K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kraje – nejen o sdílených daních – obyvatelstvo

(Kraje – nejen o sdílených daních II.)

Datum: 27. 4. 2021, zdroj: OF 1/2021, rubrika: Regiony

První část článku o krajích se zabývala porovnáním ekonomických ukazatelů. Druhá část se zaměřuje na porovnání z hlediska obyvatelstva.

Obyvatelstvo

Kraje se liší i věkovým složením obyvatel. Zde prezentované údaje se týkají roku 2019. Mediánová hodnota podílu nejmladších obyvatel (0 až 14 let) za všechny kraje je 15,7 % celkového počtu obyvatel. Nejvyšší podíl dětské složky má Středočeský kraj (17,8 %), Liberecký kraj (16,3 %) a Jihomoravský kraj (16,1 %). Nejnižší podíl dětské složky nalezneme v kraji Zlínském a Karlovarském (15,2 %) a v Moravskoslezském kraji (15,3 %). Vyšší podíl dětské složky v populaci znamená větší důraz na oblast předškolního a školního vzdělávání.

Hodnota mediánu podílu seniorů na celkovém počtu obyvatel je 20,3 %. Nejvyšší podíl vykázal Královéhradecký kraj (21,6 %), dále Zlínský a Olomoucký kraj. Naopak nejnižší hodnotu měl Středočeský kraj (18,5 %) a také Praha a Ústecký kraj. Podíl této složky na obyvatelstvu se, s prodlužováním věku, postupně zvyšuje. A tento trend bude pokračovat i v budoucích letech. Vyšší podíl seniorů v populaci kraje je spojen s vyššímu nároky na služby specifické pro tuto skupinu obyvatel.

Podíl lidí v produktivním věku (15 až 64 let) měřeno mediánem dosáhl 64 % a postupně se snižuje. Nejvyšší byl v Praze (65,1 %). Následuje Moravskoslezský kraj (64,6 %) a Karlovarský kraj (64,4 %). Nejníže se pod mediánovou hodnotu dostal Královéhradecký kraj (62,8 %) a dále Liberecký kraj (63,4 %) a kraj Olomoucký (63,6 %).

K věkové struktuře obyvatel se váže několik poměrových ukazatelů, které vypovídají o jejím významu v daném kraji. Nejčastěji se používá index ekonomického zatížení. Je dán poměrem ekonomicky neaktivní a aktivní složky, tedy počtem seniorů a dětí k počtu obyvatel v produktivním věku. Mediánová hodnota v roce 2019 byla 56,4, což znamená, že na 100 ekonomicky aktivní obyvatel připadalo necelých 57 dětí a seniorů. Z tohoto hlediska byl nejlepší situace v Praze, kde tento ukazatel dosáhl výše 54. Obdobně na tom byl i Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Vyšší ekonomické zatížení vykázal Královéhradecký kraj s hodnotou 59, dále Liberecký a Olomoucký kraj.

Dalším ukazatelem je index stáří, který se zkonstruuje jako poměr mezi počtem seniorů a počtem dětí. Vypovídá o tom, kolik seniorů připadá na 100 dětí. Ve všech krajích je počet seniorů vyšší než počet dětí. Nejnižší převis vykazuje Středočeský kraj, ve které mna 100 dětí připadá 104 seniorů. S odstupem pak ještě Praha (119/100), a Ústecký kraj (123/100). Na opačném konci nalezneme Královéhradecký kraj (139 seniorů na 100 dětí), dále Zlínský a Karlovarský kraj (137/100 resp. 134/100).

Změna počtu obyvatel a cizinci

V roce 2019 se počet obyvatel republiky zvýšil o 0,4 %. Růst počtu obyvatel (graf 5) byl dán téměř výlučně kladným migračním saldem, tedy rozdílem mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Totéž samozřejmě platí i o krajích, ve kterých se počet obyvatel zvýšil. Zatímco migrační saldo bylo v daném roce ve všech krajích kladné, saldo přirozené obměny (rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých) bylo kladné jen v pěti krajích. Patří sem Praha a kraje Středočeský, Jihomoravský, Pardubický a Liberecký.

