Archiv článků (rubrika Energetika)

Jedním z nejčastějších podání na energetické zprostředkovatele, se kterými se aktuálně obracejí spotřebitelé na Energetický regulační úřad (ERÚ), je porušování zákazu podomního prodeje. Stížnosti na tento problém se kupí i na obcích. ERÚ proto ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR (SMO ČR) připravuje informační kampaň cílenou kromě spotřebitelů také na zastupitele měst a obcí, jak mohou nájezdům tzv. energošmejdů zabránit.

Zkušenosti z provozu více než tisícovky veřejných budov, návrhy okamžitých úsporných opatření i investic do nových technologií a také šance zapojit se do tzv. komunitní energetiky. Zástupci krajského Moravskoslezského energetického centra (MEC) se v těchto týdnech setkávají s primátory a starosty měst a obcí Moravskoslezského kraje a informují je o možnostech, jak ušetřit na energiích. Vzniká Centrum veřejných energetiků.

V České republice bylo loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, které mají celkový výkon 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60 000. Novela energetického zákona, přijatá počátkem letošního roku, podmínky pro instalaci obnovitelných zdrojů energie ještě více uvolnila. Bezhlavá instalace obnovitelných zdrojů energie však může narušit statiku budov i zvýšit hlučnost.

Prostředky na financování programu na úsporná opatření pro domácnosti s nižšími příjmy Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) budou navýšeny z původních 1,5 miliardy na 6 miliard korun. Kromě zateplení mohou žadatelé od května nově získat 90 tisíc korun na pořízení termických nebo fotovoltaických systémů na ohřev vody, které jejich domácnostem pomohou ušetřit i více než 10 tisíc korun ročně.

Memorandum Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje je společným krokem ke spolupráci v oblasti využití vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu „vodíkových údolí“. V návaznosti na memorandum podepsali hejtmani také deklaraci s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), která vyjadřuje společný zájem na dosahování klimatických cílů, kvalitě životního prostředí a prosperitě České republiky a jejích regionů.

Liberecký kraj se rozhodl na své půdě otevřít žhavé téma komunitní energetiky. Seminář pořádaný minulý týden krajskou Agenturou regionálního rozvoje ukázal cesty k novým projektům využívajícím potenciál této formy energetiky. Zároveň přinesl velké množství praktických poznatků, jak v regionu výhledově zefektivnit i zlevnit nakládání s energiemi.

Očekávaný rozvoj komunální energetiky přinese řadu problémů, které budou obce muset řešit. Jedním z nich bude připojení nových výroben elektrické energie k rozvodné síti. Z hlediska počtu budou nové výrobny většinou malé fotovoltaické elektrárny připojené v odběrných místech zákazníků na hladině nízkého napětí (NN). Z hlediska vyrobeného objemu však dominují projekty velkých zdrojů jak na hladině nízkého napětí, tak na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí (VN a VVN).

V rámci závazků, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu dojde v EU k dalšímu zpřísnění pravidel pro zvýšení energetické účinnosti. Evropská Komise vítá předběžnou dohodu, jíž bylo dosaženo v minulých dnech s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy a posílení směrnice EU o energetické účinnosti. Znovu se tak potvrzuje odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Na letišti Hradčany v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by mohla vyrůst největší solární elektrárna v Česku. Liberecký kraj si nechal zpracovat studii řešení na báňské univerzitě v Ostravě. Krajští zastupitelé dostali koncem února informaci o třech navržených variantách a pokračování přípravy další studií proveditelnosti přírodní verze návrhu. V této fázi s výstavbou nesouhlasí ani zástupci města Ralska.

Českobudějovické Výstaviště bude od 30. března do 1. dubna 2023 hostit veletrh URBATECH. Návštěvníci třídenní výstavy, určené jak pro samosprávu, tak pro širokou veřejnost, se mohou blíže seznámit mimo jiné s komunální technikou, nebo si například otestovat elektromobily. Dvoudenní odborná konference pro samosprávu pak bude zaměřená mimo jiné na hospodaření s vodou nebo energetickou soběstačnost.

Královéhradecký kraj zvažuje možnost vytvoření krajské komunity měst, obcí, podniků, bytových družstev i jednotlivých občanů, kteří by mezi sebou sdíleli elektřinu a zvýšili tak svou energetickou nezávislost. Kraj nechá připravit studii, která bude podkladem pro další kroky.

Ačkoliv je komunitní energetika vzhledem k cenám energií stále diskutovanějším tématem, její dynamičtější rozvoj u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla zejména dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými místy a umožnit tak efektivně nakládat s vyprodukovanými přebytky energie. Vedle fotovoltaiky by do budoucna mělo být možné efektivně naplnit potenciál i dalších komunitních zdrojů, jako jsou větrné elektrárny či biometanové stanice.

Skupina ČEZ vybuduje v rámci své strategie Čistá Energie Zítřka do konce roku 2030 až 6000 MW nových obnovitelných zdrojů, v čele právě s fotovoltaickými elektrárnami. Vedle výstavby velkých fotovoltaických zdrojů chce ČEZ v této oblasti bezemisní energetiky podpořit nejen transformaci českého průmyslu, ale také veřejné správy a domácností směrem k úsporné ekonomice.

V současné době třetinu tepelných potřeb města Litovel zajišťují dvě oddělené soustavy zásobování teplem, ročně se jedná o více než 50 tisíc GJ tepla. Zdrojem energie je zemní plyn a i přesto, že asi polovina takto vyráběného tepla je efektivně vyráběna v plynových kogeneračních jednotkách, systém není schopen „absorbovat“ extrémní ceny plynu, čímž se celý provoz i ceny pro koncové zákazníky prodražují.

Až do konce března 2023 mohou obce v programu RES+ z Modernizačního fondu čerpat štědrou finanční podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky nekomerčních budov. Vlastní zelená energie pomůže v době rostoucích cen obecnímu rozpočtu a podpoří komunální energetickou soběstačnost. Podmínkou k získání dotace je spotřeba minimálně 80 % vyrobené elektrické energie přímo v obci. Podívejme se na modelový příklad, jak může takový efektivně nastavený projekt komunální fotovoltaiky vypadat.

Vysoké ceny energií významně zvyšují zájem o dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren. Jen za letošek Ministerstvo životního prostředí schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Klíčovou finanční pomoc na cestě k energetické soběstačnosti Česka hrají Modernizační fond, Národní plán obnovy a také zejména domácnostmi vyhledávaný program Nová zelená úsporám. V podpoře výstavby fotovoltaických systémů i rozvoji komunitní energetiky bude ministerstvo intenzivně pokračovat i v příštím roce.

Rada Kraje Vysočina schválila tři projekty na umístění fotovoltaických elektráren a dva projekty na zateplení veřejných budov k projektové přípravě. Nejblíže k realizaci má projekt Domova mládeže Střední uměleckoprůmyslové školy v Heleníně za 150 milionů korun, další čtyři budou následovat. Celkové odhadované realizační náklady na připravované akce jsou 650 milionů korun s možnou dotací až 50 % z Operačního programu Životní prostředí.

Poptávka po fotovoltaických řešeních šla v uplynulých měsících strmě nahoru. Podniky, které drtí vysoké ceny energií, ale také města a obce hledají co nejrychlejší cestu k úsporám. Vzhledem k obrovskému zájmu o energii ze slunce si však většinou musejí několik měsíců počkat. Úsporu tak dnes sice zájemci nezískají ihned, na druhou stranu ovšem mají možnost si fotovoltaické řešení řádně naplánovat. A prověřit i další možnosti, kde se dá ušetřit.

MMR přichází s dalším zjednodušením stavby solárních panelů, které mohou přispět k řešení energetické krize. Nově bude možné instalovat solární panely pro výrobu elektřiny do součásti stavby v zastavěném i nezastavěném území a bez ohledu na instalovaný výkon.

Raketový růst cen energií, který fatálním způsobem zvyšuje náklady na výrobu a provoz čehokoli, staví nejen občany naší země, ale samozřejmě také podnikatele, a stejně tak obce a města před rozhodnutí, na jaký energetický mix v budoucnosti vsadit.

Brno – Až 80 % spotřeby domácnostní může podle studie EGÚ Brno pokrýt komunitní energetika. Po dvou letech života s pandemií koronaviru a nynější energetickou krizí se ukazuje, že centrální řízení státu je pomalé. Samostatnost obcí a decentralizace energetiky tak může být cestou ke snižování dopadů energetické krize na české občany. Vzhledem k tomu, že zavedení komunitní energetiky do energetického zákona ČR se pravděpodobně uskuteční do konce letošního roku, mohou obce už nyní začít řešit budování vlastních obnovitelných zdrojů tak, aby byly příští zimu už částečně energeticky soběstačné. K tomu jim pomůže dokument Jak na solární elektrárny v obci, který zpracovala Unie komunitní energetiky (UKEN).

