K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Ohlédnutí za soutěží o titul Historické město roku

Datum: 25. 7. 2019, zdroj: OF 3/2019, rubrika: Regiony

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky schválený usnesením vlády č. 209 z roku 1992 vznikl hned po revoluci, po dvouleté přípravě. Brzy potom v roce 1994 byla založena i soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón – o titul „Historické město roku“.

Po 27 letech Programu a 25 letech soutěže jsou zřejmé specifické skupiny dotčených měst, které je možné vyhodnocovat.

Je pozoruhodné, že Program regenerace, jeho zaměření, systém, pravidla a soutěž existují prakticky beze změny již čtvrt století. V tom lze spatřovat zejména úsilí lidí v jednotlivých městech, kteří systematicky, často v mnohaletých cyklech postupně obnovují historická centra měst, zanedbaná za totality jako periferie uprostřed města. Za to je třeba městům a jejich obyvatelům poděkovat, protože z výsledků se můžeme těšit všichni. Města ztratila svoji pověstnou šeď, zkrásněla, zvýraznily se jejich dominanty a panoramata, ožily jejich partery. Nyní jsou přitažlivá pro obyvatele, turisty i podniky.

Předně jako výchozí dvě skupiny měst, pro něž je Program regenerace určen, byly městské památkové rezervace a městské památkové zóny. Jejich společnou vlastností je uznání vysokých kulturněhistorických hodnot v odborných kruzích a pak na úrovni státu. Městské památkové rezervace, jichž je podle správních území 44, mají velké množství kulturních památek zasazených v harmonickém kontextu města a prohlašuje je vláda nařízením. Městské památkové zóny, jichž je 255, nemusí mít tolik kulturních památek, ale nositelem hodnot je už samo prostředí zóny. Ministerstvo kultury je prohlašuje vyhláškou. Spolu s památkovou rezervací Kuks jde celkem o 300 měst.

Ministerstvo sleduje také kvalitu územních, resp. regulačních plánů jako koncepčních dokumentů měst. Pro tato města je zakotvena povinnost starat se o jejich dobrý stav, ale hlediskem nebylo, zda mají k tomu finanční a organizační nástroje. Nástrojem na úrovni státu a měst byl až Program regenerace. V soutěži se zúčastňují města z obou skupin, ale s rozdílnými podmínkami. Zatímco městských památkových zón v soutěži přibývá, městských památkových rezervací spíš ubývá.

Skupina vítězů

Ústí nad Orlicí, park kolem kostela s kaplí, krajský vítěz soutěže v Pardubickém kraji, Cena časopisu Moderní obec
Ústí nad Orlicí, park kolem kostela s kaplí, krajský vítěz soutěže v Pardubickém kraji, Cena časopisu Moderní obec

Za 25 let soutěže vznikla významná skupina 25 vítězů soutěže a laureátů Ceny. Pro tato města je společné významné dosahování cílů Programu regenerace a plnění jeho pravidel a vytvoření efektivních vlastních programových, organizačních a finančních nástrojů regenerace. Jsou to postupně, jak získala titul za předchozí rok: Svitavy za rok 1994, Kadaň, Třeboň, Kroměříž, Klášterec nad Ohří, Kutná Hora, Litomyšl, Nový Jičín, Prachatice, Spálené Poříčí, Františkovy Lázně, Česká Kamenice, Polná, Jindřichův Hradec, Šternberk, Beroun, Znojmo, Uherské Hradiště, Jilemnice, Chrudim, Cheb, Příbor, Jičín, Slavonice a Brtnice za rok 2018. Z toho je 14 rezervací a 11 zón.

Každé město je něčím specifické a každé přineslo nějaké poučení pro další města do budoucnosti. Byly to zejména obsah městských Programů regenerace, složení a funkce pracovních skupin regenerace, osvědčení regulačních plánů jako nástrojů regenerace, zakládání a formy místních fondů regenerace, nástroje pro regulaci reklam a městského mobiliáře, formy spolupráce s církvemi a soukromými vlastníky, dohody o obnově opevnění, osvědčené postupy přípravy a realizace veřejných prostranství atd. Tato města sice pět let nemohou znovu soutěžit, ale ve skutečnosti, i když se již znovu zúčastňovala, dosud nebyla podruhé vítězem. Nanejvýš obdržela čestné uznání za vynikající výsledky. Vytvářejí totiž nepsanou elitní skupinu měst, která je příkladem pro ostatní města a může aktivně působit na ostatní města v kraji, okrese i ve státě, aby rovněž měla naději vyhrát.

Města zapsaná do seznamu UNESCO

Díky soutěži a aktivní účasti v Programu regenerace se oddělilo několik výlučných měst, která byla v období 1995–2002 zapsaná do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou to, kromě vesnic a jednotlivých památek v krajině, historická jádra měst nebo jejich významné části: Praha, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora včetně chrámů sv. Barbory a P. Marie v Sedlci, Lednicko-Valtická kulturní krajina, zahrady a zámek v Kroměříži, zámecké návrší v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, vila Tugendhat v Brně, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Třebaže v některých městech byly zapsány jen menší části nebo jednotlivé památky, jako v případě Olomouce, kde je v Seznamu „pouze“ sloup Nejsvětější Trojice, význam těchto památek, ochranné pásmo a řídící nástroje zaujímají zpravidla plochu celé památkové rezervace. Rovněž zájem kulturní veřejnosti zahrnuje celé historické jádro. Ochrana kulturní krajiny zahrnuje v ní obsažená sídla, jako jsou Lednice a Valtice. Dvě další zapsané památky se netýkají měst – kaple sv. Jana Nepomuckého leží v krajině u Žďáru nad Sázavou, Holašovice jsou vesnicí. Mezi kandidáty do Seznamu jsou dále Žatec, jako centrum chmelařství a pivovarnictví, lázeňský trojúhelník Karlovy Vary – Františkovy Lázně – Mariánské Lázně, Třeboň s okolní rybniční soustavou, které mají naději na zápis, pokud k tomu budou příznivé podmínky. Členská města si založila vlastní sdružení a společně vytvářejí marketingové strategie. Kandidátská města, aby zvýšila pravděpodobnost zapsání, územně rozšířila památkovou ochranu a povýšila ji na nejvyšší možnou úroveň (památková rezervace, národní kulturní památka), intenzívně obnovují své památky a co nejlépe v území definují téma možného zápisu. Všechna tato města jsou sledována v UNESCO prostřednictvím nominační dokumentace a řídícího plánu, tzv. „management planu“. Povinnými nástroji těchto měst jsou ochranný územní, resp. regulační plán, organizační opatření a finanční zdroje. Tyto nástroje jsou dovedené do stanovení odpovědnosti orgánů a konkrétních lidí na ústřední i místní úrovni a systému řízení rizik klíčových hodnot autenticity a integrity světové památky. Zapsaná města jsou zakreslena do turistických tras po světových památkách UNESCO pro odborníky a nadšence z celého světa. Zapsaná ani kandidátská města cenu Historické město roku již nezískávají, ačkoliv dále využívají Programu regenerace, avšak mají přístup k velkým prostředkům Evropské unie, zejména k Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, a prioritu v dalších programech.

Vlastní a evropské zdroje

Některá města, která se v minulosti do soutěže hlásila, nyní již nesoutěží a ani nežádají o příspěvek z Programu regenerace, protože „proces regenerace ukončila“, nemají totiž žádné další památky, které potřebují obnovu. Příkladem jsou některé městské památkové zóny, které nemají velké množství kulturních památek, pro něž jsou prostředky Ministerstva kultury na Program regenerace určeny především – Karviná, Opava, Přerov, Teplá, Trhové Sviny, Uherský Ostroh. Nicméně potřebují zdroje na obnovu nechráněných struktur a veřejných prostranství.

Jiná města mají dostatek vlastních zdrojů, a proto o prostředky z Programu regenerace ani nežádají. Jsou to zejména Hlavní město Praha, včetně městských částí s MPZ, krajská města Ostrava, Plzeň s několika MPZ a města, která mají přístup k evropským programům. Otázkou je koncepčnost a cílevědomost péče o kulturní dědictví. Z evropských zdrojů byla obnovena i památková rezervace Kuks.

Dvě třetiny, 200 měst s MPR nebo MPZ a další subjekty jsou členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Tato města mají výhodu v lepší možnosti vyměňovat si zkušenosti s Programem regenerace i soutěží na seminářích a tematických zájezdech a lepší možnosti propagace svých kulturních hodnot a své snahy o jejich zachování a zvelebování.

