Archiv článků (rubrika Školství)
Krajské školy nepřijdou o uklízečky ani účetní. Jihomoravský kraj
v krajním případě využije rezervy ze svého rozpočtu ve výši až
150 milionů korun na dofinancování platů nepedagogických pracovníků, které
nebudou kryty ze státního rozpočtu. Kraj je zřizovatelem 179 škol a školských
zařízení, takže se jedná o stovky pozic, například o uklízečky,
účetní, školníky či ekonomické pracovníky.
Sdružení místních samospráv ČR spolu s Asociací krajů ČR a Svazem měst a
obcí ČR vyjadřují důrazný nesouhlas s představenými škrty ve financování
regionálního školství. Na vládu se organizace zastupující územní samosprávu na
celostátní úrovni obrátily společným apelem.
Předseda Svazu měst a obcí ČR, František Lukl, na včerejší tiskové konferenci
opět zdůraznil potřebu řešit otázky financování regionálního školství,
především redukci míst nepedagogických pracovníků. Požaduje, aby se nejpozději
v příštím týdnu uskutečnilo jednání zástupců vlády s představiteli
krajů a zejména se zřizovateli škol, tj. obcí a měst, kterých se financování
škol bezprostředně dotýká.
Celkem pět milionů korun připravil kraj do programu 1.5 s názvem
Ochrana škol jako možných měkkých cílů. Dotaci mohou využít obce jako
zřizovatelé škol a také privátní sektor či církev zřizující základní školu.
Žádosti bude přijímat krajský úřad v termínu od 25. března do
12. dubna letošního roku.
Problematika financování nepedagogických pracovníků se velmi výrazně dotýká
také škol v Pardubickém kraji. Celkově se situace dotýká 33 úvazků
nepedagogů na středních školách a 90 úvazků na základních a mateřských
školách. Podle hejtmana Martina Netolického je situace kritická v pěti
krajských středních školách.
SMS ČR, které sdružuje 2400 členských obcí a měst, z nichž řada je
zřizovateli mateřských a základních škol, vyzývá vládu, aby se zástupci
zřizovatelů neprodleně zahájila jednání o rozpočtu regionálního školství
na rok 2024, a to především o situaci ve financování nepedagogických
zaměstnanců.
Otázkou financování nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných obcemi
a kraji se bude zabývat vláda. Vyplynulo to z jednání vládní koalice se
zástupci školských odborů a asociací ředitelů za účasti premiéra Petra Fialy.
Ministr školství Mikuláš Bek již dříve avizoval, že řešení situace části
nepedagogických pracovníků vyžaduje rozhodnutí vlády.
Koncem minulého týdne, 9. února 2024, bylo spuštěno veřejné
připomínkování Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
Kraje Vysočina 2024–2028. Dlouhodobý záměr bude hlavním strategickým dokumentem
kraje v oblasti vzdělávání do schválení následujícího Dlouhodobého záměru
v roce 2028.
V reakci na aktuálně zveřejněné informace o financování regionálního
školství důrazně apelujeme na vládu, aby přehodnotila navržené škrty.
Podávání přihlášek na střední školu, které probíhá do 20. února, je
v druhé polovině. Elektronický systém DIPSY již využilo
59 000 uchazečů, z toho 53 000 si přihlášku podalo elektronicky
s přihlášením přes Identitu občana.
Sdružení místních samospráv České republiky sleduje a vnímá znepokojení
ředitelů mateřských, základních i středních škol, které nastalo po
zveřejnění rozpisu rozpočtů pro školy na začátku minulého týdne.
Metodika je výstupem Mezirezortní pracovní skupiny pro institucionální
stravování. Jde o dokument doporučujícího charakteru, který nabízí návod,
jakým způsobem dietní stravu zajistit a poskytnout v případě, že je po ní
poptávka. Prošla pilotním testováním na reprezentativním vzorku škol, které ji
velmi ocenily. Na její přípravě se podíleli odborníci napříč obory od
nutričních terapeutů, přes hygieniky a metodiky školního stravování až po
odborníky na gastronomii.
