Ústřední správa a počet pracovních míst

Reforma veřejné správy má před sebou období, které se zaměří také na ústřední orgány. Moderní pojetí státní správy vyžaduje další strukturální změny v organizaci práce, rychlou implementaci nových právních předpisů a významné posílení vzdělávání a osvěty. Předpokladem komplexního přístupu je zmapování změn počtů pracovních míst na jednotlivých ministerstvech.

V personální oblasti probíhá neustále intenzivní transformace. V oblasti počtu zaměstnanců a pracovních míst došlo k výrazným poklesům, nárůstům nebo pouze přesunům v rámci ústřední státní správy. Ty vlivy, které se skutečně dotkly salda počtu pracovních míst v ústřední státní správě celkem dokáže odhalit až teprve podrobná a náročná analýza.

Konsolidace údajů

Ohlédnutí za obdobím 1998 až 2001 v oblasti změn počtu zaměstnanců a pracovních míst v ministerstvech a Úřadu vlády ČR ukazuje zajímavá fakta.

Ministerstva a Úřad vlády tvoří základ ústřední státní správy v České republice. Jejich postavení určuje zákon č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR (tzv. kompetenční zákon). Při realizaci reformy veřejné správy dochází k rozsáhlým převodům působnosti státní správy na územní orgány (decentralizace). V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů však také nastává určitý přesun směrem do ústředních orgánů státní správy (centralizace). Dalším jevem je častá dekoncentrace ústředních orgánů státní správy. Zatímco decentralizace by měla vést k snižování počtu pracovníků ústředních orgánů, centalizace působí opačným směrem. Zřizování dekoncetrátů převážně nemá žádný vliv na změnu počtu zaměstnanců v ústřední státní správě.

Ministerstva také zrealizovala velké přesuny zaměstnanců a počtu pracovních míst mezi svými organizacemi a složkami a mezi sebou samotnými, což je akt, který rovněž nemá vliv na úhrnný počet zaměstnanců v ústřední státní správě. Abychom mohli uvádět podstatná fakta o počtech pracovních míst je nutno provést určitou konsolidaci údajů, tj. oddělit jevy, které měly vliv na celkové změny počtu pracovníků od těch, které celková čísla neovlivňují (např. převody mezi resorty navzájem).

Nárůst pracovníků

Ve státní správě v ČR pracuje cca 165 000 zaměstnanců, ovšem tento údaj je bez okresních úřadů a díky smíšenému modelu výkonu státní správy a samosprávy i bez obcí a krajů. Celkový stav absolutního počtu zaměstnanců ministerstev a Úřadu vlády ČR od roku 1998 do roku 2001 zaznamenal změnu +4,5 %, tj. nárůst o 6506 zaměstnanců z výchozího stavu 143 009 zaměstnanců na celkem 149 515 zaměstnanců v roce 2001. V počtech sehrávají rozhodující roli zejména ministerstva se svými organizacemi (149 032 zaměstnanců v roce 2001), ale zahrnuli jsme sem i Úřad vlády (483 zaměstnanců v roce 2001).

Většina ústředních orgánů je tvořena samotným ministerstvem na jedné straně (v roce 2001 celkem 10 625 zaměstnanců) a organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi na straně druhé (v roce 2001 celkem 138 890 (např. Česká správa sociálního zabezpečení, územní finanční orgány, katastrální úřady, složky ministerstva obrany, Policie, Vězeňská služba, soudy atd.).

Hlavní vlivy

Po konsolidaci změn počtu pracovních míst v ministerstvech a na Úřadu vlády ČR je možno v jednotlivých letech (1998--2001) specifikovat hlavní důvody, které zásadně ovlivnily vývoj počtu pracovních míst na ústředních orgánech.

1998 -- konsolidovaná změna + 900 pracovníků byla ovlivněna zejména reformou vězeňství a nárůstem agend v této oblasti, vznikem platební agentury SAPARD, zabezpečením aparátu místopředsedů vlády a legislativní rady vlády. Byly posíleny Úřady práce a došlo k modernizaci České správy sociálního zabezpečení.

1999 -- konsolidovaná změna celkem + 2386 pracovníků vznikla navýšením složek Policie, posílením odvětví soudnictví a agendy životního prostředí v souvislosti s přípravou na vstup do EU. Další nárůst si vyžádalo řešení situace na trhu práce.

2000 -- konsolidovaná změna celkem + 1092 pracovníků. Snížení vlivem delimitace správních činností ze složek Policie ČR na okresní úřady a magistrátní města. Posílení kontroly dotací a zabezpečení legislativy z roku 1996 v oblasti správy cel, poplatků a daní. Výrazně posílilo vězeňství; ubytovací kapacity, zaměstnanci. Dále se posílila příprava samotných ministerstev a Úřadu vlády ČR na vstup do EU a došlo k dalšímu posílení soudů; četnost agend.