Skupina neaktivních

Další poměrně velká skupina téměř 50 měst zpravidla s městskou památkovou zónou vyvolává rozpaky a smutek. Jsou to města, která se nikdy soutěže nezúčastnila, dokonce ani nikdy nežádala o podporu z Programu regenerace, a zpravidla nejsou ani členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Možná, že nemají ani dost prostředků na vlastní podíly. Přitom stačí tak málo – pokyn starosty a šikovná úřednice, která by uměla vyplnit žádost, tabulkové přehledy a přihlášku do soutěže.[1]

Další památková území

Skupina dalších měst přesahujících seznam městských památkových rezervací a městských památkových zón je v evidenci památkové péče. Už v roce 1973 evidence a kategorizace identifikovala 924 měst (SÚPPOP, Vošahlík, Kibic). Posléze bylo pro ochranu navrženo 514 měst ve třech kategoriích, pro 410 měst zatím bez ochrany. Kategorizace měst (SÚPPOP, KSSPPOP) identifikovala po roce 1992 ještě více, celkem 1186 měst, z toho I. kategorie 97, II. kategorie 187, III. kategorie 348 – celkem k ochraně 532 měst. Jedná se o řádově dalších 200 měst, která by si zasloužila památkovou ochranu. I tato města by potřebovala obdobné nástroje jako je Program regenerace a soutěž.

Dalších cca 700 měst má identifikované a evidované kulturní hodnoty. Tato města by rovněž potřebovala obdobné nástroje jako je Program regenerace a soutěž.

Avšak i ostatní města nezahrnutá do zmíněné kategorizace mají nějaké kulturní hodnoty, a to přinejmenším v půdorysu města, v archeologických vrstvách, v zasazení v krajině, v církevních nebo veřejných budovách a v některých novějších strukturách. I v těchto městech stojí za to tyto hodnoty identifikovat, evidovat a o ně pečovat, zviditelňovat je a rozvíjet. Nechráněná města v evidenci památkové péče a ostatní města mimo evidenci bohužel nelze podporovat z existujícího Programu regenerace. Tato města však mohou využívat metod a nástrojů tohoto Programu z vlastních zdrojů nebo mohou iniciovat zakládání nových programů regenerace např. v gesci krajských úřadů postavených na principech celostátního Programu regenerace. Také se mohou tato města domluvit, možná prostřednictvím Svazu měst a obcí, a založit vlastní fond, z něhož by mohla podporovat vlastní program regenerace.

Příkladem vhodného přístupu je Kladno, kde Magistrát statutárního města pořídil v roce 2017 regulační plán centra města. Jeho realizační dokumenty a vstřícná vůle vedení města podnítily opravy budov na náměstí, kolem zámku a v okolních ulicích z vlastních zdrojů vlastníků a města. Za poslední roky historické jádro města výrazně zkrásnělo a ožilo vhodnými aktivitami.

Závěrem

Ze zkušeností s Programem regenerace a se soutěží vyplývají některé poznatky, na nichž závisí další kulturní rozvoj měst obecně. Jsou to především kvalitní územní a regulační plány, které mají chránit dochované kulturní hodnoty a odhalovat nové kulturní potenciály. S tím souvisejí průzkumy a rozbory i archeologické výzkumy v území a diskuse s obyvateli. Vstřícná spolupráce s podnikatelskou sférou v oblasti obnovy památek může významně uspořit veřejné prostředky. Pro realizaci kvalitních koncepcí se osvědčila funkce městského architekta, která může ve spolupráci s orgány a organizacemi památkové péče dát činnostem obnovy a rozvoje koncepčnost a nové tvorbě potřebný výraz. Scelování struktur, výplně zejících proluk a zahlazení ran neorganického vývoje je nenahraditelnou architektonickou školou harmonie. Specifické formy života lidí, činnosti, cirkulace jsou novými impulzy rozvoje i předměty ochrany. Ve městech vznikají nenápadně nové kulturní tradice, jež stojí za to podchycovat a rozvíjet.

Poznámky

  1. Města, která nežádají o prostředky z Programu regenerace na rok 2019 a ani v minulosti nebyla významněji aktivní: Bavorov, Bechyně, Bílina, Bor, Branná, Brumov-Bylnice, Brušperk, Bystré, Červená Řečice, Český Dub, Dašice, Dobruška, Dobřany, Fryšták, Havlíčkova Borová, Hlučín, Hořice na Moravě, Hradec nad Moravicí, Husinec, Chabařovice, Chvalšiny, Kaplice, Ledeč nad Sázavou, Litvínov-Osada, Mašťov, Město Touškov, Mirovice, Mníšek pod Brdy, Načeradec, Ostrov, Ondřejov, Pilníkov, Poběžovice, Police nad Metují, Potštát, Rabí, Rájec nad Sázavou, Stárkov, Strážnice, Strážov, Štíty, Tovačov, Unhošť, Uničov, Velká Bíteš, Vodňany, Žlutice.

Autorka pracovala v 90. letech jako ředitelka odboru na MK, stála u zrodu Programu regenerace památek. Později působila na MZe a MMR, zejména v oblasti podpory venkova a regionálního rozvoje.

Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc.

TOPlist
TOPlist