Kraje – rok první

Koncem prosince se konala ustavující zasedání ve všech nových krajích. Byli zvoleni hejtmani, jejich zástupci a ustaveny krajské orgány. Představitelé krajů se však potýkají s řadou potíží. Některé jsou pochopitelné a očekávaly se – je třeba zajistit budovy, vybavit je, přijmout pracovníky, začít "úřadovat". Tyto potíže růstu se rychle vyřeší. Pro plnění základních funkcí samosprávy však nové kraje nemají to základní -- potřebné finanční prostředky.

Hlavním motivem pro vznik krajů byla decentralizace, posunutí rozhodovacích procesů do jednotlivých regionů. Zákon svěřil krajům odpovědnost za komplexní územní rozvoj, vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, ochranu a rozvoj zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, kulturní rozvoj a veřejný pořádek. Řešení tak rozsáhlé problematiky vyžaduje značných prostředků, které dosud kraje nemají.

Financování

Jeden z prvních návrhů na nové rozpočtové určení výnosů daní, který byl nedávno projednáván, předpokládal, že krajům připadne 10 % z výnosů sdílených daní. Navíc se krajům navrhovaly výlučné daňové příjmy (vybrané spotřebí daně -- z piva, vína a lihu) a daň dědická a darovací (viz. Obec a finance č. 1/2000, str. 20). V řadě evropských zemí je obvyklé, že krajům přísluší 20--30 % daní, vytvořených v regionu.

Z uvedených údajů a z rozsahu úkolů krajů se dá usuzovat, že očekávané objemy krajských rozpočtů by se měly pohybovat v řádu 40--60 mld.Kč (bez Prahy). Pro letošní rok zatím účelově vyčleněné prostředky představují částku cca 900 mil. Kč. Ta má sloužit k úhradě odměn pro zastupitele a k pokrytí základních provozních potřeb. Bez vlastních příjmů a investic nemohou fakticky zahájit svou koncepční práci.

Nelze se tedy divit, že na setkání hejtmanů a pražského primátora 5. ledna v Pardubicích i 2.února v Praze zaznívá naléhavý požadavek na řešení modelu finacování krajského zřízení. To bude úkol prioritní důležitosti pro nejbližší období.

Samostatnost

Přes tyto závažné potíže se na počátku roku zdálo, podle informací denního tisku, že kraje nemají jiné starosti, než řešit vytvoření své vlajky, znaku a přejmenování. Hlavním rysem reformy veřejné správy má být naplnění principu subsidiarity. Proč bránit těm krajům, které cítí potřebu změnit svůj název, aby to navrhly. Je to v jejich kompetenci, i když se změna musí provést zákonem.

Změna názvu kraje není věc zásadní. Zásadně by se však měly respektovat principy samostatné působnosti. Do otázek, které patří do kompetence krajských zastupitelstev nesmí zasahovat svévolná rozhodnutí ministerských úředníků. O tom, že se tak děje, svědčí pobouření, se kterým hejtmani nových krajů odsuzují postup rezortů.

Prosadit, aby všechny orgány braly na vědomí samostanost krajů vyžaduje nejenom respektovat zákony, ale naučit se také po celé linii veřejné správy politické kultuře, kterou někteří úředníci neznají. To však bude zřejmě dlouhodobější problém.

Anketa

Aktuální názory všech hejtmanů odráží anketa, ve které jsme položili dvě otázky. Který obecný problém vznikajícího krajského zřízení vidíte jako nejdůležitější? Který konkrétní problém vašeho kraje považujete za prioritní?

Ing. Petr Bendl, hejtman, Středočeský kraj

1. Kraje vznikly nedávno, ale ukazuje se, že ministerstva nás neberou příliš vážně, rozhodují o nás bez nás. Když už kraje vznikly, a má existovat samospráva na krajské úrovni, musíme učinit všechno pro naplnění principů jejího fungování. Žádný úředník nemůže rozhodovat o záležitostech spadajících do působnosti volených orgánů.
2. Problém rozvoje Středočeského kraje je velmi široký. Od cestovního ruchu až po podporu investic při řešení dopravních záležitostí. Důležitá bude spolupráce s Prahou, která by se měla rozvíjet na úrovni rovnoprávných partnerů.

