K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Čteme implementační plány k Digitálnímu Česku

Datum: 23. 7. 2019, zdroj: VSOL 3/2019, rubrika: Veřejná správa online

Sotva jsme se všichni z Hradce Králové rozjeli po konferenci ISSS a odpočívali po náročném pracovním týdnu, už nás čekala spousta dalších věcí. Je to jen několik týdnů, co vláda konečně schválila implementační plány programu Digitální Česko, a zejména Informační koncepce České republiky.

Informační koncepce ČR, což je vhodné zde připomenout, je závazný strategický materiál zpracovaný jako základní koncepce rozvoje informačních systémů veřejné správy, a to na základě poměrně nového zmocnění v zákoně o informačních systémech veřejné správy. Tento dokument připravilo Ministerstvo vnitra a schválila jej vláda. A všechny úřady v ČR musí svoje informační koncepce uvést do souladu s touto národní informační koncepcí a také musí začít dodržovat v ní stanovené principy a zásady.

Program Digitální Česko ale obsahuje 3 hlavní pilíře a je rozkročen poměrně široce od rozvoje informačních systémů a efektivity veřejné správy, až po ryze průmyslové využití postupující digitalizace. Opět jen pro připomenutí uveďme, že tyto 3 základní pilíře, které tvoří Digitální Česko, jsou:

  • Česko v digitální Evropě
  • Informační koncepce České republiky
  • Digitální ekonomika a společnost

Tyto 3 hlavní dokumenty vláda schválila již v loňském roce a teď schválila také jejich takzvané implementační plány, které především stanovují konkrétní prioritní projekty a úkoly.

Chceme koncepci realizovat agilně s každoročním výběrem a upřesněním priorit na nejbližší rok, ale taky s dlouhodobým průběžně aktualizovaným výhledem do delší doby. Postupně též budeme přecházet od plánování jednotlivých samostatných resortních záměrů k mezirezortním záměrům využívajícím v optimální míře celostátních centrálně poskytovaných sdílených ICT služeb – tak jak je to v těchto implementačních plánech například realizováno v rozvojových programech Základní registry 2. 0 a zavedení eGovernment Cloudu ČR.

Nejvíce očekávání vkládá místní samospráva asi právě do IKČR, která by měla konečně stanovit nejen základní principy a zásady pro pořizování a rozvoj informačních systémů ve veřejné správě, ale měla by především zakotvit pravdy jako „Centralizované systémy mající pomáhat územní samosprávě s výkonem přenesené působnosti“, „Digitalizace především“, nebo mnou oblíbené téma „Digitálně přívětivá legislativa“, či „Posílení personálního zajištění ICT ve veřejné správě“.

Každý, kdo chtěl, si již Informační koncepci ČR přečetl, jistě ho ale zajímá, k jakým prioritám se vláda hlásí pro letošní rok 2019, respektive pro rok 2020. Prioritní oblasti v jednotlivých hlavních cílech jsou tedy následující:

Česko v digitální Evropě

  1. cíl: Institucionální zajištění koordinace a financování implementace koncepce
    1. Činnost Výboru pro jednotný digitální trh
    2. Provázanost evropské a národní úrovně
  2. cíl: Zajištění účinné komunikace o aktuálních tématech a příležitostech v digitální agendě EU
    1. Realizace informačních aktivit vůči odborné a široké veřejnosti
    2. Zajištění komunikace prostřednictvím sociálních sítí a webové prezentace

