K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Kraje – nejen o sdílených daních – ekonomika

(Kraje – nejen o sdílených daních I.)

Datum: 22. 4. 2021, zdroj: OF 1/2021, rubrika: Regiony

Fungování krajských samospráv v České republice má již dvacetiletou historii. Koncem roku 2000 se konaly první volby do krajských zastupitelstev. Z počátku získávaly kraje finance formou dotací ze státního rozpočtu.

V následujícím období byly na kraje postupně převáděny zřizovatelské funkce a majetek organizací. S nimi byly převedeny i spojené výdaje, které předtím hradil státní rozpočet. Jednalo se zejména o organizace zřizované ministerstvy školství, mládeže a tělovýchovy, zemědělství, dopravy, práce a sociálních věcí kultury a zdravotnictví. Koncem roku 2002 zanikly okresní úřady a mnoho jejich organizací spolu s příslušným majetkem přešly rovněž na kraje. Týkalo se to především oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a kultury.

Struktura příjmů a výdajů

Krajům byl stanoven podíl na sdílených daních. Zpočátku byl velmi nízký, a to pouze 3,1 %, zbývající část pokrývaly dotace. V roce 2005 byl zvýšen na 8,92 % a tato hodnota platila do konce roku 2020 (nyní 9,78 %). Na rozdíl od obcí, kde jejich podíl na daních (nyní 25,84 %), daný zákonem o rozpočtovém určení daní především závisí na počtu obyvatel, byl podíl jednotlivých krajů na sdílených daních v zákoně stanoven podle rozsahu zařízení a majetku, který kraje spravují v rámci své působnosti ve veřejné správě.

Od obcí se systém financování krajů podstatně liší. V rozpočtech krajů hrají dominantní roli dotace, které tvoří cca 70 % příjmů. V jejich rámci hrají prim především dotace neinvestiční. Váha daňových příjmů, téměř výlučně pramenících ze sdílených daní, nedosahuje ani 30 % celkových příjmů krajů, podíl ostatních příjmů je víceméně zanedbatelný.

Příjmy plynoucí ze sdílených daní jsou pro obce i kraje rozhodující částí příjmů, o kterých samosprávy rozhodují v rámci samostatné působnosti. Zcela odlišný mechanismus pro stanovení podílu samosprávných celků na sdílených daních vychází z jejich působnosti (obce vyřizují záležitosti bezprostředně ve vztahu k občanům, kraje pečují o instituce zajišťující školství, dopravu, sociální věci, zdravotnictví, kulturu aj.). Zatímco u obcí se několikrát měnil nejen podíl obcí na celkovém objemu sdílných daní, ale i mechanismus jeho rozdělení mezi jednotlivé obce, pro kraje se na tomto mechanismu za dvacet let v podstatě nic nezměnilo.

Nejen struktura příjmů, ale i struktura výdajů krajských samospráv je značně nevyvážená. Téměř 60 % jejich výdajů směřuje do vzdělávání, necelá pětina do dopravy a necelá desetina do oblasti sociálních služeb. Výdaje do dalších odvětví jsou pak poměrně malé. Vysoký podíl výdajů krajů do vzdělávání je dán zejména převodem transferů z ministerstva školství na úhradu přímých nákladů škol a školských zařízení, jejichž zřizovateli jsou kromě kraje, obce a soukromé subjekty. Dotace pro regionální školství se na neinvestičních dotacích krajů podílejí téměř 90 %.

Porovnejme si některé ukazatele ekonomicko-sociální oblasti, vzhledem k tomu, že se vyskytují názory, zda by se dvacet let starý mechanismus rozdělování zdrojů mezi kraje neměl změnit.

Porovnání příjmů

Graf 1 uvádí pořadí krajských samospráv podle výše upravených příjmů, tj. příjmů po odpočtu neinvestičních dotací. V naprosté většině neinvestičních dotací kraje se jedná, jak již bylo řečeno, o peníze, které kraj posílá na školy a školská zařízení, a nemůže s nimi tudíž volně nakládat. Celkové příjmy po odpočtu neinvestičních dotací pak zhruba představují částku, kterou každý kraj může v podstatě volně nakládat. Pro porovnání rozdílně velkých a rozdílně lidnatých krajů jsou údaje o příjmech přepočteny na obyvatele. Jedná se o údaje za rok 2019, tedy posledních kompletně dostupných údajů.

