K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Sedm důvodů pro neschválení nového stavebního zákona

Datum: 5. 5. 2021, zdroj: Zelený kruh, rubrika: Legislativa

Zelený kruh doručil poslancům sedm důvodů, proč neschvalovat předložený návrh nového stavebního zákona. Návrh má tak silné systémové vady, že ani předložené pozměňovací návrhy je nemohou vyřešit. Zelený kruh proto doporučuje návrh přepracovat a schválit v novém volebním období.

Hlavním důvodem pro doporučení návrh v současné podobě neschvalovat je ten, že neexistuje elementární shoda nad hlavními principy stavebního práva. To s sebou nese vysoké riziko řady úprav bezprostředně po schválení zákona nebo dokonce zrušení celé finančně nákladné reorganizace v následujících letech.

„Aktéři, kteří varují před přijetím současného návrhu, jsou z tolika různých zájmových skupin, že by poslanci měli tomuto signálu opravdu věnovat pozornost. Proti jsou nejen zástupci samospráv nebo akademici, ale dokonce i profesní sdružení, pro které je aplikace stavebního zákona denním chlebem. Stávající systém je třeba změnit, nikoliv ale k horšímu.“, uvedl k návrhu Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

Návrh zásadním způsobem oslabuje ochranu veřejných zájmů. Dopady projektů na životní prostředí budou posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu, a to i v případě zvláště cenných území. Tzv. integrace dotčených orgánů neobsahuje žádné pojistky pro odbornou nezávislost úředníků, kteří budou v rámci stavebního úřadu posuzovat dopady záměru na životní prostředí, přírodu, krajinu, veřejnou zeleň či zábory nejkvalitnější zemědělské půdy.

Zásadní návrhy v oblasti územního plánování byly předloženy na poslední chvíli, bez potřebného projednání se všemi relevantními aktéry a bez posouzení dopadů. „Vláda se dopustila hrubé chyby, když ignorovala požadavky obcí na změny v pravidlech pro územní plánování, které vznášely při přípravě věcného záměru a paragrafovaného znění. Narychlo připravené radikální úpravy, které nyní předkládají poslanci těsně před třetím čtením, znamenají obrovské riziko nezamýšlených důsledků. Zejména pro obce, které nemají takové odborné zázemí jako Praha nebo Brno,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Měníme klima v legislativě.

Mezi sedm hlavních důvodů, proč nemá být nový stavební zákon schválen, zařadil Zelený kruh také omezení práv vlastníků nemovitostí a občanů při vypořádání připomínek během standardního řízení. Více sporů tak skončí u soudu, což rozhodování o stavbách zkomplikuje a zpomalí.

Samotná rozsáhlá reorganizace veřejné správy si vyžádá náklady ve výši několika miliard korun, které by bylo účelné investovat jinde. Především ale přeskupování úředníků, převádění spisů a zahájených rozhodování vyvolá okamžitý propad ve vydávání povolení minimálně na jeden rok. Podle analýzy Ministerstva vnitra tak způsobí rozsáhlé hospodářské škody.

Naplněn nebyl ani hlavní cíl předkladatele, totiž garantovat dodržování lhůt stanovených zákonem. Ty stejně jako dnes zůstávají nevymahatelné. Centralizace rozhodování a zrušení odpovědnosti konkrétních úředníků navíc posílí korupční potenciál povolovacího řízení.

Sedm důvodů pro zamítnutí ve 3. čtení

  1. Není shoda nad hlavními principy změn. To s sebou nese vysoké riziko řady úprav bezprostředně po schválení zákona (nestabilní systém) nebo zrušení celé finančně nákladné reorganizace v následujících letech.
  2. Návrh likviduje ochranu veřejných zájmů založenou na odborném posouzení, které je doposud nezávislé na stavebním úřadu. Dopady projektů na životní prostředí budou posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu, a to i v případě zvláště cenných území.
  3. Zásadní návrhy na úpravy územního plánování byly předloženy na poslední chvíli, bez potřebného projednání se všemi relevantními aktéry a bez posouzení dopadů.
  4. Veřejnost i vlastníci nemovitostí budou mít omezené možnosti argumentovat ve standardním řízení. Více sporů skončí u soudu.
  5. Lhůty pro povolování staveb zůstávají nevymahatelné. Krajské stavební úřady, které budou rozhodovat o všech větších stavbách, mají pro rozhodování stanoveny pouze pořádkové lhůty bez nástrojů pro jejich vymožení.
  6. Rozsáhlá reorganizace veřejné správy, s přesunem tisíců zaměstnanců, si vyžádá jednorázový výdaj v řádu miliard korun v období propadu příjmů veřejných rozpočtů. Rozhodování o stavbách bude paralyzováno až na 1,5 roku.
  7. Centralizace rozhodování posílí korupční potenciál povolovacího řízení.
TOPlist
TOPlist