Archiv článků (rubrika Zahraničí)

Rakouská metropole dlouhodobě usiluje o snížení spotřeby energie. Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu své snahy ještě zintenzivnila. Přinášíme přehled vybraných opatření, kterými Vídeň systematicky snižuje spotřebu, ale také omezuje využití fosilních paliv. Odborné audity, nižší teploty v budovách či MHD, modernizace a redukce osvětlení či přechod na zelené zdroje mají Vídeň provést blížící se zimou a zároveň z ní nejpozději do roku 2040 učinit uhlíkově neutrální město.

Ve vídeňské činžovní zástavbě začala proměna běžné čtvrti v takzvaný superblok. Ten se vyznačuje omezením motorové dopravy a proměnou ulic v pěší zóny s řadou kvalitních míst pro trávení volného času. Díky zeleni zvýší komfort obyvatel i v horkých letních dnech.

Vídeň zahájila stavbu jednoho z největších tepelných čerpadel v Evropě. Zařízení u odtoku z čistírny odpadních vod má už v polovině příštího roku začít dodávat dálkové teplo až pro 56 000 domácností. Po dokončení v roce 2027 naroste kapacita na 112 tisíc domácností. Veškerou energii Vídeň získá z klimaticky neutrálních zdrojů, konkrétně z odpadního tepla vypouštěné vody a nedaleké hydroelektrárny.

Rakouská metropole začne ještě letos s výstavbou nové čtyř- až šestimetrové prioritní cyklostezky přímo z centra přes Dunaj na severovýchod města. Sedmikilometrovou cyklodálnici doplní i nová zeleň a další opatření na zvýšení atraktivity veřejného prostoru.

Projet městem na zelenou bývá často nedostupným snem. Vídeňským řidičům a cyklistům se už ale možná blýská na lepší časy. Město bude na frekventovaných ulicích v centru testovat aplikaci, která řidičům ukáže příchod zelené vlny. Magistrát si slibuje zvýšení plynulosti dopravy a bezpečnosti i snížení emisí, a to i na světoznámé Ringstraße.

Iniciativa hlavních měst Visegrádské čtyřky, Pakt svobodných měst, získala dalších dvacet signatářů. K Praze, Budapešti, Bratislavě a Varšavě se vedle evropských metropolí včetně Vídně přidalo i Los Angeles a Tchaj-pej.

Praha a Vídeň uzavřely formální dohodu o pětileté spolupráci. Smlouvu na vídeňské radnici podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib a vídeňský starosta Michael Ludwig.

Zájemci o získání stavebního povolení ve Vídni mohou od 1. února celý proces od podání až po získání povolení vyřídit online. Dokumenty se nahrávají přes městský portál a stačí je doplnit digitálním podpisem. Rakouská metropole se chce stát hlavním městem digitalizace v Evropě.

Vídeň zahájila ražbu dvou úseků metra v centru města, včetně nové automatické linky U5. Kvůli stavbě je v okolí radnice omezena doprava a od května bude na dva roky zkrácena U2. Po roce 2026 bude U2 převedena na novou trasu a na původní stanice se napojí nová U5. Unikátní projekt za 2,1 miliardy eur zahrnuje kromě šesti stanic na pěti kilometrech i plně automatické soupravy.

V Singapuru byla otevřena první laboratoř pro vývoj řešení pro inteligentní města v jihovýchodní Asii. Takzvaná Smart Urban Co-Innovation Lab byla zahájena společností CapitaLand, jednou z největších asijských diverzifikovaných realitních skupin, a je podporována Infocomm Media Development Authority (IMDA) a Enterprise Singapore (ESG).

Jedná se o koronavirus, nebo „jenom“ o chřipku? Obyvatelé Vídně, kteří chtějí vyloučit první variantu a případně se nechat ošetřit s chřipkou, mohou od poloviny listopadu využívat mobilní ordinace. Vídeňský magistrát jich do začátku prosince postaví 30 v celém městě.

Na přelomu srpna a září navštívila Taiwan delegace, vedená předsedou senátu Milošem Vystrčilem, ve které byli také zástupci mnoha českých firem.

Delegace Senátu Parlamentu ČR na Taiwan, která se uskutečnila ve dnech 29. srpna až 5. září a byla doprovázena desítkami podnikatelů z různých oblastí ekonomiky včetně ředitele konference ISSS/V4DIS Tomáše Renčína, otevřela řadu jednání o spolupráci mezi oběma zeměmi a uzavřela několik konkrétních dohod. Taiwanská ministryně obchodu Mei-Hua Wang na B2B konferenci směrem k českým podnikatelům pronesla, že v Česku vidí velký technologický talent.