Tento týden ministerstvo rozepsalo školám prostředky pro rok 2024, a to včetně
navýšení, které vláda na návrh ministra školství Mikuláše Beka schválila před
dvěma týdny. Celkově tak stát veřejnému regionálnímu školství posílá
o téměř 5 mld. Kč více než vloni.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo a zveřejnilo částky pro
jednotlivé školy a školní družiny pro rok 2024. Ze zveřejněných údajů lze
zjistit, jaká částka byla ze státního rozpočtu stanovena na jednotlivé školy a
školní družiny, kolik ze stanovené částky připadá na platy pedagogů a ostatních
zaměstnanců a kolik pracovních úvazků je možné ze stanovených prostředků hradit.
Děti patří k nejzranitelnějším účastníkům dopravního provozu. Při
cestě do školy musí často překonávat rušné komunikace. Okolí škol, kde se
nejčastěji pohybují, by proto mělo být přehledné a přizpůsobené tak, aby děti
mohly chodit do školy samy a rodiče se o ně nemuseli bát. Je znepokojivé, že
každý čtvrtý prvňák hodnotí svoji cestu do školy jako nebezpečnou a 43 %
dětí si myslí, že je ráno před školou nepříjemný provoz.
Na mimořádném zasedání Bezpečnostní rady Libereckého kraje bylo hlavním bodem
programu navrhnout konkrétní opatření v regionu po loňském útoku střelce
v Praze. Účastníci jednání se shodli na potřebě vyhlásit nový Program
1.5 – ochrana škol jako možných měkkých cílů, ve kterém bude připraveno
5 milionů korun. Kraj také bude pokračovat ve financování projektů
zaměřených na bezpečnost na školách. Přidal k tomu další dva miliony korun.
Rada hl. m. Prahy odsouhlasila návrh nové obecně závazné vyhlášky
o školských obvodech základních škol, která bude v hlavním městě
platná pro následující školní rok. Důvodem pro tento krok je zejména vznik nových
ulic v rámci aktuální bytové výstavby, změny v názvech ulic nebo
například také požadavky městských částí na úpravy v jednotlivých
školských obvodech. Návrh bude schvalovat Zastupitelstvo hl. m. Prahy na
lednovém jednání.
Zástupci Kraje Vysočina a krajského úřadu, České školní inspekce, Národního
pedagogického institutu, krajské příspěvkové organizace Vysočina Education, Policie
ČR, Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, Zdravotnické záchranné služby
Kraje Vysočina, školských poradenských zařízení, středisek výchovné péče a
dalších organizací z oblasti školství a prevence diskutovali o možných
opatřeních a postupech, která by se v budoucnu mohla na krajských školách
realizovat.
Digitalizace a školné – to jsou recepty, které pro oblast školství ordinuje
třetí studie Liberálního institutu ze série Založeno na faktech. Předchozí dvě
studie byly zaměřeny na energetiku a zemědělství. Připravena je i čtvrtá
část, kterou autoři věnovali životnímu prostředí.
Hejtman Martin Netolický v průběhu pátku navštívil setkání dvou svazků
obcí v regionu. Ráno v Ústí nad Orlicí jednal Svazek obcí
Orlicko-Třebovsko a odpoledne v Jevíčku Dobrovolný svazek obcí Regionu
Moravskotřebovska a Jevíčska. Řeč byla o krajských dotacích, financování
nepedagogických pracovníků či záležitostech v oblasti zdravotnictví.
Systémová podpora vedení škol a jejich zřizovatelů, to je hlavní cíl projektu
Střední článek podpory, který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy. S postupem v jeho realizaci a službami, které nabízí, se
mohli seznámit zástupci škol a zřizovatelů během prvního setkání krajské
platformy určené pro spolupráci, výměnu informací, sdílení zkušeností,
vznášení podnětů, sdělování potřeb nebo řešení problémů v oblasti
školství v Ústeckém kraji.
