K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Zákon o rozpočtovém určení bude novelizován

Datum: 20. 10. 2000, zdroj: OF 4/2000, rubrika: Ekonomika

Reforma veřejné správy přinesla mimo jiné též celou řadu nových fiskálních zákonů. Největší význam pro obce má bezesporu nový zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který vo globále výrazně obecní rozpočty posílí. Nedošlo bohužel ke schválení nového zákona oo dani zo nemovitostí a zákona oo obecních daních. Opomíjení vícezdrojové stránky financování obcí totiž výrazně nabourává právě vnímání nového rozpočtového určení některých daňových výnosů.

Kontraverznost přijetí nového zákona je také dána potlačením některých skutečností, které je v procesu reformy veřejné správy nutno mít stále na paměti.

Složitost systému

Především by obec neměla být podnikatelským subjektem a starosta byznysmanem, což neznamená, že se nemá chovat efektivně a hospodárně. Dále se zapomíná na velký počet našich obcí, tedy značnou rozličnost a různorodost podmínek, které prakticky neumožňují spravedlivé řešení pro všechny. Mezi obcemi navíc existuje nízká úroveň fiskální solidarity, dosud nevznikly všeobecně uznávané minimální standardy základních potřeb a nerespektované speciální nároky. Málo se také chápe, že zásadní změny financování obcí je nutno dělat postupně, v jednotlivých dílčích krocích.

Naplnit koncepci financování obcí také znamená dosáhnout plné provázanosti daňové soustavy. Systém výběru daní předurčuje možnosti, hospodárnost i účelovost přerozdělování jejich výnosů. Příslušnou roli zde musí sehrát místní daňové nástroje a regionální daňová politika. Na jedné straně existuje tlak obcí decentralizovat prostředky, ale na druhé straně přetrvávají tendence ponechat odpovědnost za tyto prostředky centrální sféře.

Nový zákon byl schválen a výše uvedené myšlenky budou důležité pro budoucnost. Věnujme se nyní aktuálním záležitostem. Jak postupovat, z pohledu nového RUD, při zpracování návrhu rozpočtu na příští rok? Proč bude nutná novela tohoto zákona?

Predikce daňových příjmů

Při zapracování zákona do návrhu rozpočtu obce je nutno především vyčlenit daňové příjmy, jejichž role se nemění. Jsou to:

  1. daň z nemovitostí,
  2. daň z příjmů právnických osob placená obcemi a
  3. místní a správní poplatky.

Dále je potřebné si uvědomit, které výnosy daní jsou pro obce nové:

  1. daň z přidané hodnoty,
  2. daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou

Nakonec jsou to výnosy, které jsou podle zákona jiným způsobem alokovány:

  1. daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi,
  2. daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a
  3. daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Rozhodujícím krokem bude naplánovat predikci daňových příjmů na rok 2001. U výlučných daní je nutné vycházet z místních podmínek, u sdílených daní záleží na celorepublikové výtěžnosti. K tomuto účelu uvádíme predikci Ministerstva financí k 3. 8. 2000:

Daň z přidané hodnoty: 170,8 mld.Kč
Daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi: 63,4 mld. Kč
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou: 8,8 mld. Kč
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků: 77,5 mld. Kč

Ze všech uvedených výnosů náleží obcím 20,59 %, přičemž rozdělení celé částky se provádí podle počtu obyvatel obce, který se násobí příslušným velikostním koeficientem.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti

  • zálohy 12,5 mld.Kč
  • vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo výměřená daň 4,2 mld. Kč

Nástrahy výpočtu

Je třeba si uvědomit nástrahy výpočtu, které se plynou z dikce zákona. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát u daně z příjmů osob ze samostatné výdělečné činnosti.

Třicet procent z výnosu záloh (3,75 mld. Kč) připadne obcím v místě trvalého bydliště podnikatele. Ze zbývajících 70 % výnosů záloh (8,75 mld. Kč) se rozdělí 20,59 % (1,8 mld. Kč) všem obcím podle počtu obyvatel, násobených příslušným koeficientem.

Predikovaná částka výnosu 4,2 mld. Kč (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) zůstává celá obcím, opět podle bydliště podnikatele.

Celkově tedy obcím připadne z výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti 9,75 mld. Kč. Individuálně je však třeba respektovat citovaný postup.

Při výpočtu násobku vlastního velikostního koeficientu a počtu obyvatel vychází každá obec z údajů Českého statistického úřadu, který uvádí počet obyvatel k 1. lednu běžného roku.

Pro zjištění konkrétního objemu sdílených příjmů v jednotlivé obci je třeba znát také sumu násobků velikostního koeficientu ČR (ten nyní činí 10 254 625,78).

Pozn. red.: Vzhledem k tomu, že velikostní koeficienty jsou čtyřmístné, nebude nikdy suma násobků koeficientů a počtů obyvatel jednotlivých obcí totožná s počtem obyvatel ČR (v roce 1999 činil 10 275 812).

Chceme-li znát konkrétní objem sdíleného daňového příjmu, musíme příslušnou část (tj. 20,59 %) predikovaného republikového výnosu dělit číslem 10 254 625,78 a zjištěnou částku ještě vynásobit redukovaným počtem obyvatel obce (tj. skutečný počet násobený příslušným velikostním koeficientem).