Kolik prostoru ve městě potřebují chodci, cyklisté a řidiči automobilů? A kolik místa vlastně zabírají komunikace pro jednotlivé druhy dopravy?

Malé koupaliště místo křižovatky na hlavní ulici? Do konce srpna Vídeň experimentálně proměnila část okružního Gürtelu ve zdarma přístupný zelený prostor vybízející k odpočinku, setkávání a trávení volného času.

Vídeňský magistrát začal nabízet vlastní zelené fasády. Jednoduchý modulární systém lze umístit do ulic i vnitrobloků a město na něj přispěje až 5700 eur. Součástí balíčku BeRTA All-in-One jsou konzultace, plánování, zařízení všech formalit, dovoz i montáž na klíč.

Vídeň představila nový koncept pro rozvoj městských čtvrtí. Napříč metropolí budou vznikat nová lokální centra, aby veškerá občanská vybavenost byla do patnácti minut od bydliště. Omezení naopak čeká obchodní centra na periferiích, která odporují myšlence města krátkých vzdáleností.

Jednodušší, efektivnější, pohodlnější. Tak Vídeň prezentuje sloučení kontejnerů na plasty, nápojové kartony a kovy, které nyní patří do jednotných žlutomodrých nádob. Ekologičtější bude i svoz.

Kultura za ochranu klimatu. Tak Vídeň popisuje novou zkušební aplikaci, jejímž prostřednictvím chce přihlášené obyvatele motivovat k redukci emisí oxidu uhličitého. Kdo bude chodit pěšky, jezdit na kole nebo MHD, získá v aplikaci body „Wien Token“, které v reálném světě může směnit za vstupy do kulturních institucí nebo na akce.

V New Yorku v létě proběhlo každoroční setkání členských států OSN na vysoké politické úrovni (High Level Political Forum), jehož tématem bylo naplňování cílů udržitelného rozvoje stanovených „Agendou 2030“. Českou delegaci vedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Na stránkách časopisu OBEC & finance se pravidelně dozvídáte o místních akčních skupinách v České republice. V tomto článku představím příklady fungování MAS v zahraničí.

Ministryně financí Alena Schillerová se dnes v Bruselu zúčastnila zasedání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) a poprvé se setkala se svými protějšky z členských států EU. Jednalo se o první schůzku ministrů financí EU pod vedením bulharského předsednictví.

Letos v březnu uplynulo 35 let od legislativního začátku zásadní reformy francouzské místní samosprávy. Zkušenosti země, kde podobně jako v České republice existuje velký počet malých obcí, napovídají, jaká podoba vztahu samospráva – stát může fungovat. Nebo nemusí, protože v posledních letech dochází ve francouzské samosprávě k dalším významným změnám.

V lotyšském městě Salaspilis příkladně funguje spolupráce veřejného, podnikatelského i občanského sektoru při plánování rozvoje města a rozhodovacích procesech v něm. Výsledkem je spokojenost všech, kteří ve městě žijí a pracují a viditelný udržitelný rozvoj.

Meziobecní spolupráce ve Francii postoupila do další úrovně, zákonem stanovených metropolí, které vycházejí z původních sdružení v okolí velkých měst. Od ledna jich funguje dvanáct, Paříž a Marseille se mají připojit v roce 2016.

Každý kraj, jiný mrav, toto známé pořekadlo platí také v oblasti ekonomiky. Každá země má vlastní systém uspořádání veřejné moci i veřejných financí včetně jejich následné redistribuce. Jak systém funguje v zemi vzdálené tisíce kilometrů, Čechy zatím tolik nepoznané, na Taiwanu (anglický oficiální název je Republic of China) se pokusím stručně nastínit v tomto článku.

Francouzský parlament projednává další fázi územní reformy. Z dnešních 22 regionů kontinentální části Francie, které kompetencemi odpovídají českým krajům, by se mělo stát 13 větších územních celků. V důvodové zprávě se uvádí potřeba větších celků kvůli administrativním úsporám, ale především se zdůrazňují lepší podmínky pro efektivní výkon správy.

