K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

II. fáze územní reformy

Datum: 9. 11. 2000, zdroj: OF 4/2000, rubrika: Regiony

V současné době se v rámci přípravy II. fáze reformy územní veřejné správy hodně hovoří o ukončení činnosti okresních úřadů. Jak vyplývá z informací Ministerstva vnitra, dochází v této souvislosti v důsledku nepřesných informací často ke zkreslování skutečného stavu.

Jaká jsou fakta. Ministerstvo vnitra ČR připravilo v souladu s harmonogramem prací "Zprávu o přípravě a realizaci II. fáze reformy veřejné správy" (dále jen Zpráva). Vláda tento materiál projednala na svém jednání 26. června 2000 a usnesením č. 763 vzala na vědomí. Bylo přitom uloženo ministrovi vnitra, aby předložil vládě další zprávu koncem března 2001.

Zpráva obsahuje první hrubou verzi uspořádání výkonu státní správy poté, co ukončí svoji činnost okresní úřady. Tato verze projde téměř ročním veřejným projednáváním, které by se mělo stát určitým procesem celonárodní diskuze tak, aby s tímto uspořádáním byla spokojena naprosto podstatná část obcí a tedy i občanů.

Podle sdělení náměstkyně ministra vnitra, prof. Yvonne Streckové, dostávají v těchto dnech představitelé všech obcí v ČR uvedenou Zprávu v plném rozsahu k dispozici. To je první předpoklad kvalifikované diskuze. Stejnou cestou obdrželi již v předstihu uvedený materiál všichni přednostové okresních úřadů.

Spanilé jízdy

V průběhu měsíce září Ministerstvo vnitra připravilo cyklus setkání představitelů úseku pro reformu veřejné správy MV se zaměstnanci jednotlivých okresních úřadů. Hlavním tématem bude problematika jejich přesunu a dalšího pracovního uplatnění po ukončení činnosti okresních úřadů. Citovaná Zpráva obsahuje podrobný přehled navrhovaného přenosu kompetencí z okresního úřadu. Očekává se spolupráce s pracovníky jednotlivých agend a jejich názor na transformaci těchto činností včetně personálního řešení.

Hlavní proud diskuze a vyjasňování stanovisek s obcemi bude probíhat v říjnu na shromážděních starostů jednotlivých okresů. Tato setkání bude organizovat ministerstvo vnitra ve spolupráci s okresními úřady. Zde se očekávají především kvalifikované názory obcí na uvedený materiál. Půjde nejenom o přenos kompetencí, ale zejména o stanovení těch pověřených obcí, na které by kompetence okresů měly být převedeny. Stejně důležité bude vymezit jejich správní obvody.

Předkladatel materiálu, Ministerstvo vnitra, si uvědomuje, že dává na stůl první návrh věcné a časové představy, který má sloužit jako podkladový materiál k diskuzi. Tento teoreticko-matematický model bude možno v průběhu veřejné diskuze s obcemi ovlivnit a zejména zvážit vliv dalších kritérií pro výběr pověřených obcí i stanovení jejich spádových obvodů.

Očekávaná diskuze bude svým rozsahem i významem ojedinělá. Ještě nikdy v historii nedostaly tak zásadní materiál s patřičným předstihem k vyjádření skutečně všechny obce. Ani spanilé jízdy, jak jsou pracovně nazývány cesty představitelů MV po okresech, se v takovém rozsahu dosud nikdy neuskutečnily. Otázkou zůstává, zda v předvolebním období bude efektivní diskutovat nad materiálem, který evidentně nese znaky přístupu, který se sociální geografií nemá nic společného. Konec konců, zásadní a rozhodující stanovisko v těchto otázkách by měly vyslovit právě nastávající nové krajské orgány.

Tři fáze

Jako důvod, proč se nečeká na ustavení krajů, se uvádí, že je nutno jednat s dnešními pracovníky okresních úřadů. Jejich odchod by mohl údajně způsobit kolaps činnosti OkÚ, došlo by k ztrátě kvalifikovaných lidí.