RNDr. Jan Zahradník, hejtman, Budějovický kraj

1. K tomu, aby kraje mohly naplňovat své vize a realizovat své plány, potřebují vlastní zdroj příjmů. Proto považuji za nutné, aby byl pro rok 2002 schválen zákon o rozpočtovém určení daní v takové podobě, která zaručí spravedlivé rozdělení krajům. Budou-li krajské samosprávy ponechány v jakémsi "finančním vákuu", odkázány jen na účelové dotace, nebude to dobrý signál pro jejich budoucnost.
2. Hlavní je problém dopravní. Naším krajem nevede ani jeden kilometr dálnice či rychlostní komunikace. Chceme-li, aby k nám přicházeli investoři v oblasti cestovního ruchu nebo výrobních odvětví, musíme být napojeni na dopravní infrastrukturu. proto podpoříme kroky vedoucí k přípravě dálnice D3. jedná se především o schvalování územních plánů velkých územních celků.

MUDr. Petr Zimmermann, hejtman, Plzeňský kraj

1. Největším obecným problémem vznikajícího krajského zřízení je nedokonalá připravenost celého procesu, poměrně dlouhé předpokládané období koexistence okresních úřadů i předložený návrh pověřených obcí.
2. Za prioritní konkrétní problém Plzeňského kraje považuji nedokončený dálniční obchvat Plzně.

Ing. Josef Pavel, hejtman, Karlovarský kraj

1. Má-li fungovat princip subsidiarity - o věcech, které jsou realizovány na daném místě se také na daném místě rozhoduje, musí krajskou samosprávní úroveň provázet nejen odpovědnost, ale i kompetence. Nutným předpokladem výkonu samosprávy je však její finanční a ekonomická nezávislost.
2. V návaznosti na položené otázky považuji za největší obecný problém všech nově vzniklých krajů nedořešené otázky jejich financování. Z hlediska Karlovarského kraje vidím jako největší konkrétní problém vyřešení dopravní infrastruktury.

Ing. Jiří Šulc, hejtman, Ústecký kraj

1. Obecným problémem je značná legislativní nepřipravenost celé reformy veřejné správy.
2. Konkrétním problémem Ústeckého kraje je jeho strukturální postiženost, vyplývající z jednostranného ekonomického zaměření výhradně na těžký průmysl, což je důsledkem vývoje posledních padesáti let. Z toho plyne vysoká a rostoucí nezaměstnanost. Doprovodným problémem je zničené životní prostředí, nevhodná vzdělanostní struktura obyvatelstva a kriminalita.

RNDr. Pavel Pavlík, hejtman, Liberecký kraj

1. Za nejdůležitější pokládám, aby kraje byly skutečně samostatné. Má-li se tak stát, musí být samostatné i ekonomicky. Je nutné, aby samospráva krajů jako taková byla naplněna.
2. Domnívám se, že je potřeba dokončit a projednat program rozvoje kraje a odstartovat společné projekty v rámci regionu NUTS 2 Severovýchod.

Ing. Pavel Bradík, hejtman, Královéhradecký kraj

1. Reforma veřejné správy platí daň za rychlost, se kterou byla její 1. fáze , vznik krajů, zavedena. Celá řada věcí mohla být připravena lépe. Kraje především nemají ekonomickou samostatnost, což je podmínka jejich rozvoje. Nejsou stejnoměrně vybaveny - orgány policie, soudnictví, finančních úřadů aj. mají odlišnou strukturu.
2. Závažných problémů našeho regionu je celá řada - podprůměrná úroveň mezd, nenapojení kraje na síť dálnic, chybí bydlení pro sociálně slabší rodiny, dopravní obslužnost, optimalizace sítě středních škol, infrastruktura cestovního ruchu, rozdíly mezi jednotlivými částmi kraje apod.