Dalších 4,4 milionu korun získají krajské školy na vytvoření podmínek pro
zavádění inovativních metod do výuky. Peníze si tentokrát na své projekty
rozdělí 9 příspěvkových organizací, které vzdělávají žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami.
Počet úvazků učitelů v regionálním školství, které zahrnuje především
mateřské, základní a střední školy, za první tři čtvrtletí letošního roku
vzrostl oproti stejnému období roku 2022 o 2,6 %. O stejný
procentuální rozdíl vzrostl i jejich průměrný plat či mzda. Počet dětí
v mateřských školách a počet žáků ve školách základních přitom
meziročně poklesl. Největší meziroční nárůst platů a mezd byl
u nepedagogických zaměstnanců, a to v průměru o 10,5 %.
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podporu infrastruktury
v oblasti speciálního vzdělávání. Integrovaný regionální operační program
(IROP), který pod ministerstvo spadá, vyčlenil více než 703 milionů korun
z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na školská poradenská
zařízení, speciální vzdělávání a střediska výchovné péče. Příjem
žádostí odstartuje v květnu 2024.
Dosavadní podoba přijímacích řízení na střední školy zásadním způsobem
omezovala preference žáků a jejich rodičů. Systém maximálně dvou přihlášek vedl
k tomu, že u jedné z nich uchazeči volili tzv. na jistotu. Kdyby přitom
měli možnost širší volby, hlásili by se jinam. Potvrdilo to rozsáhlé šetření
Národního institutu SYRI a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a
Středočeském kraji. Problémy v systému odhalil především letošní rok, kdy
se na střední školy hlásily silné ročníky. Současní deváťáci už budou volit
ze tří škol, což se ve světle výsledků výzkumu ukazuje jako krok správným
směrem.
Středočeský kraj bude při dalším rozvoji školství v regionu spolupracovat
také s Národním pedagogickým institutem České republiky. Zavazuje se
k tomu v Memorandu, které zástupci obou institucí podepsali na Krajském
úřadu Středočeského kraje. Je to další krok k modernizaci oborové struktury
na krajských středních školách.
Do meziresortního připomínkového řízení byla předložena novela nařízení
vlády č. 123/2008 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky
financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a
konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, známější pod názvem
nařízení o PHmax.
Ředitelé všech středních škol a školských organizací, jejichž zřizovatelem
je Pardubický kraj, se tradičně setkali v rámci velké porady na Seči.
V rámci dvoudenního programu čeká na ředitele řada odborných přednášek
z oblasti legislativy, přijímacích řízení, čerpání dotačních prostředků
či informace Ministerstva školství či České školní inspekce. Se zástupci škol
hovořili v rámci úvodního bloku také hejtman Martin Netolický a krajský radní
pro oblast školství Josef Kozel.
Do investic do mateřských a základních škol míří další finanční podpora.
Dnes o tom rozhodli zastupitelé. Více než 74 milionů korun bude rozděleno
mezi 9 žadatelů. Jedná se o finanční prostředky, které budou použity
převážně na stavební úpravy nutné pro navýšení kapacit školských zařízení.
Obce a města v ČR se dlouhodobě potýkají s nedostatkem míst
v mateřských školách, především míst pro nejmenší děti do 3 let
věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto vyhlásilo dotační výzvu na
podporu budování zařízení péče o malé děti, tzv. dětských skupin.
Karlovarský kraj má v Česku nejhorší postavení v počtu
nekvalifikovaných učitelů. Se začátkem roku 2024 budou moct učitelé a pedagogičtí
pracovníci základních a středních škol v tomto kraji využít výzvu
Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) a získat tak náborový
příspěvek a finanční prostředky na další vzdělávání. Ministerstvo životního
prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyčlenilo na
tento účel celkem 45 milionů korun. Podávat žádosti do výzvy, ve které je
zatím alokována polovina uvedené částky, bude možné od 1. ledna do
24. dubna 2024.
Do investic do mateřských a základních škol míří další finanční podpora.
