Archiv článků (rubrika Životní prostředí)

Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.

Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst, což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových zemích. Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu, říká Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, společně s Alexem de Sherbininem z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and Mobility. Naopak, města by měla být připravena na jejich příchod za pomoci rozvojových programů a těmto lidem pomoci přemístit se do bezpečí.

Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix v budoucnosti vsadit.

Nejméně směsného odpadu produkovali v roce 2021 obyvatelé obcí Fulnek, Chvalšin a Bílá Voda. Poděkování si však zaslouží i mnoho dalších obcí. V kategorii II bylo oceněno město Buštěhrad jako příklad dobré praxe (trvalé ocenění). Takto bylo dosud oceněno jen 21 obcí.

Titul tohoto článku je zároveň podtitulem letošního Světového dne vody, který se slaví vždy 22. března. Tento slogan se dosud v minulých letech nikdy neobjevil, a je to překvapivé, protože nezvratnou skutečností zůstává, že téměř veškerá sladká voda v kapalném stavu je voda podzemní. To si asi většina lidstva, ale ani řada vodohospodářů neuvědomuje. Pohled na rozložení vodního bohatství na Zemi v kapalném skupenství je však jednoznačný (viz tab. 1).

Určitá forma sucha postihuje celkem 31 procent území České republiky. Odborníci přitom uvádějí, že tuzemské obce se budou s tímto problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření, kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby v reálném čase. Vedení obcí se tím snaží hlídat špatně identifikovatelné úniky či příliš vysoké odběry, a to i přesto, že průměrná spotřeba pitné vody na člověka v Česku je v evropském srovnání šestá nejnižší.

Po dvou letech relativně příznivého vývoje počasí a množství dešťových srážek nad územím naší země se v letošním roce opětovně hovoří o riziku sucha, hlavně kvůli nižším zimním zásobám vody ve sněhu, což je zejména v jarních měsících zásadní zdroj vody pro zemědělskou půdu a krajinu.

Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u stromů vysázených podél komunikací či v dlažbě. Řešením je využití injektáže.

Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se požár rozhoří na větší ploše. Větší požáry jsou pak obtížněji uhasitelné a nesou s sebou vysoké riziko škod na majetku či ohrožení zdraví a života obyvatel.

Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost, neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města), přináší přechod na komunitní energetiku.

Snižování spotřeby elektrické energie, ale také omlazení veřejného osvětlení v Brně. To jsou hlavní důvody instalace LED svítidel na světelná místa v rámci metropole. Technické sítě Brno, které se o veřejné osvětlení ve městě starají, jich jen v loňském roce instalovaly přes 900. Celkem jich je na území města už skoro 4,5 tisíce a v letošním roce přibude dalších několik stovek.

Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než 766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly. V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili meziročně o 7,5 % odpadů více.

Udržitelnost a obnovitelné zdroje, ale také výrazný nárůst cen za energie. To jsou důvody, proč tuzemská města a obce stále více uvažují o instalaci fotovoltaických řešení. Zda jsou střechy městských budov pro solární panely vhodné, jim pomáhá zjistit analýza oslunění. Z leteckých snímků lze určit, jaký vliv na ně má zastínění okolních objektů i kolik elektrické energie na nich lze vyrobit.

Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na krajinu i péči o vodu. Skloubit všechny zájmy do jednoho celku je přitom v řadě případů obtížné.

Získání pitné vody z řek či vodních nádrží vyžaduje nejprve její úpravu. Zatímco ve větších obcích a městech zpravidla fungují velké stacionární úpravny vody, zároveň existuje řada situací, kdy je výhodnější využít mobilní verzi tohoto řešení. Jedná se o případy, kdy jsou oblasti zasaženy suchem, haváriemi vodárenských sítí, přírodními katastrofami či válečným konfliktem. Mobilní úpravna vody v těchto případech zjednodušuje logistiku dodávek pitné vody, zároveň představuje ekologičtější řešení oproti klasické balené vodě.

Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity.

Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF).

