K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Územní aspekty druhé fáze reformy

(Územní aspekty druhé fáze reformy (Porovnání navržených okrsků se sítí finančních úřadů))

Datum: 7. 2. 2001, zdroj: OF 5/2000, rubrika: Regiony

Tento článek si klade za cíl stručně popsat současné územní členění státní správy a přispět tak k diskuzi při reformě veřejné správy. Článek si všímá především rozložení současné státní správy a porovnává ji s celky navrhovanými ve druhé fázi reformy VS.

Princip II. fáze reformy spočívá ve zrušení okresních úřadů a přenosu jejich kompetencí z větší části na vybrané obecní úřady a z menší části na nové kraje. Principem je tedy zrušení orgánů státní správy se všeobecnou působností a přesun jejich funkcí na samosprávu. Důvod tohoto kroku je zřejmý.

Dvě varianty

Vycházejme z faktu, že je potřeba zmenšit území stávajících okresů. Jsou tedy k dispozici dvě varianty. Buď vytvořit nové úřady nebo pravomoce přenést na stávající úřady. Veřejné mínění je však citlivé na zřizování nových státních úřadů a parlamentem by tedy s největší pravděpodobností neprošlo zřízení nových 150 až 200 státních úřadů. Důvodem jsou především finanční náklady na zřízení nových úřadů.

Z tohoto konceptu však jako by "vypadly" orgány státní správy se speciální působností, které mají stejný územní obvod jako rušené okresy. Těchto orgánů není málo a jejich kompetence se na obce dají převést obtížně. Jsou to například katastrální úřad, okresní hygienická stanice, okresní správa sociálního zabezpečení, pozemkový fond, rostlinolékařská správa, soud a státní zastupitelství, správa a údržba silnic, statistický úřad, státní okresní archív, školský úřad, úřad práce, územní obor Ministerstva zemědělství a veterinární správa.

Je bezesporu důležité rozhodnout, zda po přenesení pravomocí okresních úřadů na pověřené obce počet a správní obvody výše uvedených institucí zůstanou zachovány.

Kraje, okresy, obce

Nabízí se analogie s rokem 1990, kdy byly zrušeny krajské národní výbory. Některé instituce na úrovni krajů však musely zůstat. Jde o různá tzv detašovaná a dekoncentrovaná pracoviště centrálních orgánů nebo například krajské soudy, finanční ředitelství, ředitelství policie, statistické úřady. Je nesporné, že správní obvody těchto úřadů se během první fáze reformy budou přizpůsobovat nově vznikajícím krajům.

Vraťme se tedy k obcím. V současnosti je stále prostor pro otázku, zda nepoužít francouzský model veřejné správy. Ten v maximální míře odděluje instituce veřejné správy od samosprávy. Obce tedy mají na starosti pouze samosprávu a jsou na státní správě výrazně nezávislejší. Nejnižší stupně státní správy mají územní rozsah jedné a více obcí.

Na úrovni okresů jsou mimo popsané instituce státní úřady, které spravují území menší než okres a větší než obec. Jsou to především finanční úřady, pracoviště katastrálních úřadů a pracoviště úřadů práce. Na této úrovni jsou také správní obvody tzv. pověřených obecních úřadů, stavebních úřadů a matrik, které vykonávají vybrané obecní úřady. Vidíme, že uvnitř okresu je minimálně dalších šest druhů obvodů státní správy.

Charakteristika celků

Protože nemám přesné údaje o zařazení obcí do správních obvodů katastrálních úřadů a úřadů práce, pak následující tabulka rozebírá pouze čtyři typy stávajících územních obvodů.

Charakteristika územních obvodů státní správy v okresech

Tyto obvody nejsou strukturované. To znamená, že obce, které patří do jednoho obvodu pokrývající menší území, mohou patřit do různých obvodů pokrývajících větší území. Například obce, které patří do stejného matričního obvodu nemusejí patřit do stejného obvodu finančního úřadu.

Při tvorbě nových okrsků se přihlíželo i k tomu, aby sídelní město nebylo rivalitní s jiným městem v okrsku. To znamená, že pokud je to možně, tak centrum okrsku mělo být v daném území největší.

Jak jsou na tom dnešní územně-správní celky? V republice je pět, která jsou větší než příslušné okresní město : Krnov (okres Bruntál), Havířov (okres Karviná), Žatec (okres Louny), Turnov (okres Semily) a Česká Třebová (okres Ústí nad Orlicí).

Protože počet obvodů finančních úřadů je nejblíže počtu navrhovaných pověřených obecních úřadů ve II. fázi reformy VS, porovnejme si tyto dva druhy územních celků.