Graf 5. Změna počtu obyvatel v roce 2019
Graf 5. Změna počtu obyvatel v roce 2019
Pramen: ČSÚ

Ve čtyřech krajích se počet obyvatel v roce 2019 snížil, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 0,2 %). O něco nižší pokles nastal v kraji Karlovarském, Olomouckém a Zlínském. V Ústeckém kraji se počet obyvatel nezměnil. Nejvyšší přírůstek počtu obyvatel vykázala Praha a Středočeský kraj (shodně 1,2 %). Následoval Plzeňský kraj (0,9 %) a Pardubický kraj (0,5 %).

Koncem roku 2019 žilo v ČR více než 588 tisíc cizinců. Meziročně se jejich počet zvýšil o více než 6 %. Nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji (13 % celkového počtu), dále v Praze (12,4 %), v Moravskoslezském kraji (11,2 % a v Jihomoravském kraji (11,1 %) – viz graf 6. Na tyto čtyři kraje připadlo téměř 48 % všech cizinců žijících na území České republiky. Nejméně cizinců žilo v Karlovarském kraji (2,8 %), v Libereckém (4,1 %), v kraji Vysočina (4,8 %) a v Pardubickém kraji (4,9 %).

Graf 6. Cizinci podle krajů v roce 2019
Graf 6. Cizinci podle krajů v roce 2019
Pramen: ČSÚ

Porovnáme-li kraje podle podílu cizinců na počtu obyvatel, dostaneme jiné pořadí. Cizinci se na počtu obyvatel republiky podíleli 5,5 %. V Praze to však bylo téměř 16 %. Podíl cizinců nad průměrem ČR je v Karlovarském (7,2 %), Plzeňském (6,7 %) a ve Středočeském kraji (5,9 %). Velmi nízký podíl cizinců na obyvatelstvu kraje nalezneme ve Zlínském kraji 1,9 %, Olomouckém kraji (2,1 %) a v kraji Vysočina (2,3 %).

Vzdělání a podnikání

Koncem roku 2019 se lidé s terciálním vzdělání (vysokoškolské nebo vyšším odborné) na počtu obyvatel 15+ podíleli 19 %. V Praze to bylo 38 %, v Jihomoravském kraji 23 % a ve Středočeském kraji pak téměř 18 %. Na druhé straně to bylo necelých 12 % v Ústeckém kraji, 13,2 % platí pro Karlovarský kraj a 14,2 % pro kraj Liberecký (graf 7).

Graf 7. Podíl lidí s terciálním vzděláním na obyvatelstvu 15+
Graf 7. Podíl lidí s terciálním vzděláním na obyvatelstvu 15+
Pramen: ČSÚ

Koncem roku 2019 podnikatelskou činnosti vyvíjelo v ČR téměř 948 tisíc živnostníků. Meziročně se jejich počet zvýšil o 1,4 %. K nejrychlejšímu růstu došlo v Praze (o 2,5 %), ve Středočeském kraji (o 2,1 %) a v kraji Olomouckém a Vysočina (shodně o 1,5 %). Pouze v Jihočeském kraji se počet aktivních živnostníků mírně snížil (o 0,3 % za rok). Nízkou dynamiku vykázal Moravskoslezský a Liberecký kraj (shodně 0,5 %) a dále Pardubický a Zlínský kraj.

V pořadí krajů podle počtu aktivních živnostníků připadajících na 100 obyvatel ve věku 15+ se na první místo dostal Karlovarský kraj (14,8 živnostníků). S odstupem za ním se umístil Středočeský kraj (11,8) a Královéhradecký a Liberecký kraj (shodně 10,7). Relativně nejméně jich bylo v Ústeckém kraji (8,3) a Moravskoslezské a Karlovarském kraji – podrobně viz graf 8.

Graf 8. Počet živnostníků na 100 obyvatel 15+
Graf 8. Počet živnostníků na 100 obyvatel 15+
Pramen: ČSÚ

Koncem roku 2019 na území republiky působilo necelých 369 tisíc aktivních obchodních společností. Meziročně se jejich počet zvýšil o 4,9 %. Nejvyšší dynamiku vykázal kraj Karlovarský (6,1 %) a nejmenší navýšení je u Jihočeského kraje (2,2 %).