Graf 1. Příjmy krajů po odpočtu neinvestičních dotací v Kč na obyvatele v roce 2019
Graf 1. Příjmy krajů po odpočtu neinvestičních dotací v Kč na obyvatele v roce 2019
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

První skupině krajů s nejvyššími příjmy na obyvatele dominuje kraj Vysočina, poměrně těsně následovaný Jihočeským krajem. Do této skupiny patří ještě Karlovarský a Královéhradecký kraj. Prostřední skupina obsahuje Plzeňský, Pardubický, Liberecký a Olomoucký kraj. Ve skupině s nejnižšími příjmy dopadl nejlépe Středočeský kraj a vůbec nejhůře kraj Jihomoravský. Tento kraj měl rozpočtové příjmy na obyvatele na úrovni 54 % nejbohatšího kraje, tj. kraje Vysočina. Je to vyšší rozdíl než u ukazatele regionální HDP, o hrubé mzdě ani nemluvě, jak uvidíme dále.

Je otázkou, zda jsou tak velké rozdíly v příjmech mezi kraji k něčemu dobré, zda jsou záměrné, nebo jen odrážejí podmínky na začátku fungování krajů, které se po dvaceti letech dost proměnily.

Hrubý domácí produkt

Český statistický úřad publikuje výši regionálního HDP na obyvatele. Posledně dostupné údaje jsou sice za rok 2018, lze však předpokládat, že pořadí krajů se z roku na rok výrazněji nemění. Porovnejme pořadí krajů podle tohoto ukazatele s pořadím krajů podle výše upravených příjmů, vše přepočteno na obyvatele. Jak je vidět z porovnání grafu 1 a 2, tyto dva ukazatele nevykazují mezi sebou žádnou významnou souvislost.

Graf 2. Regionální HDP v tis. Kč na obyvatele (rok 2018)
Graf 2. Regionální HDP v tis. Kč na obyvatele (rok 2018)
Pramen: ČSÚ

První dva kraje s nejvyšším regionálním HDP na obyvatele patří do skupiny krajů s podprůměrnými příjmy v rámci krajských rozpočtů – Jihomoravský a Středočeský kraj. Královéhradecký kraj, kraj třetí v pořadí, je naopak ve skupině s nadprůměrnými příjmy v rozpočtu. Karlovarský kraj má nejnižší regionální HDP na obyvatele a zároveň třetí nejvyšší rozpočtové příjmy. Ústecký kraj má druhý nejnižší regionální HDP a zároveň patří do skupiny krajů s podprůměrnými rozpočtovými příjmy. Moravskoslezský a Zlínský kraj, které nalezneme ve skupině s nejnižšími rozpočtovými příjmy, dosahují nadprůměrný regionální HDP.

Hrubá mzda a důchody

Rozdíly mezi kraji, pokud jde o výši hrubé mzdy, jsou poměrně malé (graf 3). Hrubá měsíční mzda v Karlovarském kraji tvoří až 88 % hodnoty tohoto ukazatele obyvatel Středočeského kraje. Tři kraje s nejvyšší hrubou měsíční mzdou – Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský – mají i nadprůměrný regionální HDP na obyvatele. Karlovarský kraj má nejnižší hrubou mzdu i regionální HDP na obyvatele. Další v pořadí podle výše hrubé mzdy je kraj Zlínský a Jihočeský, které patří do skupiny se středně velkým HDP na obyvatele.

Graf 3. Hrubá měsíční mzda v tis. Kč
Graf 3. Hrubá měsíční mzda v tis. Kč
Pramen: ČSÚ

Ještě více vyrovnanou řadu hodnot podle krajů získáme z porovnání výše starobního důchodu (graf 4). V tomto případě se starobní důchod obyvatel kraje s nejnižší úrovní podílí 96 % na úrovni starobního důchodu obyvatel kraje s nejvyšší úrovní, což svědčí o výrazné nivelizaci starobních důchodů napříč celou republikou.

Graf 4. Starobní důchod v Kč (2019)
Graf 4. Starobní důchod v Kč (2019)
Pramen: ČSÚ

Duhá část článku se zaměřuje na porovnání krajů z hlediska obyvatelstva.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

Seriál Kraje – nejen o sdílených daních

  1. Kraje – nejen o sdílených daních – ekonomika, 22. 4. 2021 (právě čtete)
  2. Kraje – nejen o sdílených daních – obyvatelstvo, 27. 4. 2021
TOPlist
TOPlist