě, že celková jejich roční energetická spotřeba na všech odběrných místech (provozovaných pod jedním identifikačním číslem) převyšuje následující stanovené hranice:

• pro organizační složky státu, krajů a obcí a pro příspěvkové organizace 1500 GJ/rok
• pro ostatní fyzické a právnické osoby (bytová družstva, sdružení vlastníků) 35 000 GJ/rok

Energetický audit se zajišťuje pouze pro takové budovy, jejichž celková roční spotřeba je vyšší než 700 GJ/rok. Pro zpracování auditu je nutné dodržení obou podmínek tj. překročení hranice celkové energetické spotřeby vlastníka (1500 resp. 35 000 GJ/rok) a hranice energetické spotřeby uvažované budovy (700 GJ/rok). Do energetické spotřeby budov se nezapočítává příslušná spotřeba paliva nebo energie, která je zajišťovaná a hrazená přímo jednotlivými uživateli bytů nebo nebytových prostor!

Plynou z příslušného zákona pro obce a kraje specifické povinnosti ve vztahu k energetickému auditu?

Pokud ze zákona plyne povinnost povinně zpracovat energetický audit, je každý vlastník také povinen poskytnout na vyžádání kopii energetického auditu Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státní energetické inspekci a místně příslušnému kraji a obci (důležité pro zpracování energetických koncepcí).

Stejná povinnost poskytnout kopii energetického auditu platí pro všechny vlastníky, kteří využili pro zpracování auditu státní dotaci.

Pokud Státní energetická inspekce k energetickému auditu vydala rozhodnutí o provedení opatření a dodržení lhůt, jsou organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace povinny splnit tato opatření i lhůty stanovené v uvedeném rozhodnutí.

Jaké jsou zákonem požadované termíny k provedení energetického auditu?

Podle zákona bližší náležitosti určuje příslušná vyhláška, která říká, že organizační složky státu, krajů a obcí, příspěvkové organizace a ostatní právnické a fyzické osoby, které překračují stanovené hranice spotřeby jsou povinny zajistit u všech budov a zařízení s roční energetickou spotřebou vyšší jak 700 GJ/rok energetické audity do 3 let od účinnosti zákona č.406/2000 Sb., tj. do 1. 1. 2004.

Tato doba se prodlužuje o další dva roky, tj. do 1. 1. 2006 v případě, že je celková roční spotřeba příslušných vlastníků je větší jak desetinásobek mezních hodnot (tj. 15 000 GJ/rok a 350 000 GJ/rok). Požaduje se však, aby byl v případě prodloužení lhůty energetický audit zahájen od 1. 1. 2003.

Pokud se energetický audit vyžaduje v návaznosti na výstavbu nebo rekonstrukci budov a zařízení, provádí se vždy v souladu s přípravou nezbytné technické dokumentace.

Co je to energetický průkaz a kdy vzniká povinnost jeho vypracování?

Energetický průkaz budovy je dokument, jehož obsahem je základní soubor údajů, které budovu klasifikují z hlediska užitných hodnot a energetické účinnosti. Sleduje se jím hospodárnost výroby a distribuce energie s důrazem na zachování optimální účinnosti provozu zdroje a rozvodu tepelné energie. Pokud se zpracovává energetický audit, mohou být pro energetický průkaz použity jeho údaje.

Energetický průkaz se zpracovává pro všechny nové budovy a všechny budovy, u nichž byla provedena změna stavby podle energetického auditu.

Podle vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách tvoří základní datové údaje energetického průkazu budovy nebo zařízení:

1. identifikace budovy nebo zařízení,
2. identifikace vlastníka nebo společenství vlastníků,
3. funkční parametry,
4. časové a prostorové využití,
5. funkční parametry
6. napojení na sítě technického vybavení,
7. rozměrové parametry,
8. napojení na sítě technického vybavení,
9. způsob vytápění a ohřevu teplé užitkové vody,
10. tepelně-technické parametry budovy,
11. parametry vytápěcí a vzduchotechnické soustavy,
12. měrné ukazatele.

-as-