V tuzemském zemědělství nebývalá smršť dat, postojí, propočtů a diskusních přípěvků na téma budoucnosti zemědělské politiky od roku 2023, která v ČR proběhla na přelomu loňského a letošního roku, v orientaci nezemědělské veřejnosti rozhodně nepomohla.

„Zero waste“ – pojem, který si pomalu osvojuje celý civilizovaný svět. Nulový odpad je totiž ve skutečnosti jediným řešením, jak se dostat z ekologické krize, kterou představuje až chorobná přemíra jednorázového odpadu, kterým jsme denně zahlceni. Recyklace, na niž se většina lidí zaměřuje, je chvályhodná, zdaleka ale nestačí. Především pak v české metropoli je i samotný proces třídění problematický. Chybí prostor na kontejnery pro tříděný odpad, jejich svoz by znamenal další dopravu a následné využití odpadu je navíc opět možné jen z části.

Od loňského listopadu do začátku letošního dubna mohli lidé na webu Technických sítí Brno hlasovat o tom, jaké řešení parkového osvětlení je jim nejpříjemnější. Na výběr měli ze čtyř variant, které jsou instalované na testovacím polygonu v parku Lužánky. Čtyři pětiny hlasujících se přiklonily k teplému osvětlení o chromatičnosti 1800 K. Firma chce při budoucí obnově osvětlení městské zeleně na výsledky ankety brát zřetel.

Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na vícero různých okolnostech.

Přestože bylo v mnoha článcích, reportážích i vyjádření zainteresovaných aktérů opakovaně konstatováno, že se na zlepšení stavu krajiny, prevenci rizik povodní a sucha, ale také na ochraně majetku měst a obcí mohou jako důležitá opatření příznivě podílet pozemkové úpravy (zejména pak komplexní pozemkové úpravy – KPÚ), existuje v ČR stále mnoho míst a katastrálních území, kde KPÚ buď stále váznou, nebo dokonce nebyly ještě vůbec zahájeny.

Jedním z projektů, které v rámci sloganu „Pomáháme tam, kde působíme“ již déle než 10 let prostřednictvím Nadace ČEZ realizuje, je výsadba alejí, stromořadí a arboret ve veřejných parcích a zahradách či v obecních sadech. Doposud se díky grantu Stromy do české krajiny vrátilo téměř 108 000 dřevin. Obce, města nebo neziskové organizace mohou získat až 150 000 korun, příjem žádostí pro jarní výsadbu probíhá po celý únor. Aktualizovaná strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 klade ještě větší důraz na dekarbonizaci a ochranu klimatu a výsadba stromů a jiné zeleně je tak jednou z klíčových doplňkových aktivit.

Nová vyhláška má více jak 200 stran. Pročítáním a studováním strávíte hodiny. To nejdůležitější je shrnuto v tomto komentáři.

Jedním z nejdůležitějších témat v současné době, a ještě větším tématem pro obce a města v budoucnosti, je odpadové hospodářství a náklady spojené s likvidací a produkcí odpadů všeho druhu. Pro celou společnost je pak zásadním tématem růst podílu obnovitelných energií na tuzemské výrobě energie a rychlejší než plánovaný odklon od těžby uhlí.

V Česku přibývá měst a obcí, které si uvědomují nutnost boje proti změnám klimatu. Stále více z nich si nechává zpracovat takzvanou adaptační strategii, která poukazuje na nejzranitelnější místa a navrhuje řešení, která zmírňují škody. Pozitivnímu trendu nahrává i možnost získat část financí prostřednictvím tuzemských dotačních programů či z Norských fondů.

Od začátku listopadu je v parku v brněnských Lužánkách v provozu nový polygon Technických sítí Brno (TSB). Na čtyřech úsecích lidem představuje různé varianty parkového osvětlení včetně prvků automatizace a využití pohybových čidel. Lidé mohou následně na portálu městské firmy hlasovat, které řešení je jim nejpříjemnější a rádi by je v parcích v rámci metropole potkávali.

