K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kontrasty daňového určení

Datum: 23. 11. 2000, zdroj: OF 4/2000, rubrika: Ekonomika

Nový zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům od příštího roku zásadně ovlivní příjmy jednotlivých obcí. Současný stav jejich daňových příjmů totiž charakterizují zvyšující se rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. Na jednoho obyvatele bohaté obce připadají v některých případech až několikanásobné příjmy obcí chudých. Závisí to především na řadě objektivních podmínek, ale i subjektivních vlivů, které podporují rozvoj podnikání v daném území.

Uvedený zákon (č. 243/2000 Sb.) se snaží zmírnit citované rozdíly. Přinese to většině obcí a měst zlepšení očekávaných příjmů, ovšem právě na úkor těch samospráv, které doposud dosahovaly nejvyšší daňové výtěžnosti. Smyslem tohoto článku není popisovat obecně vliv nového způsobu rozdělování daní. Chceme na příkladu dvou měst ukázat konkrétní dopady a navštívili jsme proto Hlubokou nad Vltavou (okres České Budějovice) a Štramberk (okres Nový Jičín).

Hluboká nad Vltavou

Hlubokou zná většina lidí především díky krásnému zámku s nádhernými interiéry, který je dominantou města s 4350 obyvateli. V kouzelné jihočeské krajině s rybníky a Vltavou je dnes Hluboká nejenom vyhledávaným místem cestovního ruchu, ale také přirozeným zázemím nedalekých, téměř stotisícových Českých Budějovic. Na první pohled zaujme pulzující život, nové domy, fasády, komunikace a řada obchodů, restaurací, hospůdek. Informační zpravodaj nabízí velký výběr kulturních akcí, ubytování i bohaté možnosti rekreace a sportovního vyžití.

Starosta města, Ing. Tomáš Jirsa, hodnotí rok jako šťastný z hlediska rozvoje města. Mezi priority patří rozšíření golfového hřiště, dokončení výstavby internátní mezinárodní školy a obnova zimního stadionu. První dvě akce jsou soukromé investice, které však město podporuje, neboť jejich dokončením získá další zázemí pro svůj rozvoj. Stadion zde čtyřicet let sloužil a proto je jeho obnova prestižní záležitostí.

Neštěstím letošního roku je však podle zdejšího starosty přijetí zákona o rozpočtovém určení daní. Nová právní úprava připraví město ročně o 8 až 9 miliónů korun. Děje se tak uprostřed volebního období, kdy je řada akcí rozestavěných a nebude možné je v plánovaném rozsahu dokončit. Stát tak velmi necitlivě zasahuje do rozvoje města. Jeho koncepce je totiž založena na masivní podpoře podnikatelů. Prodej majetku města, výhodně postoupené pozemky, podpora vzniku pracovních míst, to vše se odrazilo ve zřetelném rozvoji města, které se rozhodlo žít z daní svých podnikajících občanů.

Z více než stovky obcí českobudějovického okresu se nové rozpočtové určení kladně dotkne, a to pouze nepatrně, jen pěti obcí. Všechny ostatní budou postiženy, některé z nich poměrně značně. Razantní dopad, patrný například na údajích z Temelína, bude vyžadovat výpomoc státu, a takových případů je více. Není náhodou, že za uvedených podmínek hodnotí většina starostů schválený zákon jako totálně špatné opatření, zaměřené především proti pravicově orientovaným zastupitelstvům, která motivují podnikatelské aktivity na svém území.

Štramberk

Štramberk je městečko v podhůří Beskyd, kde žije 3412 obyvatel. Typické valašské dřevěnice lemují příjezdové komunikace a rekonstruované náměstí, nad kterým dominuje Štramberská trúba, potvrzuje, že i zde patří turistický ruch k odvětvím, které se stane základem dalšího rozvoje.

Čisté a úhledné město, jako jedno z prvních, na počátku devadesátých let opravilo náměstí - nové fasády, dlažba a zelené plochy. Starosta města, ing. Jan Socha, tvrdí, že dneska by stejná oprava byla desetkrát dražší. Ve městě museli postupně přebudovat vodovod z roku 1868, elektrické vedení z dvacátých let, postavili dvě nové čístírny odpadních vod, kanalizaci, telefonní síť atd. Ve srovnání s Hlubokou nad Vltavou jsou na první pohled patrné rozdílné startovací podmínky a možnosti obou měst.

Dva nosné podniky podstatně omezily výrobu, nedaleká Kopřivnice ovlivnila zaměstnanost, zemědělství v této podhorské oblasti zaniká, jedinou perspektivou zůstává podpora cestovního ruchu. Malá privatizace paradoxně město poškodila, neboť 60% podnikatelů zde nebydlí a odvádí tudíž daně jinam. Je to patrné i z přehledu vývoje daní. Zatímco v Hluboké patří daň z příjmu fyzických osob z podnikání k nejsilnějším položkám, ve Štramberku je tomu naopak.

Role školy

Pro postavení obou měst je charakteristická úloha, kterou v jejich vývoji sehrává škola.

Hluboká vytvořila podmínky, aby soukromý investor celkovým nákladem cca 170 mil. Kč ve městě postupně vybudoval mezinárodní internátní školu. (Jedná se mj. o investici, která je vyšší než dva roční rozpočty města). Studují zde děti z dvaceti zemí a umožnilo to mj. i místní cikánské dívence, aby se stala současnou studentkou prestižní americké univerzity. Městu škola vylepšuje celkový obraz ve světě, oživuje kulturní život a rozpočet to nic nestojí.

Ve Štramberku museli v zájmu zachování důstojného školství vlastním nákladem provést generální opravu budovy zdejší školy nákladem 28 mil. Kč. (Jedná se o částku, která představuje velikost zhruba jednoho ročního rozpočtu města). Přestože získali dotaci 7 mil.Kč, zbytek museli hradit z vlastního rozpočtu (6 mil. Kč z prodeje akcií, 13 mil. Kč úvěr). Nezbytná oprava totálně zanedbaného objektu způsobila zadluženost města, která bude vyřešena až po roce 2002.

Závěrem

V okrese Nový Jičín je téměř šedesát obcí, z nichž pouze pět bude novou úpravou rozpočtového určení daní poškozeno. Všechny ostatní podstatně získají. Je proto pochopitelné, že názory na nový zákon se zde zásadně liší od stanovisek jihočeských starostů. Štramberku přinese daňová změna ročně 2,2 mil. Kč navíc, Studénce 12 mil. Kč a Kopřivnici dokonce 29,5 mil. Kč. Přes toto navýšení daňová výnosnost na obyvatele nedosáhne v mnoha případech republikového průměru.

Není cílem, aby všichni měli stejně, říká Ing. Jan Socha. Je pochopitelné, že musí existovat rozdíly. Schválený systém rozdělování daní by však měl respektovat základní standardy, které by zaručily všem obcím nezbytné minimum. Specifika rozdílných výchozích podmínek by měl pokrývat systém dotací. Obcím by také měly zůstat motivační nástroje, podporující ekonomický rozvoj území s přímým dopadem do jejich rozpočtů.

Tabulka 1 Vývoj daňových příjmů (mil. Kč)
  1997 1998 1999 2000 (plán)
Hluboká DPFOZČ 5,968 7,120 7,667 7,200
DPFOP 7,009 7,703 7,814 7,500
DPPO 5,482 6,989 7,325 5,242
DP Celkem 18,460 21,812 22,807 19,942
Štramberk DPFOZČ 3,500 3,378 3,364 3,350
DPFOP 0,726 1,816 2,599 2,800
DPPO 3,376 3,931 4,516 4,600
DP Celkem 11,008 11,500 13,025 12,970
Tabulka 2 Porovnání dopadu rozpočtového určení daní na vybrané obce okresů České Budějovice a Nový Jičín
Okres Obec Počet Dosavadní RUD Nové RUD Rozdíl
obyvatel mil. Kč Kč/obyv. mil. Kč Kč/obyv. mil. Kč Kč/obyv.
ČB Č.Budějovice 99 347 654,7 6591 559,8 5636 -94,9 -955
ČB Týn n. Vlt. 8290 36,8 4443 32,6 3934 -4,2 -509
ČB Hluboká n. Vlt. 4383 22,8 5204 17,7 4034 -5,1 -1170
ČB Temelín 718 11,4 15 931 2,5 3501 -8,9 -12 430
ČB Habří 87 0,44 5075 0,26 3026 -0,18 -2049
NJ Nový Jičín 27 034 112,3 4154 124,1 4589 11,7 435
NJ Kopřivnice 24 388 76,0 3118 105,6 4330 29,6 1212
NJ Štramberk 3412 10,5 3071 12,7 3728 2,2 556
NJ Kateřinice 629 4,9 7805 3,2 5144 -1,7 -2661
NJ Heřmánky 157 0,34 2192 0,49 3144 0,15 952
TOPlist
TOPlist