Vzhledem k velikostní struktuře obcí patří Litva v Evropě do skupiny nejvíce konsolidovaných zemí. Průměrná populační velikost litevských obcí dosahuje hranice 59 tisíc obyvatel. To se dá porovnat například s podmínkami v Dánsku (v průměru mají dánské obce populační velikost na úrovni asi 55 tisíc obyvatel).

Ve Francii se připravují další změny zákonů upravujících činnost samosprávy. I když jde spíše jen decentralizační „vlnku“ nové levicové vlády před blížícími se komunálními volbami, hlavní myšlenka dalšího posílení meziobecní spolupráce zůstává. Snad nejen proto, že se v příštím roce budou poprvé také přímo volit zastupitelé sdružení obcí.

V evropských zemích je uplatňován jak model přímé volby starostů či obdobně postavených funkcionářů, tak i model nepřímé volby, odpovídající víceméně stávající české právní úpravě. Legislativa některých států umožňuje aplikaci obou modelů.

Francie a Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejmenší průměrnou velikostí obcí. Velké procento malých obcí sice naznačuje možnost aktivnější účast obyvatel na správě území, na straně druhé se však stále výrazněji projevuje nedostatek finančních prostředků na zajištění všech kompetencí.

Daň z nemovitostí je jedinou daní, která je v České republice výlučným příjmem obcí. Její výnos cca 5 mld. Kč představuje 3,5 % daňových příjmů a necelá dvě procenta celkových příjmů obcí.

Spotřební daně nepatří mezi časté zdroje rozpočtů samospráv. Ve Francii se však již druhým rok uplatňují přirážky ke spotřební dani z minerálních olejů, tedy pohonných hmot. Historie a konstrukce nového příjmu regionů si jistě zaslouží pozornost.

Meziobecní spolupráce funguje prakticky ve všech evropských státech a právní úpravy zpravidla vycházejí z tradic jednotlivých států. Větší prostor pro společný rozvoj obcí vytváří snaha o vzájemnou koordinaci výkonu veřejné správy na evropské úrovni.

Francie patří mezi země, v nichž má samospráva výrazné rozhodovací pravomoci, a to rovněž na straně příjmů. Daně zde stále tvoří zhruba polovinu všech zdrojů, ačkoliv v důsledku probíhající reformy se zvyšuje podíl náhrad zrušených daní, které následně získávají podobu dotace. Některé z velice zajímavých a různorodých daňových konstrukcí mohou být pro Českou republiku inspirativní, jiné spíše odstrašující.

Početný soubor francouzských místních daní lze rozdělit na dvě skupiny: "čtyři staré" a ostatní. Neodborné, avšak běžně používané, označení první skupiny přesně vystihuje charakter nejvýznamnějších daní pro územní správu, ať již ve smyslu pozitivním či negativním.

Marktredwitz (IDOR/ksr) – Jednou z nejdůležitějších forem přeshraniční spolupráce jsou partnerství mezi městy, neboť skýtají rámec pro nespočet rozmanitých projektů. Život do partnerských smluv však vnáší teprve různorodá kooperace a široká angažovanost občanů. Koordinační rada Česko-německého diskuzního fóra se proto rozhodla udělit v tomto roce cenu za nejlepší patnerský vztah, jež svou povahou a prezencí na veřejnosti přispívá k pronikání vzájemné spolupráce do všedního života obyvatel česko-německého pohraničí. Realizací projektu bylo pověřeno Česko-německé informační centrum IDOR.

OECD uskutečnila v roce 2000 projekt srovnání systémů fungování samosprávy v šesti zemích střední a východní Evropy. Kromě České republiky se do tohoto projektu zapojilo Polsko, Maďarsko a všechny tři pobaltské republiky. Projekt se uskutečnil v rámci „Fiscal Decentralisation Initiative“ (Iniciativy pro fiskální decentralizaci), na které se kromě OECD podílejí i Světová banka, Rada Evropy, Open Society Institute a UNDP.

V Maďarsku jsou veřejné finance podle působnosti a získávaných finančních zdrojů rozděleny do čtyř samostatných okruhů. Patří sem státní rozpočet, systém sociálního zabezpečení, oddělené fondy a místní rozpočty. Všechny čtyři kategorie jsou relativně nezávislé, disponují příjmy a uskutečňují vlastní výdaje.

Dánsko je malým unitárním státem, kde žije 5,3 mil. obyvatel na ploše 43 tis. km². Má tři úrovně veřejné správy: ústřední vláda, regionální a obecní samosprávy. Dvě největší města, Kodaň a Frederiksberg, mají postavení obce i regionu.