K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Porušení rozpočtové kázně při realizaci dotací a jeho prevence

Datum: 27. 2. 2020, zdroj: OF 1/2020, rubrika: Dotace

Porušení rozpočtové kázně je strašákem každého příjemce dotace z veřejných rozpočtů. V případě konstatování porušení dotačních podmínek je příjemce dotace nucen celou dotaci nebo její část vrátit, a navíc uhradit odpovídající penále. Nezáleží přitom na tom, zda je dotace poskytována ze státního nebo územního rozpočtu.

Aby příjemce dotace minimalizoval riziko porušení rozpočtové kázně, měl by dodržet několik zásad, které jsou nastíněny v tomto článku.

Na úvod trochu teorie. Porušení rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc ať už ze státního rozpočtu či z rozpočtů obcí a krajů. Porušení může spočívat jak ve financování nezpůsobilých výdajů z dotace, tak i v porušení podmínek, za nichž je dotace poskytnuta. V případě, že poskytovatel zjistí porušení před proplacením dotace, má možnost dotaci, resp. její část nevyplatit – v tomto případě se ještě o porušení rozpočtové kázně nejedná. Při zjištění porušení po proplacení dotace, poskytovatel vyzve příjemce k vrácení dotace nebo její části, a pokud příjemce této výzvě nevyhoví, zahájí příslušný správce daně daňové řízení, které je v případě prokázání porušení rozpočtové kázně ukončeno vydáním platebního výměru na odvod a penále.

Hlavní příčiny porušování pravidel

Velkým problémem bývají zejména složitá dotační pravidla, a to jak u dotačních programů národních, tak evropských. V praxi se často setkáváme s případy, kdy ani samotní poskytovatelé dotací často netuší, co které pravidlo znamená, resp. jak má být uplatňováno v praxi. Právě to způsobuje následné nálezy zejména z externích kontrol (EU, auditní orgán, NKÚ). Proto by měli poskytovatelé věnovat přípravě programových dokumentací zvláštní péči a snažit se o co největší jednoduchost, přehlednost a smysluplnost (mezi podivné či nadbytečné podmínky patří např. nemožnost financovat projekt prostřednictvím úvěru, povinnost zakládat samostatný bankovní účet apod.).

Příjemce dotace by měl rovněž věnovat zvýšenou pozornost obecně formulovaným podmínkám, jako např. „schopnost prokázat naplnění principů 3E při výběru dodavatele,“ a požadovat od poskytovatele dotace jednoznačné vysvětlení těchto podmínek a přesného určení, jakým způsobem má být taková podmínka z jeho strany prokázána, aby obstála v případě kontroly; či podmínkám formulovaným podivně či nejasně (např. „podpora se poskytuje dle způsobilých výdajů projektu“ či „na čerpání podpory se vztahují relevantní právní předpisy v platném znění“ – které to jsou ty „relevantní“ právní předpisy).

Rovněž je nutné zdůraznit, že ne všechny podmínky lze vyčíst z rozhodnutí či smlouvy o poskytnutí dotace. Mnoho povinností je ukryto v různých příručkách a metodických pokynech (např. omezení způsobilosti některých výdajů, nemožnost použití určitého způsobu vykazování výdajů jako např. vzájemné zápočty pohledávek apod.). Dříve, než se obec rozhodne realizovat dotační akci, měla by se s těmito pravidly detailně seznámit a v ideálním případě zpracovat seznam a časový harmonogram všech povinností, které musí dodržet (např. důležité termíny splatnosti, žádosti o platbu, používání formulářů, reporty, hlášení změn) a zajistit jejich kontrolu. Pravidelným průběžným monitoringem realizace akce může obec včas identifikovat riziko neplnění některé povinnosti a začít věc operativně řešit s poskytovatelem dotace. Právě nedostatečná komunikace příjemce s poskytovatelem dotace je jednou z nejčastějších příčin následného porušení rozpočtové kázně.

V podstatě nejdůležitějším parametrem všech dotačních akcí je správné nastavení monitorovacích indikátorů. Této oblasti by proto měl příjemce dotace věnovat maximální pozornost. Indikátory by měly vždy vycházet z potřeb realizátora akce a za žádných okolností by se neměly přizpůsobovat podmínkám dotace, což je bohužel zcela běžný fenomén. Tyto případy pak často vedou k tomu, že příjemci realizují ať už zcela zbytečné projekty, které nevyplývají z jejich potřeb, anebo k prodražování projektů.

Příjemce by se měl rovněž vyvarovat takových indikátorů, jejichž plnění nemůže objektivně zajistit. Daňová řízení týkající se porušení rozpočtové kázně jsou plná případů, kdy se příjemce zavázal proškolit určitý počet lidí nebo dokonce podpořit určitý počet frekventantů, kteří složí zkoušku nebo splní jiné podmínky pro úspěšné završení školení. Dalším příkladem naprosto nevhodného kritéria je zajištění určitého procentního zastoupení žen a mužů na školení, zvýšení obratu či dokonce zisku po realizaci projektu či dosažení určitého procenta naplnění ubytovací kapacity. A takto bychom mohli pokračovat dál. Velmi nebezpečnými indikátory jsou rovněž ty, které jsou vymezeny obecnými pojmy, jako např. inovativnost. V neposlední řadě je nezbytné rovněž uvážit důsledky indikátorů, které musí příjemce dodržovat po ukončení projektu v době jeho udržitelnosti.

Neméně problematickou oblastí je zadávání veřejných zakázek. V případě, že obec nemá vhodné personální kapacity pro zajištění administrace veřejné zakázky, měla by zvážit její outsourcing. Výhoda tohoto postupu je zejména v tom, že administrátor veřejné zakázky by měl disponovat kvalifikovaným personálem, který je obeznámen nejenom s administrativními postupy, ale i s aktuální judikaturou či rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Je však nutno mít na paměti, že i v případě externího zadání zodpovídá za dodržení souladu se zákonem zadavatel, tj. obec, nikoliv administrátor. Proto by si obec měla pohlídat, aby měl administrátor dostatečně vysokou pojistku pro případ porušení některých ustanovení zákona, a aby smlouva s administrátorem obsahovala dobře formulovanou klauzuli o náhradě škody. Rovněž by měla v těchto případech obec úzce s administrátorem spolupracovat při přípravě zadávací dokumentace, jelikož za kvalitu a dostatečnost zadávací dokumentace ručí vždy zadavatel. Důležité je nezapomínat, že zadáním zakázky povinnosti zadavatele nekončí a soulad se zákonem musí být zajištěn i v průběhu realizace zakázky. Případné dodatky ke smlouvám s dodavateli nesmí způsobit změnu ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele (např. zkrácení platebních lhůt, bezdůvodné prodlužování termínů dodání, neuplatnění smluvních pokut apod.)

Pozornost by obce měly věnovat i oblasti prokazování způsobilých výdajů, jelikož v praxi se objevuje bezpočet případů, kdy příjemce – z různých důvodů a zcela v souladu s dotačními podmínkami – pozmění předmět plnění (např. místo bílých obkládaček použije zelené). Veden často pohnutkou neupozorňovat poskytovatele na změny v projektu, se následně domluví s dodavatelem, že mu bude fakturovat dodání obkládaček bílých. Pomineme-li problém, který by nastal v případě potřeby reklamace, pak následné kontrole nezbývá bohužel nic jiného než konstatovat porušení rozpočtové kázně, jelikož doklad, kterým se prokazuje realizace způsobilého výdaje (např. faktura) neodpovídá skutečně dodanému zboží. V této souvislosti lze doporučit, aby dotační projekty neobsahovaly nadbytečné detaily, jako např. barvu zařízení, velikost obkladů apod., a stejně tak aby nebyl příliš detailní rozpočet projektu. Obecnější formulace a agregovanější rozpočty umožní příjemci dotace větší flexibilitu a možnost reagovat na změny.

Závěrem

lze proto doporučit, aby obce věnovaly dotačnímu managementu zvýšenou pozornost, aby si byly vědomy všech svých povinností vyplývajících z dotačních podmínek, a aby v případě ohrožení jejich plnění nebo vzniklých nejasností včas komunikovaly s poskytovateli dotací. Obce by se neměly zavazovat se k něčemu, co nelze objektivně splnit, měly by mít kvalitně připravené projekty a zajištěnou jejich udržitelnost projektu, vč. provozní náročnosti. Neméně důležitým aspektem je rovněž řádné nastavení řídící kontroly a zajištění auditní stopy pro případ kontroly (tj. zejména vedení průkazné dokumentaci a účetnictví).

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů, MF ČR

TOPlist
TOPlist