Návrh na změnu rozpočtového určení daní, který zpracovalo Ministerstvo financí, byl představen již v červnu. Provedly se některé legislativně technické úpravy, ale z věcného hlediska v zásadě zůstává návrh stejný. Doplňují se nově kritéria celkové výměry obce a prostého počtu obyvatel. Podstatně se modifikují stávající kritéria velikosti obce, která jsou jen čtyři a nedochází při jejich uplatňování k tolik kritizovaným skokovým přechodům. Samostatně jsou řešena čtyři největší města a k zmírnění dopadů a posílení daňových příjmů malých obcí se zvyšuje celkový podíl obcí na sdílených daních, což bude na vrub státního rozpočtu v rozsahu 2,5 mld. Kč.

Nebyly tedy žádné zásadní připomínky?

Vedle připomínek, které byly v souladu s návrhem akceptovány, byly dva typy zásadních připomínek, které jsme odmítli. První skupina připomínek navrhovala zařadit do škály sdílených daní další typy daní, zejména spotřební a ekologické. Navrhoval to Svaz měst a obcí, Asociace krajů a počítá s tím i poslanecký návrh novely zákona, který předložila skupina poslanců ČSSD.

Proč toto řešení odmítáte?

Především není dobré příliš rozšiřovat počet sdílených daní. Jejich zařazení by zvýšilo celkový výnos a bylo by proto nutné v odpovídajícím poměru snížit stávající procentní podíl obcí. Spotřební daně mají navíc svá specifika. Zatímco všechny sdílené daně spravují finanční úřady, které příslušný výnos posílají podle zákona obcím, daň z alkoholických nápojů a tabákových výrobků inkasují celní úřady. Bylo by příliš vytvářet nový složitý model redistribuce výnosů jednotlivým obcím. Podstatná část daně z minerálních olejů (paliva a maziva) zase tvoří základ příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Státní rozpočet by musel náročně hledat zdroje pro financování těchto potřeb. Ekologické daně dosud nejsou zavedeny a již by se musela konstruovat metoda jejich přerozdělování. Jde navíc o daně, jejichž výnosová dynamika je minimální, takže efekt tohoto návrhu by snižovala komplikovanost souvisejících opatření.

Hovořil jste o dvou typech odmítnutých připomínek.

Do druhé skupiny bych řadil návrhy, které zaváděly další kritéria přerozdělování. Obecně sice platí, že čím více kritérií, tím spravedlivější rozdělování, ale na druhé straně také platí, že čím méně kritérií, tím jednodušší model. Nová kritéria již přinesl samotný návrh, což je z tohoto pohledu přínosem, ale další by situaci jen komplikovala. Proto jsme je odmítli -- například kritérium nadmořské výšky obce, které mají mimo jiné na Slovensku.

A co kritérium počtu žáků ve školách?

Ano, tady bych se chtěl pozdržet. Návrh Svazu měst a obcí (SMO) na zavedení kritéria, které by každé obci se základní a mateřskou školou přineslo příslušný výnos daní má své rácio. Zejména v kombinaci s převodem prostředků na školství krajům. Ovšem z fiskálního pohledu zakomponování tohoto kritéria s váhou 7 % zásadně přehodnocuje rozdělení objemu sdílených daní. Představuje to 8,5 mld. Kč, čímž se projeví propad v daňových výnosech zejména u nejpočetnější skupiny obcí do 1500 obyvatel. Dále je nutno vidět, že s takovým řešením zásadně nesouhlasí odvětvově příslušné ministerstvo školství, ale zejména by to znamenalo změnu školského zákona. A to není reálné, má-li zákon o RUD nabýt účinnost 1. ledna 2008. 

Zůstaňme ještě u návrhu Svazu měst a obcí, který zejména navrhoval zařadit do RUD kompenzaci dopadů změn daňových zákonů do rozpočtů obcí.

Ano, ministr financí opakovaně potvrdil, že dopady na daňové příjmy obcí, plynoucí ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů budou kompenzovány. Naposled to bylo na jednání 24. srpna, kde byli přítomni zástupci SMO, Asociace krajů i představitelé starostů tzv. Zlínské iniciativy. V roce 2008 se bude ještě zdaňovat podle dosud platných zákonů a očekává se nárůst příjmů obcí o asi 3,3 mld. Kč. Kompenzace bude nutná až v roce 2009, kdy se očekává podle současné predikce dopad na obce asi 2,5 mld. Kč a v roce 2010 snížení o 7,8 mld. Kč. Kompenzace bude zřejmě provedena navýšením podílu obcí na celkovém výnosu sdílených daní.

Byly se Svazem měst a obcí jejich připomínky projednány?

Osobně jsem s představiteli Svazu jednal několikrát a zejména na uvedeném jednání v srpnu byly všechny připomínky a stanovisko našeho ministerstva jednoznačně vysvětleny. Jsme v naprostém souladu v názorech na zavedení postupných přechodů mezi velikostními skupinami měst a obcí v systému sdílených daní včetně snížení počtu a nastavení koeficientů. Svaz souhlasí i s kritériem rozlohy obce a kritériem prostého počtu obyvatel. Požadavky na zvyšování váhy jednotlivých kritérií by však vyžadovalo značné kompenzace na vrub státního rozpočtu, což není možné.

Jak se díváte na "Zlínskou iniciativu"?

Návrh, který byl prezentován někdy v květnu letošního roku (viz Zlínská výzva), je v současné době prakticky nerealizovatelný z mnoha důvodů. Nerespektuje základní ekonomické předpoklady pokud jde o tvorbu a spotřebu veřejných statků, ale zejména navržené způsoby a postupy řešení jsou v rozporu s ústavními principy samostatné působnosti obcí a vyšších územně samosprávných celků. Přesto se na ministerstvu domníváme, že to je možný základ pro diskuzi o změnách financování obcí.

Takový požadavek, mimo jiné, zaznívá již několik let na finančních konferencích, které organizuje Svaz měst a obcí. Proč Ministerstvo financí přistoupilo k alternativní variantě změny RUD po jednání se zástupci "Zlínské iniciativy"?

My jsme se především s nimi shodli na tom, že jejich návrh není možno použít pro rok 2008, ale může být východiskem pro diskuzi. Navrhli jsme "alternativu", která ještě víc posílí, oproti "základní" variantě návrhu novely RUD, obce do 5000 obyvatel. Tato alternativa zvyšuje váhu kritéria prostého počtu obyvatel ze 3 % na 5 % a na úkor Prahy, Plzně, Ostravy a Brna přidává ve prospěch ostatních obcí a měst další 3 mld. Kč (tj. asi 5 % souhrnu daňových příjmů uvedených čtyř měst). Tuto "alternativu" zásadně odmítl Svaz měst a obcí i Asociace krajů. Obec Suchá Loz a Vysoké Pole učiní kroky ke stažení stížnosti u soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jaké jsou předpokládané dopady navrhovaných variant, které předložíte vládě?

"Základní" varianta návrhu znamená, že oproti současnému systému ztrácí 146 obcí a měst, z toho u 124 subjektů je ztráta nižší než 4 %. Čtyř největších měst se návrh v podstatě nedotýká. Při "alternativní" variantě oproti stávající úpravě ztrácí jen 24 měst nad 10 tisíc obyvatel, nejvíce ztrácí již uvedená čtyři města. Ze ztrátových měst by jediná Olomouc (- 176 mil. Kč) překročila 4 % daňových příjmů.

Děkuji za rozhovor.