Archiv článků (rubrika Ekonomika)
Hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2020 bylo významně
poznamenáno epidemiologickou situací v souvislosti s onemocněním
COVID-19 a přijatými vládními opatřeními, které měly vliv na výši inkasa
daně z příjmů fyzických a právnických osob na straně státního rozpočtu.
Přes jednu z největších hospodářských krizí v moderní historii ČR,
však konečný pokles daňových příjmů územních rozpočtů nedosáhl hodnot
z krize roku 2009.
V květnu předložila Česká republika Evropské komisi svůj Národní plán
obnovy, prostřednictvím kterého bude umožněno čerpání prostředků z nově
vzniklého Nástroje pro oživení a odolnost, který byl zřízen jako pomoc členským
státům v reakci na pandemii Covid-19. Hlavním úkolem Nástroje je pomoci
členským státům zotavit své ekonomiky a vyvést je z krize způsobené
pandemií.
Generální finanční ředitelství připravilo pracovní návrh „Doporučení pro
obce při vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými se stanoví koeficienty pro
výpočet daně z nemovitých věcí.“ Dokument je v současné době
konzultován, zejména se Svazem měst a obcí, který v průběhu května
připomínky projednával s představiteli samospráv.
Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2020 podesáté
v řadě přebytkem, tentokrát 10 miliard korun. Nepotvrdily se tak obavy
z výrazného schodku obecních rozpočtů. Obce hospodařily s příjmy
272 miliard korun a výdaji ve výši 262 miliard. Jejich rezervy na bankovních
účtech se zvýšily na 150 miliard, zatímco jejich dluh vzrostl na 50 miliard
korun.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši
367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České
republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním
rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn
o 132,6 mld. Kč.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2020 deficitem ve výši
367,4 mld. Kč, což je nejhorší výsledek v novodobé historii České
republiky. Plánovaný schodek navýšený třemi novelami zákona o státním
rozpočtu až na 500 mld. Kč tak nebyl naplněn
o 132,6 mld. Kč.
Podstatnou část příjmů krajských rozpočtů tvoří, jak známo, transfery.
V roce 2019 představovaly dvě třetiny jejich celkových příjmů. Značná část
transferů z ústřední úrovně však putuje do škol, jejichž zřizovatelem je
nejen kraj, ale především obce, dále církve, soukromé a další subjekty. Kraje tyto
peníze pouze „přeposílají“ dál, aniž by jejich rozdělení zásadněji
ovlivňovaly.
Celkový počet žadatelů o insolvenci loni v Česku klesl meziročně
o 15 %. Důvodem jsou zejména moratoria v rámci lex covid, jež
dlužníky dočasně ochránila před ekonomickými dopady pandemie. V případě
právnických osob bylo v součtu za celý loňský rok podáno dokonce nejméně
insolvenčních návrhů v historii. V závěru roku se už ale začal propad
ekonomiky do insolvencí firem citelně promítat. V samotném prosinci byl
měsíční počet žádostí právnických osob o insolvenci nejvyšší od května
2017.
V roce 2020 se zastavil trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí
i krajů, a ekonomika se propadla do recese. Byť náznaky ochlazování
hospodářského růstu zde byly již delší dobu, přijatá protiepidemická opatření
a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký propad nejenom české, ale
i světové ekonomiky.
Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a
následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou
z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy.
Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2021 pro obce a kraje, tak jako každý
rok s určitými parametrickými změnami.
Kraje vykázaly v roce 2019 příjmy ve výši 238,5 mld. Kč, a
to je o 32,7 mld. Kč, resp. o 16 % více oproti minulému roku
2018. Na přírůstu příjmů krajů se podílely hlavně dotace, a to zejména dotace
neinvestiční. Ty se sice meziročně zvedly „jen“ o 9 %, zato tvořily
více než 60 % příjmů krajských rozpočtů. O 6 mld. Kč vzrostly
daňové příjmy (téměř výlučně příjmy ze sdílených daních) a
o 1,2 mld. se zvýšily nedaňové příjmy.
Vláda na svém jednání dne 13. července 2020 přijala unesení
č. 731, kterým schválila Metodiku pro stanovení nákladů na výkon státní
správy v přenesené působnosti, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra. Tato
metodika je primárně určena pro jednotlivá ministerstva a další ústřední orgány
státní správy pro případy, kdy budou v rámci připravované legislativy
ukládat samosprávám do přenesené působnosti nové povinnosti.
