Archiv článků (rubrika Životní prostředí)
Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci
Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků
krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná
efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními
opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence
výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze
postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy.
Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem
extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová
z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.
Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst,
což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových
zemích. Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro
klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní
podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu, říká Robert Stojanov
z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, společně s Alexem de Sherbininem
z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and
Mobility. Naopak, města by měla být připravena na jejich příchod za pomoci
rozvojových programů a těmto lidem pomoci přemístit se do bezpečí.
Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na
výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také
podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix
v budoucnosti vsadit.
Nejméně směsného odpadu produkovali v roce 2021 obyvatelé obcí Fulnek,
Chvalšin a Bílá Voda. Poděkování si však zaslouží i mnoho dalších obcí.
V kategorii II bylo oceněno město Buštěhrad jako příklad dobré praxe
(trvalé ocenění). Takto bylo dosud oceněno jen 21 obcí.
Titul tohoto článku je zároveň podtitulem letošního Světového dne vody,
který se slaví vždy 22. března. Tento slogan se dosud v minulých letech
nikdy neobjevil, a je to překvapivé, protože nezvratnou skutečností zůstává, že
téměř veškerá sladká voda v kapalném stavu je voda podzemní. To si asi
většina lidstva, ale ani řada vodohospodářů neuvědomuje. Pohled na rozložení
vodního bohatství na Zemi v kapalném skupenství je však jednoznačný (viz
tab. 1).
Určitá forma sucha postihuje celkem 31 procent území České
republiky. Odborníci přitom uvádějí, že tuzemské obce se budou s tímto
problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží
i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření,
kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby
v reálném čase. Vedení obcí se tím snaží hlídat špatně identifikovatelné
úniky či příliš vysoké odběry, a to i přesto, že průměrná spotřeba
pitné vody na člověka v Česku je v evropském srovnání šestá
nejnižší.
Po dvou letech relativně příznivého vývoje počasí a množství
dešťových srážek nad územím naší země se v letošním roce opětovně
hovoří o riziku sucha, hlavně kvůli nižším zimním zásobám vody ve sněhu,
což je zejména v jarních měsících zásadní zdroj vody pro zemědělskou půdu
a krajinu.
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci
dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku
klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových
faktorů, což je problém zejména u stromů vysázených podél komunikací či
v dlažbě. Řešením je využití injektáže.
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta
Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina
v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke
klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak
riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se požár rozhoří na
větší ploše. Větší požáry jsou pak obtížněji uhasitelné a nesou s sebou
vysoké riziko škod na majetku či ohrožení zdraví a života obyvatel.
Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost,
neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále
častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické
panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných
zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města),
přináší přechod na komunitní energetiku.
Snižování spotřeby elektrické energie, ale také
omlazení veřejného osvětlení v Brně. To jsou hlavní důvody instalace LED
svítidel na světelná místa v rámci metropole. Technické sítě Brno, které se
o veřejné osvětlení ve městě starají, jich jen v loňském roce
instalovaly přes 900. Celkem jich je na území města už skoro 4,5 tisíce a
v letošním roce přibude dalších několik stovek.
Češi loni v třídicích systémech obcí a měst vytřídili více než
766 tisíc tun využitelných odpadů, z toho téměř 55 % tvořily obaly.
V přepočtu na jednoho obyvatele to znamená, že každý Čech v průměru
vytřídil skoro 72 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.
Navzdory pokračující pandemii koronaviru tak lidé v roce 2021 vytřídili
meziročně o 7,5 % odpadů více.
Udržitelnost a obnovitelné zdroje, ale také výrazný nárůst cen za
energie. To jsou důvody, proč tuzemská města a obce stále více uvažují
o instalaci fotovoltaických řešení. Zda jsou střechy městských budov pro
solární panely vhodné, jim pomáhá zjistit analýza oslunění. Z leteckých
snímků lze určit, jaký vliv na ně má zastínění okolních objektů i kolik
elektrické energie na nich lze vyrobit.
Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby
rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům
společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na
krajinu i péči o vodu. Skloubit všechny zájmy do jednoho celku je přitom
v řadě případů obtížné.
Získání pitné vody z řek či vodních nádrží vyžaduje nejprve
její úpravu. Zatímco ve větších obcích a městech zpravidla fungují velké
stacionární úpravny vody, zároveň existuje řada situací, kdy je výhodnější
využít mobilní verzi tohoto řešení. Jedná se o případy, kdy jsou oblasti
zasaženy suchem, haváriemi vodárenských sítí, přírodními katastrofami či
válečným konfliktem. Mobilní úpravna vody v těchto případech zjednodušuje
logistiku dodávek pitné vody, zároveň představuje ekologičtější řešení oproti
klasické balené vodě.