Finanční úřady

Abychom se v následujícím textu mohli orientovat používám rozlišení města a obce. Všechny obce, které jsou sídlem finančního úřadu a nového okrsku, mají statut města a proto jím v dalším textu označuji centrum příslušného územního celku.

Jak vypadá rivalitnost těchto obvodů? Obce, kde navrhovaný okrskový úřad by byl menší, jsou pouze tři -- Červený Kostelec (navrhovaný okrsek Hronov, okres Náchod), Kaznějov a Kralovice (obě navrhovaný okrsek Plasy v současném okrese Plzeň sever). Ze zbylých 177 okrsků je 150 takových, kdy druhá největší obec nedosahuje ani poloviční velikosti okrskového města. Okrsků, které mají druhou největší obec nad 70 % okrskového města, je pouze patnáct.

Naproti tomu je dnes třináct obcí, které jsou větší než sídlo příslušného finančního úřadu.

Pokud jde o sídla nových okrsků a jejich velikost, zdá se, že z hlediska rivalitnosti jsou okrsky navrženy vhodněji než současné obvody finančních úřadů. Jak je to s ostatními faktory?

Porovnání obvodů

Jak se tyto dva druhy územních celků překrývají? Z celkového počtu 202 měst, kde sídlí finanční úřad, je 159 zároveň i sídlem nového okrsku.

Města, kde sídlí finanční úřad, ale nebyla vybrána jako sídlo nového okrsku, jsou Benátky nad Jizerou (okres Mladá Boleslav), Bílina (okres Teplice), Blovice (okres Plzeň-jih), Bojkovice (okres Uherské Hradiště), Bor (okres Tachov), Březnice (okres Příbram), Český Brod (okres Kolín), Dobruška (okres Rychnov nad Kněžnou), Doksy (okres Česká Lípa), Fulnek (okres Nový Jičín), Heřmanův Městec (okres Chrudim), Hořovice (okres Beroun), Hrušovany nad Jevišovkou (okres Znojmo), Hustopeče (okres Břeclav), Chlumec nad Cidlinou (okres Hradec Králové), Jemnice (okres Třebíč), Jilemnice (okres Semily), Kamenice nad Lipou (okres Pelhřimov), Kdyně (okres Domažlice), Kojetín (okres Přerov), Kostelec nad Orlicí (okres Rychnov nad Kněžnou), Kralovice (okres Plzeň-sever), Kraslice (okres Sokolov), Ledeč nad Sázavou (okres Havlíčkův Brod), Letovice (okres Blansko), Libochovice (okres Litoměřice), Luhačovice (okres Zlín), Manětín (okres Plzeň-sever), Mnichovo Hradiště (okres Mladá Boleslav), Moravský Krumlov (okres Znojmo), Náměšť nad Oslavou (okres Třebíč), Němčice nad Hanou (okres Prostějov), Nová Paka (okres Jičín), Pečky (okres Kolín), Podbořany (okres Louny), Polná (okres Jihlava), Rumburk (okres Děčín), Slavkov u Brna (okres Vyškov), Studénka (okres Nový Jičín), Tišnov (okres Brno-venkov), Toužim (okres Karlovy Vary), Trhové Sviny (okres České Budějovice), Třešť (okres Jihlava), Uhlířské Janovice (okres Kutná Hora), Valašské Klobouky (okres Zlín), Vejprty (okres Chomutov), Votice (okres Benešov) a Železný Brod (okres Jablonec nad Nisou).

Města, která byla vybrána jako sídlo okrsku, ale nesídlí zde finanční úřad, jsou: Bechyně (okres Tábor), Čelákovice (okres Praha-východ), Frenštát pod Radhoštěm (okres Nový Jičín), Holýšov (okres Domažlice), Hronov (okres Náchod), Choceň (okres Ústí nad Orlicí), Klášterec nad Ohří (okres Chomutov), Lanškroun (okres Ústí nad Orlicí), Letohrad (okres Ústí nad Orlicí), Lomnice nad Popelkou (okres Semily), Mohelnice (okres Šumperk), Nové Město na Moravě (okres Žďár nad Sázavou), Nové Město nad Metují (okres Náchod), Nýrsko (okres Klatovy), Planá (okres Tachov), Plasy (okres Plzeň-sever), Polička (okres Svitavy), Rýmařov (okres Bruntál), Uničov (okres Olomouc), Varnsdorf (okres Děčín), Veselí nad Lužnicí (okres Tábor) a Vrbno pod Pradědem (okres Bruntál).