Letos byly zrušeny či odloženy tisíce projektů měst a obcí. Zpomalila se tak
obnova země sužované pandemií koronaviru. Skutečná kalvárie se však teprve
chystá: Stát evidentně rezignoval na funkční systém naplnění obecních rozpočtů.
Posledním hřebem byl návrh na zrušení superhrubé mzdy, který bere obecním
rozpočtům další desítky miliard korun.
V roce 2019 ukončily obce (bez Prahy) rozpočtové hospodaření, tak jako
v posledních letech, opět s přebytkem, a to ve výši
10,9 mld. Kč. Je to podstatně více než o rok dříve. Obce tak
ušetřily v loňském roce 4 % celkových příjmů. O rok dříve to bylo
pouze o 1 %. Ke zvýšení salda rozpočtu v roce 2019 došlo
i přesto, že se meziročně zvedly kapitálové výdaje, i když jen
o 3 %.
V roce 2019 pokračoval trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí
i krajů. Meziroční zvýšení celkových příjmů územních rozpočtů dosáhlo
své dosud nejvyšší hodnoty. Hospodaření územních rozpočtů skončilo
s přebytkem, a to již osmým rokem po sobě.
V roce 2019 pokračoval trend dynamického růstu rozpočtových příjmů obcí
i krajů. Meziroční zvýšení celkových příjmů územních rozpočtů dosáhlo
své dosud nejvyšší hodnoty. Hospodaření územních rozpočtů skončilo
s přebytkem, a to již osmým rokem po sobě.
Současnou dobu výrazně poznamenala koronavirová pandemie a její těžce
odhadnutelné dopady na veřejné rozpočty. Přitom by se nemělo zapomínat na
důležitý segment rozpočtu, dlouhodobě podfinancovaný ze strany státu. Jsou to
platby státu za svou působnost, kterou na územní samosprávné celky přenáší. Tyto
platby výrazně ovlivňují samosprávné rozhodování obcí, měst a krajů
o vlastním rozpočtu.
Celkové příjmy krajů činily 238,5 mld. Kč, proti předchozímu roku
byly vyšší o 32,7 mld. Kč. Obdobně jako v předchozích dvou
letech se na růstu celkových příjmů krajů podílely především přijaté
transfery, jejich nárůst představoval téměř 78 % z celkového zvýšení
příjmů.
Znali jsme to z minulosti – nemoc šílených krav, ptačí chřipka,
prasečí mor, později Ebola, SARS. Nikdo však v lednu nečekal, že nová epidemie
koronaviru z Číny pronikne až k nám.
Systém vyplácení kompenzačního bonusu je postaven na systému vratky
daně, přičemž již v prvním zákoně o kompenzačním bonusu se prosadila
fikce, že nejde z pohledu celostátního inkasa k vratce daně z příjmu
placených na základě daňového přiznání, ale nepříliš logicky o vratku
daně placené zaměstnavateli ze závislé činnosti.
Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a
souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní
o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1200 Kč na obyvatele, která pro
obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací
dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci
podnikatelům a firmám. Nečekaný propad příjmů však může většina obcí
kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily
s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu
www.informaceoobcich.cz, který obsahuje
souhrnné informace o hospodaření obcí.
Obce a kraje v květnu neobdržely žádné prostředky z druhého
nejvýznamnějšího sdíleného zdroje – daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti. A situace se patrně nezmění ani v červnu a možná ani
v červenci. Jde o dopad kompenzačního bonusu a jeho nastavení, které
vyznívá výrazně v neprospěch samosprávy.
V České republice v současnosti existuje 993 společností, které
jsou zcela nebo z větší části vlastněné českými obcemi. Ve většině
z nich drží obce 100% majetkový podíl, v necelé desetině potom
většinový podíl.
V poslední době je jediným údajem v oblasti hospodaření obcí, který
vykazuje každoroční růst, objem úspor. Meziročně kolísal nejen objem dotací
obcím, kapitálových výdajů, kapitálových příjmů, ale kolísal i objem
celkových příjmů, výdajů a dalších složek z rozpočtu obcí.
Obce (bez Prahy) získaly do rozpočtu v roce 2018 celkem
242,2 mld. Kč, a to je o 25,7 mld. Kč, resp. o 12 %
více než o rok dříve. Utratily 240,6 mld. Kč, a to je
o 38,1 mld. Kč, resp. o 19 % více než před rokem. Saldo
rozpočtu bylo kladné a dosáhlo výše 1,6 mld. Kč.