2001 -- konsolidovaná změna celkem + 1912 pracovníků. Z okresních úřadů přechází část zaměstnanců pod ministerstva; Hasičský záchranný sbor a referáty ochrany obyvatelstva byly přiděleny do kapitoly MV; navýšení cca 8700 pracovních míst. Snížení vlivem reorganizace správních činností armády; výrazné snížení o cca 5000 pracovních míst a další snížení vlivem delimitace školských úřadů z MŠMT na krajské úřady a okresní úřady; snížení cca 1820 pracovních míst. Posílení kontroly dotací a oblast správy cel, poplatků a daní, nové věznice, posílení soudnictví, reorganizace, zřízení odborů pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou a posilování útvarů zabezpečujících přípravu ČR na vstup do EU. Došlo také k posílení samotného ministerstva obrany vlivem reorganizace a k posílení ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů.

Podrobný pohled

Konsolidované změny počtu pracovních míst znamenaly v období 1998 až 2001 celkový nárůst 6 290 pracovních míst. Podrobnější pohled je možné vyčíst z uvedených tabulek.

Patrné jsou souhrnné údaje představující jednotlivá ministerstva nebo Úřad vlády ČR. V ministerstvech a na Úřadu vlády došlo od roku 1998 do roku 2001 podle skutečnosti k nárůstu 944 zaměstnanců (tj. o 9,8 %) na celkový počet 10 625 zaměstnanců v roce 2001. Platí, že počet zaměstnanců rostl pomaleji než počet pracovních míst. Utvořila se tak rezerva 771 počtu neobsazených pracovních míst, což je 6,8 % z celkového počtu tabulkových míst.

Konsolidovaná změna počtu pracovních míst samotných ústředních orgánů ukazuje poněkud horší čísla, a to nárůst 1 195 počtu pracovních míst. Největší nárůst skutečného počtu zaměstnanců byl vykázán mezi roky 2000 a 2001 (celkový nárůst o 5,9 %). Rezerva, tj. rozdíl mezi počtem zaměstnanců a počtem pracovních míst, se zvýšila od roku 1998 do roku 2001 o více než 40 %. Zajímavé je porovnání konsolidovaných počtů pracovních míst se skutečnými počty zaměstnanců jednotlivých ministerstev. Například Ministerstvo obrany na základě zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, delimitovalo útvary Civilní ochrany k resortu Ministerstva vnitra (nemá vliv na změnu počtu pracovních míst v rámci ministerstev a Úřadu vlády ČR, proto tento údaj neobsahují konsolidované listy dotčených resortů).

Shrnutí závěrem

Konsolidace údajů o počtu pracovních míst a zaměstnanců ministerstev a Úřadu vlády ČR ukázala nejdůležitější momenty uplynulého období let 1998 až 2001, které měly vliv na změnu počtu pracovních míst těchto ústředních orgánů státní správy. Po konsolidaci bylo zjištěno, že došlo v období let 1998 až 2001 k nárůstu počtu pracovních míst v ministerstvech (včetně jejich organizací a složek) a Úřadu vlády ČR ústřední státní správy cca o 6290 míst, z toho 1195 míst byl nárůst v samotných ministerstvech bez jejich složek a organizací, včetně úřadu vlády a 5095 pracovních míst přibylo z titulu organizací a složek ministerstev.

Z konsolidovaných údajů byl nejvýznamnější přesun hasičského záchranného sboru z okresních úřadů na Ministerstvo vnitra. Došlo tak ke zvýšení počtu evidovaných pracovních míst (nerozlišujeme kolik z nich je obsazených, ale víceméně se rovnají převedenému počtu zaměstnanců) v rámci ústřední státní správy o více než 7900. Naopak nejvýznamnějším snížením počtu pracovních míst v rámci ministerstev a Úřadu vlády ČR byla reorganizace Armády ČR (snížení cca 5000 pracovních míst).

Další významná opatření, která ovlivnila salda počtu pracovních míst v rámci ministerstev a Úřadu vlády ČR tvořilo posílení: (1) Policie ČR, (2) finanční kontroly a oblasti správy cel, poplatků a daní, (3) vězeňství, (5) soudnictví a (6) útvarů ministerstev a Úřadu vlády zabývajících se vstupem ČR do EU.

Absolutní změna počtu zaměstnanců za stejné období přitom dosáhla nárůstu 6 514 zaměstnanců. Tempo růstu počtu zaměstnanců bylo pomalejší než přírůstek samotných pracovních míst. Zvětšila se tak rezerva znamenající rozdíl mezi počtem tabulkových pracovních míst a skutečným počtem zaměstnanců, a to až na cca 3993 neobsazených pracovních míst.

Je zřejmé, že v budoucnosti bude dobré zajistit jednotné a systémové sledování údajů o počtu pracovních míst a zaměstnanců státní správy. Nejtěžším úkolem však bude zajistit větší efektivitu a racionalitu jejího výkonu, včetně účinné kontroly.

Tab. 1.: Změny počtu zaměstnanců na ministerstvech a Úřadu vlády 1998--2001

Tab. 2.: Konsolidované změny a skutečné počty pracovníků ústředních orgánů

Ing. Luděk Tesař, Úřad vlády ČR, samostatné oddělení koordinace reformy regulace a reformy ústřední státní správy