K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Podpora bydlení v Rakousku

Datum: 30. 1. 2001, zdroj: OF 5/2000, rubrika: Bydlení a stavby

Nejlevnějšími penězi pro zajištění dostupného bydlení jsou v Rakousku vedle vlastních úspor peníze získané z podpor na bytovou výstavbu. Tyto podpory se poskytují na výstavbu rodinných domů, vlastnických, nájemních a družstevních bytů. Zatímco dříve zákonodárství v této oblasti bylo spolkovou záležitostí a realizace zemskou, nyní je zákonodárství i provádění záležitostí jednotlivých spolkových zemí. V regionech lze totiž očekávat efektivnější nasazení finančních prostředků v sociálním, hospodářském a správním ohledu. Existují však velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, jak ve výši poskytovaných podpor, tak v prioritách směřování podpor.

Obecné předpoklady

Obecně je podpora určena občanům Rakouska i občanům Evropského hospodářského prostoru. Čistý příjem domácnosti je omezen, ovšem v mnoha případech velkoryse definován. Žadatel o podporu má prokázat bytovou potřebu a doložit, že se vzdal práv na všechny ostatní byty. Tím je vyloučen pronájem podporovaných bytových objektů. Zpravidla se zapisuje do pozemkové knihy zákaz prodeje na dobu poskytované podpory ve prospěch spolkové země.

Objektové podpory

Objektová podpora slouží přímo k financování stavebních a sanačních opatření, poskytuje se nezávisle na uživateli a žádost podává investor. K uchazeči o byt se podpora dostává zprostředkovaně přes obecně prospěšné sdružení.

Přímá půjčka od spolkové země nebývá nebo je jen nízko úročena (v Dolním Rakousku 0 %) a mívá většinou dlouhou dobu splatnosti (25 let v Dolním Rakousku a 32,5 let v Burgerlandu). Nenávratný příspěvěk činí např. ve Vídni pro nově pořizované byty až 4000 AS/m2, na pořízení rodinného domu až 300 000 AS. Tato částka se zvyšuje o 25 000 AS na dítě a ještě o dalších max. 25 000 při použití opatření zaměřených ke snížení spotřeby a k využívání ekologických forem energie. Anuitní příspěvek se poskytuje k bankovní půjčce. Stavebník s nízkým měsíčním příjmem v Dolním Rakousku může např. získat podporu měsíčně až 833 AS při době splatnosti od 20 do 25 let. Návratný anuitní příspěvek se poskytuje k bankovním půjčkám, které jsou ovšem návratné a musí se k pozdějšímu datu splatit poskytovateli.

Subjektové podpory

Za subjektovou podporu se považují částky, které se proplácejí přímo nájemníkovi nebo uživateli bytu k snížení nákladů na bydlení. Rovněž příspěvek k nájemnému od finančního úřadu může být považován v širším smyslu za subjektovou podporu. U této podpory hrají hranice příjmu velmi podstatnou úlohu.

U družstevních bytů je třeba uhradit vedle pravidelných měsíčních úplat vyšší jednorázové částky tzv. příspěvky na financování výstavby. Země Vídeň nabízí s jen jedním procentem úročenou půjčku náhradou za vlastní prostředky, které činí podle příjmových poměrů rodiny mezi 2,5 % a 12,5 % stavebních nákladů připadajících na pořízení bytu.

Různé Komory zaměstnanců poskytují svým členům příspěvky k úrokům z bankovních půjček ke složení požadovaných vlastních prostředků k získání bytu nebo k dokončení výstavby rodinného domu. Ve Vídni např. navíc k těmto podporám mohou osoby pobírat za určitých předpokladů měsíční příspěvek na bydlení.