I. fáze reformy skončí ustavením krajských orgánů veřejné správy. II. fáze reformy je ohraničena termínem 31. 12. 2002, kdy by měly ukončit svou činnost okresní úřady. (Pozn. red.: Přestože jde o zákonem stanovenou lhůtu, stále trvají diskuze, zda rušení OkÚ je správné. Viz např. naše anketa.) III. fáze reformy není časově vymezena, ale měla by se zaměřit na zvýšení kvality výkonu veřejné správy i těch nejmenších obcí podporou jejich sdružování k výkonu správních činností a prostřednictvím internetizace a algoritmizace správních činností.

Současné období příprav druhé fáze reformy je zahajováno velkoryse - všenárodní diskuzí. Tak rozsáhlá akce vyžaduje dokonalou přípravu, obsahovou i organizační.

Předpokladem obsahové kvality diskuze je solidní podkladová materie, která by měla být promyšlená a zdůvodněná. Ve sporných místech by měla mít alternativní řešení s vymezením kladných a záporných stránek jednotlivých variant. Rozesílaný materiál bohužel tyto požadavky nesplňuje.

Organizační příprava je dokonalá. Zvládnout do konce října v každém okrese dvě velká shromáždění a vyhodnotit všechny připomínky je téměř nadlidský výkon. Vedle těchto připomínek by měly být akceptovány stanoviska ministerstev a odborných pracovišť. Názory, které v diskuzi zazní budou natolik rozdílné, že to snad povede ke vzniku skutečně kvalitního podkladu, který za spoluúčasti krajů bude dotvořen ke všeobecné spokojenosti.

Pověření III. stupně

Není cílem tohoto textu rozebírat obsah Zprávy. Autor vychází z toho, že všechny obce uvedený materiál obdržely. Přesto je nutno připomenout, že členění obcí podle rozsahu výkonu státní správy rozeznává v podstatě dva stupně, pomineme-li čtyři magistrátní města. Všech 6274 obcí má pověření I. stupně, tzn. minimální rozsah státní správy (organizace voleb, odvod branců atp.). Pověření II. stupně mají tzv. pověřené obecní úřady, kterých je v ČR celkem 373 (matrika, stavební úřad, živnostenské řízení aj.).

Pro úplnost se připomíná, že z hlediska rozsahu státní správy existují meziskupiny vykonávající např. matriční řízení (900 obcí), stavební řízení (772 obcí) a našly by se i další příklady. Pro II. fázi reformy se doporučuje, aby se kompetence obcí I. a II. stupně neměnily. Přesunem kompetencí výkonu státní správy z okresních úřadů na obecní úřady se tedy vytváří obce s pověřením III. stupně.

Matematický model

Zpracovatelé Zprávy zvolili pro konkrétní určení obcí, na které mají být přeneseny kompetence okresních úřadů postup, označený za ryze objektivní matematický model. Metodika vycházela z teoretických kruhů o průměru 15 km a odhadem stanoveného počtu 15 tisíc obyvatel, pro které bude obec III. stupně vykonávat dnešní kompetence OkÚ. Postupnou eliminací bylo stanoveno 179 obcí III. stupně a k nim vymezeny správní obvody, ve kterých údajně 90% obcí je vzdáleno od správního centra maximálně 15 km.

Zdá se, že právě tato metoda, respektive její výsledky se stanou předmětem největší kritiky. Velkou slabinou tzv. matematického modelu je totiž skutečnost, že nepřihlíží k existenci tradičních a historických sídel, která jsou přirozenými středisky s potřebným zázemím (administrativním, personálním, kulturním i ekonomickým). Tato hlediska snad budou zvažována až v průběhu celonárodní diskuze. Jestliže se reforma dělá pro lidi, měla by se používat kritéria, která jim vyhovují. Argument, že narůstající internetizace potlačuje kritérium vzdálenosti, pro tento případ neobstojí. (pozn. red.: Zpráva v této souvislosti používá na str. 3 termíny - inernetizace, internatizace, internetizace).

Odvolací a kontrolní funkce

Problém stanovení obcí, na které se přenesou působnosti okresních úřadů i určení jejich správních obvodů bude složitá, nicméně technická záležitost. Přesto se pravděpodobně stane hlavním jádrem očekávané diskuze. Mnohem závažnější a nevyřešenou otázkou zůstává odvolací řízení proti rozhodnutí obcí pověřených výkonem státní správy. Ve Zprávě se této problematice věnuje dvanáct řádek textu, přičemž zůstává opomenuto několiv alternativ řešení. Vedle zřízení institucí typu správního soudu, což by asi bylo nejlepší řešení, je možno v sídlech dnešních okresů ponechat pracoviště krajských úřadů. To by řešilo i problém řady dnešních pracovníků OkÚ.