Více než 74 milionů korun bude rozděleno mezi 9 žadatelů. Jedná se
o finanční prostředky, které budou použity převážně na stavební úpravy
nutné pro navýšení kapacit školských zařízení. Žádosti musí ještě schválit
zastupitelé.
Dne 10. října 2023 se v prostorách Makro Akademie ve Stodůlkách
v rámci projektu SZÚ Máme to na talíři – a není nám to jedno,
uskutečnila akce „Tržiště dobrých příkladů ze školních jídelen,“ kterou
zahájil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a jíž se kromě ředitelky SZÚ Barbory
Mackové zúčastnila řada významných hostů nejen z ČR, ale také ze
zahraničí.
Zřizovatelům mateřských, základních a středních škol nabízí Modernizační
fond jedinečnou možnost výstavby energeticky efektivních školních budov. Krajům to
přinese nové kapacity pro vzdělávání dětí a mladých lidí, které v dnešní
době chybí. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem
životního prostředí ČR vyčlenilo tři miliardy korun z Modernizačního fondu
na výstavbu školních budov v pasivním energetickém standardu nebo ještě
úspornějších nulových a plusových budov škol. Výzva potrvá od poloviny října do
konce listopadu.
Nový dlouhodobý záměr z dílny MŠMT výrazně usnadní vznik nových
všeobecných oborů. Využije toho Jihomoravský kraj, který má v plánu zakládat
řadu nových lycejních oborů.
Dlouhodobý záměr vzdělávání ČR je koncepční dokument, který mimo jiné
stanoví pravidla vzniku oborů a jejich ukotvení. Jedná se o závazný materiál
mimo jiné pro kraje, které jsou zřizovateli středních škol. Nový dlouhodobý
záměr bude platný na roky 2023 až 2027 a přinese řadu pozitivních změn.
Ředitelé škol a jejich zřizovatelé jsou vlastně manažery, kteří řídí
vzdělávání na lokální úrovni. Ředitelé jsou vystaveni překážkám jako
nadměrná administrativní zátěž, nebo nedostatečný počet podpůrných pracovníků
ve vedení škol. Přístup zřizovatelů ke školám není v rámci oblastí
jednotný.
Dobrovolný svazek obcí LOŠBATES na Říčansku, který připravuje výstavbu
základní školy pro 540 žáků, nyní po získání stavebního povolení
vyhlásil otevřené výběrové řízení na zhotovitele stavby. Předpokládaná hodnota
veřejné zakázky činí 805 milionů Kč bez DPH. Stavební firmy mohou své
nabídky předkládat do 16. října 2023. Současně vyhlásil LOŠBATES ještě
zjednodušené podlimitní řízení na technický dozor stavebníka a koordinátora BOZP.
Zde bude příjem nabídek ukončen 4. října 2023.
Rychlý sběr dat provedl během prvního školního týdne
Jihočeský kraj na svých školách. Cílem bylo zjistit, zda jsou stávající kapacity
krajem zřizovaných školských zařízení dostačující a nebude je potřeba
navýšit. Potvrdilo se, že poptávka po studiu na jihočeských školách plně
odpovídá nabídce a jejich kapacity tak není v tuto chvíli potřeba operativně
navyšovat.
Dobrovolnému svazku obcí LOŠBATES na Říčansku se podařilo získat stavební
povolení pro novou svazkovou základní školu v Louňovicích určenou
540 žákům. Ta by měla vyřešit palčivý problém, kdy místní děti musejí za
školní docházkou dojíždět až do vzdálené Stříbrné Skalice. Čtyři členské
obce svazku přitom připravují projekt nové školy již šest let.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uveřejnilo brožuru s názvem „Soubor pedagogicko-organizačních informací“, ve které se obce a DSO, coby zřizovatelé základních a mateřských škol, mohou seznámit mj. s hlavními legislativními změnami, harmonogramem školního roku vč. termínů jarních prázdnin nebo třeba rozpisem dotačních výzev pro školní rok 2023/2024.
České matky mají v období mateřství jeden z největších propadů
v míře zaměstnanosti. Přitom vyšší zaměstnanost především matek
předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit
vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských
školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než
miliardu korun. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI publikované
v prestižní multidisciplinárním časopise PLOS ONE.