Vysoké ceny energií výrazně nasvítily řadu možností, jak na této položce ušetřit. Firmy, municipality či SVJ tak podobně jako běžné domácnosti více tíhnou k fotovoltaice, výjimkou ale nejsou ani výměny starých kotlů či osvětlení. Podniky a obce se zároveň více než dříve snaží ušetřit na distribuční složce u elektřiny, do popředí se v posledních měsících dostává také takzvaná flexibilita. Firmy díky ní mohou pronajímat své zdroje energie nebo zařízení a monetizovat jejich fungování. V některých případech pak podniky vyrábí elektřinu i pomocí dieselových agregátů, náklady na produkci jsou totiž nižší než spotové ceny na trhu.

Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost, neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města), přináší přechod na komunitní energetiku.

V souvislosti s růstem cen energií se dávají do pohybu také občanské aktivity. Lidé, obce ani podniky nechtějí čekat na další maxima cen energií a berou svůj energetický osud do vlastních rukou.

Řada tuzemských obcí a firem při současných cenách energií zanedbává nastavení distribuční složky u elektřiny, která však umožňuje výrazně zredukovat náklady. V případě obcí či měst se může jednat i o statisíce korun ročně, nejčastěji díky výměně naddimenzovaných jističů a přenastavení špatně zvolené sazby. Podniky pak zpravidla doplácí na nevhodně nastavené rezervované kapacity, často je překračují a platí zbytečně velké náklady navíc. Řešením je pro ně instalace hlídání maxim spotřeby či změny v nastavení procesů při startu provozu podniku.

Litultovice na Opavsku si samy vyrábějí bezemisní energii v solární elektrárně umístěné na budově mateřské školky a spotřebovávají ji v dalších devíti objektech. Moderní měřící technika od ČEZ přináší obci i místním lidem detailní přehled o spotřebě a přetocích do sítě. Projekt, který nedávno obsadil 2. místo v soutěži „Inovativní obec 2030“, vznikl díky spolupráci městyse Litultovice, útvaru inovace společnosti ČEZ a Místní akční skupiny Opavsko.

Větší podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tímto tématem se v poslední době zabývá stále více obcí a měst v České republice. V Kladně, Kuřimi či v Brně si v nedávné době nechali zpracovat analýzu oslunění z leteckých snímků. Ta jim pomůže vybrat střechy budov, které jsou pro instalaci solárních panelů nejvhodnější.

Zastupitelé Jihočeského kraje schválili dotaci, kterou podpoří činnost spolku Energy Centre České Budějovice (ECČB). Projekt „Nezávislé poradenství, osvětové akce a přeshraniční spolupráce pro Jihočeský kraj“ pomůže zlepšit hospodaření s energií, zavést smysluplná energeticky úsporná opatření v jihočeských městech a obcích a zvýšit informovanost v oblasti efektivního využívání energie a obnovitelných zdrojů.

Udržitelnost a obnovitelné zdroje. To jsou témata, kterými se místní samosprávy v posledních letech zabývají stále více. Vedení Brna si tak v minulých měsících nechalo zpracovat analýzu oslunění střech ve městě. Magistrát i občané tak nyní vědí, na které budovy by se jim vyplatilo instalovat fotovoltaické systémy. Na samotné střechy přitom nikdo nemusel, analýza se dělala z leteckých snímků.

Česká města a obce dokazují, že úspory energií mohou mít pro jejich fungování nezanedbatelný přínos. Zastupitelům města Litoměřice se daří motivovat k úsporám energií veškeré své organizace, díky čemuž ročně ušetří téměř 3 miliony korun. Malá obec Haňovice na Hané zase díky úzké spolupráci s místním družstvem nejen snížila spotřebu energie, ale vytváří také nová pracovní místa. Oba projekty byly za svůj přínos nominovány v 8. ročníku soutěže Ekologický oskar.

Doba, kdy obce budou mít svoje obecní elektrárny, je asi v nedohlednu? Nicméně některé obce již mají našlápnuto. Alespoň částečně.

Transpozice směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2012/27/EU, o energetické účinnosti do českého právního řádu se výrazně dotkne i měst a obcí.