Příslušnost obcí

Podíváme se nyní na příslušnost každé obce k novému okrskovému městu a k finančnímu úřadu. Počet obcí, kde sídlo finančního úřadu se shoduje s okrskovým městem, je 3899. To je 62 % všech obcí. V okrscích, kde v okrskovém městě sídlí i finanční úřad (159, modrá barva na mapce), leží celkem 5697 obcí. To znamená, že občané z 1801 obcí by podle navrhovaných pravidel patřili do okrsku k městu, kde sice sídlí finanční úřad, ale jejich příslušný finanční úřad by byl v jiném městě. V převážné většině by se jednalo o třetí obec, protože měst, které by si navzájem prohodila výkon finančního úřadu a nového okrsku je málo. Jsou to pouze dvojice měst Kralovice (3483 obyv.) - Plasy (2651 obyv.) z okresu okres Plzeň-sever, Ledeč nad Sázavou (6388 obyv.) - Světlá nad Sázavou (7222 obyv.) z okresu Havlíčkův Brod a Rumburk (11033 obyv.) - Varnsdorf (16333 obyv.) z okresu Děčín.

V praxi to znamená, že 1 467 722 občanů ze 1795 obcí budou za službami dnešního okresního do úřadu dojíždět do města, kde je i finanční úřad, ale sami budou spadat pod správu finančního úřadu v jiném městě. Pokud by byly současné okrsky dodrženy, tak vznikne zcela logický tlak na to, aby příslušná obec byla přeřazena do finančního úřadu ve městě, ve kterém sídlí její příslušný okrsek nebo naopak.

Efektivní řešení

Ptáme se, která z následujících variant je efektivnější:

  1. Přestěhovat okresní úřady do okrskových měst a po té změnit u čtvrtiny obcí příslušnost k finančnímu úřadu - tak jak je to navrženo nyní.
  2. Navrhnout takové okrsky, aby se nemuselo měnit zařazení obcí k finančnímu úřadu.

Odpověď na tuto otázku je snad zřejmá.

Srovnejme tato členění ještě z jiného pohledu. Nosnou myšlenkou při lokalizaci nových okrsků je nejkratší vzdálenost všech obcí od centra okrsků. Porovnejme tedy vzdálenosti všech obcí od okrskových měst a od měst s příslušnými finančními úřady. Počet obcí, kde je sídlo příslušného finančního úřadu blíže než příslušné okrskové město, je 1237. Opačných případů je pouze 1093. To může je způsobeno především tím, že počet finančních úřadu je nepatrně vyšší.

Abychom mohli seriozně vytvořit nejvhodnější okrsky, musíme vzít v úvahu ještě další celky na úrovni okresů - obvody pracovišť úřadů práce a obvody pracovišť katastrálních úřadů. Očekává se, že obvody správních okrsků matrik, stavebních úřadů a pověřených úřadů II. stupně budou upraveny v souladu s novými okrsky. Mimo obvody správních úřadů by bylo vhodné vzít v úvahu i obvody ostatních infrastrukturních systémů - pošty, školy, nemocnice, požární stanice, bankovní síť a technická infrastruktura (pobočky distribučních společností, telefonní obvody a jiné). Bezesporu jedním z hlavních faktorů musí být dojížďka za zaměstnáním a za službami.

Jedině na základě podobných výpočtů se dají určit přirozené mikroregiony. Musí se vycházet z více kriterií a přiřadit jim odpovídající závažnost. Co to vlastně je přirozený mikroregion? Stručně řečeno je to území, na němž jsou socioekonomické vazby intenzivnější, než se vazby mimo toto území.

Hodnocení

V rozmístění státní správy v území je rezortní nejednotnost. Orgány jednotlivých ministerstev mají rozdílnou územní působnost. Druhá fáze reformy veřejné správy to bezesporu změní. Je otázkou - jak. Buď se regionální struktura státních úřadů zprůhlední anebo ještě zkomplikuje další vrstvou tzv. úřadů pověřených státní správou. Vzhledem k otevřenosti diskuze, jak je ze strany vedení MV ČR proklamována, předpokládejme, že zvítězí první možnost.

Ostatně třívrstvá státní správa má svou historii i své odůvodnění. Ne náhodou se navrhovaný systém nových krajů a okrsků podobá územnímu členění před rokem 1960. Přirozené regiony a mikroregiony jsou dány chováním a jednáním lidí. Těmto celkům by se měla přizpůsobit i státní správa.

Ing. Tomáš Osička (www.osicka.cz)

TOPlist
TOPlist