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla
dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla.
V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit
a lépe s vodou hospodařit. Zjistit aktuální situaci a navrhnout nová opatření
se budou snažit vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské
univerzity.
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a
klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar
mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování
čistíren odpadních vod u menších sídel. Ty sice snižují organické
znečištění, produkují ale výrazně vyšší množství fosforu, který je živným
roztokem pro sinice. Některé rybníky vlivem těchto jevů vysychají. Zvyšuje se také
množství záchranných odlovů v letních měsících, upozorňuje Radovan Kopp
z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF).
V tuzemském zemědělství nebývalá smršť dat, postojí, propočtů a
diskusních přípěvků na téma budoucnosti zemědělské politiky od roku 2023, která
v ČR proběhla na přelomu loňského a letošního roku, v orientaci
nezemědělské veřejnosti rozhodně nepomohla.
„Zero waste“ – pojem, který si pomalu osvojuje celý civilizovaný svět.
Nulový odpad je totiž ve skutečnosti jediným řešením, jak se dostat
z ekologické krize, kterou představuje až chorobná přemíra jednorázového
odpadu, kterým jsme denně zahlceni. Recyklace, na niž se většina lidí zaměřuje, je
chvályhodná, zdaleka ale nestačí. Především pak v české metropoli je
i samotný proces třídění problematický. Chybí prostor na kontejnery pro
tříděný odpad, jejich svoz by znamenal další dopravu a následné využití odpadu
je navíc opět možné jen z části.
Od loňského listopadu do začátku letošního dubna mohli lidé na webu
Technických sítí Brno hlasovat o tom, jaké řešení parkového osvětlení je
jim nejpříjemnější. Na výběr měli ze
čtyř variant, které jsou instalované na
testovacím polygonu v parku Lužánky. Čtyři pětiny hlasujících se přiklonily
k teplému osvětlení o chromatičnosti 1800 K. Firma chce při
budoucí obnově osvětlení městské zeleně na výsledky ankety brát zřetel.
Obecní kořenové čistírny odpadních vod se začaly v České
republice budovat v devadesátých letech. Jejich životnost se stejně jako
u domácích kořenových čistíren počítá v desítkách let, avšak to, po
jak dlouhé době bude obecní čistírna opravdu potřebovat revitalizaci, závisí na
vícero různých okolnostech.
Přestože bylo v mnoha článcích, reportážích i vyjádření
zainteresovaných aktérů opakovaně konstatováno, že se na zlepšení stavu krajiny,
prevenci rizik povodní a sucha, ale také na ochraně majetku měst a obcí mohou jako
důležitá opatření příznivě podílet pozemkové úpravy (zejména pak komplexní
pozemkové úpravy – KPÚ), existuje v ČR stále mnoho míst a
katastrálních území, kde KPÚ buď stále váznou, nebo dokonce nebyly ještě vůbec
zahájeny.
Jedním z projektů, které v rámci sloganu „Pomáháme tam, kde
působíme“ již déle než 10 let prostřednictvím Nadace ČEZ realizuje, je
výsadba alejí, stromořadí a arboret ve veřejných parcích a zahradách či
v obecních sadech. Doposud se díky grantu Stromy do české krajiny vrátilo
téměř 108 000 dřevin. Obce, města nebo neziskové organizace mohou získat
až 150 000 korun, příjem žádostí pro jarní výsadbu probíhá po celý
únor. Aktualizovaná strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 klade ještě větší důraz na
dekarbonizaci a ochranu klimatu a výsadba stromů a jiné zeleně je tak jednou
z klíčových doplňkových aktivit.
Nová vyhláška má více jak 200 stran. Pročítáním a studováním strávíte
hodiny. To nejdůležitější je shrnuto v tomto komentáři.
Jedním z nejdůležitějších témat v současné době, a ještě
větším tématem pro obce a města v budoucnosti, je odpadové hospodářství a
náklady spojené s likvidací a produkcí odpadů všeho druhu. Pro celou
společnost je pak zásadním tématem růst podílu obnovitelných energií na tuzemské
výrobě energie a rychlejší než plánovaný odklon od těžby uhlí.
V Česku přibývá měst a obcí, které si uvědomují nutnost boje
proti změnám klimatu. Stále více z nich si nechává zpracovat takzvanou
adaptační strategii, která poukazuje na nejzranitelnější místa a navrhuje
řešení, která zmírňují škody. Pozitivnímu trendu nahrává i možnost
získat část financí prostřednictvím tuzemských dotačních programů či
z Norských fondů.
Od začátku listopadu je v parku v brněnských Lužánkách
v provozu nový polygon Technických sítí Brno (TSB). Na čtyřech úsecích lidem
představuje různé varianty parkového osvětlení včetně prvků automatizace a
využití pohybových čidel. Lidé mohou následně na portálu městské firmy hlasovat,
které řešení je jim nejpříjemnější a rádi by je v parcích v rámci
metropole potkávali.
Během října rozdělí Nadace Partnerství celkově 9 milionů korun
v několika grantových výzvách. Lidé z celé České republiky mohou žádat
až 140 tisíc korun na zeleň a vodní prvky ve městech v programu Zelené
oázy. Až 700 tisíc nabízí jednotlivým žadatelům program Na budoucnost, kde se
mohou neziskové organizace ucházet i o rozsáhlejší a víceleté projekty
v oblasti udržitelného rozvoje. Pro specifické regiony jsou pak určeny grantové
výzvy Pivovary lidem a nejnověji také dva mimořádné granty na obnovu zeleně po
tornádu na jižní Moravě. Uzávěrky programů jsou během října, všechny informace
naleznou zájemci na
www.nadacepartnerstvi.cz/Granty.
Od počátku letošního roku zhruba do poloviny dubna uspořádalo
Ministerstvo zemědělství (MZe) sérii on-line prezentací týkající se návrhů
resortu, jak do tuzemských podmínek aplikovat změny ve Společné zemědělské
politice EU (SZP), které by měly platit od roku 2023.
Kořenové čistírny jsou technologií známou zhruba padesát let, přičemž
v Česku byla první taková čistírna zprovozněna v roce 1989 v Petrově
u Jílového. Vzhledem k tomu, že jde o velmi efektivní způsob
čištění odpadní vody, jsou jich dnes po celé republice v provozu už stovky.
V kategorii měst nad 5000 obyvatel vyprodukují obyvatelé Fulneku nejméně
směsných odpadů a navíc vytřídí 50 % odpadů, což je opět výjimečný
výsledek. Poděkování si zasloužily i další obce kraje, které získaly
Odpadového Oskara v dalších kategoriích.
V celostátní anketě Alej roku pořádané spolkem Arnika je dosud nominováno
29 alejí ze 13 krajů. Loni za celou republiku bodovala
Svárovská
alej na Boskovicku. Která se stane Alejí roku pro tento rok? Nominujte ji do
26. října na
www.alejroku.cz.
Řada měst se v posledních letech snaží eliminovat outdoorovou reklamu
ve svých centrech. Kromě Prahy, Znojma či Plzně přistupuje k omezením také
Brno. Z ulic ve středu města proto do konce roku zmizí téměř stovka reklam.
V budoucnu by pak mělo dojít také k regulaci reklamy v okolí hlavního
nádraží.
Zatímco projektů s cílem zlepšit stav životního prostředí v minulosti
zregulované, v zásadě ale nevratně nepoškozené přírodě přibývá, do
využití (nejen) opuštěných průmyslových areálů (brownfieldů) se moc investorů
nehrne. Jejich revitalizace je totiž obvykle nákladnější, často je navíc spojena
s potřebou odstranit s nimi související ekologické zátěže, a navíc
leží množství brownfieldů v lokalitách s nižší dostupností, a jsou
tedy po případné další využití ne zcela praktické.
Pro inspiraci všem aktérům boje proti suchu se uvádí řada příkladů
úspěšných projektů realizovaných na tomto úseku. Jedná se příklady dobré praxe
nejenom z Jihomoravského kraje, ale i z jiných krajů České republiky,
které byly realizovány v posledních letech.
Protierozní opatření, větrolamy, biocentra, hospodaření se srážkami,
mokřady – desítky projektů z jihu Moravy a ostatních regionů, rozhovory
se starosty, typy a inspiraci obsahuje publikace s výmluvným názvem Voda
v krajině 2021.
Řada obcí dodnes tápe v péči o parky a obecní trávníky. Nedokáží
se dopředu rozhodnout, jaký bude jejich hlavní účel. V tom by ale měli mít
jasno už v době, kdy vybírají travní směsi. Jiná je následná péče
o trávník, který slouží primárně k rekreaci a sedávají na něm lidé,
odlišná pak situace u trávníků, které mají zvýšit biodiverzitu ve městech a
lákat hmyz včetně motýlů, říká vedoucí Ústavu výživy zvířat a
pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.
