K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
URBIS Smart City Fair 2020

Jak si číst NAP? A proč si ho vlastně číst?

Datum: 10. 1. 2020, zdroj: VSOL 5/2019, rubrika: Veřejná správa online

Dnes bych rád pokračoval v pravidelné sérii o klíčových věcech v eGovernmentu. Mnozí z vás jistě vědí, že podle vládního úkolu 30. září 2019 Ministerstvo vnitra ČR vydalo několik navazujících dokumentů k Informační koncepci. Podrobně jsem o nich a jejich významu hovořil v minulých článcích, takže představováním teď nebudu zdržovat.

Pojďme se vrhnout rovnou na ten asi nejdůležitější – Národní architektonický plán (NAP). EGOV portál hovoří o tom, že NAP „je kuchařkou se závaznými recepty, jak budovat informační systémy a sdílené služby a specifikuje podrobnosti k jednotlivým povinnostem EG“. To myslím celkem přesně, a hlavně lidsky, vystihuje, co NAP je a k čemu má sloužit.

Proč vlastně NAP vznikl? Na místo správy jednotlivých dílčích činností úřadů a jejich informačních systémů samostatně, takříkajíc s klapkami na očích, je třeba zavést nový přístup, který umožní zodpovědným manažerům s pomocí analytiků vidět úřad jako celistvý socio-ekonomicko-technický systém, který má strukturu prvků, jejich vazeb a chování (tedy architekturu), a v němž všechny „věci“ vzájemně souvisí. To pro úřad znamená nutnost poznat a popsat svou architekturu s využitím postupů a prostředků stanovených NAR a rozhodovat o jejím dalším vývoji ve shodě s IKČR a s NAP. To prakticky znamená například mít a používat místo excelů transparentní a sdílené modely. Národní architektonický plán obsahuje popis závazné metodiky pro tvorbu a správu modelů architektury kteréhokoli úřadu veřejné správy ČR (OVS, orgánu veřejné správy) a přiměřeně odlišnému charakteru činností také kteréhokoli státního, národního nebo samosprávou zřizovaného podniku či organizace.

Národní architektonický plán je rozdělen do následujících hlavních kapitol:

  1. Úvod
  2. Architektonická vize eGovernmentu ČR
  3. Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury
  4. Popis sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí veřejné správy ČR
  5. Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí jednotlivými úřady
  6. Modely NAP v centrálním úložišti a v OVS

První a poslední odbydeme, protože jsou z pohledu běžného čtenáře tak trochu nezajímavé. „Architektonická vize“ eGovernmentu ČR je ale už něco jiného. Popisuje nejprve samotnou vizi a pak i její návaznosti. Co chceme dělat v rozvoji eGovernmentu? Respektive, co chceme dělat s využitím eGovernmentu? Vize architektury eGovernmentu, jako elektronizované veřejné správy, představuje cílovou podobu, jak bude eGovernment ČR vypadat a fungovat, až se podaří realizovat podstatnou část opatření uvedených v Informační koncepci ČR a v Národním architektonickém plánu. Vize architektury veřejné správy zejména ukazuje, jak budou existující a dobudované pilíře sdílených služeb eGovernmentu používány k realizaci užitečných služeb veřejné správy pro její klienty na jedné straně a pro efektivní správu jejích zdrojů na druhé straně. V průběhu časového horizontu NAP vydaného v září 2019, tj. v letech 2019 až 2024, budou stále více prosazovány změny směřující k cílové vizi eGovernmentu a jeho IT podpory.

Kapitola „Architektura úřadu v kontextu veřejné správy a jejích vrstvách architektury“ pak představuje jednotlivé architektonické vrstvy a zejména to, jak se k nim má postavit ten který úřad. Rozebírá, jak má vypadat architektura úřadu po jednotlivých vrstvách a co se musí odpracovat, aby taková architektura byla funkční a životaschopná. Najdete v ní ale třeba i podkapitolu „Vliv byznys architektury úřadu na možnosti řešení její IT podpory“, kde se poměrně podrobně obhajuje existence IT odborů v úřadu a udává se, jakou má vlastní „byznys“, tedy činnost úřadu, vazbu na technické prostředky, bez kterých by úřad prostě nemohl fungovat.

Nicméně to nejdůležitější z celého NAPu jsou dvě prostřední kapitoly, a to 4. kapitola: „Popis sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí veřejné správy ČR“ a 5. kapitola: „Způsoby využívání sdílených služeb, funkčních celků a tematických oblastí úřady“. Tyto kapitoly jsou totiž to nejzásadnější i pro obce.

V kapitole s popisem jednotlivých služeb a celků se dočtete velice podrobně, co znamenají všechny ty buzzwordy, jako je „propojený datový fond“, nebo „obslužné kanály“ či „úplné elektronické podání“, ale třeba i konkrétně, jak funguje propojování údajů ze základních registrů, nebo co jsou základní povinnosti (také obcí) v souvislosti s připojením k internetu prostřednictvím CMS (Centrálního místa služeb). V navazující kapitole se pak ke každé z těchto oblastí dozvíte, jak konkrétně postupovat pro naplnění souvisejících povinností.