Další možnosti

Kromě podpory na bytovou výstavbu si může zájemce při financování pořízení vlastnického, nájemního nebo družstevního bytu, jakož o vlastního rodinného domu opatřit daňové zvýhodnění. Ovšem zde existuje nejvyšší částka 40.000 AS pro každého daňového poplatníka, plus 40 000 AS pro manželského partnera, který nevydělává více než 30 000 AS. Čtvrtina výdajů je danitelná.

Podpora úspor energie dostává v Rakousku značnou prioritu. V Burgenlandu např. je příspěvek omezen na max. 20 000 AS pro jednotlivá alternativní zařízení. V Dolním Rakousku

ekologická podpora při výstavbě rodinného domu spočívá v poskytnutí bezúročné půjčky s dobou splatnosti 25 let.

V Horním Rakousku se podporuje vestavba alternativních zařízení k získání energie jednorázovými nenávratnými příspěvky. Hradí se 50 % investičních nákladů -- podpůrná částka je však omezena. Při instalaci zemního tepelného čerpadla k vytápění je to např. 30 000 AS. Rovněž v Solnohradsku jsou odměňováni stavebníci za energetické úspory.

Finanční zdroje podpory

Prostřednictvím systému veřejných podpor bylo v Rakousku od roku 1945 postaveno více než 60 % bytů. Potřebné finanční prostředky zajišťuje zákonem stanovená částka ze spolkového (federálního) rozpočtu, která od roku 1996 činí cca 24,5 mld. AS. Navíc spolkové země získávají cca 7 mld. AS ze zpětných toků splácených podpůrných půjček. Dalšími miliardami přispívá spolková vláda formou podpory stavebního spoření a daňovými úlevami.

Objektová podpora splňuje totiž dvě funkce: finančními subvencemi na objekt snižuje náklady na výstavbu bytů a tím se vytváří dostatečná nabídka dostupných bytů. Podpora se přitom poskytuje jen při dodržení stanovených kvalitativních a velikostních kritérií. U soukromých rodinných domů se podpora dostane jejich vlastníkům, u nájemních bytů podpora prostřednictvím investorů nakonec osloví samotné uživatele. Zlevnění nájemného může dosáhnout až 50 % výše nepodporovaného projektu. Navíc k objektové podpoře přistupují ještě subjektové podpory ve formě příspěvků na bydlení a půjček.

Výdaje na přímou podporu bytové výstavby dosáhly v roce 1998 v Rakousku částky 34,6 mld. AS. Z toho bylo poskytnuto cca 10,6 mld. AS (30,5 %) přímo soukromým osobám ve formě půjček a příspěvků. K tomu přistupuje ještě "nepřímo" cca 7,7 miliard S ve formě půjček na financování vlastnických bytů a anuitních příspěvků.

Podnikatelským investorům se dostalo asi čtvrtiny celkových podpůrných prostředků (cca 8,5 mld. AS) a to na financování nájemních a vlastnických bytů, jakož i na sanaci nájemních objektů. Podíl soukromých investorů na podpoře významně vzrostl v posledních letech. Projekty na novou výstavbu prostřednictvím družstevních investorů, kteří jsou nejvýznamnějšími nositeli výstavby nájemních bytů si vyžádaly jednu třetinu celkového objemu podpor (11,5 mld. AS). Obcím se dostalo cca 4 mld. AS (11,7 %) a tento podíl klesá v důsledku odstoupení obcí ze stavebně-bytové činnosti.

Závěrem

Čistě kvantitativně dosahují podpůrné přímé prostředky do soukromé oblasti více než polovinu celkových výdajů. Tento podíl je ještě vyšší, připočte-li se nepřímá podpora (stavební spoření, daňové odpočty). Podpora bytové výstavby má další efekty na jiných úrovních. Vedle uspokojení bytových potřeb obyvatelstva zde profituje stavebnictví a řada dalších navazujících oborů. To se projevuje v úrovni zaměstnanosti a celkové prosperitě společnosti.

Ing. Jaroslav Pokorný, Česká společnost pro rozvoj bydlení

TOPlist
TOPlist