K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozhodující slovo budou mít obce

Datum: 27. 12. 2000, zdroj: OF 5/2000, rubrika: Regiony

Ohlášená všenárodní diskuse k II. fázi územní reformy veřejné správy je v plném proudu. Po volbách do krajských zastupitelstev začne na tomto stupni fungovat samospráva i výkon přenesené působnosti státní správy. Obsahem následující fáze územní reformy je příprava změn, které nastanou s ukončením činnosti okresních úřadů, což by mělo být k 31. 12. 2002.

Návrh zpracovaný Ministerstvem vnitra předpokládá, že dojde k přesunu kompetencí výkonu státní správy z okresních úřadů na vybrané obce, čímž vznikne tzv. pověření III. stupně. Za první stupeň se označuje základní působnost všech obcí, druhý stupeň tvoří dnešních 387 pověřených úřadů s rozšířenou působností.

Tento velký kompetenční manévr má řadu úskalí (personálních, věcných, ekonomických), zejména jde o problém odvolacího řízení proti rozhodnutí obcí pověřených výkonem státní správy. Je také nutno řešit další činnosti spadající do působnosti okresů. Je to jejich kontrolní a dozorová funkce, poradenská a metodická činnost a v neposlední řadě funkce koordinátora v krizových situacích.

Základní význam má zřizovatelská funkce, kterou okresy vykonávají k více než tisíci organizacím nejrůznějšího druhu (hasiči, kulturní instituce, zdravotní a sociální zařízení). Jde o zařízení, jejichž činnost je ve vztahu k veřejnosti velmi citlivá, ekonomicky jde převážně o dotované organizace, které původně měly být zrušeny či převedeny na obce do dvou let po zřízení okresních úřadů.

Významové priority

Uvedené kompetenční otázky, které jsou z organizačního, právního i finančního hlediska velmi náročné, zůstávají v pozadí pozornosti předloženého materiálu i diskutujících. Přitom řešení těchto problémů je z hlediska fungování veřejné správy prioritní.

V popředí pozornosti jsou otázky stanovení počtu a výběr obcí III. stupně i navazující vymezení správních obvodů. To jsou nepochybně velmi důležité problémy. Z pohledu optimální funkce systému veřejné správy se však jedná o technický problém, byť velmi citlivý, který by měli připravit odborníci a teprve poté jej dolaďovat podle lokálních zkušeností.

Na postupu Ministerstva vnitra je nutno ocenit, že tato citlivá záležitost se řeší naprosto otevřeně. Všechny obce bez rozdílu dostaly s velkým předstihem kompletní materiál. Navíc se uskutečnily ve všech okresech shromáždění s pracovníky okresních úřadů (srpen, září) a následně se starosty všech obcí (září, říjen).

Každá obec má možnost vyjádřit svůj názor na zařazení do správního obvodu a podle vlastního uvážení (do 15. listopadu) - buď souhlasit s předloženým návrhem nebo se přihlásit k jinému vybranému městu či dokonce navrhnout třetí možnost, místo které nebylo v návrhu zařazeno.

Podle prvních ohlasů je zřejmé, že nejvíce kritiky zaznívá právě k problematice výběru pověřených měst a k vymezení jejich správních obvodů. Je to patrné i z ankety, kterou otiskujeme na předcházejících stránkách.

Stanovení počtu obcí

K problematice výběru a vymezení správních obvodů byl publikován v Parlamentním zpravodaji č.10/2000 zasvěcený článek prof.Dr. Martina Hampla, DrSc., našeho předního sociálního geografa. S laskavým svolením autora i redakce některá jeho stanoviska zkráceně přebíráme.

"Stanovení celkového počtu obcí III. stupně je nejvýznamnější kvantitativní charakteristikou celé soustavy. Cílem návrhu bylo rovnoměrné pokrytí území ČR sítí středisek a odpovídajících správních obvodů. Nebyla však zohledněna reálná situace, tj. nerovnoměrné rozmístění našeho osídlení. Dostupnost byla ztotožněna se vzdušnou vzdáleností, což je neobhajitelný předpoklad.

Vlastní "výpočet" počtu obcí III. stupně se provedl vydělením plochy ČR obsahem kružnice o poloměru 15 km. Celý postup byl chybný z několika hledisek. Používaly se nezdůvodnitelné koeficienty a rozporné výchozí předpoklady. Přijaté kroky byly nesprávné z hlediska matematického postupu i z hlediska prostých početních chyb. Při jejich odstranění by za uváděných předpokladů byl výsledek skoro dvojnásobný, tj. nikoliv 179, ale 344 jednotek."