Ukažme si to na příkladu. Nejprve se v kapitole s popisem celků dočteme, co vše znamená ten tolik velebený „Agendový model veřejné správy“, proč to je, co to je a jak to funguje a z čeho se to skládá. Pak se v kapitole „Jak konkrétně postupovat“ dozvíme nejprve informaci, že „Využití a popis k přístupu k agendovému modelu VS popíše úřad do své informační koncepce“. Jasně, to je sice hezké, že? Ale co teda má úřad ve své IK vlastně řešit? To se dozvíme dále, když si opět porovnáme třeba povinnosti ohlašovatele agendy (což obec není), ale i povinnosti OVM působícího v agendě (což obec naopak velice zajímá). A opět jsou zde dva pohledy. Nejdřív ten popisný, abychom pak rozuměli tomu, co se píše v kapitole s konkrétními postupy. Tak se třeba i obec dozví, že jednou z jejích povinností je: „Pokud OVM zjistí nesoulad skutečnosti a údajů v ohlášení agendy, je povinen požadovat po ohlašovateli nápravu.“ To je přitom zcela zásadní v souvislosti s přístupem informačních systémů k údajům atd. Jistě, po prostudování všeho kolem RPP by se to odborníci na obci také někde dočetli, ale tady to mají na jednom místě a se vzájemnými vazbami.

Pro obce jsou pak speciálně zajímavé ještě oblasti „Pravidla pro Sdílené agendové IS v přenesené působnosti“ a „Pravidla pro Sdílené agendové IS pro samostatnou působnost územních samospráv“. V tom druhém se píše, že obecní systémy mají méně požadavků, ale mohou využívat státem provozované sdílené služby. V tom prvním se naopak zavádí povinnost správcům těch celorepublikových systémů, do kterých vstupují mnohdy také uživatelé obecních úřadů, co nejvíce pomoci i obcím s jejich integrací a co nejméně tím obce jako takové zatěžovat.

Tedy, hezky jsme si rozebrali, co v Národním architektonickém plánu najdete. A teď se ještě stručně podíváme na to, jak s ním vůbec pracovat, aby to pro vás mělo smysl.

Celý Národní architektonický plán je jako dokument prezentován ve dvou formách. Buď můžete pracovat se skoro 200 stránek velkým dokumentem, nebo můžete využít moderního přístupu OHA, který prezentuje primárně celý NAP ve formě interaktivní Wiki databáze. A když už jsme u Wiki, kterou najdete na adrese archi.gov.cz, tak tam najdete také ostatní navazující dokumenty týkající se Národní architektury EG ČR. Pro rozumnou práci a rychlé hledání, a hlavně pro prokliky mezi jednotlivými částmi, je samozřejmě forma Wiki daleko lepší.

Časopis Obec a finance se sice nevěnuje pouze problematice obcí, ale už ve svém názvu má obce jako hlavní příjemce, a proto se budu snažit alespoň rychle a rámcově popsat, jak by s tak rozsáhlou databází znalostí měli pracovat odborníci právě na obcích. Již několikrát jsem zdůraznil, že jedním z hlavních cílů rozvoje českého eGovernmentu v následujících letech je, aby se zejména obcím a územně-samosprávným celkům co nejvíc ulehčilo při nutnosti zajištění jejich výkonu v rámci agend. S tím počítají i jednotlivé oblasti Národní architektury. Znamená to kupříkladu, že budou-li obce vykonávat působnost v nějaké centrální agendě zejména v přenesené působnosti, bude povinností příslušného ohlašovatele, a to zejména daného ministerstva, aby vybudovalo a zajistilo využívání sdíleného centralizovaného agendového informačního systému, do něhož budou uživatelé z obce přistupovat prostřednictvím svojí Identity v Jednotném identitním prostoru. O všechno ostatní, včetně rozhraní na integrace kupříkladu na elektronickou spisovou službu na obci, se bude muset postarat správce tohoto centrálního řešení. Naopak pro budování a rozvoj informačních systémů pro samosprávy se počítá s poskytováním a využíváním většího počtu sdílených služeb.

Jak se ale k celému dokumentu NAPu chovat na obci? Pro obecní úřad je tento dokument důležitý ve dvou hlavních směrech. V první řadě bude muset i obecní úřad zpracovat novou informační koncepci podle zákona o informačních systémech veřejné správy a zároveň platí, že nejpozději do října roku 2020 bude muset být jeho informační koncepce v plném souladu s Informační koncepci České republiky (o které jsme psali v minulých číslech). A protože Národní architektonický plán je faktickou součástí Informační koncepce České republiky, budou muset také územně-samosprávné celky ve svých jednotlivých koncepcích podle zákona zohlednit věci, které jsou uvedené v plánu. Proto je Národní architektonický plán již nyní rozdělen do jednotlivých oblastí tak, aby bylo zřejmé, co musí každý typ úřadu zohlednit a jak konkrétně k tomu má přistupovat. Ve třech výše popsaných kapitolách se tak odborníci na úřadech dozví, čemu se musí v informační koncepci věnovat, jak konkrétně postupovat pro technické zajištění v určité oblasti a jak zahrnout požadavky na tuto oblast také do své architektury a informační koncepce. Čtení a porozumění NAPu je tedy stejně důležité i pro firmy, které budou s vypracováním informačních koncepcí pomáhat. No, a tou druhou oblastí je pak podklad pro střednědobý rozvoj systémů, včetně těch obecních. I zde musí totiž obec jako OVM či OVS být postupně v souladu s tím, co NAP stanoví. Takže je to dobrý podklad i pro vhled nejen „ajťáků“ do budoucnosti.

Celý text NAPu lze jako jeden statický dokument získat na webu Ministerstva vnitra v sekci Odboru hlavního architekta. Nicméně vzhledem k jeho rozsahu a propojení jednotlivých částí je nutno jej číst a používat jako interaktivní dokument se znalostmi a k tomu slouží jeho primární verze na Wiki národní architektury na adrese archi.gov.cz. A pokud se profesně či osobně zajímáte o eGovernment v praxi, pak se rozhodně podívejte i na nový neformální portál na adrese egov.digilegislativa.cz, kde najdete i spoustu dalších zdrojů a informací a článků nejen pro veřejnou správu.

Michal Rada

TOPlist
TOPlist