Po dobu prázdnin v řadě škol žáky vystřídali dělníci. Kraj Vysočina
letos investuje do modernizace, oprav i staveb ve školství více než půl
miliardy – celkem 550 milionů korun. Další peníze v řádech desítek
miliónů korun z evropských dotací pomáhají na krajských školských objektech
s realizací energetických úspor. Oproti roku 2022 bude Vysočina realizovat akce
s navýšením rozpočtu o cca 18 %.
Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných
pedagogů. Jednou z cest, jak přispět ke zlepšení situace v regionálním
školství, je podpora doplnění jejich potřebného vzdělání. Rada Karlovarského
kraje na svém posledním zasedání schválila individuální dotaci Fakultě
pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, která bude využita na zabezpečení
výuky nekvalifikovaných učitelů 1. stupně základní školy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové
povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh
ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové
projekty na nové školky, chybí jim ale peníze. Navržená novela zákona nová místa
ve školkách nezajistí, varuje Svaz měst a obcí ČR.
Pardubický kraj chce pokračovat v projektech na úsporu energií i peněz. Radní schválili návrh na pokračování úspěšných projektů Energy Performance Contracting (EPC). Ty samospráva používá už dvacet let na investice do výměny kotlů, osvětlení, nového vybavení a dalších opatření, které přinášejí finanční úspory při správě budov v krajském majetku. Projekty EPC mají tu výhodu, že počáteční náklady platí smluvní partner a zákazník, v tomto případě Pardubický kraj, je splácí až z reálně uspořených peněz. V projednaných plánech se počítá zejména s investicemi do středních škol.
Naše závazky, spojené se vstupem do Evropské unie se týkají také povinností,
které souvisí s předškolní péčí o děti. S cílem posílit účast
žen na trhu práce bylo v rámci lisabonské strategie doporučeno poskytovat
předškolní vzdělávání a péči pro alespoň 33 % dětí, které jsou mladší
3 let, a alespoň pro 90 % dětí ve věku od 3 let do zahájení povinné
školní docházky.
Pokud se dnes obce rozhodnou pro stavbu nové školy, musí se připravit až na
devítileté i delší martyrium spojené se sháněním všech potřebných
povolení a razítek včetně dlouhých procedur stavebních úřadů. K tomu
přistupuje velká nejistota spojená se zajištěním financování. Větší nová
škola dnes vyjde na miliardu korun, někdy i více. Takovou částku si žádná
menší obec ani svazek obcí nemůže dovolit ani jim ji nepůjčí banky. Nezbývá než
potřebné finance seskládat z několika nejistých státních dotací,
u nichž se předem neví, kdy a zda vůbec budou vypsány a u některých
z nich navíc nejsou stanoveny jasné standardy.
Integrovaný regionální operační program (IROP) podporoval v letech 2014-2020 navyšování kapacit v mateřských školách. Výsledkem bylo celkem 390 projektů v oblasti předškolního vzdělávání. Díky tomu se o víc než 10 tisíc zvýšil počet míst ve školkách.
Význam kvalitního vzdělávání pro všechny je v dnešní turbulentní době
nesporný, bez něj bychom nemohli budovat vzdělanou a otevřenou společnost. Operační
program Jan Amos Komenský si proto mimo jiné klade za cíl zvýšení kvality
vzdělávání a zároveň snižování sociálního vyloučení ve vzdělávání
v lokalitách, které jím nejvíce strádají. Určeny jsou na to z evropských
prostředků 4 miliardy korun ve výzvách Akčního plánovaní v území.
Královéhradecký kraj letos umožní navýšení počtu přijímaných žáků do
prvních ročníků maturitních oborů na 19 krajských středních školách.
Maximálně tak školy můžou přijmout na základě radou schválené výjimky až
33 žáků do jedné třídy. Kraj k této možnosti přistoupil z důvodu
vysokého převisu na některých oborech ve středním školství.