Další z dílů seriálu Obec 21. století se bude zabývat možnostmi energetických úspor v obcích a jimi vlastněných objektech. Tyto informace však budou užitečné pro každého, komu nejsou lhostejné jednak ekologické aspekty způsobené zastaralými a jinak nevhodnými technologiemi, ale především náklady vynaložené na provoz jejich stavby. Na následujících stranách budou stručně popsána jednotlivá opatření, jejichž realizací lze úspor dosáhnout, a také možnosti získání dotací a jiných možností financování těchto opatření.

Energie vody a vodních toků, byla středem zájmu lidí od nepaměti a v České republice má využití vodní energie dlouhou tradici. Jak na tom dnes jsou malá vodní díla, vyplatí se je obnovovat či stavět, a jaká bude jejich budoucnost?

Počátkem letošního roku zprovoznilo město na úpatí Českého středohoří, Litoměřice, tři fotovoltaické elektrárny na střechách městských objektů. Jde o další krok zapadající do koncepce nízkoemisní energetiky. A také cesta k cíli – stát se energeticky soběstačným městem.

Česká republika má v Evropě specifické postavení a právem je brána za srdce Evropy. Tento status se promítá i do oblasti elektroenergetiky. Přes přenosovou soustavu ČR protéká proud ve všech směrech, a to nejen k tuzemským, ale i zahraničním odběratelům.

Přes polovinu české spotřeby energie pokrývá zemní plyn a ropa – paliva, jejichž ceny jsou dlouhodobě nestabilní. Cílem Evropské unie je snížit emise CO₂, ale i závislost na vnějších zdrojích. Jedním z možných řešení je využívání přírodních zdrojů. Solární i větrné parky jsou výzvou pro investory, ale problémem provozovatelů energetických sítí.

Také v letošním roce probíhá Solární liga, ve které mohou města a obce soutěžit ve využívání solární energie. V souhrnné kategorii bylo v loňském 6. ročníku přihlášeno již 661 měst a obcí, které soutěžily s instalacemi termických i fotovoltaických systémů. Soutěž vyhlašuje Liga ekologických alternativ.

Energetickou veřejností letos hýbe jedno velké téma: fotovoltaika a energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Diskusi odstartoval provozovatel přenosové soustavy – společnost ČEPS – když počátkem února zaslal distribučním společnostem dopis, v němž je žádá o pozastavení vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení dalších nových větrných a fotovoltaických elektráren.

Zájem o projekty obnovitelných zdrojů, nejvíce o výstavbu fotovoltaických elektráren, narůstá na straně obcí i soukromých zájemců. Realizace a financování těchto projektů však přináší řadu překážek. Jak co nejvíce eliminovat byrokracii? A jak nejlépe nastavit podmínky spolupráce veřejného a soukromého sektoru, který je v tomto případě nevyhnutelný?

Významnou roli při rozšiřování energetických zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek energií pro obyvatelstvo mohou hrát také územně samosprávné celky. Co je v České republice stále spíše výjimkou, je ve vyspělých zemích Evropské unie zcela běžné: obce, města či místní vlády vlastní a provozují vlastní energetické zdroje.

Z městské kasy začali lidem dávat příspěvky na instalace solárních kolektorů – jako první u nás – v Litoměřicích. Jaký je přínos těchto podpor po osmi letech? Skoro sto takto dotovaných solárních zařízení. Severočeské město s 25 tisíci obyvateli nemá mezi srovnatelnými sídly konkurenci, pokud jde o četnost systémů s teplovodními kolektory k ohřevu vody či k přitápění.

Odhadem se v ČR 85 % teplé užitkové vody ohřívá buď elektřinou nebo plynem. Je až s podivem, že státní programy úspor energie se touto problematikou nezabývají a pouze operační program v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ji nevylučuje. Státní fond životního prostředí z programů pro bytové domy úspory tepla přímo vyřazuje.

Tradičním vyhlášením sídel, která si u nás vloni nejlépe vedla v Solární lize ČR, soutěži obcí a měst ve využívání energie Slunce, byl 14. ledna v Ostravě při veletrhu Infotherma na výstavišti Černá louka završen již 4. ročník tohoto klání o sluneční body.

Má-li našinec oči otevřené a projede dnes v Německu napříč Bavorskem či Badensko-Wurttembergskem maně se mu vkrádá myšlenka – zde začala solární revoluce! Ano na střechách a dokonce v pozemních areálech dnes u našich sousedů přibývá slunečních kolektorů na ohřev vody i fotovoltaických článků k přímé produkci elektřiny takovým tempem, že zmíněné označení není nijak nadsazené.