Dogmatické naplňování čísla 179 vedlo k propastným rozdílům v populační velikosti vymezených obvodů v jednotlivých krajích. První závěr, který si redakce dovolí na tomto místě učinit je poznatek, že optimální počet správních obvodů tohoto typu by se měl v našich podmínkách spíše blížit číslu 220 (v koncepci reformy se uváděl počet 180 až 220).

Výběr obcí III. stupně

Použijeme opět argumenty publikované prof. Hamplem.

"Při hodnocení středisek byla uplatňována tři kritéria: počet obyvatel, geometrická dostupnost a počet 15 tisíc obyvatel obvodu. Aplikace těchto požadavků ovšem nebyla důsledná a v řadě případů byla subjektivně korigována. Hlavní chybou výběru je nepostižení střediskových funkcí a regionální působnosti měst.

Vyloučíme-li okresní města je možno po syntetickém zhodnocení uvést:

  1. Podle regionálního významu města by do výběru mělo být zařazeno 18 jiných středisek (např. Hořovice, Rumburk, Hustopeče, Valašské Klobouky) a naopak 18 středisek vyloučeno (Čelákovice, Plasy, Konice aj.)
  2. Z hlediska komplexně funkční velikosti měst (agreguje obytnou, pracovní i obslužnou velikost) by mělo dojít ke změně výběru v 24 případech
  3. Podle populační velikosti pověřených úřadů by rozdíl v zařazení činil 28 jednotek.

Z uvedených srovnání je možno usuzovat na potřebu výměny cca 20 středisek v navrhovaném souboru obcí III. stupně (tj. zhruba jedna pětina neokresních center). Platí to při dodržení počtu 179 jednotek."

Další závěr, který by bylo možno na tomto místě uvést je poznatek, že s rozšířením počtu jednotek je možné řešit i sporné případy plynoucí posouzení regionálního významu a komplexní i populační velikosti jednotlivých měst.

Vymezení správních obvodů

"Vzhledem k použití kritéria vzdušné vzdálenosti je výsledný návrh ve značném rozporu s reálnou dostupností sledovaných středisek. Tato rozpornost se projevuje u většiny navržených obvodů a mohlo by se uvést mnoho kuriózních příkladů.

Významným nedostatkem návrhu je nerespektování hranic stávajících správních obvodů. Návrh nevede k zjednodušení a k integraci současné plurality správních jednotek (matriční obvody, stavební úřady, obvody II.stupně, finanční úřady, živnostenské a další), nýbrž vytváří soustavu další. Občan si tak může své záležitosti vyřizovat až v pěti různých sídlech.

Metodické i věcné nedostatky materiálu jsou natolik závažné, že jeho rozeslání k diskusi vyvolá značné pobouření, ale i nedůvěru k celému procesu reformy veřejné správy. Řešením je, v obecné rovině, potřeba zohlednit reálné vztahy v systému osídlení a hledat formy vhodné integrace různých územně administrativních struktur. Především však chybí širší koncepční strategie celé reformy.

Klíčové je tedy stanovení cílové hierarchie územních správních jednotek i reálného časového programu k dosažení žádoucího uspořádání. V době, kdy zdaleka nefungují kraje a okresy jsou jedinou relativně stabilizovanou úrovní státní správy, mohou mít radikální změny velmi nepříznivé důsledky."

Jednoduché řešení

Pod názvem "Vykutálená reforma veřejné správy dopředu naplánovaná" zaslal svůj názor redakci Ing. Miroslav Uchytil, starosta města Chlumec nad Cidlinou. V podstatě odmítá navržený model a zároveň kritizuje "takzvané diskuse" se starosty včetně dotazníku, který mají vyplnit a odeslat Ministerstvu vnitra. Ze závěru textu citujeme:

"Do šedesátých let fungovaly miniokresy podle "gottwaldovského modelu". Někdo nás chce pravděpodobně vrhnout o padesát let zpět. Co s tím dělat, když na připomínky zbývají pouhé hodiny a ještě je nám podstrčen účelový dotazník? Neuvěřitelně jednoduché řešení: posílit kompetence pověřených úřadů II. stupně podle počtu obyvatel. Po zrušení okresních úřadů vytvořit nezávislé odvolací orgány doplněné správními soudy a ponechat je v sídlech dnešních okresních měst."

