K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Změny daňových zákonů ohrožují příjmy obcí i krajů

Datum: 8. 10. 2020, zdroj: OF 4/2020, rubrika: Ekonomika

Letos byly zrušeny či odloženy tisíce projektů měst a obcí. Zpomalila se tak obnova země sužované pandemií koronaviru. Skutečná kalvárie se však teprve chystá: Stát evidentně rezignoval na funkční systém naplnění obecních rozpočtů. Posledním hřebem byl návrh na zrušení superhrubé mzdy, který bere obecním rozpočtům další desítky miliard korun.

Obce, největší investor, který rok, co rok zadává lidem práci za 100 miliard korun, tak čelí naprosto mimořádné situaci.

Letos není situace kritická jen proto, že velká část veřejných zakázek byla zadána před pandemií. Ale pro rok 2021 se vše dramaticky mění. Prohlubuje se nejistota ohledně příjmů měst a obcí, kterou stát kupodivu sám aktivně přiživuje – naposledy návrhem na zrušení superhrubé mzdy.

„Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Podle zákona platí, že pokud nemá municipalita schválený rozpočet, nemají svůj budoucí výdaj krytý rozpočtem, dojde k tomu, že nemůže vyhlásit výběrové řízení na zadání jediné veřejné zakázky!

Pět hlavních faktorů

Podle expertů svazu čelí města a obce pětici hlavních faktorů, které prakticky vylučují, aby sestavily v průběhu podzimu funkční rozpočty na rok 2021:

  • ekonomický vývoj – klesají daňový výnosy, stát je obcím ovšem nekompenzuje,
  • návrhy na změny daňových zákonů – opět bez jakékoliv kompenzace ze strany státu,
  • další návrhy zákonů, které obce výrazně ovlivní – např. stavební zákon, sociální zákony apod.,
  • nejasnosti kolem fondů Evropské unie – dosud není jasné, co platí a co nikoliv,
  • neexistence relevantních dotačních titulů, které vláda na začátku pandemie slibovala.

„Sečteno a podtrženo, dostáváme se do krizové situace, které jsme jako představitelé obcí ještě nikdy nečelili. Upozorňujeme vládu konzistentně, ale včera jsme poslali detailní argumentaci nejen vládě, ale i dalším představitelům státu. Situace je opravdu neúnosná. Každý si přece musí uvědomit, že zde nejde o příjmy obcí – jde o peníze, které automaticky investujeme v místech, kde bydlíme. Jde tedy do poslední koruny o peníze lidí, tedy vyjma 21 %, které si z toho vezme stát na DPH,“ upozorňuje Lukl.

Svaz měst a obcí proto žádá o promptní řešení situace, do které se obce dostaly. Obce investují ročně zhruba 100 miliard korun. Jsou tedy největšími investory v české ekonomice. Jejich výhodou je, že investují na tisících místech do projektů, které detailně znají a které přímo zlepšují život lidí v regionech. Nikdo nepochybuje, že zrovna tyto investice jsou pro celý stát klíčové.

Sdružení místních samospráv ČR deklaruje, že obcím hrozí v důsledku zrušení superhrubé mzdy, že přijdou trvale o deset procent svých příjmů. Jde o dosud bezprecedentní zásah do rozpočtů obcí, měst a krajů. SMS ČR vyzvalo ministryni financí k jednání a zástupce samospráv k tomu, aby tento nezodpovědný krok vlády odmítli podpisem petice a aby o problému intenzivně jednali se svými poslanci a senátory.

Ministryně financí Alena Schillerová na počátku září oznámila, že v rámci dohody koalice o zrušení superhrubé mzdy nepředloží žádný návrh, jak nahradit výpadek 70 miliard Kč, který to státnímu rozpočtu způsobí. Očekávaný dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty je přitom mínus 90 miliard, Ministerstvo financí však věří, že se část výpadku vrátí, a proto kalkuluje s dopadem 70 miliard.

„Předpokládali jsme, že ministryně se jako osoba zodpovědná za stav veřejných financí bude snažit alespoň částečně tento výpadek veřejným rozpočtům nahradit. Ale nestalo se tak. Přitom podle analýzy SMS ČR tento krok připraví obce o 13 až 20 miliard ročně, kraje pak o 7 až 10 miliard. Takovýto zásah do příjmů samospráv v naší zemi nemá za celou dobu platnosti zákona o rozpočtovém určení daní (RUD) obdoby a znamená trvalý a přímý zásah do rozpočtů obcí, měst a krajů, a to v podobě bezprecedentního poklesu deset procent,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

SMS ČR zároveň vyzývá obce, aby podpořily petici proti dopadům zrušení superhrubé mzdy na samosprávy.

TOPlist
TOPlist