K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Zálohování PET lahví: Komplikace s nejistým výsledkem

Datum: 27. 5. 2019, zdroj: OF 2/2019, rubrika: Životní prostředí

Jednou z důležitých oblastí odpadového hospodářství, kterou budou muset představitelé obcí a měst (a nejen oni) v nejbližší době řešit, je pozice municipalit k záměru zálohovat PET lahve. O tom, zdali se zálohování prosadí, nebo zdali se pouze zintenzivní stávající systém sběru PET lahví, které by měly končit ve žlutých kontejnerech, se má totiž rozhodnout v průběhu první poloviny letošního roku. A pokud se zálohování prosadí, mohou se zálohy za vracené lahve v maloobchodech vyplácet již od příštího roku.

Problém se přitom dotýká obcí a měst více, než by se na první pohled mohlo zdát. Tím zřejmě nejdůležitějším dopadem by byla totální změna logistiky spojená s vyprazdňováním kontejnerů na plastový odpad.

Změna systému by ale generovala celou řadu dalších dopadů s více či méně negativním vlivem na běžný život v obci, například na stále ještě existující místní prodejny potravin. Jedním z problémů totiž může být samo vracení zálohovaných PET lahví v prodejnách. Jednak z hlediska prostoru, protože vracené zálohované PET lahve by neměly být nijak deformovány (na rozdíl od současné praxe, kdy jsou po použití obvykle sešlápnuty a následně vytříděny do sběrných nádob), jednak v případech, kdy nějaký místní horlivý sběratel PET lahví začne vracet množství těchto obalů, na něž nebude v prodejně dostatek vhodných přepravek.

Lze sice předpokládat, že horlivých sběračů zas tak moc nebude, ale lokálně to problém způsobit může. To mimochodem souvisí s jedním z argumentů zastánců zálohového systému, totiž, že se sníží množství plastových PET obalů odhozených mimo kontejnery, obvykle v přírodě nebo v blízkosti turistických cílů. Z naší přírody by tak mělo údajně zmizet až 28 procent veškerého PET-plastového odpadu.

Čísla a emoce

Jiné zdroje mluví o tom, že množství PET lahví v přírodě činí 3000 tun. Podle společnosti EKO-KOM, což je autorizovaný provozovatel celorepublikového systému třídění, recyklace a využití obalového odpadu, jsou ale uvedená čísla nadsazená. Uvedených 3000 tun totiž v praxi představuje 100 milionů kusů PET lahví, což by fakticky znamenalo, že by každý občan ČR včetně důchodců a kojenců musel v přírodě vyhodit alespoň 10 PET lahví. Tak tomu zcela jistě není, je však vhodné si to uvědomit především proto, že argument čisté přírody je hodně emotivní a mnozí občané ČR včetně představitelů obcí a měst na něj mohou slyšet.

Vše ale nasvědčuje tomu, že zálohování PET lahví nebude mít na čistotu životního prostředí žádný zásadní vliv, také proto, že v přírodě se povalující PET lahve jsou poškozené a deformované, a tedy v praxi nevratné.

Jak již předchozí řádky naznačují, preferuje společnost EKO-KOM spíše prohloubení současného systému třídění, který má stále ještě rezervy, a zálohování považuje až za možné řešení v okamžiku, kdyby se cíle, ke kterému zavazuje členské země evropská odpadová legislativa, nedařilo intenzifikací třídění PET lahví dosáhnout.

Proti zálohování se také vyslovuje Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která stejně jako EKO-KOM nepovažuje za rozumné měnit současný systém třídění. „Zálohy na jednorázové PET lahve nejsou v podmínkách ČR potřebné. Zrovna PET lahve umíme vysbírat i zrecyklovat prakticky nejlépe ze všech odpadů. U nás umíme vysbírat osm z deseti PETek, zatímco například Francie vysbírá jen dvě z deseti PET lahví. Tam bych zavedení záloh na PET chápal,“ konstatuje například ředitel ČAOH Petr Havelka.

Podle něj leží problémy se sběrem a recyklací odpadu úplně jinde. „V tříděném sběru máme řadu jiných materiálů, které je mnohem obtížnější vytřídit a zrecyklovat, a těm bychom se měli věnovat. V reálu totiž musíme za 16 let (do roku 2035) navýšit recyklaci všech komunálních odpadů ze současných 38 procent na 65 procent, tedy cca o 30 procent. Některé naše firmy proto již v mnoha obcích po vzájemné dohodě (s obcemi) zahušťují sběrnou síť tak, že dodáváme barevné popelnice přímo do rodinných domů. Lidé i samotné obce toto velmi vítají. Jednoznačně se nám prokazuje, že při realizaci těchto tzv. door to door systémů lidé třídí lépe až o desítky procent. Ve většině lokalit se také tímto systémem daří stále snižovat množství směsných odpadů,“ uvedl Havelka v nedávném rozhovoru k tématu odpadů.

Třídíme velmi úspěšně

Zálohování PET lahví vyžaduje především čiré a tvarově neporušené lahve
Zálohování PET lahví vyžaduje především čiré a tvarově neporušené lahve

Zpět ale k poněkud nadhodnocenému, bohužel ale mediálně atraktivnímu tématu zálohování PET lahví. Za zálohování totiž bojuje částečně Ministerstvo životního prostředí, veřejně pak Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) a také Karlovarské minerální vody (KMV), které jsou podle kuloárových informací hlavním „tahounem“ myšlenky zálohování. Také proto, že patří k významným výrobcům a distributorům nápojů v PET lahvích.

Směrnice EU přitom ukládá členským zemím zajistit do roku 2024 zajistit sběr 90 procent nápojových PET lahví. V ČR se ale již dnes podle statistik aktuálně vytřídí 82 procent PET lahví, přičemž do doby splnění směrnice EU zbývá pět let. Lze tak předpokládat, že splnění je možné zabezpečit právě tříděním a sběrem PET lahví lépe a hlavně levněji, než jejich zálohováním. Mimochodem, zmiňovaný cíl dosažení 90 procent sběru PET plastových nápojových lahví není stále zcela definitivní. Neposvětil jej totiž do současné doby oficiálně Evropský parlament. A ten současný to možná ani neudělá, neboť jeho volební období za několik týdnů končí. A jak se zachová nový parlament, je také trochu ve hvězdách, vzhledem k tomu, že drtivá většina, i ekologicky vyspělých zemí EU, třídí PET lahve mnohem hůře než Česko. Může se také stát, že limit 90 procent bude snížen na nižší procento. To vše v zásadě znamená „nestahovat kalhoty, když brod je ještě daleko“.

Možné komplikace

I tak je vhodné nastínit další možné komplikace, které by mohlo zálohování generovat. V prvé řadě je to otázka psychologická – jak se zachovají lidé, kteří jsou dnes v nadstandardně vysoké míře naučeni třídit – a mimo jiné PET lahve deformovat a sešlapávat. V novém systému by museli lidé do obchodů vracet PET lahve v neporušeném stavu, což by mimo jiné v praxi znamenalo, že jim bude takový odpad v domácnostech zabírat více místa – třeba i na úkor třídění jiného druhu odpadu. Ke zlepšení stavu životního prostředí, respektive udržení vysokého standardu ČR v třídění, by tak nakonec vůbec nemuselo dojít.

Vycházet lze přitom mimo jiné i ze zkušeností sousedního Německa – tam se po zavedení zálohování PET lahví (už v roce 2003) snížila recyklace plastových obalů o více než 10 procent, a celkem ilustrativní je, že byla tato „nevhodná data“ pro potřeby statistik následně upravena tak, aby statisticky došlo k poklesu recyklace a třídění jen dočasně a méně, ale aby byla zachována argumentace, že se po zavedení zálohování podíl recyklace (a tedy i třídění jako zajištění suroviny pro recyklaci) zvýšil. Poučení z této situace tak je nevěřit všem datům, která jsou v zájmu „argumentace“ k prosazení nějakého projektu, systému, nebo myšlenky veřejně prezentována.

Dopady na obce a města

Pro obce a města je ale nejdůležitější informací, že zálohováním PET lahví by přišly o finanční prostředky. Pokud totiž budou lidé skutečně vracet zálohované PET lahve zpět do výkupů maloobchodu, sníží se logicky jejich objem ve stávajících žlutých kontejnerech. Počet kontejnerů přitom zřejmě neklesne, sníží se ale frekvence jejich odvozu a stoupnou tím také náklady na dopravu. Stávající odhady mluví o propadu příjmů obcí a měst zhruba o 300 milionů korun, mimo jiné proto, že obce dostávají za vytříděný odpad odměnu. Za menší objem tedy dostanou odměnu nižší.

Zálohování PET lahví také zvýší náklady potravinářským podnikům – jednorázově až o 30 procent.

S PET lahvemi mimochodem souvisí i další, obecně příliš neznámé problémy, jako je vhodná a nevhodná barva těchto obalů. Ta totiž rozhoduje o budoucích nákladech na recyklaci, a tím také o výkupních cenách recyklovatelné suroviny. Platí přitom, že k recyklaci se hodí především lahve čiré, případně lehce namodralé lahve PET. Při recyklaci PET plastu barvy modré, zelené, červené a obecně sytých barev jsou náklady mnohem vyšší, takže z původní lahve se pak po recyklaci stane většinou umělohmotný koberec. Ostatně, textilní průmysl je v současné době největším zpracovatelem recyklovaného plastu. To vše ale v důsledcích znamená, že není zrovna strategické pořizovat si zásoby barevných plastových lahví, neboť to bude při zálohování do budoucnosti znamenat větší starosti s jejich likvidací i recyklací, vyjádřených také ekonomicky. Mimochodem, již v současné době je díky barvě nebo různých log a vrstev PVC na obalech plastových PET z celkem 39 000 tun k možné recyklaci zhruba 7 000 tun nepoužitelných. Nevhodná barva se přitom na nepoužitelnosti podílí z více než poloviny.

Sledovat legislativu

Tak či tak je pro obce a města nanejvýš vhodné pozorněji než dosud sledovat odpadovou legislativu, včetně vývoje názorů a opatření na zajištění cíle EU do roku 2024. Celou řadu dat včetně ceníků za výkup různých druhů odpadů poskytuje na svých stránkách několikrát zmíněná společnost EKO-KOM, která považuje obce a města za svého základního partnera při třídění a recyklaci odpadů.

Obec, která provozuje tříděný sběr komunálních odpadů, se přitom může zapojit do systému EKO-KOM na základě smlouvy o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, díky které obec získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Odměna se vypočítává na základě pravidelného čtvrtletního hlášení o množství, druzích a způsobech nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů a výše odměny je závislá zejména na množství vytříděných odpadů, takže její výše roste spolu s účinností systému sběru. Zapojením do systému EKO-KOM také obec získává právo účastnit se rozvojových projektů společnosti a má možnost získávat informační materiály a další produkty v oblasti poradenství nebo práce s veřejností.

Nový portál

Možným zdrojem informací se může stát také připravovaný portál komunální ekologie.cz, který má být spuštěn v dubnu letošního roku jako sesterský portál již existující webové stránky www.prumyslovaekologie.cz. Server komunální ekologie má být podle tvůrců zaměřen, jak již ostatně z názvu vyplývá, na zvýšení informovanosti vedení měst a obcí v oblastech odpadového hospodářství, vodohospodářství, ovzduší, legislativy, dotací a grantů apod.

„Stěžejními tématy budou například efektivní odpadové hospodaření, snižování produkce komunálního odpadu, zavádění nových systémů sběru odpadu, příklady dobré praxe nakládání s odpady (doporučení efektivních dostupných technik, předávání zkušeností z praxe), ohlašovací povinnosti a vedení evidencí, zodpovědnost původce odpadů, cenotvorba vodného a stočného, nakládání s odpadními vodami, nakládání s kaly, sucho, havárie, tvorba smluv s dodavateli služeb, provoz ČOV, lokální topeniště, dotace a granty v oblasti komunální ekologie. Zvláštní akcent bude věnován legislativě, která je alfou a omegou a vymezuje rámec činnosti obcí a měst. Součástí portálu bude také poradna, elektronická pošta pro pomoc starostům, pro zodpovězení jejich otázek. Vybraní odborníci na každý dotaz do tří dnů až týdne odpoví,“ slibují tvůrci nového, a jistě potřebného internetového produktu. Tak uvidíme.

Petr Havel, agrární analytik

TOPlist
TOPlist