Archiv článků (rubrika Ekonomika)

V loňském roce vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 mld. Kč a výdaje ve výši 306 mld. Kč. Jejich rozpočty tak skončily přebytkem, a to částkou 7,7 mld. Kč. Podíl přebytku rozpočtu na celkových příjmech činil 2 %. Ve srovnání s rokem 2021 se příjmy krajů zvýšily o 23 mld. Kč, respektive o 8 % a výdaje o 24 mld. Kč, resp. o 9 %. Vykázaný přebytek byl tak nižší než v roce 2021, kdy jeho podíl na celkových příjmech byl 3 %. V posledních deseti letech je to však na úrovni průměrného podílu přebytku na příjmech za rok.

Konflikt na Ukrajině upozornil na energetickou závislost tuzemské ekonomiky na dovozu ruských komponent a energetickou náročnost v komparaci s ostatními státy Evropské unie. V České republice probíhající válka vyvolala stagflační šok, tedy vyšší inflaci a zároveň nižší růst reálné ekonomiky. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že by hospodaření územních samosprávných celků mělo v důsledku negativních ekonomických dopadů invaze značně utrpět, tak dle dosažených výsledků tomu tak není. Hospodaření ÚSC v letošním roce i nadále dosahuje velice dobrých výsledků.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal výroční zprávu za rok 2022. Kromě toho, že v ní shrnuje zjištění z celkem 33 kontrol, popisuje rovněž hlavní problémy v hospodaření s veřejnými prostředky v České republice. Tím prvním je stále se prohlubující strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem mandatorních výdajů a rostoucí tempo zadlužování. Přitom klíčové reformy důchodového, zdravotního i sociálního systému, nutné k udržení stability veřejných financí, dosud chybí.

V loňském roce získaly obce (bez Prahy) do svých rozpočtů 317,2 mld. Kč a utratily 307,3 mld. Kč. Jejich rozpočty tudíž vykázaly kladné saldo, a to v částce 9,9 mld. Kč. V minulém roce tak obce nespotřebovaly 3 % svých příjmů. Přebytek rozpočtu obcí v roce 2021 byl podstatně vyšší (17,4 mld. Kč) a větší byl rovněž jeho podíl na příjmech (6 %). Obce meziročně měly v rozpočtech k dispozici o 11 % více peněz, přičemž jejich výdaje se zvýšily rychleji, a to o 14 %.

Sdružení místních samospráv ČR nesouhlasí se zvažovaným navýšením daně z nemovitých věcí, jak avizuje Ministerstvo financí ČR.

Podíl jednotlivých obcí v procentech na části celostátního hrubého výnosu daně z technických her dle § 7 odst. 1 b) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her pro období 1. 4.–30. 6. 2023.

Obce financují z rozpočtu celou škálu výdajů. V některých případech i za pomoci dotací ze státního rozpočtu, zejména z Ministerstva pro místní rozvoj (doprava, sociální problematika), z Ministerstva práce a sociálních věcí (nedávkové transfery, zajištění sociálních služeb), z Ministerstva životního prostředí (kanalizace a čističky, protipovodňová zařízení) a dalších. Dotace obce také získaly z rozpočtu krajů.

Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2023 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami. Pojďme se tedy na ně podívat. Mezi obce bude v roce 2023 rozdělena částka přibližně 10,78 mld. Kč. Celkově je výše příspěvku pro ÚSC ve výši 14,00 mld. Kč. Oproti minulým letům došlo k valorizaci celkového objemu o 5 % pro všechny typy samospráv.

V tomto textu se podíváme, jaké dopady na hospodaření obcí a krajů měla opatření související s covidem, válka na Ukrajině a následné prudké zvýšení cen energií vedoucí ke značnému zvýšení cen materiálů a služeb.

Ministerstvo financí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) výrazně zjednoduší převody nepotřebných nemovitostí státu, které pak obce a kraje mohou využít pro svůj rozvoj. Samosprávy budou mít také lepší přehled o nemovitostech jednotlivých státních institucí, které se na jejich území nacházejí.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím vypracovalo na základě přetrvávajících nejasnosti při uplatňování daně přidané hodnoty (dále „DPH“) při poskytování služeb nájmu hrobového místa a služeb spojených s nájmem hrobového místa zpřesňující stanovisko.