Většina vyspělých evropských zemí poskytuje zaostalým, nerozvinutým, či jinak
strukturálně postiženým obcím a městům či oblastem vyrovnávací příspěvek. Ten
zohledňuje demografické, sociální, ekonomické, geografické, historické,
environmentální či jiné příčiny zaostávání. Příspěvek poskytován přímo do
rozpočtu těchto jednotek, a to předvídatelně, programově a dlouhodobě.
Krajské samosprávy (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů
celkem 205,8 mld. Kč. Je to o 13 %, resp.
o 24,2 mld. Kč více než před rokem. Výdaje rostly ještě rychleji, a
to o 19 %, resp. o 33,2 mld. Kč a dosáhly výše
205,7 mld. Kč. Saldo rozpočtu bylo víceméně vyrovnané. Hospodaření
krajů skončilo přebytkem ve výši 9 mld. Kč, což bylo 5 %. Kraje tak
ušetřily 9 mld. Kč.
Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a
následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou
z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy.
Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2020 pro obce a kraje, tak jako každý
rok s určitými parametrickými změnami.
Dluh obcí (bez Prahy) se snižuje již delší dobu. V roce 2012 dosahoval
58,2 mld. Kč a v loňském roce již jen 46,8 mld. Kč. Rychlost
poklesu dluhu se postupně zpomaluje a v roce 2018 se oproti roku 2017 prakticky
nezměnil.
Minule jsme uvedli souhrnné údaje o hospodaření územních rozpočtů včetně
hlavních čísel o hospodaření obcí. Předchozí článek se zabývá vybranými
aspekty obecních rozpočtů na příjmové i výdajové straně. V tomto
článku ukážeme některé rozpočtové ukazatele obcí v územním pohledu.
Obce (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů
242,2 mld. Kč, což je o 25,7 mld. Kč, resp. o 9,2 %
více než o rok dříve. Jejich výdaje dosáhly výše 240,6 mld. Kč, a
to je o 38,1 mld. Kč, resp. o 18,8 % více než před rokem.
Vzhledem k tomu, že výdaje rostly rychleji než příjmy, vykázaly obce sice
přebytek ve výši 1,6 mld. Kč, to je však mnohem nižší hodnota než
v roce 2017.
V minulém čísle časopisu Obec & finance jsem informoval o zpracované
analýze příspěvku na výkon státní správy týkající se obecních samospráv.
V tomto článku představím analýzu financování státní správy
v případě krajů. Tato analýza měla za cíl identifikovat míru krytí
současných nákladů na výkon státní správy u krajů, diskutovat možné
způsoby financování do budoucna a analyzovat rozdíly mezi jednotlivými kraji.
Nejdůležitější součástí příjmů obcí České republiky jsou peníze
plynoucí z rozpočtového určení daní. Rozpočtové určení daní je
mechanismus, kterým se rozdělují celostátní výnosy tří daní, tj. daně
z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně
z přidané hodnoty, a to podle stanovených kritérií mezi stát, obce a kraje.
Rozhodujícím kritériem výpočtu podílu, který připadá na jednotlivé obce, je
počet jejích obyvatel.
Pro hospodaření územních rozpočtů v roce 2018 byl charakteristický
dynamický nárůst prostředků jak na příjmové, tak zejména na výdajové straně.
Meziroční zvýšení celkových příjmů i výdajů dosáhlo dosud nejvyšší
hodnoty, přičemž, na rozdíl od předchozích let, byl z důvodu výrazného
nárůstu investic vyšší růst na straně výdajů. Hospodaření územních
rozpočtů skončilo s přebytkem, již sedmým rokem po sobě, za rok 2018 ve výši
8,8 mld. Kč.
Po roce 1990 přešla do vlastnictví obcí řada nemovitostí, které ovlivňují
více nebo méně život jejich obyvatel. Soubor převedených nemovitostí zahrnoval
i vodohospodářskou infrastrukturu. Obce tímto získaly majetek a také důležitou
pravomoc v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou a v nakládání
s odpadními vodami. Vodovody a kanalizace se tak staly předmětem zájmu celé
řady obcí bez ohledu na počet obyvatel, kteří v nich žijí. A to mělo
samozřejmě dopad na jejich rozpočty.
Základní celky územní samosprávy jsou obce, které podle Ústavy mají vlastní
majetek a hospodaří podle svého rozpočtu. To, že rozpočtové hospodaření náleží
do samostatné působnosti obce, v praxi znamená, že obce samostatně rozhodují
o svých rozpočtových prioritách.