Během října rozdělí Nadace Partnerství celkově 9 milionů korun v několika grantových výzvách. Lidé z celé České republiky mohou žádat až 140 tisíc korun na zeleň a vodní prvky ve městech v programu Zelené oázy. Až 700 tisíc nabízí jednotlivým žadatelům program Na budoucnost, kde se mohou neziskové organizace ucházet i o rozsáhlejší a víceleté projekty v oblasti udržitelného rozvoje. Pro specifické regiony jsou pak určeny grantové výzvy Pivovary lidem a nejnověji také dva mimořádné granty na obnovu zeleně po tornádu na jižní Moravě. Uzávěrky programů jsou během října, všechny informace naleznou zájemci na www.nadacepartnerstvi.cz/Granty.

Od počátku letošního roku zhruba do poloviny dubna uspořádalo Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii on-line prezentací týkající se návrhů resortu, jak do tuzemských podmínek aplikovat změny ve Společné zemědělské politice EU (SZP), které by měly platit od roku 2023.

Kořenové čistírny jsou technologií známou zhruba padesát let, přičemž v Česku byla první taková čistírna zprovozněna v roce 1989 v Petrově u Jílového. Vzhledem k tomu, že jde o velmi efektivní způsob čištění odpadní vody, jsou jich dnes po celé republice v provozu už stovky.

V kategorii měst nad 5000 obyvatel vyprodukují obyvatelé Fulneku nejméně směsných odpadů a navíc vytřídí 50 % odpadů, což je opět výjimečný výsledek. Poděkování si zasloužily i další obce kraje, které získaly Odpadového Oskara v dalších kategoriích.

V celostátní anketě Alej roku pořádané spolkem Arnika je dosud nominováno 29 alejí ze 13 krajů. Loni za celou republiku bodovala Svárovská alej na Boskovicku. Která se stane Alejí roku pro tento rok? Nominujte ji do 26. října na www.alejroku.cz.

Řada měst se v posledních letech snaží eliminovat outdoorovou reklamu ve svých centrech. Kromě Prahy, Znojma či Plzně přistupuje k omezením také Brno. Z ulic ve středu města proto do konce roku zmizí téměř stovka reklam. V budoucnu by pak mělo dojít také k regulaci reklamy v okolí hlavního nádraží.

Zatímco projektů s cílem zlepšit stav životního prostředí v minulosti zregulované, v zásadě ale nevratně nepoškozené přírodě přibývá, do využití (nejen) opuštěných průmyslových areálů (brownfieldů) se moc investorů nehrne. Jejich revitalizace je totiž obvykle nákladnější, často je navíc spojena s potřebou odstranit s nimi související ekologické zátěže, a navíc leží množství brownfieldů v lokalitách s nižší dostupností, a jsou tedy po případné další využití ne zcela praktické.

Pro inspiraci všem aktérům boje proti suchu se uvádí řada příkladů úspěšných projektů realizovaných na tomto úseku. Jedná se příklady dobré praxe nejenom z Jihomoravského kraje, ale i z jiných krajů České republiky, které byly realizovány v posledních letech.

Protierozní opatření, větrolamy, biocentra, hospodaření se srážkami, mokřady – desítky projektů z jihu Moravy a ostatních regionů, rozhovory se starosty, typy a inspiraci obsahuje publikace s výmluvným názvem Voda v krajině 2021.

Řada obcí dodnes tápe v péči o parky a obecní trávníky. Nedokáží se dopředu rozhodnout, jaký bude jejich hlavní účel. V tom by ale měli mít jasno už v době, kdy vybírají travní směsi. Jiná je následná péče o trávník, který slouží primárně k rekreaci a sedávají na něm lidé, odlišná pak situace u trávníků, které mají zvýšit biodiverzitu ve městech a lákat hmyz včetně motýlů, říká vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.