Jedná se o finanční prostředky, které obce získávají v rámci podílů na vybraných daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Částky uvedené níže, vycházející z kritéria „počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“, jsou pouze informativní. Samotné použití těchto prostředků spadá do samostatné působnosti obce a je tedy plně v pravomoci dané obce, jak s nimi naloží.

Obce mohou podle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí nejen pro všechny nemovité věci na území celé obce, ale též pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, a to s přesností na jedno desetinné místo. Místní koeficient se stanovuje formou obecně závazné vyhlášky, což je pro danou záležitost více než významné.

Hospodaření územních samosprávných celků nadále dosahuje velice dobrých výsledků, přestože čelí negativním ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajině a vysoké inflace. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice meziročně zaznamenal nepatrný propad, avšak překonal výsledky hospodaření z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale i z období před pandemií.

Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Podíl státního dluhu k HDP v ČR trvale narůstá. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na pandemii, inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají také ostatní evropské země. Ve všech členských zemích EU však zadlužení klesá.

V následujícím textu se podíváme na to, jak výdaje na místní správu zatěžují rozpočet obcí, a to v porovnání podle jejich velikosti a podle krajů. Náklady na místní správu zde prezentujeme jako souhrnné výdaje za období let 2017 až 2021, což je poslední rok, za který jsou údaje k dispozici.

Včera v odpoledních hodinách proběhlo na žádost hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka v sídle Advokátní kanceláře Baker & McKenzie avizované setkání zástupců samospráv s insolvenční správkyní JUDr. Jiřinou Lužovou ve věci dalšího postupu v případu zkrachovalé Sberbank.

Za účetní období roku 2023 mají vybrané účetní jednotky poprvé povinnost schvalovat účetní závěrky. Ministerstvo financí zveřejňuje přehled účetních jednotek, jejichž řádná, příp. mimořádná účetní závěrka, podléhá schválení s uvedením schvalujícího orgánu, příp. schvalující účetní jednotky.

Územní samosprávné celky si i v říjnu 2022 vedou velice dobře a nadále dosahují přebytku hospodaření, a to navzdory hrozbě hluboké recese. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice nadále překonává jeho výši z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale v komparaci s minulým rokem nebo obdobím před pandemií zaznamenává propad. Důvodem je přetrvávající ruská invaze na Ukrajině, která přináší negativní ekonomické dopady a současná vysoká inflace.

Po letech úsilí o možnost regulace hazardu na území obce se zdá, že od roku 2016 jsou možnosti zastupitelstev obcí dostatečné. Pokud nezvolí úpravu, kterou by mohli provozovatelé napadnout u Úřadu pro hospodářskou soutěž ČR, může oficiální hazard z katastru obce zmizet úplně. Včetně souvisejících příjmů ze zdanění. Jenže zcela nový herní ostrůvek se možná brzy objeví v sousední obci.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., jež zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem, a jež se podílí zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu, s účinností od 1. 1. 2023 oznámila změnu příloh Smluv o zajištění úpravy a využití odpadů z obalů. Změna se týká zejména výrazného zvýšení odměn spojených s materiálovou recyklací pro vybrané komodity/druhotné suroviny u úpravců a zpracovatelů odpadů.

Metodické informace k finančnímu vypořádání krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a hlavního města Prahy s kapitolou státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Souhrnná zpráva o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti zpracovaná jako součást státního závěrečného účtu České republiky za rok 2021 (dle ustanovení § 29 odst. 3 rozpočtových pravidel) včetně podrobných číselných údajů.

Na svém posledním zasedání v letošním roce schválilo krajské zastupitelstvo vyrovnaný rozpočet na rok 2023. V návrhu se počítá s výdaji na jedné straně a s příjmy, včetně financování, na straně druhé ve výši 16 745 186 korun.

