K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Přeshraniční spolupráce měst a obcí v ČR a SR

Datum: 25. 8. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Regiony

Během let 2020–2021 řeší společný tým Masarykovy univerzity a Trenčianské univerzity přeshraniční projekt Posilováním spolupráce obcí k řešení problému „Invisible border“ (NFP304030R566), a to v rámci programu Interreg V-A Slovenská republika–Česká republika.

Řešena je řada témat, především to, jaká je spolupráce měst a obcí v příhraničních regionech, a v rámci těchto regionů mezi ČR a SR, ale také jak ji dále rozvíjet a posilovat? Předmětné území mezi oběma státy je specifické, a jak se ukazuje i na jiných přeshraničních územích v rámci Evropy, i přes vznik Schengenského prostoru a zvýšení flexibility a prostupnosti státních hranic, stále existují tyto hranice v jakési neviditelné formě (proto pojem neviditelná hranice – Invisible border).

Uvedený projekt zapadá do celkového konceptu posilování přeshraniční spolupráce, kterou v roce 2017 vyhlásila Evropská komise (Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU) a jeho ambicí je také přispět do celkové diskuze k posilování přeshraniční spolupráce formou specifické podpory spolupráce místních aktérů – obcí.

Projekt vychází ze základního předpokladu, že klíčovými aktéry v území jsou místní samosprávy, města a obce, a jedním z efektivních a mezinárodně osvědčených nástrojů pro rozvoj území je jejich vzájemná spolupráce. Zatímco příhraniční meziobecní spolupráce se od té obecné celostátní dle dosavadních poznatků až tak příliš neliší, přeshraniční spolupráce měst a obcí je specifická, i když jak se ukazuje ne ojedinělá nebo nevyužívaná. Vzhledem k tomu, že existují různá národní, regionální či lokální specifika, která do jisté míry determinují či limitují aktuální podobu a formy přeshraniční meziobecní spolupráce, ukazuje se také, že tato specifická varianta meziobecní spolupráce funguje a může fungovat i ve větším měřítku, a není odvislá pouze jen od dotačních titulů tematicky zaměřených na přeshraniční spolupráci. Faktem je ale, že to bývají právě tyto výzvy a nástroje, které tento specifický typ meziobecní spolupráce dost často iniciují či intenzifikují. Čím dál víc se ale ukazuje význam a konkrétní dopady těchto aktivit, které vedou k další a další přeshraniční spolupráci financované nejen z příslušných dotačních zdrojů. Díky tomu tak vzniká řada společných investičních akcí, ale také běžných aktivit neinvestičního charakteru podporujících vzájemnou sounáležitost a mazajících mentální vnímání státních hranic. Rozvíjející se a udržitelná spolupráce, flexibilní pohyb lidského kapitálu a služeb by měl postupně vést k eliminaci tzv. problému „neviditelné hranice“.

Role percepce v utváření přeshraničních relací[1]

Ať už státní hranici chápeme jako smluvní linii v terénu, jež odděluje území dvou suverénních států, nebo přesněji jako plochu, protože ve své podstatě probíhá v atmosféře i geologickém podloží, v reálném životě skutečně existuje. Stejně tak ale existuje v souladu s teorií percepce (vnímání) geografického prostoru i v myslích obyvatel. Jaký je ale jejich vzájemný vztah? Území česko-slovenského pohraničí je v rámci regionu střední Evropy poměrně specifické.

Vůči státním a regionálním centrům jde o území převážně periferní s venkovským charakterem, s typickým disperzním osídlením (v minulosti tzv. kopaničářská kolonizace). Státní hranice vede vesměs po hřebenech hor, pouze v jižní části území pohraničí přechází v rovinu, která je ale zase rozdělena tokem řeky Moravy. Fyzicko-geografická prostupnost státní hranice tak není příliš dobrá. Na druhou stranu však v tomto prostoru po mnoho desetiletí existence Československa státní hranice neexistovala, jazyková, kulturní i mentální blízkost Čechů, Moravanů a Slováků nabízí hypotézu o velmi dobrých předpokladech sousedských a přeshraničních vazeb.

Intenzitu přeshraniční spolupráce totiž neovlivňují pouze institucionální a ekonomické faktory (strukturální podmínky), či různé regionální, národní nebo evropské dotační programy podporující přeshraniční spolupráci. Do procesu vzniku, intenzity a hloubky přeshraniční spolupráce vstupují i další prvky, např. to, jak je samotná hranice propustná (ať už morfologickým typem krajiny, sítí hraničních přechodů, nebo ve smyslu legislativním, založeném na partnerských vztazích sousedních států). Do mechanismu vstupují i další faktory utvářející intenzitu přeshraniční spolupráce (viz obrázek).

Obr. 1. Faktory utvářející intenzitu přeshraniční spolupráce
Obr. 1. Faktory utvářející intenzitu přeshraniční spolupráce
Zdroj: vlastní návrh In Ptáček et al. (2017)

Těmito faktory jsou objektivní ukazatele, jako je atraktivita příhraničí, ať už z environmentálního hlediska (jako např. potenciál k rekreaci), nebo ekonomická. Neméně důležité jsou potom faktory subjektivní, jako je evaluace zmíněného objektivního potenciálu regionů a reflexe samotné hranice a hraničního režimu v myslích obyvatel. Pokud je hranice vnímána jako bariéra, pak je překážkou i pro utváření přeshraničních vazeb a rozvoj spolupráce, z druhého úhlu pohledu však pozitivní percepce a evaluace atraktivit na druhé straně hranice může podmínit schopnost překonávání jejího bariérového působení.

Přeshraniční meziobecní spolupráce v česko-slovenském pohraničí

Během roku 2020 bylo v rámci řešeného projektu realizováno mimo jiné i dotazníkové šetření mezi představiteli samospráv v ČR a SR. Zapojilo se 675 zástupců měst a obcí a v SR celkem 293 zástupců municipalit, tj. celkem 968 starostů a starostek z ČR a SR, kteří odpovídali na otázky věnující se jak meziobecní spolupráci obecně, tak přeshraniční spolupráci měst a obcí.

Pohled starostů a starostek z ČR

Spolupráce měst a obcí je v ČR již tradičním a často využívaným nástrojem, jak lze vidět i z grafu 1 (graf vlevo) na testovaném vzorku, kde nějakou formu meziobecní spolupráce využívá okolo 97 % tázaných municipalit. Co se týče přeshraniční spolupráce měst a obcí (graf vpravo), tak nějakou formu spolupráce v minulosti realizovalo či aktuálně realizuje okolo 37 % dotazovaných obcí.

Graf 1. Realizace meziobecní spolupráce v ČR – obecně a přeshraniční
Graf 1. Realizace meziobecní spolupráce v ČR – obecně a přeshraniční

Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce aktivit v rámci přeshraniční spolupráce měst a obcí se realizuje v oblasti kultury a sportu, přičemž sem lze zahrnout jak běžné neinvestiční projekty a aktivity, tak i ty investiční, které se mohou do jisté míry prolínat s další speciální tematickou skupinou – cyklostezky. Z pohledu případného nevyužitého potenciálu nás ale zaujaly zejména v pořadí další oblasti, ve kterých dotazované municipality realizují nebo realizovaly v minulosti přeshraniční meziobecní spolupráci, a to v oblastech jako odpadové hospodářství, sociální služby, správní činnosti, veřejná doprava či mobilita seniorů, jak je vidět více v následujícím grafu pohled starostů a starostek z české strany. Na základě aplikovaného klastrového dělení podle velikost municipality nelze identifikovat žádné zásadní rozdíly, možná jen, že menší obce se zapojují všeobecně méně, nebo v oblastech kultury a sportu jsou zase nejaktivnější municipality v rozmezí 1001–3000 obyvatel. Podrobněji viz graf 2.

Graf 2. Tematické oblasti přeshraniční meziobecní spolupráce dle velikosti municipalit
Graf 2. Tematické oblasti přeshraniční meziobecní spolupráce dle velikosti municipalit

Souvisejícím faktem ale je, že přeshraniční spolupráce municipalit bývá dost často méně kontinuální, ať už vzhledem ke svým specifikům, tak pravděpodobně i vzhledem k existujícím potenciálním bariérám, které brání jejich udržitelnosti či rozvoji. Realizované šetření se tedy v dalším kroku zaměřilo na identifikaci nevýhod či bariér přeshraniční meziobecní spolupráce (viz graf 3).

Graf 3. Identifikované nevýhody či bariéry přeshraniční spolupráce měst a obcí
Graf 3. Identifikované nevýhody či bariéry přeshraniční spolupráce měst a obcí

V rámci šetření na avizovaném vzorku jako největší nevýhody či bariéry se ukázaly administrativní náročnost, nedostatek personálních či finančních kapacit nebo absence vhodné dotační výzvy a jiné nespecifikované faktory. Mezi dalšími potenciálními bariérami pro realizaci přeshraniční meziobecní spolupráce byly identifikovány nezájem ostatních měst a obcí z ČR či zahraničí nebo nedostatek jiných než personálních či finančních kapacit.

