K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

II. fáze reformy – názory starostů a odborníků na podkladový materiál

Datum: 18. 12. 2000, zdroj: OF 5/2000, rubrika: Regiony

Všechny obce v České republice dostaly k vyjádření zprávu Ministerstva vnitra, která tvoří první věcnou a časovou představu II. fáze reformy územní veřejné správy. Jedná se o podkladový materiál, určený k diskusi. Požádali jsme proto o stanoviska některé představitele měst a obcí i vybrané odborníky.

K materiálu vydala prohlášení také katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, z něhož vyjímáme:"... naše pracoviště, ani jednotliví pracovníci naší katedry nemají s uvedeným návrhem nic společného. Zároveň konstatujeme, že návrh správních obvodů (okresů) nerespektuje skutečnou střediskovou funkci měst a přirozenou dojížďkovou spádovost obyvatelstva. Vyslovujeme proto obavu, že takto nekvalitní materiál může zdiskreditovat celý proces reformy veřejné správy."

Uvedená slova doslova předznamenávají diskusi starostů. Přestože II. fáze se týká hlavně převodu kompetencí, rozhodování v první instanci a odvolacího řízení, kontrolní, dozorové a zřizovatelské funkce, diskuse se převážně zaměřila na územní uspořádání.

Ing. Ladislav Šupka, starosta, Uherské Hradiště (předseda regionální komise SMO ČR)

Z uvedeného materiálu je skutečně patrné, že se jedná o první představu dalšího postupu reformy veřejné správy po zrušení okresních úřadů. Vůbec se zatím neřeší odvolací řízení, jen mlhavě se zmiňuje kontrolní a dozorová funkce, metodická i poradenská činnost. Příloha obsahující přenos působností je neúplná. Velmi důležitý bude převod zřizovatelských funkcí. Při řešení těchto otázek je nezbytné, aby jednotlivým ministerstvům při převodu organizací byla partnery příslušná krajská a místní zastupitelstva. Pokud jde o seznam obcí, na které budou přeneseny kompetence okresů, a o stanovení jejich správních obvodů, je nutné, aby se vycházelo z osvědčené a fungující sítě přirozených středisek osídlení. Konstrukce nějakých teoretických modelů je v této oblasti nežádoucí. V našem okrese se to týká některých obcí, necitlivě přiřazených do kroměřížského okresu. Rovněž Bojkovicko na východě je spádové do Uherského Brodu a nikoliv do Slavičína, který byl označen za sídlo III. stupně, přičemž celá tato oblast je tradičně spádová do Valašských Klobouk.

Vladimír Benda, starosta, Přeštice, okres Plzeň-jih

Město Přeštice je materiálem určeno jako obec, která bude mít kompetence III. stupně. Jsme součástí okresu Plzeň-jih, tedy okresu, který nemá své okresní město. Všechny obce jsou spádové do Plzně, po všech stránkách, návrh však převážně všechny obvody měst směřuje zcela nesmyslně do sousedních okresů. Tím se úplně rozbíjí současná fungující struktura. Chápu, že materiál je prvním návrhem, jsme na počátku diskuse. Jde však také o přesné vymezení kompetencí a o stanovení spádových obvodů, které musí být počtem obyvatel úměrné přeneseným činnostem. Budou velké rozdíly mezi obvody. Některá území se velmi zmenší. Vedle obvodů, kde bude málo přes 10 tisíc obyvatel přitom budou statisícové i větší obvody. Všude však budou muset být pracovníci, kteří zajistí plný rozsah stanovených kompetencí. Jejich vytížení pravděpodobně bude rozdílné a proto bych doporučil Ministerstvu vnitra, aby byl stanoven minimální počet obyvatel spádového obvodu a tomu odpovídající struktura pracovníků uvedených úřadů.

prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK

Obecně je nezbytné k celému návrhu uvést, že nezohledňuje reálné dojížďkové vazby obyvatelstva a přirozené střediskové působení měst. Avšak i při zjednodušené a jednostranné koncepci návrhu, zohledňující pouze tzv. "dostupnost" středisek, byla použita metodika v řadě ohledů chybná:

1. Zcela mechanickým způsobem byla stanovena nejdůležitější "hodnota" tj. celkový počet jednotek (179). Klíčový zde nebyl jakýsi průměrný územní rozsah, který vycházel z pochybných a nezdůvodněných požadavků (tzv. doporučená dostupnost, koeficient tzv. skutečné vzdálenosti). Zvolený primitivní postup určení celkové četnosti jednotek obsahuje navíc početní chyby: např. nebylo vyloučeno území "nehodnocené" Prahy, nebyly vyloučeny územní duplicity odpovídající průnikům kružnic, chybně byl aplikován koeficient 1,6 vyjadřující poměr tzv. reálné a vzdušné vzdálenosti. Tajemstvím je použití poloměru 15 km při výpočtu ploch "okruhů", když byl stanoven požadavek kritické vzdálenosti od střediska na 20 km.

2. Hlavním kritériem výběru obcí III. stupně byla jejich populační velikost, a nikoliv velikost střediskových funkcí (počet pracovních příležitostí, rozsahu služeb, apod.). Přitom v řadě případů nebyl požadavek výběru populačně největší obce dodržen (např. výběr obce Plasy namísto Kralovic). Zřejmě subjektivně bylo rozhodováno o řadě "výjimek" - nebyl vybrány obce Jirkov a Bílina s více než 15 tisíci obyvateli, ale jiné aglomerované obce této velikosti ano (např. Otrokovice). V důsledku "geometrického", a také subjektivního rozhodování byla tudíž vybrána města bez významnější střediskové působnosti (např. Čelákovice, Veselí nad Lužnicí, Hronov atd.) a vynechána města regionálně významná např. Rumburk, Lovosice, Valašské Klobouky aj., která jsou centry spádových regionů s více než 25 tisíci obyvateli.

3. Často zcela nepřirozené bylo vymezení obvodů obcí III. stupně, neboť tzv. teoreticko-matematický model zohledňoval pouze vzdušné vzdálenosti. Uveďme jako příklad zařazení obce Vrané nad Vltavou do obvodu Dobříše.

4. Návrh nepřihlíží k současným hranicím okresů a obvodů tzv. pověřených OÚ. Hranice nových krajů však respektuje stejně jako hranice státu. Přitom právě vymezení krajů, které "muselo" zachovávat hranice často neorganicky vymezených okresů (Svitavy, Děčín apod.) by v souvislosti se zaváděním nových správních obvodů (potažmo okresů) mohlo být vylepšeno (příklad Velké Bíteše nebo Bystřice nebo Perštýnem s jasným spádem k Brnu).

Miroslav Vlasák, starosta, Žacléř, okres Trutnov

Hodnotím velmi pozitivně, že k druhé fázi reformy byl připraven materiál k diskusi a rozeslán všem obcím. Můžeme jej různě hodnotit, je zde samozřejmě celá řada věcí zpracována nevyhovujícím způsobem, ale zůstává dva a půl roku k diskusi a k nápravě. Z tohoto hlediska je správné, že se můžeme vyjádřit již nyní a věřme, že nezbytné úpravy skutečně budou provedeny podle potřeb a názorů obcí. Pokud jde o náš okres, stanovená střediska jsou jasná - Trutnov, Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, o těchto městech nediskutujeme, historicky i přirozeně jim tato role přísluší. Důležité je, že se nemění role tzv. úřadů II. stupně, to je také Žacléř. Pokud jde o stanovení spádových obvodů, zbývá doladit některá okrajová místa, což je však řešitelný problém. V materiálu je potřebné dopracovat plně rozsah kompetencí, které budou z okresu převedeny, v této části je materiál neúplný. Je pochopitelné, že s převodem kompetencí by měly být obcím převedeny i příslušné finanční prostředky.