Metodická podpora MF k tématu Rozpočtová pravidla územních rozpočtů – Metodický pokyn k vyhlášce č. 403/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů.

V minulém týdnu (8. a 9. prosince) se konala v pražském hotelu Clarion tradiční, už dvacátá pátá Celostátní finanční konference, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR. Vedle pravidelného setkání představitelů obcí se zástupci vlády proběhlo mnoho přednášek směřujících k vyjasnění ekonomických otázek, které v současnosti doléhají na územní samosprávy.

Ústředním motivem XXV. celostátní finanční konference je bezesporu otázka, jak nejlépe přežít energetickou krizi, aniž by to výrazně omezilo investice do lokálního rozvoje. Zajímá starosty i úředníky samosprávných celků, primátory, politiky a v neposlední řadě samozřejmě i občany.

Většina občanů, ale i zastupitelů, hodnotí zpravidla hospodaření svých obcí na základě plnění rozpočtových ukazatelů – vývoj příjmů, výdajů, či podle salda rozpočtu. Účetní závěrka přináší mj. údaje o hodnotě majetku obce. Roste trvale objem majetku obce, zvyšuje se dlouhodobý majetek, který je trvale ve vlastnictví obce nebo rostou jen aktiva na účtu, jejichž hodnota vzhledem k inflaci stále klesá? Dnešní článek přináší údaje o majetku obcí (bez Prahy) a jeho struktuře. Ptáme se, zvláště před volbami, jak naše obec hospodaří se společným majetkem nebo jen porovnáváme každoroční příjmy a výdaje?

Odbor Centrální harmonizační jednotka připravil ve spolupráci s dalšími věcnými útvary Ministerstva financí metodický pokyn shrnující postupy odnětí dotace a návratné finanční výpomoci legislativně upravené ustanoveními § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Podíl jednotlivých obcí v procentech na části celostátního hrubého výnosu daně z technických her dle § 7 odst. 1 b) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her pro období 1. 1.–31. 3. 2023.

Metodické informace k finančnímu vypořádání krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a hlavního města Prahy s kapitolou státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

Výkon státní správy v území přitáhl v poslední době pozornost především diskuzemi o úpravě struktury stavebních úřadů. Téma je však daleko širší a vrstvenější. Koncepci rozvoje veřejné správy a její financování nastavuje již řadu let Ministerstvo vnitra, a za podpory evidence-based přístupu a dopadových analýz konzultuje své návrhy s územními svazy.

Rok 2021 byl nejen pro obce druhým rokem s covidem. Podívejme se, jak se tato nová zkušenost promítla do hospodaření obcí. Celkové příjmy obcí (bez Prahy) dosáhly koncem druhého roku s covidem 286,8 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 5 %. O tento růst se nejvíce zasloužily daňové příjmy, které vzrostly o více než 17 mld. Kč. Jejich přírůstek tak více než kompenzoval pokles dotací o 9,5 mld. Kč. Tyto dva zdroje si „vyměnily“ roli při generování přírůstku celkových příjmů.

Hospodaření územních rozpočtů bylo v roce 2021 ve znamení příznivého vývoje, neboť se po roce 2020, který byl poznamenaný restriktivními opatřeními, vrátilo opět do vývoje minulých let. V roce 2021 vykázaly územní rozpočty lepší výsledky hospodaření, než v roce 2019, tj. v posledním „předcovidovém“ roce.

Daň z nemovitých věcí je nedílnou součástí daňového systému České republiky. Význam daně z nemovitých věcí je však stále omezený, i když zajišťuje pravidelný a stabilní výnos. Tento výnos je navíc příjmem obce, na jejímž katastrálním území se nachází nemovitá věc, která je předmětem daně.

Nejen na stránkách časopisu Obec a finance se v poslední době objevily diskuze o možné změně rozpočtového určení daní (RUD). Zákon o rozpočtovém určení daní rámcuje hospodaření obcí již přes 20 let. Byť se za tu dobu v dílčích parametrech měnil, stále platí fakt, že obce své daňové příjmy nemohou nijak ovlivnit a ve skutečnosti jde vlastně o neúčelové dotace.

Základním zdrojem financování rozvoje obcí je rozpočtové určení daní (RUD), tj. systém, který zajišťuje územním samosprávným celkům stabilní zdroj příjmů. V tomto článku se zaměřím na některé aspekty související nejenom s RUD obcí, ale s příjmovou stranou jejich rozpočtů obecně.

Základním zdrojem financování rozvoje obcí je rozpočtové určení daní (RUD), tj. systém, který zajišťuje územním samosprávným celkům stabilní zdroj příjmů. V tomto článku se zaměřím na některé aspekty související nejenom s RUD obcí, ale s příjmovou stranou jejich rozpočtů obecně.

V článku probereme, jak se liší váha vybraných hlavních výdajových oblastí obcí (bez Prahy) podle jejich velikosti. Nejprve se podíváme na složení obcí podle počtu obyvatel a na rozložení obyvatel mezi velikostní kategorie obcí.

Rozpočtové určené daní, které stanoví, jaký díl z celostátního výnosu tří nejvýznamnějších daní si ponechá státní rozpočet a jaký připadne obcím a krajům, existuje již poměrně dlouhou dobu. V jeho rámci se sdílí výnos daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty. Největší váhu má daň z přidané hodnoty.

Investice, zde měřené kapitálovými výdaji, jsou pro obce důležité. Umožňují modernizaci obecní infrastruktury a její rozšíření, a tím přispívají k lepším podmínkám pro život obyvatel a ke zvýšení kvality poskytovaných služeb. V rámci tří segmentů – stát, kraje a obce – to jsou obce, které na investice vynakládají největší část svých příjmů.

Podzimní měsíce bývají spojené u samospráv s přípravou a následně schvalováním rozpočtů měst a obcí na další rok. Jednou z důležitých položek je samozřejmě příspěvek na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra připravilo propočet na rok 2022 pro obce a kraje, tak jako každý rok s určitými parametrickými změnami.

V pondělí 1. listopadu proběhl v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) další ročník konference Potenciál místní ekonomiky, kterou již třetím rokem pořádá ve spolupráci s dalšími partnery Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Pandemie koronaviru a na ni navazující opatření vlády, jak podpůrná, tak i restriktivní, se nemohly nedotknout rozpočtů obcí. Tato opatření ovlivnila jak příjmy, tak i výdaje obcí.

Obce a kraje v r. 2021 hospodařily s vyššími rozpočty než v roce 2020. Příjmy obcí včetně Prahy dosahovaly na konci 3. čtvrtletí 287 miliard korun a byly tak o 17 miliard vyšší než o rok dříve. Příjmy krajů potom meziročně vzrostly o 27 miliard na 232 miliard korun. Zároveň se zvedly také výdaje, u obcí o 6 miliard a u krajů o 8 miliard korun. V obou případech přitom rostly jejich běžné výdaje, zatímco na investice vydaly obce a kraje méně peněz než loni.

Analýza finančního zdraví obce popisuje základní finanční situaci obce. Dobré finanční zdraví obce je základním předpokladem pro její úspěšné fungování. Za finančně zdravou obec lze pak považovat takovou obec, která dokáže generovat zdroje na rozvoj svého území a na uspokojování potřeb svých občanů a nemá problém se svou schopností včas hradit splatné závazky.

Úspory obcí rostou v posledních letech poměrně rychle, zatímco dluh obnovil růst až v roce 2019. Mezi rokem 2013 a 2020 se objem úspor obcí (bez Prahy) zvýšil o 9 %, zatímco dluh o necelá 4 %. Rozdíl mezi objemem úspor a dluhu dosáhl v roce 2013 výše 14 mld. Kč, v roce 2020 však převýšily úspory dluh již o 100 mld. Kč.

V minulém čísle jsme rozebírali hospodaření územních samospráv v posledním pandemickém období s podrobným zaměřením na rozpočty obcí a měst. V tomto článku se blíže zaměříme hospodaření krajů. Jen si připomeneme, že celkové hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2020 přebytkem 14 mld. Kč.