Ing. Roman Línek, hejtman, Pardubický kraj

1. Za nejdůležitější považuji zajistit dostatečnou decentralizaci veřejné správy. To znamená, že v Evropě běžný princip subsidiarity se uplatní i u nás, a to včetně výrazného posunu v tocích peněz. Podle mě by minimálně 20--30% daní vytvořených v regionech mělo zůstat, protože jsou úspěšné země EU, kde to představuje i více než 50 %.
2. Jednou z mých priorit je připojení Pardubického kraje na evropskou cestu, tedy na síť dálnic a rychlostních komunikací. K němu přispěje dobudování dálnice D11 do východních Čech (do prostoru mezi Poděbrady a Pardubicemi) a výstavba rychlostní silnice R35. Další neméně důležitou věcí je uskutečňování krajské solidarity, kdy bohatší části kraje neumožní, aby se jiné oblasti kraje potýkaly s vysokou nezaměstnaností. Dále je to i systémový servis zdravotní péče. Ale tak bych mohl dlouze pokračovat dál, protože priorit mám mnohem víc než jen jednu.

Ing. František Dohnal, hejtman, Jihlavský kraj

1. Aktuální problém, který řeší asi všechny kraje je delimitace pracovníků z ústředních orgánů. Jedná se o převody lidí, převody kompetencí a musíme to udělat tak, aby nedošlo v tomto přechodném období ke zhoršení výkonu státní správy. Obecně však celé krajské zřízení bude vyžadovat urychlené řešení způsobu financování úkolů, které má krajská samospráva plnit.
2. Musíme začít plnit samosprávné funkce, podpořit hospodářský a sociální rozvoj celého kraje. Důležité je dát se dohromady a využít kreativity a tvořivosti lidí, vytvořit podmínky a snažit se o to, aby se na Vysočině dobře žilo. To je nejdůležitější pro Jihlavský kraj.

Ing. Stanislav Juránek, hejtman, Brněnský kraj

1. Z obecných problémů budou na prvním místě vždy peníze. Je důležité prosadit úpravu celého systému. Pro začátek je nutno změnit alespoň systém účelovosti svěřených prostředků, je nedůstojné zastupitelstva kraje rozhodovat v takových podmínkách.
2. Brněnský kraj je průmyslový i zemědělský. Jeho rozvoj je třeba koncepčně promýšlet. Nejvíce nás v této chvíli tíží problém komunikací druhé a třetí třídy, kde máme na starosti čtyři tisíce kilometrů silnic, které jsou ve velmi špatném stavu a budeme na ně doplácet nejvíce ze všech krajů.

Ing. Jan Březina, hejtman, Olomoucký kraj

1. Všechny kraje trápí systém financování v letošním roce a to, že se neřeší a nebyla předložena varianta financování na příští rok.
2. Specifické problémy Olomouckého kraje spočívají v rozvojových otázkách a potřebných realizačních projektech. Prioritou kraje číslo jedna bude ochrana před povodněmi a opatření, která se v tomto směru musí udělat. Připravuje se variantní studie.

František Slavík, hejtman, Zlínský kraj

1. První problémy souvisí s ustavením zastupitelstva, jeho orgánů a vytvoření podmínek pro jejich práci. Na to navazují problémy s financováním, které musí zajistit prostředky na plnění našich funkcí.
2. Konkrétní problémy našeho kraje jsou dostatečně známy na úrovni okresů i jednotlivých měst a obcí. Je to především dopravní infrastruktura. Zlín leží poněkud mimo hlavní silniční tahy, ale jsou již projekty, ktteré přiblíží dopravní spojení s dálnicí D1. Je třeba se také soustředit na dokončení městských obchvatů a kvalitnějších komunikací v zatížených oblastech. infrastruktura na úrovni

Ing. Evžen Tošenovský, hejtman, Ostravský kraj

1. Hlavní problém krajského zřízení do budoucnosti vidím ve stanovení pravidel jejich financování a určení odpovídajících příjmů, které zajistí možnost realizovat úkoly svěřené do pravomoci krajské samosprávy. Musí se také vytvořit podmínky pro výkon státní správy, kterou je pověřen krajský úřad.
2. Pro Ostravský kraj vidím jako největší problém komunikační propojení, neboť jsme regionem, který je nejvíce vzdálen od centra. S komunikačním a dopravním propojením je svázán celkový ekonomický rozvoj. Přitom jsme kraj s největší hustotou a největším počtem obyvatelstva. Bez komunikace se bude velice těžce měnit monoprůmyslová struktura a zaměření kraje.