Mgr. Květa Halanová, starostka, Jílové u Prahy, okres Praha-západ

Jílové u Prahy je jedno z menších měst okresu Praha-západ, který je specifický a postupně jednotlivými reformami přišel o všechna větší města (Zbraslav, Modřany, Radotín). Typická je spádovost do hlavního města, kde je většina lidí zaměstnána a jsou zde nejenom všechny správní orgány, ale také zařízení vyšší vybavenosti - školy, kultura, zdravotní služby. Předložený návrh, který byl zpracován matematicky, právě na našem okrese dokumentuje, že pro oblast veřejné správy je tento přístup zcela nevhodný. Přestože jsou všechny obce spádové do Prahy, byly přiřazeny zcela necitlivě k sousedním venkovským okresům. Navíc byla porušena deklarovaná zásada, že kompetence obcí II. stupně se nebudou měnit. Tak byl územní obvod našeho pověřeného úřadu rozčleněn mezi tři sousední okresy - zatímco Jílové spadá do Benešova, obec Petrov ležící ještě západněji, je přiřazena do Říčan v okrese Praha-východ a Davle přisouzena Dobříši (nyní okr. Příbram). Podobných případů je více a v našem okrese by měl být zvolen specifický přístup.

Josef Bezdíček, starosta, Čermná nad Orlicí, okres Rychnov nad Kněžnou, člen předsednictva SMO ČR

Vítám, že Ministerstvo vnitra předložilo návrh II. fáze reformy územní veřejné správy a materiál rozeslalo s potřebným předstihem k diskusi. Avšak řada otázek, které se musí jasně stanovit je pouze mlhavě naznačena, převáděné kompetence okresu nejsou úplné. Zejména pak obce s pověřením III. stupně i jejich spádové obvody jsou z hlediska našeho okresu stanoveny špatně. Mám-li být konkrétní, budu hovořit za naši obec a okolí. Zcela spontánně u nás vznikl mikroregion, založený na přirozené spádovosti a historické spojitosti našich obcí. Předložený materiál však zcela uměle zařazuje tyto obce částečně k Hradci Králové, nelogicky k Novému Městu nad Metují v okrese Náchod nebo k Rychnovu. Naším spádovým městem je Týniště nad Orlicí. Proto se obce našeho mikroregionu sešly a společně připravujeme materiál, který bude odeslán na okresní úřady v Hradci Králové i v Rrychnově nad Kněžnou. Zárověň také na Ministerstvo vnitra, po kterém budeme vyžadovat, aby naše poznatky a připomínky byly zapracovány do konečného návrhu.

JUDr. Luboš Průša, starosta, Písek

Je zřejmé, že na materiál se budou dívat rozdílně představitelé okresních měst, jinak představitelé měst, kterým se kompetence budou či nebudou převádět, a jiný pohled budou mít jednotlivé obce. Z obecného hlediska se domnívám, že jde o úžasně komplikovaný návrh, postrádající jakoukoliv systematičnost. Podle představ Ministerstva vnitra má vzniknout čtyř až pětistupňová soustava veřejné správy. Tato nesymetrická a roztříštěná soustava se připravuje zcela v rozporu s požadavkem Parlamentu. Ten model bude neuvěřitelně drahý, neboť má-li na každém pověřeném místě být plný rozsah kompetencí okresu, znásobí se celkový počet úředníků a uvedené obce nebudou stačit finančně pokrýt nároky státní správy. Mám dojem, že návrh směřuje diskusi zejména na stanovení sídel a správních obvodů. Odborná debata o celém systému veřejné správy však vůbec nezačala. Ochota státu nastavit nějaké systematické finanční toky není žádná. Možností, jak postupovat dál je několik. Podle mého názoru by se měly tyto návrhy pozastavit a zahájit seriózní jednání o novém uspořádání veřejné správy.