Pro 89 % oslovených měst a obcí jsou nejzávažnějším problémem rostoucí náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu. Vyplývá to z dotazníkového šetření spolku Arnika, který mezi městy a obcemi po celé České republice zkoumal překážky při dosahování cílů v prevenci vzniku odpadů, separaci a ve zvyšování efektivity a dalších cílů odpadového hospodářství.

V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů). Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun! Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.

Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou opatření. Jedním z nich je dotační program „Nízkouhlíkové technologie“ podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice neuplatňují. Rozmezí dotace je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační program mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších biomas.

I přes nedávné události na jižní Moravě můžeme letos očekávat období, kdy se přihlásí horké a suché léto naplno. A to zejména ve městech. Předpověď na následující týdny mluví jasně, tropické teploty a sucho udeří v plné síle. Problémy, jak řešit péči o městskou zeleň a jak nejlépe se v letním suchém období postarat o trávníky, řeší nejedna obec. Názory na problematiku se liší stejně tak, jako přístupy jednotlivých měst.

V Česku se zvyšuje kapacita stávajících spaloven a aktuálně pokračují přípravy na vybudování nových zařízení k pálení odpadů. Podle dostupných dat má celková kapacita spaloven vzrůst téměř na dvojnásobek oproti dnešku a zařízení budou připravena pálit až 36 % komunálních odpadů. Jednoznačně tím převýší množství 25 % komunálních odpadů, které bude možné podle evropské strategie po roce 2035 pálit.

Poslanci odmítli návrh poslance Kotta (ANO), který měl umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací oceňuje toto rozhodnutí, současně upozorňuje, že pravidla pro umisťování stromů a inženýrských sítí je potřeba upravit tak, aby stromy nebyly ve stálém ohrožení.

Do soutěže pořádané spolkem Arnika může přihlásit nejkrásnější aleje nebo stromořadí opravdu každý. Stačí zaslat fotografii s krátkým příběhem pomocí formuláře na www.alejroku.cz. Uzávěrka nominací je na konci října, poté o vítězce rozhodne veřejnost v internetovém hlasování.

Dostává se Vám do rukou první ze série článků o kořenových čistírnách a umělých mokřadech. Ty lze využít pro čištění různých druhů vod, zlepšovat pomocí nich klima na venkově i ve městech, získávat jednoduše užitkovou vodu pro použití v budovách či pro závlahy ve veřejném prostoru.

Příští středu budou poslanci hlasovat o návrhu poslance Kotta (ANO), který má umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací upozorňuje na zásadní dopady návrhu a vyzývá poslance, aby návrh nepodpořili.

Ve středu dne 5. 5. 2021 začala Poslanecká sněmovna PČR projednávat ve 3. čtení návrh nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 1008) a souvisejícího změnového zákona (sněmovní tisk č. 1009). Ministr životního prostředí vyjádřil ve svém vystoupení obavy o osud ochrany přírody v národních parcích, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních územích chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to v souvislosti s pozměňovacím návrhem poslance Bauera k § 76 zákona č. 114/1992 Sb., vedeným pod číslem 7980. Návrh se týká odstranění možnosti správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny prosazovat v řízeních podle stavebního zákona ve zvláště chráněných územích veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny.

Pokutu ve výši 25 místo slibovaných 50 milionů korun navrhuje Ministerstvo životního prostředí v novele vodního zákona. Podle Arniky nebude nižší pokuta dostatečnou motivací pro velké chemické a průmyslové závody k zavádění bezpečnostních opatření, ani nevystačí na pokrytí rozsáhlých škod. Spolek to uvedl ve svých připomínkách k návrhu novely, jejichž termín odevzdání uplynul 3. května.

Praha – Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.

Studénka – Nová stromořadí dubů a hrušní vznikají na Novojičínsku poblíž Studénky díky práci spolků Arnika a ZO ČSOP Studénka. Došlo i na pravidelné ořezání hlavatých vrb. Výsadbami v Evropsky významné lokalitě Poodří spolky udržují pestrou krajinu a vytvářejí nové biotopy pro chráněné druhy živočichů, především brouka páchníka hnědého.