Uvedený návrh má racionální jádro. Podporuje jej i stanovisko několika východočeských měst (Třebechovice, Nechanice, Smiřice, Chlumec). Navrhuje jinou koncepci v následujících krocích:

  1. Ponechat stávající strukturu obcí I. a II. stupně
  2. Vypustit model pověřených obcí III. stupně jako nesmírně finančně náročný (uvádí se částka 9 mld. Kč)
  3. Alternativní řešení II.fáze územní reformy
  1. Vznik krajů podle platné legislativy
  2. Vytvoření detašovaných pracovišť v sídlech dnešních okresů s kompetencemi navrhovaného III. stupně
  3. Nevytvářet žádné matematické modely odtržené od reality
  4. Zřídit správní soudy v sídlech dnešních okresů

Reforma pokračuje

Koncem října se uzavřela pro pracovníky Ministerstva vnitra etapa spanilých jízd, jak se pracovně říkalo setkáním s představiteli státní správy a samosprávy ve všech okresech. Byl to náročný program, který vyvrcholí zpracováním připomínek, které k II. fázi územní reformy veřejné správy zazněly. Náměstkyni ministra vnitra, prof. Yvonne Streckovou, jsme proto požádali o rozhovor, který se konal 9. listopadu.

Jak pokračuje reforma veřejné správy?

Jsme těsně před volbami do krajů. Začne pracovat operační štáb, který bude pomáhat zvoleným orgánům řešit vznikající problémy. V nastávající etapě se jedná se o stovky kompetencí, týká se to tisícovek lidí a ve hře jsou milionové majetky. Snažíme se, aby přitom bylo co nejméně kolizí.

Kritika materiálu o II. fázi reformy se soustředila na stanovení pověřených obcí a vymezení jejich správních obvodů. Co byste k tomu chtěla uvést?

Nezbývá mi než znovu zopakovat skutečnosti uvedené v úvodu materiálu. Naším cílem bylo předložit první materiál k všeobecné diskusi. Proto jsme určili pouze dvě kritéria: počet obyvatel (15 000) a dojížďkovou vzdálenost (do 22 km).

Chtěli jsme mít výchozí bod, aniž by vzniklo podezření, že materiál někdo připravoval se subjektivními zájmy. Proto matematický model. Samozřejmě, že vznikla řada nesmyslů, které se však za pomoci obcí vyjasní. Organizujeme velmi demokratický způsob projednávání a jsem přesvědčena, že povede k optimálním výsledkům.

Jak bude probíhat zpracování připomínek?

Je třeba vidět dvě roviny. Pokud jde o územně správní uspořádání, vyhodnotíme všechny připomínky obcí. Počátkem příštího roku bude zpracována nová studie, respektující jejich stanoviska. Ve sporných případech se bude opět jednat s obcemi, ale pouze s těmi, kterých se problémy budou týkat. Tuto studii posoudí okresní úřady, kraje, ministerstva a odborná pracoviště. Po vyhodnocení připomínek by měl být do června předložen vládě návrh zákona o změně zákonů, který bude tyto otázky komplexně upravovat. Konečné schválení zákona přísluší Parlamentu.

Zmínila jste se o dvou rovinách

Druhou rovinou je rozdělení kompetencí. Domnívám se, že to je mnohem důležitější. Model ani v této rovině nebyl dopracován. Je vytvořeno asi 18 skupin, které v dílčích oblastech pracují na přesunu kompetencí. Ve skupinách pracují lidé z ministerstev i z okresních úřadů.

Koncepčně se v této oblasti zvažují dva přístupy. Buď budou mít všechny pověřené městské úřady bez rozdílu stejné kompetence nebo vznikne diferencovaný model, kdy budou mít některá vybraná města více pravomocí než ostatní. Existuje i návrh na posílení kompetencí pouze okresních měst.

Řada obcí se domnívá, že jejich stanovisko nebude mít potřebnou váhu.

Předpokládám, že se nám podaří minimalizovat rozpory, které by neměly být v začlenění obcí do správních okrsků. Tam bude rozhodující stanovisko konkrétní obce, které se bude respektovat. Určité rozpory očekáváme při stanovení pověřených obcí III.stupně.

Děkuji za rozhovor

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist