K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Temná i světlá strana open-source

Datum: 18. 9. 2020, zdroj: OF 2–3/2020, rubrika: Veřejná správa online

Open-source je takové to slovo, které všichni přecházejí s mírným úsměvem, ale celkem bez povšimnutí. Ani já ve spasitelskou teorii, kdy vše bude open-source, nevěřím. Z podstaty to není špatně. Jasně, otevřené programy existují a pokud jste dostatečným masochistou, můžete je nasadit, předělat k obrazu svému a provozovat, záplatovat, udržovat, no prostě, tak trochu „hnus fialovej“. A takhle to vnímá většina zkušenějších ajťáků. Ono to zní sice moc hezky, ale zkuste si najít na trhu třeba opravdovou open-source spisovou službu, open-source kompletní ekonomický systém úřadu, nebo třeba aplikaci pro evidenci psů.

Open-source Aliance

Teď jsem vám vyjasnil svůj postoj k open-source a myslím, že se s většinou shodneme. Proto asi překvapí, že jsem se nechal ukecat a nyní jsem kromě jiného i architektem v Open-source Alianci. Přes trochu nešťastnou zkratku (OSA je přeci jen známá neoblíbená zkratka z oblasti autorských práv, což je ještě vtipnější), se jedná o organizaci, která nechce open věci bezhlavě prosazovat, ale chce, aby open-source opravdu fungoval, když už je to povinnost. Překvapivě aliance vyslechla moje hořekování nad open-source v ČR a souhlasila, že pokud to má mít šanci, musí se to změnit. Ale nejsem tu od toho, abych si dělal reklamu, nebo dělal reklamu „osalianci“.

Naznačil jsem, že open-source, a obecně otevřená řešení, jsou povinností. To vás možná překvapilo, a tak se podívejme, kde tuto povinnost najdeme. Najdete to tak trochu skrytě na více místech, ale jednoznačně se to dá vyčíst ze závazné Informační koncepce ČR, na kterou se povinně musejí vázat koncepce jednotlivých úřadů. O open-source přímo hovoří „Zásada řízení ICT Z16: Využívání otevřeného software a standardů“ je jasná už ze svého názvu, ale vztahuje se na to třeba i „Zásada řízení ICT Z17: Podpora vyváženého partnerství s dodavateli“. Co se týče závazných principů, tak třeba „Architektonický princip EU P4: Otevřenost a transparentnost“ mluví nejen o transparentní činnosti a otevřenosti v rámci dat, ale i o otevřenosti a transparentnosti v rámci financování a rozvoje informačních systémů a aplikací. S tím souvisí i transparentnost a kontrolovatelnost řešení s čímž počítá „Architektonický princip EU P7: Důvěryhodnost a bezpečnost“. „Architektonický princip ČR P17: Omezení budování monolitických systémů“ pak hovoří o potřebě rozdělování nesmyslně velkých celků dodávaných jako blackbox do menších logických celků postavených na otevřeném přístupu a o zapojení menších spolehlivých specializovaných dodavatelů.

Povinnost je jedna věc, ale jak na to prakticky, je samozřejmě složitější. Nikdo si jistě nepředstavuje, že najednou vyměníme všem úředníkům na počítačích Microsoft Office za LibreOffice (i když integrace open řešení pro webovou editaci by slušela nejednomu informačnímu systému), ale existuje řada oblastí, kde rozšíření open-source nic nebrání, tedy kromě nechuti dinosauřích dodavatelů se přizpůsobit, no i tady už se objevují malá světýlka na konci tunelu.

Ano, velké břímě povinnosti otevřenosti je na dodavatelích. Ale co stát? Především se musí k otevřenosti hlásit nejen na papíře (dnes spíš na webu), ale i v praxi. Je celý vagon metodik, které říkají, že je nutno se oprostit od vendor lock-inu. Už méně jich ale radí, jak na to. A ještě méně pak pomáhá s takovými věcmi, jako jsou požadavky do zakázek, nebo jak právě zahrnout open-source jako princip v úřadu, aby to nebylo jen zbytečné gesto. Očekával bych zde větší aktivitu státu. V tomhle mě trochu zklamalo, co zbylo (nebo spíš nezbylo) z příslušných opatření v Digitálním Česku. No nevadí, snad se komunita kolem open-source chopí klávesnice a pomůže úřadům. Jen aby to nedopadlo jako celkem trapný pokus o open-source systém na dálniční známky, kde bylo špatně snad úplně všechno jak na straně státu, tak na straně vývojářů. Takhle to asi vypadat nemá.

Ale abych jen nelamentoval. Open-source opravdu ve veřejné správě fungovat může. Dnes můžete požadovat open-source jako platformou pro portály (Liferay), pro webové stránky (open-source WCMS), aplikace a systémy (Alfresco), integrační prostředky, komponenty apod. Tam už tomu opravdu nic nebrání. Ale můžeme jít ještě dál. Najdete i open-source nástroje pro projektové řízení, procesní modelování, monitoring, architekturu, správu a provoz služeb, nebo třeba pro podporu ze strany IT oddělení. Tady všude můžete začít. Nečekejte na to, až se trh laskavě probere a naučí se nabízet velké systémy na open-source, ostatně, na obcích a krajích máte stejně trochu odlišné potřeby. I druhá strana barikády si musí rychle uvědomit, že trh se prostě dělí. Něco jiného je dodávat velkým ministerstvům (kde mimochodem končí trh mamutích blokových zakázek na gigantická díla) a něco jiného potřebujete vy, obce, města, kraje a příspěvkové organizace. Aktuální koronavirová doba nás navíc naučila rychle posunout digitalizaci a eGovernment na přední příčky, protože bez pořádné digitalizace to prostě nepůjde.

Ale pozor! Dbejte vždy na to, aby i open-source produkty, platforma a nástroje, a především systémy a aplikace na nich založené, vždy splňovaly veškeré požadavky týkající se informačních systémů a eGovernmentu. Není důvod, aby open-source řešení byly stále jen nedospělé a vesměs zbytečné výstřely do tmy. To se budeme muset všichni naučit. A tady musím hrábnout i do svého vlastního svědomí. Úřadům, velkým dodavatelům a ICT firmám vštěpujeme již roky, co to znamená udělat kvalitní systém. Ale jaksi jsme pozapomněli na menší firmy a na týmy nadšenců, co by opravdu rády prosazovaly a dodávaly otevřená řešení do veřejné správy, ale neumí si představit, co to opravdu znamená. Dodávat systém do malé firmy na výrobu obalů na brambůrky je přeci jen jiné, než dodávat tu samou aplikaci do veřejné správy. A sám open-source nic nespasí. Otevřenost musíme prosazovat všude, musíme mít otevřené záměry, otevřené koncepce úřadů, otevřenou a porovnatelnou architekturu, otevřené zakázky, prostě otevřené vše, co jde. Mimochodem, až se budete nudit, nebo až budete chtít získat další informace či se naučit něco nového, mrkněte třeba na náš projekt Otevřené metodiky, který najdete v rámci aktivity #openczeg. A pokud chcete s open-source poradit, obraťte se třeba právě na Open-source Alianci.

Michal Rada

TOPlist
TOPlist