K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Jak se liší příjmy obcí podle krajů?

Datum: 6. 6. 2019, zdroj: OF 2/2019, rubrika: Ekonomika

Nejdůležitější součástí příjmů obcí České republiky jsou peníze plynoucí z rozpočtového určení daní. Rozpočtové určení daní je mechanismus, kterým se rozdělují celostátní výnosy tří daní, tj. daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty, a to podle stanovených kritérií mezi stát, obce a kraje. Rozhodujícím kritériem výpočtu podílu, který připadá na jednotlivé obce, je počet jejích obyvatel.

Zásluhou tohoto mechanismu, který přesně specifikuje zákon o rozpočtovém určení daní (č. 243/2000 Sb.), získávají obce značnou část svých příjmů nezávisle na aktivitě, kterou vyvíjejí, a v obdobných částkách v rámci jednotlivých velikostních skupin. Platí to pro všechny obce s výjimkou čtyř největších měst, tedy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, která mají koeficienty rozdělení daňových výnosů stanoveny odchylně. V následujících statistikách Prahu nenajdete, ostatní města zahrnuta jsou.

Rozpočtové určení daní je zároveň mechanismus, který zajišťuje minimální rozdíly této složky příjmů v rámci velikostních kategorií obcí. Protože je to však rozhodující část příjmů obcí, neměly by i celkové příjmy obcí, rozdělených podle velikostních kategorií, vykazovat v přepočtu na obyvatele výrazné odchylky.

Následující text poukazuje na to, že tomu tak vždy není, že rozdíly mezi velikostními kategoriemi mezi kraji existují.

Příjmové položky a jejich podíl

Rozdělení celkových příjmů obcí v rámci jednotlivých velikostních skupin v roce 2017 ukazuje graf 1. Obdobný obrázek bychom dostali i za předchozí roky. Jedinou výjimkou je snad střídání prvenství v objemu příjmů na obyvatele mezi kategorií nejmenších a největších obcí. Průměrné celkové příjmy na obyvatele se s velikostní kategorií mírně snižují, prvenství však patřilo v tomto roce největším obcím.

Graf 1. Příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017
Graf 1. Příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obdobnou relaci mezi velikostními skupinami obcí, jako v uvedeném grafu, vykazuje také objem daňových příjmů s tím, že v tomto případě je převaha největších obcí nad ostatními kategorie zřetelnější. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech v roce 2017 byl 70 %. Podstatnou část daňových příjmů, konkrétně 80 %, tvořily výnosy sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní a zbývající část připadla na daň z nemovitých věcí, příjmy z oblasti hazardních her, daň z příjmů právnických osob za obce, místní a správní poplatky, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí.

Nedaňové příjmy, které tvořily 12 % celkových příjmů, vykázaly nejvyšší hodnotu v přepočtu na obyvatele obce nejmenší kategorie a po nich obce největší. Nejnižší hodnotu měly tentokrát obce s počtem obyvatel od 200 do 499, obdobně jako u celkových a daňových příjmů.

Druhou největší položkou v příjmech za všechny obce byly dotace. V roce 2017 se na celkových příjmech podílely 15 %. Jejich váha klesala již třetím rokem. V přepočtu na obyvatele vykázaly zdaleka nejvyšší objem dotací nejmenší obce a po nich opět obce největší. Nejnižší objem měly opětovně obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Vezmeme-li pouze dotace investiční, vítěz se nemění, na druhé místo se dostaly obce v navazující velikostní kategorii. Zdaleka nejnižší objem dosáhly největší obce. Tady však platí, že zatímco alespoň jednu investiční dotaci dostala většina velkých obcí, v případě nejmenších obcí to byla výrazná menšina. Podíl investičních dotací na celkových příjmech za všechny obce byl však jen 4 %.

Ještě o jeden procentní bod nižší podíl na celkových příjmech vykázaly kapitálové příjmy. Na první místo v jejich výši se dostaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a po nich obce s počtem obyvatel od 500 do 1999. Obsazení posledního místa je stejné, jako u ostatních třech hlavních příjmových položek, jsou to obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Příjmové položky v přepočtu na obyvatele podle velikostních skupin přehledně ukazuje tabulka 1.