Závěrečný díl odborného seriálu o finanční kontrole je zaměřen na
kontrolní mechanismy a trendy v oblasti vnitřního řídícího a kontrolního
systému (VŘKS) organizací ve veřejné správě a na funkci interního auditu
v tomto komplexním systému.
V roce 2018 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu částky
1403,9 mld. Kč a celkové výdaje 1401,0 mld. Kč. Saldo
hospodaření státního rozpočtu tak dosáhlo přebytku ve výši
2,9 mld. Kč, což je druhý nejlepší výsledek od roku 1996.
Na úhradu investičních záměrů obcí a měst lze využít i jiné finanční
nástroje než klasický bankovní úvěr.
Krajské samosprávy získaly v období let 2008 až 2017 do svých
rozpočtů 1,5 bilionů korun. Souhrnné saldo rozpočtu za dané období dosáhlo
výše 11 mld. Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi souhrnnými příjmy
a výdaji, tedy objem peněz, které krajské samosprávy jako celek ušetřily za
posledních deset let. Úspory nebyly v čase rovnoměrně rozděleny.
Ve druhém díle seriálu o finanční kontrole se zaměříme na úpravu
vnitřního řídícího a kontrolního systému (VŘKS) v praxi organizací
veřejné správy, upozorníme na hlavní nedostatky a podáme doporučení, jak systém
nastavit, aby byl efektivní v souladu se zákonem.
Podzimní měsíce jsou obvykle na obecních a městských úřadech spojeny
s přípravou a projednáváním rozpočtů samospráv na další rok. Nejinak je
tomu i letos, i když se možná samotné schvalování rozpočtů posune ke
konci roku, vzhledem k nástupu nových zastupitelů po komunálních volbách.
V sérii tří článků se zaměříme na problematiku finanční kontroly,
s cílem objasnit postavení a význam vnitřního řídícího a kontrolního
systému (VŘKS) v organizacích veřejné správy (obcích). Zaměříme se na
často opomíjenou návaznost VŘKS na oběh účetních dokladů a naznačíme přínosy
účetnictví pro efektivní řízení celé organizace.
Kraje se mezi sebou liší počtem obyvatel, rozlohou, počtem obcí, a také
průměrným počtem obyvatel připadající na jednu obec. V tomto textu se
podíváme na vybrané charakteristiky rozpočtu obcí podle krajů.
Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Zákon
o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zavedl pro obce nové fiskální pravidlo,
které hodnotí hospodaření obcí. Rozbor finančního hospodaření všech
206 obcí s rozšířenou působností ukazuje, že v souhrnu jsou
finančně zdravé a rozpočtově odpovědné.
Jedním z hlavních úkolů obcí je zajišťovat co nejlepší podmínky
pro život obyvatel. Toto úsilí se neobjede mj. bez modernizace a rozšiřování
obecní infrastruktury. Výčet toho, o co se obec stará, je velmi dlouhý. Pro
všechny činnosti obce jsou nutné finanční zdroje. Ty se soustřeďují
v rozpočtu se kterým obec hospodaří.
Obce (bez hlavního města Prahy) v roce 2017 vykázaly přebytek rozpočtu, a to
již sedmým rokem po sobě. Co do velikosti je loňský přebytek sice zhruba poloviční
ve srovnání s rokem 2016, i tak je však poměrně značný. Celkové příjmy
se zvýšily o 6 %, výdaje rostly ještě rychleji, a to o 8 %.
Celkové výdaje obcí se dají v zásadě rozdělit na výdaje běžné a
kapitálové. Zatímco běžné výdaje se týkají provozních činnosti, kapitálové
výdaje směřují na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. Kapitálové
výdaje obcí tvoří podstatnou část kapitálových výdajů veřejných rozpočtů.
K jejich financování značnou měrou přispívají dotace z fondů Evropské
unie.
Hospodaření obcí v roce 2017 skončilo již po šesté v řadě
v přebytku, kdy jeho výše dosáhla 21,4 mld. Kč, což je zhruba stejný
výsledek jako v roce 2015 (viz vývoj salda na grafu 1). Příčinu tohoto
vývoje můžeme hledat jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.
V tomto článku se autor zamýšlí nad možnými výhodami a nevýhodami
případného zavádění principu center sdílených služeb (dále jen „CSS“) pro
agendu účetnictví (účetního výkaznictví) u obcí, dobrovolných svazků
obcí, případně municipálních příspěvkových organizací.