K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pokles daňových příjmů

Datum: 20. 11. 2000, zdroj: OF 4/2000, rubrika: Ekonomika

Nový zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům přinese vyšší daňové příjmy pro 77,8 % všech obcí České republiky. K posouzení dopadu zákona na alokaci daňových příjmů jednotlivým obcím okresu Pardubice byl navržený mechanismus modelován podle skutečných údajů v uplynulých letech a pro model roku 2000 byly použity prognózované údaje celorepublikových daní. Třicetiprocentní podíl obcí na dani z příjmu fyzických osob ze samostatné činnosti byl uvažován na úrovni roku 1999.

Údaje v jednotlivých letech byly agregovány do velikostních kategorií obcí, tak jak jsou uváděny v zákoně (v okrese je zastoupeno sedm kategorií ze čtrnácti). Celkem je v okrese 115 obcí s počtem 162 861 obyvatel, z toho více než polovina připadá na okresní město. Velikostní struktura je uvedena v tabulce č. 1.

 Tabulka č. 1 Velikostní struktura obcí v okrese Pardubice
Kategorie Obce s počtem obyvatel Počet obcí Počet obcí % Počet obyvatel Počet obcí %
1 do 100 12 10,4 963 0,59
2 101-200 29 25,2 4 540 2,79
3 201-300 25 21,7 5 929 3,64
4 301-1 500 39 33,9 25 063 15,39
5 5 001-10 000 7 6,1 16 420 10,08
6 10 001-20 000 2 1,7 16 169 9,92
11 50 001-100 000 1 0,9 93 777 57,58
Celkem   115 100,0 162 861 100,0

Vývoj příjmů v okrese

Okres Pardubice patří z hlediska daňové výtěžnosti k nadprůměrným okresům a také z pohledu Pardubického kraje (dále okresy Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí) je jednoznačně daňová výtěžnost Pardubicka nejvyšší. Lze očekávat, že schválené rozpočtové určení daní (RUD) bude celkově pro obce tohoto okresu znamenat úbytek sdílených daňových příjmů. Strukturu a vývoj daňových příjmů obcí charakterizuje tabulka č. 2.

 Tabulka č. 2 Struktura daňových příjmů obcí v okrese Pardubice v letech 1997-1999
Ukazatel 1997 1998 1999
tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč %
Daňové příjmy 893 447 100 1 024 151 100 1 145 993 100
v tom: ze závislé činnosti 302 134 33,8 326 500 31,9 345 797 30,2
ze samostatné činnosti 238 006 26,6 251 699 24,6 250 073 21,8
z příjmů právn. osob 190 360 21,3 299 199 29,2 399 284 34,8
  v tom: placená obcemi 27 312 3,1 109 136 10,6 183 878 16,0
z nemovitosti 72 555 8,1 70 765 6,9 70 064 6,1
správní a místní poplatky 88 509 9,9 73 446 7,2 79 202 6,9
ostatní daňové příjmy 1 883 0,2 2 541 0,2 1 572 0,1

Vývoj a struktura daňových příjmů odpovídá celorepublikovým hodnotám. Největší podíl daňových příjmů tvoří obě složky daně z příjmů fyzických osob, jejich podíl ve sledovaných letech však nepatrně klesá ve prospěch daně z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti a místní poplatky nemají z hlediska celkových příjmů příliš velký význam a jejich vývoj je stabilní.

Pro potřeby srovnání nového modelu se skutečně dosaženými hodnotami sdílených daňových příjmů, jsou v analýze uvažovány pouze daně, kterých se změna dotýká (obě části daně z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob - bez částky placené obcemi).

Porovnáním modelového a skutečně dosaženého daňového výnosu na obyvatele lze v jednotlivých letech a pro každou velikostní skupinu obcí zjistit, která kategorie je postižena nejvíce a zda by celkový výsledek pro obce v okrese Pardubice byl v daném roce příznivý, či nikoliv. Výsledky analýzy dokumentují tabulky č. 3 a č. 4.

Tabulka č. 3 Porovnání počtu obcí v okrese Pardubice s kladnou a zápornou změnou (v absolutním a procentním vyjádření) podle schváleného návrhu RUD
Kategorie Počet 1997 1998 1999
obcí obyvatel obce kladné obce záporné obce kladné obce záporné obce kladné obce záporné
abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. %
1 12 963 0 0,0 12 100,0 1 8,3 11 91,7 1 8,3 11 91,7
2 29 4 540 18 62,1 11 37,9 15 51,7 14 48,3 18 62,1 11 37,9
3 25 5 929 13 52,0 12 48,0 13 52,0 12 48,0 14 56,0 11 44,0
4 39 25 063 15 38,5 24 61,5 16 41,0 23 59,0 21 53,8 18 46,2
5 7 16 420 1 14,3 6 85,7 1 14,3 6 85,7 1 14,3 6 85,7
6 2 16 169 1 50,0 1 50,0 0 0,0 2 100,0 0 0,0 2 100,0
11 1 93 777 0 0,0 1 100,0 0 0,0 1 100,0 1 100,0 0 0,0
Celkem 115 162 861 48 41,7 67 58,3 46 40,0 69 60,0 56 48,7 59 51,3
Tabulka č. 4 Porovnání sdílených daňových příjmů obcí okresu Pardubice podle původního a navrhovaného RUD
Kat. Počet Daňová výtěžnost (Kč/obyv.)
obcí obyvatel 1997 1998 1999 2000
původní RUD  nové RUD  rozdíl původní RUD  nové RUD  rozdíl původní RUD  nové RUD  rozdíl model
1 12 963 2 688 2 246 -442 3 088 2 455 -633 3 118 2 457 -661 2 691
2 29 4 540 2 939 2 889 -50 3 316 3 130 -186 3 719 3 239 -480 3 537
3 25 5 929 2 901 3 006 105 3 401 3 300 -101 6 341 4 138 -2 203 4 450
4 39 25 063 3 683 3 327 -356 3 994 3 540 -454 4 028 3 529 -499 3 856
5 7 16 420 4 158 3 426 -732 4 354 3 622 -732 4 905 3 745 -1 160 4 077
6 2 16 169 3 528 3 399 -129 3 860 3 659 -201 4 098 3 708 -390 4 049
11 1 93 777 4 845 4 814 -31 5 318 5 194 -124 5 413 5 482 69 5 672
Celk. 115 162 861 4329 4 170 -159 4 733 4 786 53 4 991 4 701 -290 4 942

Dopady do minulosti

V roce 1997 by se pouze u 48 obcí okresu (tj.41,7%) daňový výnos zvýšil a to převážně u obcí z druhé, třetí a šesté kategorie. V roce 1998 by se daňový výnos zvýšil již jen u 46 obcí (tj.40%), a to u obcí z kategorie dva, tři, čtyři. Srovnání skutečných a modelových daňových příjmů za rok 1999 potvrzuje vývoj minulých let. Počet obcí s kladnou změnou se zvýšil na 56 (tj. 48,7%) a to opět u kategorií dva, tři, čtyři. Výjimečná je velikostní kategorie 11 (město Pardubice), kde poprvé v tomto roce by se navrhované RUD projevilo kladným přírůstkem (61 Kč na obyvatele).

Ostatní kategorie by naopak navrhovanou změnou byly postiženy v celém období negativně. Všechny nejmenší obce okresu by vykázaly pokles příjmů.

Celkově za všechny obce okresu Pardubice by uplatnění nového RUD ve srovnání se skutečně dosaženým výnosem znamenalo pokles sdílených daňových příjmů v letech 1997 a 1999. Pouze v roce 1998 by modelové daňové příjmy byly vyšší o 53 Kč na obyvatele. V roce 1997 skutečný daňový výnos na obyvatele činil 4329 Kč a podle modelové situace by dosáhl 4170 Kč (rozdíl -159 Kč na osobu). Za rok 1998 dosáhl skutečný daňový výnos 4733 Kč na obyvatele, modelový výnos by činil 4786 Kč (rozdíl +53 Kč) a pro rok 1999 skutečný výnos činil 4991 Kč, podle modelu 4701 Kč na obyvatele (rozdíl -290 Kč).

Model roku 2000

Jak je patrné z tabulky č.4, nejvyšší úbytek příjmů na obyvatele v celém období vykazují kategorie obcí s počtem obyvatel od 1 501 do 5 000, a obce do 100 obyvatel, přičemž rozdíl se zvyšuje. V roce 1999 je markantní rozdíl také u obcí třetí kategorie (-2203 Kč), který je způsoben nadprůměrným inkasem daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti u dvou z obcí v tomto roce.

Modelované odhady příjmů pro rok 2000 jsou v porovnání se skutečně dosaženými příjmy za rok 1999 nižší, což by mohlo naznačovat, že při uplatnění nového RUD v roce 2000 by byly příjmy obcí v okrese nižší, než budou skutečně dosažené příjmy.

Zjištěné skutečnosti potvrzují výše uvedenou hypotézu, že počet obcí v okrese Pardubice, kterých se změna rozpočtového určení výnosu daní dotkne negativně bude větší než obcí, kterým se daňový výnos zvýší. Z provedené analýzy vyplynulo, že ve sledovaném období by se změna dotkla negativně více než poloviny obcí v okrese (rok 1997 -- 58,3 %, rok 1998 -- 60 %, rok 1999 -- 51,3 %), což je oproti průměru za celou ČR výrazně vyšší podíl. Uvedený trend lze očekávat i v letošním roce, i když lze předpokládat, že procento negativně postižených obcí bude menší.

Ing. Romana Provazníková, FES Univerzita Pardubice

TOPlist
TOPlist