Tab. 1. Složky příjmů na obyvatele za rok 2017 (Kč/obyv.)
1–199 200–499 500–999 1000–4999 5000 a více Celkem bez Prahy
Příjmy celkem 24 392 22 035 21 600 21 157 24 665 23 282
Daňové příjmy 15 910 14 766 14 780 14 691 17 448 16 265
Nedaňové příjmy 3 345 2 610 2 672 2 739 3 036 2 900
Kapitálové příjmy 685 755 724 630 674 674
Dotace celkem 4 452 3 904 3 423 3 098 3 507 3 442
Neinvestiční dotace 2 066 1 548 1 441 1 657 3 120 2 450
Investiční dotace 2 386 2 356 1 982 1 441 387 993

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Shrneme-li relace mezi velikostními kategoriemi obcí, tak nejmenší obce obsadily první místo u nedaňových příjmů, celkových dotací a investičních dotací. Největším obcím patřila první příčka u celkových a daňových příjmů a obcím s počtem obyvatelstva od 200 do 499 u kapitálových příjmů. U poslední příčky je to jednodušší, patří obcím s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to u všech příjmových kategorií s výjimkou nedaňových příjmů a investičních dotací.

Celkové příjmy podle krajů

Podíváme se na rozložení příjmů obcí, přepočtených na obyvatele. V grafu 2 jsou kraje seřazeny podle výše celkových příjmů obcí (bez ohledu na jejich velikost) v kraji v přepočtu na obyvatele v roce 2017. Již na první pohled je zřejmé, že pořadí velikostních kategorií obcí z grafu 1, neplatí pro žádný kraj. Zároveň je vidět, že relace celkových příjmů velikostních kategorií obcí jsou v jednotlivých krajích odlišné.

Graf 2. Celkové příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017 podle krajů a velikostních skupin obcí
Graf 2. Celkové příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017 podle krajů a velikostních skupin obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Velmi výrazně se od ostatních kategorií obcí odlišují nejmenší obce Karlovarského kraje. Příjmy 40 622 Kč na obyvatele jsou vůbec nejvyšší v rámci všech krajů a všech velikostních kategorií. Karlovarský kraj nevybočuje v tom, že jeho nejmenší obce dostaly na první místo, protože nejmenší obce měly nejvyšší příjmy na obyvatele v rámci velikostních kategorií ve většině krajů. Výjimkou jsou obce Plzeňského a Jihomoravského kraje a v menší míře pak i Královéhradeckého a Zlínského kraje, ve kterých byly na prvním místě největší obce.

Vysoké příjmy největších obcí v kraji Plzeňském a v Jihomoravském jsou ovlivněny odlišnými koeficienty výpočtu podílu na sdílených daní města Brna a Plzně. Zajímavé je, že to neplatí pro Moravskoslezský kraj s Ostravou, která má také zvláštní koeficient. V tomto kraji nejenže nejsou na prvním místě největší obce, ale předstihly je hned dvě kategorie obcí (nejmenší obce a navazující velikostní kategorie obcí).

grafu 2 rovněž vyplývá, že existují i kraje, ve kterých obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 nejsou na posledním místě, pokud jde o výši příjmů na obyvatele. Do této skupiny patří např. Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Zvláštní rozdělení příjmů na obyvatele podle velikostních kategorií obcí má Ústecký kraj. Příjmy zde klesají s rostoucí velikostní kategorií. Hned sousedící kraj má pořadí až na jednu výjimku přesně opačné.

Nejvyšší příjmy na obyvatele všech obcí měly v roce 2017 obce Plzeňského kraje následované krajem Jihomoravským. Ve struktuře se však oba kraje liší. Zatímco v Plzeňském kraji měly všechny velikostní kategorie nadprůměrné příjmy, v Jihomoravském kraji byly příjmy obcí s výjimkou těch největších podprůměrné. Rovněž v Jihočeském kraji, ve třetím kraji v pořadí za souhrn všech obce v kraji, byly příjmy všech velikostních kategorií obcí nadprůměrné, v kategorii obcí s počtem obyvatel od 500 do 499 a od 1000 do 4999 byly dokonce v rámci krajů nejvyšší.

Na konci žebříčku celkových příjmů obcí podle krajů byl Zlínský kraj. Poslední místo obsadil hned ve třech kategoriích (nejmenší obce a navazující na ně kategorie) a rovněž u obcí od 1000 do 4999 obyvatel. Předposlední místo pak měl v kategorii největších obcí a třetí od konce byl tento kraj u kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999.

Obce Ústeckého kraje se dostaly na předposlední místo, měla tedy druhé nejnižší celkové příjmy na obyvatele. „Zasloužily se“ o to největší obce tohoto kraje, které obsadily poslední místo. Obce s počtem obyvatel od 500 do 999 vykázaly dokonce třetí nejvyšší příjmy. Ostatní velikostní kategorie obcí tohoto kraje byly na úrovni průměru. Třetí nejnižší příjmy obcí nalezneme u obcí Královéhradeckého kraje. V tomto případě byly příjmy všech velikostních kategorií podprůměrné. Relativně nejlépe dopadly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, tato kategorie měla sedmé nevyšší příjmy v rámci dané kategorie všech krajů.

