K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Odpovědné zadávání veřejných zakázek přináší společenské benefity

Datum: 30. 10. 2019, zdroj: OF 4/2019, rubrika: Veřejné zakázky

V České republice se za minulý rok vynaložilo na realizaci veřejných zakázek téměř 600 miliard korun[1]. To je finanční síla, která významně ovlivňuje trh. Veřejné zakázky tak mají zásadní dopady na společnost, ekonomiku i životní prostředí. Pokud se při procesu zadávání zakázek budou zadavatelé chovat strategicky, mohou vedle primárních potřeb současně získávat další společensky významné a dlouhodobě udržitelné hodnoty.

Sociálně odpovědné veřejné zadávání

Strategický přístup k veřejným zakázkám vede zadavatele k tomu, aby se nesoustřeďovali jen na cenu. Měli by hledat vyvážený poměr mezi cenou a kvalitou, jež spočívá v tom, že zohlední společensky prospěšné sociální, environmentální nebo inovační aspekty. Někteří zadavatelé se již i u nás touto cestou vydali a možnosti pro zohlednění odpovědných aspektů v zakázkách pravidelně posuzují.

Vláda ČR odpovědné zadávání doporučuje

Zejména v západní části Evropy je odpovědné veřejné zadávání zakázek běžným trendem, který posiluje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU. V ČR se příležitosti, jak v zadávacím procesu akcentovat odpovědné a udržitelné aspekty, veřejným zadavatelům ještě více otevřely po přijetí zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), do kterého je tato směrnice transponována. Veřejné zakázky lze tedy zadávat tak, že budou přinášet další společenské benefity.

Může jít o podporu zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, podporu získávání praxe či zvyšování dovedností, dodržování důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce, podporu místní ekonomiky, zohledňování aspektů etického nakupování. V neposlední řadě se můžeme snažit o minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.

V zakázkách mohou být odpovědné parametry součástí zadávací dokumentace, mohou být předmětem hodnocení. Je vhodné příslušné podmínky zakomponovat do veškerých významných dokumentů, aby byla garantována povinnost plnění podmínky nejen v okamžiku zadání veřejné zakázky, ale po celou dobu jejího plnění. Zákon nestanoví výčet možných kritérií kvality a veřejný zadavatel může a měl by své kvalitativní požadavky specifikovat podle vlastní potřeby i podle povahy konkrétní zakázky. Je třeba také dbát, aby veškeré podmínky nebyly diskriminační a nepřiměřené.

Zákon o zadávání veřejných zakázek obsahuje i řadu institutů obecného charakteru, které lze velmi dobře využít při uplatňování odpovědného veřejného zadávání, ať už ve fázi přípravy nebo při samotném zadávání zakázky. Jedná se například o předběžné tržní konzultace, dynamický nákupní systém či zadávací řízení umožňující komunikaci s dodavateli v jeho průběhu – řízení se soutěžním dialogem. V oblasti společenské odpovědnosti došlo k určitému vývoji a pokroku, avšak v tomto ohledu ČR trochu zaostává za trendem ve vyspělých evropských zemích. To si uvědomila i vláda a před dvěma lety přijala usnesení č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Tím nejen členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, ale i hejtmanům, primátorům statutárních měst a starostům obcí vyloženě doporučuje, aby v jimi řízených organizacích výše uvedená pravidla zohledňovali. Využívat přitom mohou i metodiky zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem životního prostředí. Více na

Lepší kvalita, aniž by se zhoršila cena

Na jaře letošního roku společnost Datlab dokončila studii pro projekt na podporu sociálně odpovědného veřejného zadávání Ministerstva práce a sociálních věcí, která analyzovala využívání necenových kritérií při zadávání veřejných zakázek v EU (dostupná na econlab.cz, posuzovány byly pouze nadlimitní veřejné zakázky). Z ní mimo jiné vyplývá, že zatímco střední a východní Evropa soutěží téměř vše „na cenu“, na západě je vidět, že zhruba polovina zakázek je soutěžena kvalitativními kritérii. Snad i tato studie pomůže bořit u nás zažitý mýtus, že jinak,než cenou se soutěžit téměř nedá. Výsledky navíc ukazují, že využití kvalitativních kritérií nijak nesnižuje dosaženou úsporu a že je u nich méně častá tendence prodražovat zakázky formou víceprací. Zadavatelé tak zřejmě dostávají lepší kvalitu, aniž by se zhoršila cena. V případě procentuálního zastoupení kvalitativních kritérií v celkovém objemu veřejných zakázek se v rámci Evropy umístila Česká republika na 21. místě z 30 hodnocených.

Příklady dobré praxe

Navzdory statistikám i v České republice můžeme prezentovat zadavatele, kteří k procesu zadávání veřejných zakázek přistupují strategicky a snaží se společensky odpovědné a udržitelné aspekty zohledňovat. Příklady najdeme jak na úrovni státní správy – MPSV, Ministerstvo zemědělství a jeho resortní organizace jako například Povodí Vltavy, Ministerstvo dopravy a jeho podřízené organizace, tak na úrovni samosprávy – Jihomoravský kraj, Liberecký kraj, jednotlivá města a městské části (Jičín, Most, Chomutov, Kadaň, Děčín, Třebíč, Havlíčkův Brod, Městská část Praha 7, Praha 12 a další), ale i na úrovni jednotlivých institucí jako například NKÚ, Masarykova univerzita či VŠCHT.

Například Sportovní zařízení města Jičín v zakázce na praní a žehlení prádla použila aspekty společensky odpovědného veřejného zadávání ve třech ohledech:

  1. zadavatel využil institut předběžných tržních konzultací, dále
  2. požadoval používání pracích prostředků šetrných k životnímu prostředí, a
  3. zohlednil i sociální aspekt, když vyhradil zakázku jen pro dodavatele, kteří zaměstnávají minimálně 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech.

Město Jičín také v minulém roce zakomponovalo ustanovení odpovědného veřejného zadávání do Směrnice o veřejných zakázkách.

„Jedná se o velmi zajímavý způsob zadávání pro samosprávu i menších měst, protože tak se lze legálně dobrat cílů, které má obyčejně každý v programu – pomoc pro lidi se znevýhodněním na trhu práce, ohleduplnost k životnímu prostředí, získání jistoty v nákupu výrobků, které nejsou zatíženy pochybným původem,“ uvedl místostarosta města Jičína Mgr. Petr Hamáček.

Poznámky

  1. Viz Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2018.
Evropská unie – Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ing. Petr Kocián, oddělení veřejných zakázek, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

TOPlist
TOPlist