Kontrolní a dozorová funkce vůči obcím, která je v nových zákonech podrobně rozpracována pro oblast samostatné i přenesené působnosti se ve Zprávě omezuje pouze na úvahu o auditu hospodaření. Úvaha, že přechod zřizovatelských funkcí okresních úřadů bude převážně směrován na kraje zcela potlačuje princip subsidiarity a s procesem decentralizace nemá nic společného.

Závěrem

Dneska máme v republice osm jednotek NUTS II, čtrnáct nových a sedm starých krajů, v nichž působí krajské soudy, krajská ředitelství policie, statistika aj. Okresů je 77 včetně čtyř magistrátních měst. I po vytvoření 179 pověřených obcí III. stupně budou v hranicích okresů působit okresní soudy, střediska geodézie a kartografie, policie atd. Správní obvody pověřených obcí III. stupně jdou však přes hranice dnešních okresů, ale také přes hranice obvodů stavebních a dokonce matričních úřadů. Největší rizika předloženého návrhu tudíž spočívají v roztříštění státní správy, což je důsledek matematického modelu, který absolutně postrádá spolupráci a vzájemnou koordinaci ústředních orgánů státní správy.

Uspořádání celonárodní diskuze je správným rozhodnutím a věřme, že to přispěje k vyřešení uvedených i dalších otázek.

Přehled obcí, na které se navrhuje převést kompetence okresních úřadů (pověření III. stupně)

Středočeský kraj
Mladá Boleslav, Mělník, Slaný, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Kladno, Rakovník, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Nymburk, Čelákovice, Poděbrady, Beroun, Kolín, Říčany, Kutná Hora, Dobříš, Čáslav, Benešov, Příbram, Vlašim, Sedlčany.
Budějovický kraj
Blatná, Milevsko, Tábor, Písek, Strakonice, Bechyně, Týn nad Vltavou, Soběslav, Vodňany, Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Vimperk, Prachatice, Dačice, Třeboň, České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice.
Plzeňský kraj
Plasy, Planá, Tachov, Stříbro, Plzeň, Rokycany, Holýšov, Horšovský Týn, Přeštice, Domažlice, Klatovy, Nýrsko, Horažďovice, Sušice.
Karlovarský kraj
Ostrov, Aš, Chodov, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Mariánské Lázně.
Ústecký kraj
Varnsdorf, Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litvínov, Most, Litoměřice, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Roudnice nad Labem, Louny, Žatec.
Liberecký kraj
Frýdlant, Nová Bor, Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Tanvald, Mimoň, Semily, Turnov, Lomnice nad Popelkou.
Královéhradecký kraj
Vrchlabí, Trutnov, Broumov, Jičín, Hronov, Dvůr Králové nad Labem, Náchod, Hořice, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou.
Pardubický kraj
Holice, Přelouč, Žamberk, Pardubice, Letohrad, Choceň, Chrudim, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun, Litomyšl, Hlinsko, Svitavy, Polička, Moravská Třebová.
Jihlavský kraj
Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Humpolec, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Pacov, Bystřice nad Pernštejnem, Pelhřimov, Jihlava, Velké Meziříčí, Třebíč, Telč, Moravské Budějovice.
Brněnský kraj
Boskovice, Blansko, Vyškov, Brno, Bučovice, Ivančice, Kyjov, Znojmo, Veselí nad Moravou, Hodonín, Mikulov, Břeclav.
Olomoucký kraj
Jeseník, Šumperk, Zábřeh, Mohelnice, Uničov, Šternberk, Litovel, Olomouc, Konice, Hranice, Přerov, Prostějov.
Ostravský kraj
Vrbno pod Pradědem, Krnov, Bruntál, Rýmařov, Opava, Bohumín, Hlučín, Karviná, Orlová, Ostrava, Havířov, Český Těšín, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnice, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm.
Zlínský kraj
Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Vsetín, Kroměříž, Zlín, Otrokovice, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod.

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist