K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Tajemníci řešili aktuální témata – testování, veřejné zakázky a energetický management

Datum: 14. 6. 2021, zdroj: OF 2–3/2021, rubrika: Ostatní

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR se během jarních měsíců věnovalo několika aktuálním otázkám k dopadům na činnost a hospodaření měst a obcí. V tomto článku přinášíme několik nejdůležitějších výstupů.

Příspěvek na Covid testování pro veřejné zaměstnavatele nebude

Sdružení 10. března 2021 uspořádalo kulatý stůl k testování zaměstnanců obcí a dalších veřejných zaměstnavatelů na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2. Akce se zúčastnili zástupci několika ministerstev, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a samozřejmě tajemníci měst a obcí. Výstupem byl jednak dopis na Ministerstvo zdravotnictví s 27 dotazy k problematice testování zaměstnanců a dále dopisy předsedovi vlády, ministru zdravotnictví a ministru vnitra k problematice příspěvku z fondu zdravotních pojišťoven na povinné testování zaměstnanců veřejné správy. Následně se STMOÚ ČR připojilo ke společnému dopisu Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Sdružení místních samospráv ČR ministru zdravotnictví k téže problematice příspěvku na testování.

Na společný dopis reagoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger tak, že příspěvek ve výši 60 Kč na povinné testování, mohou žádat soukromé podniky včetně nestátních neziskových organizací a osoby samostatně výdělečně činné. Přestože bylo diskutováno i zapojení územních samosprávných celků, nedošla příslušná ministerstva k jednoznačnému konsensu, protože příspěvek iniciovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako podporu podnikání. Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová doplnila, že není žádoucí případnou podporou veřejnoprávních institucí včetně ÚSC prohlubovat deficit systému veřejného zdravotního pojištění a že by docházelo pouze k přelévání finančních prostředků z jedné veřejné instituce na druhou za cenu vysokých dodatečných nákladů na administrativu.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický ve své odpovědi potvrdil, že vznik příspěvku pro podnikatele iniciovalo MPO a případné zařazení veřejných subjektů do skupiny oprávněných žadatelů by musela schválit vláda na základě návrhu od ministerstva zdravotnictví či ministerstva vnitra.

Argumentem, že se jedná o bezprecedentní diskriminační přístup, neboť do veřejného zdravotního pojištění přispívají všichni zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci včetně veřejnoprávních subjektů, se však nikdo ze zodpovědných orgánů nezabýval.

Odpovědné veřejné zadávání po novele zákona o zadávání veřejných zakázek

Odbornou on-line konferenci na dvě témata – novela zákona o zadávání veřejných zakázek a odpovědné veřejné zadávání a dále energetický management – zorganizovalo STMOÚ ČR 22. dubna 2021.

Odpovědné veřejné zadávání (OVZ) bylo do loňského roku možností pro veřejné zadavatele, jak uplatňovat zásady sociálně či environmentálně odpovědného zadávání. Tato možnost se změnila v povinnost novelou zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla provedena novým zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a to i přes nesouhlas Ministerstva pro místní rozvoj, bez projednání dopadů a s velmi krátkou legisvakanční lhůtou jeden měsíc.

Hlavní zásadou sociálně odpovědného zadávání je povinnost zohlednit pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou. Hlavní zásadou environmentálně odpovědného zadávání je pak povinnost zohlednit dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska.

Pro naplnění těchto zásad roste význam spolupráce veřejných zadavatelů a dodavatelů formou užší komunikace, např. předběžných tržních konzultací, tzv. meet the buyer, zadavatel může více podporovat malé a střední podniky, zohlednit férové podnikání a další aspekty zadávání.

Uplatňováním těchto principů by mělo dojít ke zvýšení kvality investic i nákupů výrobků a služeb (nejde jen o nejnižší cenu), větší racionalizací nákupů v rámci některých odvětví budou navíc moci veřejní zadavatelé dohánět soukromý a podnikatelský sektor.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže upozornil na případná rizika, spojená s povinným uplatněním OVZ. Nově je třeba pečlivě vymezit požadavky a nároky v rámci OVZ a odůvodnění tohoto postupu, avšak nástroje pro samotný proces zadávání zůstávají beze změny (vymezení předmětu, kvalifikace, hodnocení, smluvní podmínky aj.). ÚOHS zavedl metodické dny v oblasti veřejného zadávání, prezentace z nich, metodiky a další informace uveřejňuje na svých webových stránkách.

Nové povinnosti měst a obcí v energetickém managementu

V rámci on-line konference zmíněné v předcházejícím bloku seznámili zástupci ERÚ, MPO a společnosti BUREAU VERITAS s trendy v rámci podpory a implementace energetických komunit. Základním legislativním nástrojem je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a strategický Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu.

Zvláštní důraz v budoucí energetice bude kladen na komunitní energetiku, která stojí za ekonomickými, environmentálními a sociálními benefity v lokálním i národním měřítku. Pro naplnění tohoto principu došlo na počátku roku ke změnám i v akčním plánu Strategie regionálního rozvoje 2021–22, kde byla doplněna podpora komunitní energetiky a podpora tvorby místních energetických koncepcí. Dále je připravena Koncepce SMART řešení pro obce, města a regiony na zvýšení míry soběstačnosti území v zásobování energií, efektivní využití zdrojů, dosahování úspor a posílení energetické infrastruktury.

Podporovány jsou tvorba strategických a koncepčních dokumentů měst a obcí, jejich energetický management, komunitní projekty výroby energie z obnovitelných zdrojů, vzdělávání politiků, úředníků a obyvatelstva v oblasti energetiky či vznik energetických společenství.

Dotačními zdroji budou nadále program MPO EFEKT, pro investiční dotace pak stávající operační programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Životní prostředí, Integrovaný regionální OP, Praha – pól růstu a Nová zelená úsporám. Tyto programy podpory zatím zůstanou otevřené do vyčerpání alokací, poté začnou nabíhat jejich ekvivalenty pro rok 2021.

Nově bude možné využít i Modernizační fond, Národní fond obnovy a Fond spravedlivé transformace, zaměřený na vybrané regiony.

Ing. Ivo Bělonohý, jednatel STMOÚ ČR

TOPlist
TOPlist