Pro 89 % oslovených měst a obcí jsou nejzávažnějším problémem rostoucí
náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu. Vyplývá to
z dotazníkového šetření spolku Arnika, který mezi městy a obcemi po celé
České republice zkoumal překážky při dosahování cílů v prevenci vzniku
odpadů, separaci a ve zvyšování efektivity a dalších cílů odpadového
hospodářství.
V systémech obcí a měst ČR loni lidé vytřídili více než 713 tisíc
tun využitelných odpadů (z toho téměř 403 tisíc odpadů z obalů).
Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se
množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun!
Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru,
plastů, skla, kovů a nápojových kartonů.
Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení
uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise
s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou
opatření. Jedním z nich je dotační program „Nízkouhlíkové technologie“
podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií
v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice
neuplatňují. Rozmezí dotace je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační
program mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při
výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například
kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších
biomas.
I přes nedávné události na jižní Moravě můžeme letos očekávat období,
kdy se přihlásí horké a suché léto naplno. A to zejména ve městech.
Předpověď na následující týdny mluví jasně, tropické teploty a sucho udeří
v plné síle. Problémy, jak řešit péči o městskou zeleň a jak nejlépe
se v letním suchém období postarat o trávníky, řeší nejedna obec.
Názory na problematiku se liší stejně tak, jako přístupy jednotlivých měst.
V Česku se zvyšuje kapacita stávajících spaloven a aktuálně pokračují
přípravy na vybudování nových zařízení k pálení odpadů. Podle dostupných
dat má celková kapacita spaloven vzrůst téměř na dvojnásobek oproti dnešku a
zařízení budou připravena pálit až 36 % komunálních odpadů. Jednoznačně
tím převýší množství 25 % komunálních odpadů, které bude možné podle
evropské strategie po roce 2035 pálit.
Poslanci odmítli
návrh poslance Kotta (ANO), který měl
umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez
povolení úřadu. Koalice neziskových organizací oceňuje toto rozhodnutí, současně
upozorňuje, že pravidla pro umisťování stromů a inženýrských sítí je potřeba
upravit tak, aby stromy nebyly ve stálém ohrožení.
Do soutěže pořádané spolkem Arnika může přihlásit nejkrásnější aleje nebo
stromořadí opravdu každý. Stačí zaslat fotografii s krátkým příběhem
pomocí formuláře na
www.alejroku.cz. Uzávěrka nominací je na konci října, poté
o vítězce rozhodne veřejnost v internetovém hlasování.
Dostává se Vám do rukou první ze série článků o kořenových
čistírnách a umělých mokřadech. Ty lze využít pro čištění různých druhů
vod, zlepšovat pomocí nich klima na venkově i ve městech, získávat jednoduše
užitkovou vodu pro použití v budovách či pro závlahy ve veřejném prostoru.
Příští středu budou poslanci hlasovat
o
návrhu poslance Kotta
(ANO), který má umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací
bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací upozorňuje na zásadní dopady
návrhu a vyzývá poslance, aby návrh nepodpořili.
Ve středu dne 5. 5. 2021 začala Poslanecká sněmovna PČR projednávat ve
3. čtení návrh nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 1008) a
souvisejícího změnového zákona (sněmovní tisk č. 1009). Ministr životního
prostředí vyjádřil ve svém vystoupení obavy o osud ochrany přírody
v národních parcích, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních
územích chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, a to v souvislosti s pozměňovacím návrhem poslance
Bauera k § 76 zákona č. 114/1992 Sb., vedeným pod číslem 7980.
Návrh se týká odstranění možnosti správ národních parků a Agentury ochrany
přírody a krajiny prosazovat v řízeních podle stavebního zákona ve zvláště
chráněných územích veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny.
Pokutu ve výši 25 místo slibovaných 50 milionů korun navrhuje
Ministerstvo životního prostředí v novele vodního zákona. Podle Arniky nebude
nižší pokuta dostatečnou motivací pro velké chemické a průmyslové závody
k zavádění bezpečnostních opatření, ani nevystačí na pokrytí rozsáhlých
škod. Spolek to uvedl ve svých
připomínkách k návrhu
novely, jejichž termín odevzdání uplynul 3. května.
Praha – Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a
další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici
poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu
obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování
fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.
Studénka – Nová stromořadí dubů a hrušní vznikají na Novojičínsku
poblíž Studénky díky práci spolků Arnika a ZO ČSOP Studénka. Došlo i na
pravidelné ořezání hlavatých vrb. Výsadbami v Evropsky významné lokalitě
Poodří spolky udržují pestrou krajinu a vytvářejí nové biotopy pro chráněné
druhy živočichů, především brouka páchníka hnědého.