Informační koncepce České republiky

  1. hlavní cíl: Uživatelsky přívětivé a efektivní „on-line“ služby pro občany a firmy
    1. Konsolidace digitálních služeb v portálu občana a vybudování katalogu služeb
    2. Elektronická zdravotní dokumentace a služby elektronického zdravotnictví
    3. Digitalizace stavebního řízení a územního plánování
    4. Digitální služby podpory konkurenceschopnosti a snižující administrativní zátěž
    5. Rozvoj kontaktních míst veřejné správy
  2. hlavní cíl: Digitálně přívětivá legislativa
    1. Tvorba návrhu právních předpisů souvisejících s právní úpravou rozšiřující a posilující práva na digitální služby (zákon o právu na digitální služby); nevztahuje se na digitální služby definované v ZoKB.
    2. Návrh na zákonné zakotvení eGC (eGovernment Cloud) zahrnující možnost poskytování cloudových služeb jak ve státní části eGC, tak v komerční části eGC při splnění zejména bezpečnostních podmínek a neomezování hospodářské soutěže
    3. Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví včetně právní úpravy souvisejících zákonů
    4. Vytvoření souboru vzorových požadavků na funkcionality ISVS pro veřejné zakázky – Etapa 2019 (MMR)
  3. hlavní cíl: Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie
    1. Analýza možnosti a způsobu využití sdílených centrálně poskytovaných služeb eGovernmentu pro soukromoprávní subjekty a využití soukromoprávních systémů, služeb a prostředků pro potřeby státu
    2. Rozvoj sdílených a centrálně poskytovaných služeb pro eGovernment, a to:
    3. Rozvoj funkcí RPP a kvality jeho údajů, jako předpoklad řízení služeb eGovernmentu
    4. Studie a koncepce datové komunikační infrastruktury veřejné správy
  4. hlavní cíl: Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě
    1. MV provede analýzu-studii pro ustanovení centrálních i resortních transformačních útvarů vč. podpůrných dokumentů, závěry analýzy budou konzultovány s resorty a budou využity pro organizační změny v oblasti digitalizace a řízení změn
    2. MV zajistí analýzu možností využití expertních kapacit centrálního kompetenčního centra pro potřeby OVM včetně modelů jejich zpřístupnění a nákupu
    3. MV zajistí návrh metodiky a obsahu školení digitální transformace (řízení změn)
  5. hlavní cíl: Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy
    1. Zavedení standardů
    2. Koordinované řízení ICT ve veřejné správě
    3. Zavedení Cloudových služeb do praxe veřejné správy
    4. Budování propojeného datového fondu veřejné správy
    5. Budování veřejného datového fondu veřejné správy
    6. Sdílené agendové a provozní informační systémy ve veřejné správě

Digitální ekonomika a společnost

  • Efektivnější systém přímé i nepřímé podpory výzkumu, vývoje a inovací
  • Zpracování Národní strategie umělé inteligence v ČR a následné zahájení realizace konkrétních záměrů obsahujících umělou inteligenci, Zralost a připravenost sektorů ekonomiky na digitální transformaci
  • Budování zralosti a připravenosti sektorů i občanů
  • Připravenost občanů na změny trhu práce, vzdělávání a rozvoj digitálních dovedností
  • Podpora konektivity a infrastruktury digitální ekonomiky a společnosti
  • Zajištění bezpečnosti a důvěry v prostředí digitální ekonomiky a společnosti
  • Bezpečnost a důvěra v digitální prostředí
  • Legislativa podporující všechny aspekty digitální ekonomiky a společnosti
  • Optimální systém financování digitální ekonomiky a společnosti
  • Institucionální zajištění centrální koordinace politik na podporu digitální ekonomiky a společnosti

Spousta priorit je jasná už podle svého názvu. Nicméně zřejmě se ptáte, co konkrétně to přinese samosprávám? Pokud si pozorně přečtete IKČR a její implementační plány, vyčtete z nich zejména následující:

  • Obecně chceme zlepšit kvalitu eGovernmentu, a to zejména personálním posílením v rámci ministerstev: To přinese zlepšení také poskytovaných ICT služeb.
  • Zavádíme princip, kdy pro agendy vykonávané samosprávou napříč republikou v přenesené působnosti chceme připravit také ICT nástroje, včetně centralizovaných agendových systémů, o které se budou starat ministerstva a územní samosprávy je budou využívat.
  • Vybudování dalších centrálních sdílených služeb, které budou OVM muset využívat.
  • Propojování datového fondu: Tím by mimo jiné i územní samosprávy mohly značně omezit vyžadování doložení různých skutečností od klientů.

Při čtení jednotlivých realizovaných projektů se pak dozvíme třeba i to, že v následujících letech se budou realizovat takové projekty, jako je „Digitalizace stavebního řízení“, „Zpracování požadavků na typizované informační systémy“, „Zpracování požadavků na eGovernment cloud a jeho využívání“, nebo „Rozvoj RPP jako datového zdroje o podrobném agendovém výkonu veřejné správy“.

Michal Rada

TOPlist
TOPlist