Ing. Dalibor Maniš, starosta, Valašské Klobouky, okres Zlín

V první fázi reformy podpořilo naše město v plném rozsahu jako sídlo kraje Zlín. Materiál, který vydalo MV ČR k II. fázi reformy nás však nemile překvapil. Byl totiž vytvořen na základě tzv. "kružítkové metody". Vznikla tak řada dohadů, připomínek a mnohdy i nevraživých pohledů jak se strany občanů, tak i představitelů měst, kterých se návrh bytostně dotýká. Naše město představuje třetí největší úřad v okrese Zlín, nikoliv počtem obyvatel, ale množstvím správních rozhodnutí, což vyplývá z počtu spádových obcí a občanů, kteří žijí v celém správním obvodu. Tato skutečnost byla uvedeným návrhem naprosto ignorována. Použitá metoda totiž zcela přehlíží historické a přirozené vazby, přítomnost veškerých úřadů (především však finančního a katastrálního) a ostatních institucí, dopravní obslužnost i spádovost jednotlivých obcí. Jsem přesvědčen, že v dalším období zvítězí zdravý selský rozum, který místem s pověřením III.stupně stanoví v našem regionu Valašské Klobouky. Ušetří to státu mnoho peněz a lidem mnoho starostí. Věřte, že to není lokální subjektivní názor, ale objektivní skutečnost.

Ing. Jan Letocha, starosta, Kyjov, okres Hodonín

Pro II. fázi reformy je třeba rozlišovat čtyři roviny. Především je to územní členění, dále přesun kompetencí, potřebné prostředky na zajištění jejich výkonu a nakonec otázka zřizovatelských funkcí, které jsou dneska na okresech. Územní rozdělení nových obvodů obcí s tzv. pověřením III. stupně by mělo být provedeno podle zaběhnutého současného stavu. Je potřeba vycházet z analýzy v okresech, z jejich zkušeností. Nesmyslné anomálie, které návrh přinesl se musí přepracovat. Kompetence je třeba analyzovat, posoudit, zda některé z nich nemůže vykonávat dokonce II. stupeň, a podle uvážení posunout na obce včetně potřebných finančních prostředků. Pokud jde o zřizovatelské funkce, měly by se možnosti projednat v předstihu a za účasti všech zúčastněných stran - dnešního okresu, obce, kde organizace sídlí i budoucího kraje. Má-li např. muzeum nebo divadlo určitou regionální funkci, může ho zřizovat město, ale kraj by tuto skutečnost měl podpořit finančně. Jeho povinností je rozvíjet regionální funkce, a pokud obec či město nemůže převzít takovou organizaci, měla by zřizovatelská funkce zůstat kraji.

Ing. Ivan Černý, starosta, Úvaly, okres Praha-východ

Materiál zpracovaný k II. fázi územní reformy veřejné správy je z hlediska obsahu nedostatečný a v části vymezení správních obvodů a sídel tzv. pověřených měst dokonce velmi špatný. Na druhé straně je však dobře, že všechny obce dostaly podklady s předstihem a mohou se vyjádřit. Věřme, že jejich názory budou skutečně respektovány, což by mělo vést k mnohem lepšímu výsledku. Pražské příměstské okresy mají velké specifikum. Z hlediska spádovosti hraje prioritní úlohu pro všechny obce i města (až na několik výjimek) hlavní město Praha, kde je většina lidí zaměstnána, jsou zde úřady, školy, zdravotní a kulturní zařízení vyššího typu. Tento specifický rys by měl být respektován a doporučuji hledat pro obce našich okresů zvláštní řešení s umístěním pověřeného úřadu tohoto typu v Praze. Materiál by měl být se doplněn o všechny činnosti, které dosud okres vykonává. Nezapomínejme, že pověřené úřady budou dělat jen prvoinstanční rozhodnutí a neřeší se odvolací řízení. Podle mého názoru by měly být zřízeny správní soudy.

TOPlist
TOPlist