Daňové příjmy podle krajů

Rozložení daňových příjmů podle krajů v přepočtu na obyvatele a v jednotlivých velikostních kategoriích obcí ukazuje graf 3. Poskytuje obdobný obrázek jako v případě celkových příjmů. Pořadí krajů na prvním a posledním místě se nezměnilo, na dalších místech jen mírně. Nejvyšší daňové příjmy na obyvatele u nejmenších obcí nalezneme v Karlovarském, opěr výrazně přečnívající všech velikostní kategorie a kraje. Druhé a třetí místo patří s velkým odstupem Ústeckému a Pardubickému kraji. U kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 je to opět kraj Karlovarský, následovaný Moravskoslezským a Ústeckým krajem. Plzeňský kraj je vítězem u obcí v kategorii 500 až 999 obyvatel, druhé místo patří Jihočeskému kraji. Tomuto kraji přísluší první místo v kategorii obcí s počtem obyvatel 1000 až 4999 obyvatel, za ním se umístil kraj Karlovarský. U největších obcí zvítězil Plzeňský kraj následovaný krajem Jihomoravským.

Graf 3. Daňové příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017 podle krajů a velikostních skupin
Graf 3. Daňové příjmy v přepočtu na obyvatele za rok 2017 podle krajů a velikostních skupin
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Na posledním místě ve výši daňových příjmů na obyvatele podle očekávání dostaly obce Zlínského kraje, a to u všech velikostních kategorií s výjimkou největších obcí, kde je vystřídal kraj Vysočina. V tomto případě byl Zlínský kraj druhý od konce.

Proč extrém v Karlovarském kraji?

Abychom zjistili, proč obce Karlovarského kraje mají vysoké daňové příjmy na obyvatele, podíváme se na vybrané složky této skupiny příjmů.

Začneme daní z nemovitých věcí. Ta se na celkových příjmech za všechny obce podílí 7 %. Její výše ovlivňuje nejen sazba stanovená obcí, ale i relace mezi nemovitostmi určenými k trvalému bydlení a k rekreaci a také rozsahem nemovitostí využívaných k podnikání. Ve dvou posledně jmenovaných oblastech se uplatňuje vyšší sazba daně. Nejvyšší hodnotu vykázaly nejmenší obce Ústeckého kraje (3404 Kč na obyvatele) a hned za nimi se umístily nejmenší obce Karlovarského kraje (2417 Kč na obyvatele). V navazující velikostní kategorii měly nejvyšší hodnotu obce Karlovarského kraje (2294 Kč na obyvatele). V kategorii 500 až 999 obyvatel to byly obce Jihočeského kraje (1825 Kč na obyvatele) a v obou dalších velikostních kategoriích obce Středočeského kraje (1270 Kč resp. 1102 Kč na obyvatele). Rozdíly však nejsou až tak velké, aby vysvětlily tak velký odstup nejmenších Karlovarských obcí.

Zajímavější odchylky nalezneme u daně z příjmů právnických obcí, kterou platí obce samy sobě. Nejmenší obce Karlovarského kraje vykázaly 3634 Kč na obyvatele, průměr v této velikostní kategorii za všechny kraje byl 551 Kč na obyvatele. Vysokou hodnotu měly i obce tohoto kraje s počtem obyvatel od 200 do 499 (1027 Kč na obyvatele), přičemž průměr v dané velikostní kategorii byl 460 Kč na obyvatele. V dalších třech velikostních kategoriích zvítězily vždy obce Plzeňského kraje s částkou 895 Kč, 757 Kč a 1623 Kč na obyvatele. Jejich odstup od průměru za danou velikostní kategorii zde nebyl tak velký.

Tento druh příjmů však má neutrální vliv na objem peněz, které má obec k dispozici. Je jen jejich optickým nadhodnocením, protože ve stejné výši se tato částka objeví ve výdajích. Srovnání celkových příjmů však jejich výše ovlivní.

Daň z příjmů právnických osob za obce nejmenších obcí Karlovarského kraje se na daňových příjmech podílela 13 %, zatímco průměr za všechny nejmenší obce dosahoval pouhá 3 %. Samotná částka nejmenších obcí Karlovarského kraje byla více než šestkrát vyšší než průměr za obce v této velikostní kategorii.

Vliv poplatků

Ještě výraznější je rozdíl u poplatků v oblasti životního prostředí, které mají reálný dopad na celkové příjmy. Nejmenší obce Karlovarského kraje dosáhly 5896 Kč na obyvatele, zatímco průměr za obce dané velikostní kategorie napříč kraji byl 407 Kč na obyvatele. Obce Karlovarského kraje tak z tohoto zdroje získaly více než 14× tolik, co byl průměr. Největší položku v rámci těchto poplatků byl poplatek za uložení odpadu na skládku a výnos patří obci, na jejímž území se skládka nachází. Vysoce nadprůměrný výnos za skládku odpadů měly rovněž nejmenší obce Pardubického kraje (1483 Kč na obyvatele), obce s počtem obyvatel od 200 do 499 v Ústeckém kraji (830 Kč na obyvatele) a u obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 to bylo 660 Kč na obyvatele. V rámci největších obcí se jedná o spíše zanedbatelné částky v přepočtu na obyvatele.

Výhoda skládky na území obce bude klesat. Podle nařízení Evropské unie se má postupně snižovat podíl domovního odpadu končícího na skládkách ve prospěch recyklace a spalování. Je však jisté, že alespoň několik let z toho budou ještě mít některé obce značné vylepšení rozpočtu.

Role dotací

Dotace jsou po daňových příjmech druhou nejvyšší položkou. V posledních letech však jejich podíl klesá a přibližuje se k objemu nedaňových příjmů. Nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele získaly nejmenší obce (4452 Kč). Druhá příčka patří obcím s počtem obyvatel od 200 do 499 (3904 Kč) a třetí pak největším obcím (3507 Kč). Nejméně dostaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (3098 Kč).

I když jsou obce Karlovarského kraje z hlediska objemu celkových dotací na obyvatele na předposledním místě, jsou to opět nejmenší obce, které dosáhly nejvyšší částku. V tomto kraji klesal objem celkových dotací na obyvatele s rostoucí velikostní kategorií obcí. Nejmenší obce tohoto kraje dostaly třikrát více peněz v rámci dotací než nejmenší obce Zlínského kraje, které obsadily poslední místo napříč všemi kategoriemi a kraji.

Nejvíce dotací získaly obce Jihomoravského kraje, a to zásluhou největších obcí. Ve všech ostatních kategoriích byly celkové dotace podprůměrné. Vysoko nad průměrem byly dotace i nejmenších obcí Jihočeského kraje, dvě kategorie malých obcí v Olomouckém kraji a taktéž v kraji Plzeňském. Moravskoslezský kraj, který je na posledním místě, měl nejnižší příjmy z dotací na obyvatele v kategorii obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 a od 1000 do 4999 obyvatel. Zbývající kategorie měla hodně podprůměrný objem dotací. Podrobněji viz graf 4.

Graf 4. Dotace na obyvatele za rok 2017
Graf 4. Dotace na obyvatele za rok 2017
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

Na závěr shrneme, ve kterých krajích se nacházejí „vítězové“ pomyslné soutěže o nejvyšší celkové příjmy na obyvatele a ve kterých nalezneme „poražené“. Ve skupině nejmenších obcí byl rozdíl mezi krajem s nejvyššími příjmy (Karlovarský) a nejnižšími příjmy obcí (Zlínský) na obyvatele 22 270 Kč. Nejmenší obce Karlovarského kraje měly více než dvojnásobné příjmy na obyvatele než stejná velikostní kategorie ve Zlínském kraji. V kategorii obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 je obsazení prvního a posledního místa shodné jako u nejmenších obcí. Rozdíl mezi nimi je tentokrát 9206 Kč na obyvatele a obce Zlínského kraje dosahovaly dvě třetiny příjmů obcí stejné velikosti v Karlovarském kraji. U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 patří obce s nejvyššími příjmy do Jihočeského kraje a na opačném konci nalezneme obce Moravskoslezského kraje. Rozdíl činí 6067 Kč a obce Moravskoslezského kraje vykazovaly tři čtvrtiny příjmů obcí Jihočeského kraje. Poslední místo v kategorii obcí od 1000 do 4999 obyvatel a s 5000 a více obyvateli obsadily obce Zlínského kraje. Prvenství patří Jihočeskému, resp. Plzeňskému kraji. Rozdíl byl v prvním případě 5398 Kč na obyvatele a nejchudší obce dosahovaly téměř 80 % příjmů nejbohatších obcí v dané kategorii. Ve skupině největších obcí byl rozdíl 11 173 Kč a obce s nejnižšími příjmy měly dvě třetiny příjmů obcí s nejvyššími příjmy.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.

TOPlist
TOPlist