Pro rychlý hrubý propočet sdílených daňových příjmů obcí na rok 2001 v souladu s predikcí MFČR k 3. 8. 2000 může posloužit následujcí tabulka:

Počet obyvatel v obci KVKO počet obyvatel 1999 KVKO -- počet obyvatel 1999 Kč/obyvatel1)
do 100 0,4213 41 286 17 393,79 2 785,3
101--200 0,5370 173 411 93 121,71 3 550,3
201--300 0,5630 214 772 120 916,64 3 722,1
301--1500 0,5881 1 828 631 1 075 417,89 3 888,1
1501--5000 0,5977 1 467 776 877 289,72 3 951,6
5001--10 000 0,6150 928 534 571 048,41 4 065,9
10 001--20 000 0,7016 937 508 657 755,61 4 638,5
20 001--30 000 0,7102 697 378 495 277,86 4 695,3
30 001--40 000 0,7449 349 258 260 162,28 4 924,7
40 001--50 000 0,8142 227 765 185 446,26 5 382,9
50 001--100 000 0,8487 1 247 257 1 058 547,02 5 611,0
100 001--150 000 1,0393 103 015 107 063,49 6 871,1
150 001 a výše 1,6715 872 366 1 458 159,77 11 050,8
Hlavní město Praha 2,7611 1 186 855 3 277 025,34 18 254,4
Celkem   10 275 812 10 254 625,78  

1) zahrnuje fixní částku sdílených daňových příjmů podle schématu č.1 odhadovanou pro obce na rok 2001 v úhrnu

Poznámka: Bez 30% výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, které mají na území obce bydliště ke dni splatnosti (odhad 3,8 mld. Kč pro obce ČR), a bez výnosu daně z titulu vyrovnání a dodatečných přiznání nebo dodatečně vyměřené daně (odhad 4,2 mld. Kč pro obce ČR).

Proč novelizace?

Zákon o rozpočtovém určení daní prošel PSP ČR s doprovodným usnesením, kde poslanecká sněmovna "žádá vládu, aby urychleně připravila novelu tohoto zákona tak, aby byla zvýšena vazba obcí na míře ekonomické aktivity v místě, zejména na umístění provozoven podnikatelských subjektů, a to tak, aby novela vstoupila v platnost od začátku roku 2002".

Ministerstvo financí připravuje novelizaci, přičemž musí překonat nejen obtížnosti se získáním potřebných dat, ale zejména nenarušit fiskální rovnováhu územních rozpočtů. Respektovat se musí i požadavek administrativní nenáročnosti. Novela by neměla výrazněji rozkolísat nově nastavené daňové příjmy obcí, ale jen upravit prvky motivace.

V současnosti je systém výběru daní zcela oddělen od systému jejich rozdělování. Alokace státních daní do území se řídí ukazateli typu "plátcova pokladna a bydliště podnikatele". Hospodářská činnost je zcela odtržena od fiskálních zdrojů obcí. Vznikají často extrémní rozdíly, přičemž "bohatí" se často nazývají schopnými a chudí mlčí. V této situaci se začíná tvrdá práce na optimalizaci a přebudování finančních toků.

Motivace v Evropě

V Evropské unii neexistuje jednotný model financování místní správy. Všude však hrají význam místní (obecní) daně, jejich váha se velice liší, ale odpovědnost ovlivnit tyto daně se orgány místní samosprávy naučily zodpovědně nést.

Příjmy územní samosprávy jsou rovnovážně nastaveny tak, aby municipální a státní rozpočty sledovaly stejný vývoj. Respektuje se zásada, že majetkové daně nereagují na inflaci na rozdíl od daní příjmových. Jako klíčový prvek fiskální prozřetelnosti je chápána zejména předvídatelnost a stabilita daňového příjmu místní samosprávy. To umožňuje dlouhodobý řízený rozvoj územních celků.

Transfery ze státního rozpočtu jsou významným zdrojem příjmů místní správy v celé Evropské unii. Vyrovnání rozdílné úrovně výdajů se provádí všeobecnými dotacemi, váženým přidělováním podílů na daních a přerozdělováním místních příjmů.

Ekonomická stimulace

V minulosti bylo obvyklým přístupem v EU nabízet "daňové prázdniny". Tyto typy úlev však deformují hospodářskou soutěž a obce nyní preferují jiné podněty. Podpora podniků - jedná se o kapitálové intervence nebo zákuky, které jsou však různým způsobem limitovány či omezovány. Plánování - trend EU ve stopách Velké Británie znamená, že plány územního rozvoje zahrnují i ekonomický rozměr. Udávají druhy podporovaných projektů, vyčleněné částky, dosud realizované i připravené objemy investic. Zajištění infrastruktury a služeb, spolupráce obcí se soukromým sektorem formou široké škály smluvních vztahů pro veřejně prospěšnou oblast.

Zásadní stanovisko EU se obrací proti přímé finanční podpoře poskytované obcemi soukromým podnikům. Více se rozšiřuje příprava, pronájem nebo prodej plně službami vybavených průmyslových lokalit, výstavba a pronájem "inkubačních" jednotek pro malé podniky, bytové jednotky a parcely pro zaměstnance nových průmyslových podniků, zabezpečení odborného školení nebo rekvalifikace zaměřené na místní rozvojové potřeby, aktivní podíl na marketingu místních investičních příležitostí.

Závěrem

Věřme, že i v České republice se podaří najít kompromisní cestu vedoucí k provázanosti skutečné hospodářské činnosti na území obce a jejích příjmů. Ta by se měla více přibližovat obci využitím moderních fiskálních nástrojů. Je však zřejmé, že absolutně optimální řešení neexistuje.

Ing. Luděk Tesař

TOPlist
TOPlist