Ing. arch. Jan Kasl, pražský primátor

Hlavní město Praha má ze zákona také postavení kraje, plní řadu krajských funkcí. Na rozdíl od nových krajů se nepotýkáme se základními existenčními problémy. Byli nám však také přiděleni úředníci z ministerstev, aniž jsme o tom věděli a potýkáme se s financováním krajských potřeb. Nic navíc jsme na tyto funkce nedostali, minimální vyčleněné prostředky jsou neproporční, takže hlavní město platí tyto náklady ze svých zdrojů. Krajské funkce však zabezpečíme, ale nehodláme se vzdát peněz, které na tyto činosti potřebujeme.

Prohlášení hejtmanů, Pardubice, 5. ledna 2001

1. Česká republika musí působit jako jednotný unitární stát, který se skládá za 14 samosprávných plnohodnotných krajů. Tyto kraje by měly být co nejdříve dovybaveny pravomocemi a především ekonomickou samostatností, která umožní skutečný výkon samosprávy.
2. Navrhujeme vytvořit společný orgán - asociaci regionů ČR - který bude zastupovat zájmy krajů vůči ostatním subjektům v ČR i v zahraničí - zejména k orgánům Evropské unie. Dále bude koordinovat jednotný postup krajů v systémových otázkách. Počítá se s partnerskou spoluprací se Svazem měst a obcí.
3. Při určování vlastních příjmů krajů, které z našeho pohledu musí platit od roku 2002, jsme připraveni se společně s vládou a parlamentem podílet na znění příslušného zákona. Pokud nenajdeme s centrálními orgány shodu, budeme tento problém řešit společnou legislativní iniciativou samosprávných krajů ČR.
4. Jsme přesvědčeni, že zejména orgány justice, policie a finančních úřadů by měly cílově upravit svoji strukturu na 14 krajů, které tvoří Českou republiku.
5. Jsme přesvědčeni, že vznik krajských samospráv pomůže naplnit, stabilizovat a dále rozvinout zastupitelskou demokracii v naší republice.

Prohlášení hejtmanů, Praha, 2. února 2001

1. Přítomní hejtmani jsou pobouřeni způsobem, jakým jednotlivá ministerstva fakticky realizují reformu veřejné správy. trvají na tom, aby postup reformy postupoval ve schválených termínech.
2. Obracejí se proto na předsedu vlády ČR s naléhavou žádostí o prověření připravovaných kroků, které podle názoru hejtmanů vedou k plýtvání veřejnými prostředky. Tyto kroky nejenže nejsou projednávány jednotlivými ministerstvy s kraji, jak ukládá zákon, ale jsou prováděny bez vědomí krajských zastupitelstev.
3. Upozorňují na nutnost urychleného řešení současných investičních potřeb nezbytných pro fungování krajských orgánů.
4. Se znepokojením konstatují, že dosud není předložen k projednání model financování krajů od 1. 1. 2002.
5. Přítomní hejtmani se shodli na založení Asociace krajů České republiky k 1. 5. 2001 jako společného reprezentanta krajů.

Tabulka 1: Kraje -- Demografické a administrativní údaje

Pozn.: 1) Praha má postavení kraje, je však také obcí. Má 10 obvodů dle zákona o územním členění státu a dělí se na 57 městských částí. V 15 částech jsou úřady s působností okresů (od 1. 7. 2001 to bude 22 částí), které vykonávají určené agendy i pro příslušné městské části.

Tabulka 2: Kraje -- Ekonomické údaje

Pozn.:

Tabulka 3: Kraje -- Politické složení