K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ – základní obrysy implementace

Datum: 22. 10. 2019, zdroj: OF 4/2019, rubrika: Regiony

Cílem článku je seznámit čtenáře se základními principy implementace Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, jako stěžejního strategického dokumentu v oblasti regionálního rozvoje. Implementační část je nezbytnou součástí pro řízení a následné hodnocení naplňování cílů strategie. V článku je nastíněna také otázka zdrojů financování včetně představení možných cest, jak naplňovat jednotlivé cíle strategie.

V předcházejících článcích byly představeny základní výsledky analytické části včetně navržených základních cílů Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (dále „SRR“). Jednou z nezbytných součástí tvorby SRR je její implementační část, která definuje základní parametry řízení. Implementační část je postavena na deseti základních principech. Struktura implementační části vychází z aktualizované verze Metodiky přípravy veřejných strategií. Pro implementaci bylo identifikováno deset klíčových principů.

1. Respektování ze strany resortů

Jedním z klíčových předpokladů úspěšné implementace SRR je její respektování ze strany ministerských resortů. Podle zákona o podpoře regionálního rozvoje SRR určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje a vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále „MMR“) sleduje a vyhodnocuje činnosti správních úřadů, ale i krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje, a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření na realizaci cílů obsažených v SRR. Od jednotlivých ministerstev se po schválení dokumentu vládou ČR očekává reflektování SRR při přípravě resortních strategických dokumentů i při nastavení operačních programů a národních dotačních titulů. Ve vztahu ke krajům, obcím a jejím svazkům a dalším aktérům v území je role MMR doporučující na základě vztahů mezi státní správou a samosprávou.

2. Implementační tým a realizační rámec

Další důležitou podmínkou pro úspěšnou implementaci je zajištění implementačního týmu a jejího pevného realizačního rámce. Výkonnou složkou pro realizaci a koordinaci SRR v rámci tvorby a implementace Akčních plánů, včetně komunikace s pracovními skupinami, bude Odbor regionální politiky MMR v čele s ředitelem odboru.

3. Partnerský přístup

Dalším důležitým principem pro implementaci SRR je partnerský přístup. Partnerský přístup byl již uplatněn v průběhu více než dvouapůlletého procesu tvorby SRR. Přístup je založen na zapojení širokého spektra významných aktérů na poli regionálního rozvoje, jako jsou např. ministerské resorty, kraje, zástupci obcí a měst, případně územní a sociální partneři. Pro účely naplňování partnerského přístupu bylo vytvořeno spektrum pracovních skupin a stálých konferencí, které se budou podílet také na realizaci cílů SRR v podobě návazných Akčních plánů SRR.

4. Integrovaná řešení

Součástí SRR jsou i integrovaná řešení, která jsou zároveň dalším klíčovým principem implementace. Prostřednictvím integrovaného přístupu si MMR slibuje koncentraci podpory a finančních prostředků do daného území, koordinaci aktivit z různých úrovní veřejné správy včetně zajištění jejich synergie. Pro implementaci SRR se počítá s využitím stávajících nástrojů Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), Integrovaných teritoriálních investic (ITI) a Strategického rámce hospodářské restrukturalizace (Re:Start) – viz obr. 1. V jednání je i využití nástroje Regionálních akčních plánů pro jednotlivé kraje.

Obr. 1. Zdroje financování nástrojů implementace SRR
Obr. 1. Zdroje financování nástrojů implementace SRR
Zdroj: MMR, Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, vlastní zpracování.

5. Územní dimenze

Jedním z klíčových principů implementace SRR je také územní dimenze. Jedná se o průřezový nástroj, který je postavený na potřebách a specifikách jednotlivých typů území. Specifika území by se následně měla promítnout do podoby např. národních či evropských dotačních titulů. Základní principy územní dimenze v novém programovém období budou zakotveny v obdobném dokumentu, jako byl Národní dokument k územní dimenzi v programovém období 2014–2020. Proces zakomponování územní dimenze do jednotlivých programů, politik či strategií je zobrazen na obr. 2.

Obr. 2. Proces ukotvení územní dimenze ve strategiích, politikách
Obr. 2. Proces ukotvení územní dimenze ve strategiích, politikách
Zdroj: MMR, Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, vlastní zpracování.

Základní podoba územní dimenze, která je definovaná v SRR, se odráží v definování pěti územních cílů. V určité míře zobecnění můžeme územní dimenzi rozdělit na městskou, venkovskou a specifickou (jinou). Městská dimenze (městský prostor) se prolíná všemi pěti typy území SRR. Základní principy rozvoje měst, které se odrážejí v SRR, vychází z aktualizovaného dokumentu MMR Zásady urbánní politiky. Venkovská dimenze (venkovský prostor) je velmi různorodou kategorií území se svými specifickými problémy a potřebami. Jiné potřeby má venkovský prostor v zázemí velkých měst nebo na hranicích dvou krajů (tzv. vnitřní periferie). Heterogenita venkova je reflektována v připravovaném dokumentu Koncepce rozvoje venkova. Zároveň existují témata regionálního rozvoje, která není vhodné členit podle podoby územní dimenze v SRR, a mají svou jinou (specifickou) podobu projevu. Příkladem může být oblast životního prostředí, např. oblast sucha, jakost vod nebo oblast cestovního ruchu.

6. Synergie

Další z principů implementace je synergie. Tento princip spočívá v tom, že cíle nastavené v SRR jsou v souladu s cíli resortních strategií a podrobněji rozpracovávají některé cíle stanovené ve Strategickém rámci Česko 2030. Sektorové strategie jsou stěžejní pro řešení tématu jako celku, cílem SRR je vstupovat prostřednictvím územní dimenze do jednotlivých témat. Při přípravě akčních plánů chceme v maximální míře využít aktuálně platných či připravovaných strategických dokumentů (např. Aktualizace Státní politiky životního prostředí) včetně výstupů z pracovních skupin, které byly vytvořeny pro jiné účely. Od strategií rozvoje krajů očekáváme stručný převodník ve smyslu, jakým způsobem krajské strategie naplňují základní cíle SRR.

7. Měřitelné cíle a aktivity

Pro vyhodnocení naplňování SRR je nutné zajistit, aby cíle, typová opatření a aktivity byly měřitelné. Pro tyto účely je stanovena sada indikátorů. Hlavní dokument SRR, který bude vláda ČR schvalovat, obsahuje klíčové indikátory zaměřené na měření globálního cíle. V průběhu přípravy akčního plánu bude vedena debata o volbě indikátorů pro monitoring specifických cílů, typových opatření a aktivit. Při hledání vhodných indikátorů bude nezbytné brát v úvahu časovou, metodickou a finanční náročnost sběru dat, hledání vhodných nástrojů pro sběr dat ze strany správců a poskytovatelů nebo pro sběr ad hoc reprezentativních šetření.

8. Finanční zásady

Mezi poslední zásady pro implementaci SRR patří finanční zásady, které spočívají v přiřazení finančních zdrojů k realizaci dané aktivity. Hledání finančních zdrojů je jednou z aktivit při přípravě akčních plánů.

9. Rizika

S implementací se pojí také řada rizik, zejména organizačních, finančních a věcných, na kterých budeme s partnery v procesu implementace SRR průběžně pracovat.

10. Informovanost

Neopomenutelnou zásadou implementace tak složitého dokumentu jako je Strategie regionálního rozvoje je také pravidelné a podrobné informování o stavu tohoto procesu celostátního významu.

Zdroje financování

Zdroje financování spojené s implementací SRR lze rozdělit do dvou kategorií. Jedná se o potenciální zdroje realizace cílů SRR a zdroje financování implementační struktury (na národní a krajské úrovni). MMR předpokládá, že významným finančním zdrojem pro realizaci SRR budou i nadále EU fondy. Dalšími zdroji budou národní a krajské dotační tituly. U projektů se také počítá se spolufinancováním ze strany budoucích žadatelů/příjemců.

V rámci EU fondů by SRR měla být naplňována prostřednictvím zahrnutím územní dimenze do operačních programů, samostatnou výzvou řídících orgánů pro určitý typ území, bonifikací projektů v určitém typu území, vyčleněním finanční alokace pro nástroje ITI, CLLD, případně stanovením podílu pro typy území v rámci připravovaného regionálního akčního plánu.

U národních dotačních titulů chceme, aby cíle SRR byly naplňovány stejnými nástroji jako EU fondy, kterými jsou samostatná výzva pro určitý typ území nebo bonifikace projektů. Jednou z možností pro jednání je také, aby ministerské resorty nastavily u svých dotačních titulů vyšší míru spolufinancování pro určitý typ území.

U krajských dotačních titulů chceme pracovat s nástroji, kterými jsou např. kofinancování projektů ze strany státu v krajských výzvách nebo vyhlášení společných výzev státu
a kraje.

Akční plány

Hlavním implementačním dokumentem SRR budou akční plány. Příprava akčních plánů je v gesci MMR a bude probíhat na bázi partnerského přístupu. Akční plány SRR budou pokrývat pět ze šesti strategických cílů (Metropolitní území, Aglomerace, Regionální centra a jejich venkovské zázemí, Hospodářsky a sociálně ohrožená území a Kvalitní plánování regionálního rozvoje). První akční plán bude vytvářen na období 2021–2022. Aktivity obsažené v akčních plánech mohou být např. dotačního, nedotačního, metodického, legislativního nebo osvětového charakteru. Pro území strukturálně postižených krajů jsou každoročně zpracovány Souhrnné akční plány Strategie restrukturalizace. Oba dokumenty budou předkládány vládě v obdobném termínu. Akční plán SRR bude současně nástrojem implementace Koncepce rozvoje venkova a zároveň bude dávat směr pro věcnou náplň integrovaných strategií.

V květnu a červnu proběhlo meziresortní připomínkové řízení a jeho vypořádání. V průběhu léta probíhal proces vyhodnocení vlivu strategie na životní prostředí (SEA, Natura). Finální podobu dokumentu chce MMR předložit vládě ČR do konce září 2019.

Mgr. Zdeněk Opravil, Ph.D., Mgr. Štěpán Nosek, Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor regionální politiky

TOPlist
TOPlist