Rozložení sídel obchodních společností v rámci krajů je ve srovnání s rozložením živnostníků nerovnoměrnější. Zatímco na Prahu připadá 40 % sídel všech aktivních obchodních společností, v případě živnostníků je to pouze 17 %. V Praze a Jihomoravském kraji má sídlo přes polovinu všech aktivních společností, ale jen 28 % aktivních živnostníků.

V Praze značné koncentraci sídel aktivních obchodních společností odpovídá i vysoký počet připadající na 100 obyvatel starších 14 let (13,2 sídel aktivních obchodních společností na 100 obyvatel 15+). Se značným odstupem se na druhé místo dostal Jihomoravský kraj (4,5), dále kraj Karlovarský a Zlínský (shodně 2,8). Nejméně sídel aktivních obchodních společností na 100 obyvatel 15+ vykázal kraj Vysočina (2,0) a Ústecký kraj (2,1) – viz graf 9.

Graf 9. Počet obchodních společností na 100 obyvatel 15+
Graf 9. Počet obchodních společností na 100 obyvatel 15+
Pramen: ČSÚ

Volební účast

Volby jsou mechanismem, kterým obyvatelé vybírají své zástupce, kteří tímto získávají právo rozhodovat o zásadních věcech týkajících se některých aspektů života obyvatel. Volby do zastupitelstev krajů se konaly v loňském roce po šesté, volby do obecních zastupitelstev proběhly v roce 2018 po osmé.

Nejvyšší účast ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2018 vykázal kraj Vysočina. Voleb se zúčastnilo téměř 54 % oprávněných voličů. Ve Středočeském a v Pardubickém kraji to bylo 50,6 % a polovina oprávněných voličů splnila svou povinnost v Jihočeském kraji. V Ústeckém a v Karlovarském kraji se k urnám dostavily jen o něco více než dvě pětiny oprávněných voličů – viz graf 10. Za celou republiku se těchto voleb zúčastnilo 47,3 % oprávněných voličů.

Graf 10. Volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2018
Graf 10. Volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2018
Pramen: ČSÚ

Poslední volby do krajských zastupitelstev se konaly v loňském roce, tedy dva roky po volbách do obecních zastupitelstev. Pardubický kraj vykázal v obou případech třetí nejvyšší volební účast. V obecních i krajských volbách je shodně nejnižší účast voličů v krajích Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském – viz graf 11.

Graf 11. Účast ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2020
Graf 11. Účast ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2020
Pramen: ČSÚ

Účast v krajských volbách byla nižší než ve volbách do obecních zastupitelstev. Nejlépe v krajských volbách dopadl Zlínských kraj (41,2 %), dále kraj Královéhradecký (41 %) a Pardubický (40,9 %). Mezi volební účastí kraje s nejvyšší a s nejnižší hodnotou bylo „jen“ necelých deset procentních bodů, zatímco v obecních volbách v roce 2018 po bylo 13,5 procentních bodů. Celorepubliková část v těchto volbách dosáhla 38 %.

Na závěr

je vhodné uvést, že porovnávané údaje ukazují z různých pohledů rozdíly mezi jednotlivými kraji, nad kterými by bylo dobré se zamyslet. Je zřejmé, že pro rozdělování výnosů daní nebude směrodatná účast voličů ve volbách, a že růst počtu obyvatel se promítne pouze do příjmů obcí v kraji. Porovnání příjmů krajů a jejich podílu na HDP už něco signalizuje. Rozhodující pro velikost podílů krajů na příjmech z výnosu daní by měl být rozsah a velikost oblastí, za které kraje odpovídají z pohledu zákonem stanovených působností – délka komunikací, rozsah středního školství, počet ústavů sociální péče, dětských domovů atd. Asi největší finanční zátěž pro kraje představují nemocnice, kulturní instituce a památky. Za dvacet let existence se poměry v krajích zcela určitě změnily. A na to by mělo reagovat i dělení krajského podílu sdílených daní mezi jednotlivé kraje.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

Seriál Kraje – nejen o sdílených daních

  1. Kraje – nejen o sdílených daních – ekonomika, 22. 4. 2021
  2. Kraje – nejen o sdílených daních – obyvatelstvo, 27. 4. 2021 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist