K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Správné určení hlavního předmětu veřejné zakázky

Datum: 17. 8. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Veřejné zakázky

Z dikce zákona o zadávání veřejných zakázek plyne (zákon č. 134/2016 Sb. – ustanovení § 15 odst. 1), že v případě veřejné zakázky, jež v sobě zahrnuje více druhů veřejných zakázek, se tato veřejná zakázka zadá v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky, která odpovídá hlavnímu předmětu veřejné zakázky.

Anna Blažková
Anna Blažková

Podle ust. § 15 odst. 2 a 3 zákona o zadávání veřejných zakázek přitom dále platí:

„(2) Obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.

(3) V ostatních případech se hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázky.“

V souvislosti s uvedeným vyvstává otázka – jak tedy správně stanovit hlavní předmět (a s tím spojený druh) veřejné zakázky?

Princip těžiště

V případě, kdy veřejná zakázka zahrnuje dodávky i služby (nikoliv však stavební práce), platí, že hlavní předmět veřejné zakázky se určí podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.

Při kombinaci poskytování dodávek a služeb v předmětu veřejné zakázky je rozhodující tzv. „princip těžiště“ – tedy porovnání výše předpokládané hodnoty poskytovaných služeb a výše předpokládané hodnoty dodávek, pročež zadavatel podřadí předmět veřejné zakázky pod ten její druh, jehož předpokládaná hodnota bude vyšší.

Pravidlo základního účelu

V případě veřejných zakázek zahrnujících dodávky i služby je určení hlavního předmětu veřejné zakázky poměrně snadné – na rozdíl od veřejných zakázek, jež v sobě zahrnují i stavební práce.

U veřejných zakázek, které v sobě zahrnují i stavební práce, totiž princip těžiště své uplatnění nenalezne, neboť určení hlavního předmětu je třeba stanovit podle základního účelu veřejné zakázky. Není přitom rozhodné, zda hodnota stavebních prací představuje pouze zanedbatelnou částku hodnoty dodávek či služeb, či zda naopak hodnota stavebních prací představuje naprosto dominantní část z celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky. V případě souběhu stavebních prací a dodávek tak není z hlediska posouzení hlavního předmětu veřejné zakázky rozhodná předpokládaná hodnota dílčích předmětů veřejné zakázky, nýbrž základní účel celé veřejné zakázky.

Stanovení základního účelu veřejných zakázek kombinujících stavební práce a dodávky či stavební práce a služby (případně dodávek, služeb i stavebních prací dohromady), může být v praxi velmi komplikované, neboť se do určité míry bude vždy jednat o subjektivní posouzení.

Příklad z praxe – modernizace veřejného osvětlení

Fakt, že určení hlavního předmětu veřejné zakázky za použití kritéria základního účelu může činit zadavatelům praktické obtíže, lze demonstrovat na praktickém příkladu, s nímž se obce běžně setkávají – a to na problematice modernizace veřejného osvětlení s cílem snížit jeho energetickou náročnost. Tyto veřejné zakázky totiž v sobě zpravidla zahrnují dodávky i stavební práce, pročež je třeba v každém jednotlivém případě vždy rozlišit, kdy je nutné stavební práce vnímat jen jako nezbytný vedlejší předpoklad pro zajištění hlavního účelu, či kdy naopak lze tyto práce vnímat jako dominující a základní účel celé veřejné zakázky.

Rozhodnutí ÚOHS

Touto problematikou se již zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí ze dne 28. 1. 2021, č. j. ÚOHS-03324/2021/500/AIv, v němž Úřad konstatoval, že pokud rozsah stavebních prací nepřesahuje rámec jinak běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou svítidel, bude se jednat o veřejnou zakázku na dodávky (a nikoliv na stavební práce):

„…pro účely posouzení, zda v provedení elektroinstalačních prací definovaných v rámci šetřené veřejné zakázky spočívá základní účel této veřejné zakázky, považuje Úřad za rozhodující, zda se dané činnosti vymykají z rámce jinak běžně prováděných prací spojených se standardní dodávkou (prostou výměnou) svítidel… V návaznosti na provedený průzkum trhu (tedy porovnáním předmětu šetřené veřejné zakázky s běžnou dodávkou svítidel popsanou výše specifikovanými dodavateli) tak Úřad dospěl k závěru, že jako hlavní součást předmětu plnění šetřené veřejné zakázky je třeba vnímat samotnou dodávku LED svítidel, neboť stavební práce ve smyslu elektroinstalačních prací specifikovaných ve vyjádření obviněného ze dne 9. 7. 2020 jsou dle přesvědčení Úřadu běžnou, resp. obvyklou součástí takové revitalizace soustavy veřejného osvětlení, která spočívá de facto pouze v prosté výměně svítidel (lamp) na stávajících stožárech veřejného osvětlení bez současné realizace jakýchkoliv rozsáhlejších stavebních prací, jak je tomu právě v šetřeném případě. Jinými slovy, dle názoru Úřadu představují předmětné elektroinstalační práce minimální nezbytný předpoklad k zajištění požadované funkčnosti dodaných svítidel, resp. jsou pouze vedlejší činností sloužící k tomu, aby mohla být dodaná svítidla využívána dle potřeb a požadavků obviněného, tj. požadavků obviněného spočívajících v úspoře energie a snížení světelného znečištění.“

Řízení o rozkladu

Citované rozhodnutí potvrdil i předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci řízení o rozkladu ve svém rozhodnutí ze dne 13. 4. 2021, č. j. ÚOHS-12295/2021/161/JSu: „Ze zadávacích podmínek ani z dalších vyjádření, včetně rozkladu, obviněného pak neplyne, že by obviněným současně poptávané montážní a instalační práce přesahovaly rámec výměny svítidel a zajištění jejich řádné funkčnosti. V nyní řešené věci tak absentují skutkové okolnosti pro učinění závěru, že poptávané stavební práce měly tvořit dominující předmět veřejné zakázky definující její základní účel. Ztotožňuji se proto se závěrem Úřadu, že stavební práce poptávané obviněným v rámci veřejné zakázky směřují k zabezpečení řádné výměny a zajištění správné funkce svítidel, načež samy o sobě základní účel, potažmo hlavní předmět veřejné zakázky nepředstavují. Revitalizace soustavy veřejného osvětlení lze obecně dosáhnout rovněž prostřednictvím výměny svítidel (pořízením energeticky úspornějšího zařízení v požadované technické specifikaci), která však představuje veřejnou zakázku na dodávky. Skutečnost, že řádné uvedení svítidel do provozu vyžaduje též provedení stavebních prací, uvedený závěr nijak nezpochybňuje. K tomu doplňuji, že o veřejnou zakázku na stavební práce by se z hlediska jejího základního účelu mohlo jednat například v případě, že by výměna svítidel tvořila součást veřejné zakázky na opravu elektroinstalace v daném místě či veřejné zakázky, která by zahrnovala širší okruh stavebních prací (například opravu komunikace, výkopové práce či stavbu sloupů veřejného osvětlení). V takovém případě by dodávka (výměna) svítidel mohla představovat součást (vedlejší předmět) širšího rozsahu stavebních prací poptávaných obviněným.“

Starší rozhodovací praxe

Uvedené závěry lze pak provázat i se starší rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – např. s rozhodnutím ze dne 25. 6. 2018, č. j. ÚOHS-S0163/2018/VZ-18889/2018/522/NRi, v němž naopak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel zadával veřejnou zakázku na stavební práce, a to proto, že práce, jež objednal, nesouvisely pouze s výměnou svítidel: „Naopak v situaci, kdy předpokládaným cílem veřejné zakázky je celková revitalizace, případně rekonstrukce objektu, součástí které bude i nezbytná modernizace vybavení, je nutné přiklonit se k závěru, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jelikož související dodávky je nutné považovat za vedlejší součást plnění. S ohledem na výše uvedené se proto Úřad zaměřil na určení základního účelu nyní šetřené veřejné zakázky. Účelem nyní šetřené veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace snížení energetické náročnosti soustavy veřejného osvětlení zadavatele. Tohoto účelu bude dosaženo zejména výměnou svítidel, souvisejícími elektroinstalačními pracemi, výměnou konstrukčních prvků a rekonstrukcí rozvaděče.“

Závěrem

lze tedy shrnout, že v případě veřejných zakázek kombinujících dodávky a služby musí zadavatel při určení hlavního předmětu veřejné zakázky vycházet z té části předmětu plnění, která má vyšší předpokládanou hodnotu (a zohlednit tak princip těžiště). Hlavní předmět se pak poměrně snadno určí dle převažující předpokládané hodnoty.

Naopak v případě veřejných zakázek kombinujících stavební práce s dodávkami či službami bude zcela stěžejní určení základního účelu této veřejné zakázky – a to bez ohledu na předpokládanou hodnotu dílčích předmětů této veřejné zakázky. V případě souběhu stavebních prací a dodávek či služeb totiž není z hlediska posouzení hlavního předmětu veřejné zakázky rozhodná předpokládaná hodnota dílčích předmětů veřejné zakázky, nýbrž toliko základní účel veřejné zakázky, přičemž ve světle rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže lze za vedlejší považovat ty stavební práce, služby či dodávky, které jsou jen minimálním a nezbytným předpokladem pro naplnění hlavního účelu veřejné zakázky.

Mgr. Anna Blažková, advokátní koncipientka, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

TOPlist
TOPlist