Pokud jde o zdroje financování souvisejících aktivit v rámci přeshraniční spolupráce měst a obcí, tak nejvíce jsou k těmto účelům využívány pouze vlastní zdroje (34 %), evropské fondy (27 %) nebo jejich kombinace (29 %).

Pohled starostů a starostek ze SR

Obdobnou situaci v oblasti spolupráce měst a obcí můžeme pozorovat i v případě Slovenské republiky. V současnosti využívá meziobecní spolupráci až 40 % respondentů zapojených do šetření. Na druhou stranu, až 10 % oslovených tuto spolupráci nikdy neuskutečnilo a nemá s ní přímou zkušenost (viz graf 4).

Graf 4. Realizace meziobecní spolupráce v SR – obecně a přeshraniční
Graf 4. Realizace meziobecní spolupráce v SR – obecně a přeshraniční

V případě Slovenské republiky je výhodou, že všechny vyšší samosprávné jednotky mají s okolními státy hranice, a tím pádem šance zapojit se do přeshraniční spolupráce. Aktuálně v rámci přeshraničních partnerství tuto příležitost využívá 32 % respondentů. a to zejména v rámci partnerství municipalit SR–ČR. Jde hlavně o oblast kulturních a sportovních akcí, ale i o projekty zaměřené na budování společné infrastruktury. Zajímavé je na druhou stranu i zjištění, že až 23 % respondentů nikdy takovou spolupráci neuskutečnilo.

Spolupráce měst a obcí se orientuje převážně na kulturní aktivity (35 % respondentů), a to například v podobě organizování vystoupení a festivalů. V současnosti se spolupráce často zaměřuje na budování cyklostezek (9 % respondentů) spojujících historická, kulturní a jiná místa, což by mělo vést k vzájemnému propojení, budování vztahů ke sportu a respektování životního prostředí. V porovnání s minulostí je vidět nárůst spolupráce v téměř všech dotazovaných oblastech (viz graf 5). Méně častá je přeshraniční spolupráce týkající se oblastí dopravy, sociálních služeb, územního plánování nebo odpadového hospodářství.

Graf 5. Tematické oblasti přeshraniční meziobecní spolupráce
Graf 5. Tematické oblasti přeshraniční meziobecní spolupráce

Z výsledků dotazníkového šetření je možné konstatovat, že nejčastější bariérou pro realizaci přeshraniční spolupráce jsou zejména chybějící finance (18 % respondentů), jelikož kvůli absenci dotačních výzev nejsou obce schopny projekty a spolupráci dlouhodobě udržovat. Respondenti dále uvedli jako negativum přeshraniční spolupráce administrativní náročnost realizace projektů (9 % respondentů), rozdílnou legislativu zúčastněných státu (7 % respondentů) a i jazykovou bariéru (11 % respondentů). Podrobně viz graf 6.

Graf 6. Identifikované nevýhody či bariéry přeshraniční spolupráce měst a obcí
Graf 6. Identifikované nevýhody či bariéry přeshraniční spolupráce měst a obcí

Závěr

Provedené dotazníkové šetření přineslo zajímavé analytické podklady. Pro budoucí formulování doporučení směřujících k prohlubování a zintenzivnění meziobecní přeshraniční spolupráce jsou tyto podklady jistě velmi cenné. Jednotlivé identifikované tematické oblasti spolupráce, které jsou nejčastěji zmiňovány, se na obou stranách hranice víceméně shodují. Jde především o problematiku kulturní, sportovní a školské spolupráce, částečně pak o otázky infrastruktury a mobility. Lze se však domnívat, že při rozvoji přeshraniční meziobecní spolupráce nelze opomíjet ani témata jako cestovní ruch, podnikání a zaměstnanost, životní prostředí a obecně „síťování“. Rovněž bariéry identifikované respondenty jsou velmi podobné.

Poznámky

  1. Upraveno dle Ptáček, P., Kladivo, P., Roubínek, P., Siwek, T., Ziener, K. (2017): Granica w świadomości i w rzeczywistości: dwa przykłady z nowych krajów członkowskich Unii Europejskiej. Studia socjologiczne. 1/2017 (224): s. 167–193. ISSN 0039-3371.

Ing. Filip Hrůza, Ph.D. a kolektiv českého týmu; Ing. Martina Jakubčinová, Ph.D., MBA a kolektiv slovenského týmu

TOPlist
TOPlist